OSKM 12 C 180/2025-105

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobců: a) AnonymizovánoJméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A trvale bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_004⟫ b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B trvale bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A trvale bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_008⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B trvale bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_009⟫ oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnického práva,

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají určení, že pozemek p. č. Anonymizováno, zahrada, o výměře 25 m², v kat. území adresa u Kroměříže, který je vyznačen v geometrickém plánu o rozdělení pozemku č. Anonymizováno ze dne 3. 6. 2004 zhotovitele právnická osoba, se sídlem adresa, je ve společném jmění žalobců, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalovaným náklady řízení v částce 32 303,40 Kč k rukám právního zástupce žalovaných, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kroměříži náklady řízení v plné výši, jež bude vyčíslena v samostatném rozhodnutí, a to do 3 dnů od právní moci takového samostatného rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 6. 2025 se žalobci domáhali určení, že pozemek p. č. Anonymizováno, zahrada, o výměře 25 m², v kat. území adresa u Kroměříže, který je vyznačen v geometrickém plánu o rozdělení pozemku č. Anonymizováno ze dne 3. 6. 2004 zhotovitele právnická osoba, se sídlem adresa, je v jejich společném jmění (dále jen „pozemek p. č. Anonymizováno“ nebo také „předmět vydržení“). Tvrdili, že uvedeným geometrickým plánem byl tehdejší pozemek p. č. hodnota v kat. území adresa u Kroměříže rozdělen na pozemek p. č Anonymizováno o výměře 1 166 m2 a pozemek p. č. Anonymizováno zadavatelem bylo adresa, které mělo záměr na výstavbu inženýrských sítí. Toto však nebylo zaneseno do katastru nemovitostí. V roce 2014 byl pozemek p. č. hodnota rozdělen na pozemek p. č. Anonymizováno výměře 821 m2 a pozemek p. č. Anonymizováno o výměře 370 m2. Jako vlastníci pozemku p. č. Anonymizováno – zahrada – jsou nyní zapsáni žalovaní (SJM). Předmět vydržení tvoří pás pozemku p. č. Anonymizováno podél adresa o hloubce 1,5 m na jižní hranici a 2,3 m na severní hranici a nachází se mezi oplocením žalovaných a veřejnou komunikací. adresa schválilo záměr na výstavbu inženýrských sítí a chodníků v adresa, předposledním v řadě je pozemek p. č. hodnota posledním pak pozemek rodičů žalobkyně. Město proto nabídlo vlastníkům pozemku odkup pásu podél komunikace. Tehdejší vlastníci p. č. hodnota manželé jméno FO (rodiče žalovaného 1) o výstavbu neměli zájem, výkupní cena se jim zdála nízká. Proto žalobci nabídli manželům jméno FO za předmět vydržení vyšší kupní cenu, než nabízelo město, a to s cílem následného převodu na město. Na jaře 2001 se žalobci a manželé jméno FO dohodli na koupi předmětu vydržení a žalobci jim zaplatili kupní cenu. Převod však nebyl podán na katastr nemovitostí. Následně žalobci, porazili strom, vykáceli keře a postavili plot na dohodnuté hranici pozemků, čímž došlo k jejich faktickému oddělení. Od té doby mají předmět vydržení ve své držbě, pozemek udržují společně s městem, které jej seče. Mají za to, že předmět vydržení podléhá jejich mimořádnému vydržení. Naléhavý právní zájem na určení žalobci spatřují v tom, že stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Mají za to, že žalobci podmínky pro mimořádné vydržení pozemku nesplnili a ani splnit nemohli. Vlastníky předmětu vydržení jsou žalovaní a před nimi jimi byli jejich právní předchůdci. Uváděný geometrický plán nechalo vybudovat adresa z důvodu záměru rozšíření ploch pro možnou výstavbu rodinných domů. adresa za tím účelem oslovilo vlastníky pozemků, přes které měly vést inženýrské sítě, mj. i právní předchůdce žalovaných – rodiče žalovaného 1, s nabídkou odkupu části pozemků. Rodiče žalovaného 1 s tímto 4. 4. 2001 vyslovili souhlas a dne 22. 5. 2003 uzavřeli s městem dohodu o realizaci stavby, ve které opět vyslovili souhlas se zřízením inženýrských sítí a chodníku, zároveň vzali na vědomí, že pozemek bude oddělen geometrickým plánem a oplocení přemístěno do nové hranice na náklady města a následně městem odkoupen. Zastupitelstvo města Kroměříže dne 29. 1. 2004 schválilo nabytí předmětu vydržení od právních předchůdců žalovaných za smluvní cenu 175 Kč/m2. K odkupu předmětu vydržení městem však nikdy nedošlo, neboť na předmětu vydržení vázlo zástavní právo, jehož výmazu se nepodařilo docílit. Tvrzení žalobců, že právní předchůdci žalovaných neměli o výstavbu zájem, jsou nepravdivá. Jelikož právní předchůdci žalovaných dali souhlas s výstavbou inženýrských sítí, byly tyto vybudovány i na jejich pozemku. Žalobci nikdy žádnou část pozemku od právních předchůdců žalovaných neodkoupili, nikdy ji ani jako vlastní neužívali a držbu nikdy nevykonávali. Tvrzené vlastnické právo žalobci nikdy neuplatňovali, a to ani v rámci stavebního řízení zahájeného z podnětu právních předchůdců žalovaných – manželů jméno FO v roce 2016, ve kterém jinak žalobci uplatňovali řadu námitek. První zmínka žalobců o údajném vlastnickém právu byla uvedena žalobkyní až v námitkách ve stavebním řízení ze dne 5. 3. 2021, tato námitka však byla žalobkyní následně vzata zpět. Předmět vydržení navíc představuje jediný přístup žalovaných na jejich pozemek p. č. Anonymizováno je evidentní, že vznesená námitka byla účelová s cílem zamezit žalovaným ve stavbě domu; prodejem předmětu vydržení by si právní předchůdci žalobců zamezili přístup na zbylou část svého pozemku, čímž by si sami způsobili újmu. Předmět vydržení je po celou dobu užíván žalovanými a před nimi jejich právními předchůdci (hrazení daně, kosení trávy apod.). Je absurdní, aby tuto část pozemku, která není k žádnému jinému pozemku připlocena a na žádný jiný pozemek - nežli pozemek žalovaných p. č. Anonymizováno nenavazuje, užíval někdo jiný nežli vlastníci pozemku p. č. Anonymizováno Žalobci se o předmět vydržení nikdy nijak nezajímali, na straně žalovaných a jejich předchůdců proto nebyl důvod zabývat se údajnou držbou cizí osoby.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy navržených svědků a účastnickým výslechem žalobce, z čehož učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkové stavu věci:

4. Mezi účastníky není sporné, že katastrálními vlastníky pozemku p. č. Anonymizováno jsou žalovaní, na které byl pozemek převeden sestrou žalovaného (jméno FO) darovací smlouvou ze dne 1. 7. 2019 (k tomu rovněž vizte výpis z katastru nemovitostí na LV č. hodnota). Původní vlastníci – rodiče žalovaného jméno FO a jméno FO (k tomu rovněž vizte výpis z katastru nemovitostí na LV č. hodnota) převedli pozemek p. č. Anonymizováno darovací smlouvou ze dne 30. 6. 2014 na dceru Evu jméno FO a jejího manžela jméno FO (k tomu rovněž vizte darovací smlouvu ze dne 30. 6. 2014), který svůj podíl následně převedl na manželku Evu jméno FO. Mezi účastníky je dále nesporné, že geometrickým plánem o rozdělení pozemku č. Anonymizováno ze dne 3. 6. 2004 zhotovitele právnická osoba (vizte tento geometrický plán) byl pozemek p. č. hodnota v kat. území adresa u Kroměříže rozdělen na pozemek p. č Anonymizováno o výměře 1 166 m2 a pozemek p. č. Anonymizováno o výměře 25 m2, rozdělení pozemku nebylo vloženo do katastru nemovitostí; sami žalobci tvrdí, že zadavatelem geometrického plánu bylo adresa. Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. hodnota ze dne 6. 5. 2014 zhotovitele tituly před jménem jméno FO (vizte tento geometrický plán) byl pozemek p. č. hodnota v kat. území adresa u Kroměříže rozdělen na pozemek p. č Anonymizováno o výměře 821 m2 a pozemek p. č. Anonymizováno o výměře 370 m2.

5. Dopisem ze dne 19. 3. 2001 právnická osoba adresa informoval jméno FO a jméno FO coby vlastníky pozemku p. č. hodnota o záměru vybudování inženýrských sítí, obslužné komunikace a chodníků, požádal je o vyjádření se k záměru a k ochotě poskytnout městu pás pozemku o šířce cca 140 cm za finanční náhradu (vizte dopis ze dne 19. 3. 2001). jméno FO a jméno FO dne 4. 4. 2001 udělili právnická osoba adresa souhlas s projektovou dokumentací záměru a odprodejem části pozemku cca 1,4 m do hloubky zahrady adresa (vizte zápis z projednání projektové dokumentace). Dne 22. 5. 2003 byla adresa doručena oboustranně podepsaná dohoda o realizaci stavby, ve které jméno FO a jméno FO udělili souhlas se zřízením stavby inženýrských sítí včetně chodníku na jejich pozemku p. č. hodnota s tím, že předpokládaná šířka dotčeného pozemku bude cca 1,4 m; jméno FO a jméno FO byli zároveň obeznámeni, že jejich pozemek bude geometricky oddělen a oplocení přemístěno do nové hranice pozemku na náklady investora (tj. adresa), a že oddělená parcela bude odkoupena investorem (vizte dohodu o realizaci stavby na č. l. 31 spisu). Obdobnou dohodu, coby přílohu k žádosti města o souhlasné stanovisko vlastníka ze dne 25. 2. 2002, uzavřela s adresa rovněž jméno FO (matka žalobce) ve vztahu k pozemkům p. č. hodnota a podepsanou dohodu odeslala adresa dne 12. 4. 2002 (vizte dohodu o realizaci stavby včetně podacího lístku na č. l. 82 spisu a dopisu ze dne 25. 2. 2002 na č. l. 83 spisu). Zastupitelstvo města Kroměříže v rámci zasedání konaného dne 29. 1. 2004 schválilo usnesení o nabytí pozemku p. č. hodnota – zahrada o výměře 25 m² z majetku manželů jméno FO a jméno FO do majetku adresa Kroměříže za smluvní kupní cenu 175 Kč/m2 (vizte výpis z usnesení XIV. zasedání Zastupitelstva města Kroměříže). Dne 8. 2. 2005 manželé jméno FO a jméno FO podepsali adresa souhlas s provedením rozvodné sítě nízkého napětí a s uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene (vizte souhlas vlastníka pozemku s provedením rozvodné sítě nízkého napětí včetně katastrální mapy). Dopisem ze dne 8. 12. 2004 právnická osoba adresa požádal manželé jméno FO a jméno FO o zajištění výmazu zástavního práva k pozemku p. č. hodnota z katastru nemovitostí s tím, že s ohledem na existenci zástavního práva nelze uskutečnit převod pozemku, který je dle nového geometrického plánu označen jako p. č. Anonymizováno o výměře 25 m², do majetku města (vizte dopis ze dne 8. 12. 2004 včetně výpisu z katastru nemovitostí ze dne 7. 5. 2004). Dopisem ze dne 26. 2. 2007 se právnická osoba adresa obrátil na manželé jméno FO a jméno FO s nabídkou koupě pozemku Anonymizováno a s žádostí o zrušení zástavního práva k tomuto pozemku (vizte dopis ze dne 26. 2. 2007).

6. Dne 14. 9. 2016 podal právnická osoba, jejímž jednatelem byl žalobce, a to vystupující coby zástupce jméno FO, ke Stavebnímu úřadu města adresa námitky k povolení výjimky pro umístění stavby „Novostavba RD manželů jméno FO, adresa“ na pozemku p. č. Anonymizováno v kat. území adresa u Kroměříže. Takto bylo uplatněno celkem osm námitek, námitka vlastnického práva žalobců k předmětu vydržení obsažena nebyla (vizte námitky ze dne 13. 9. 2016). Dne 5. 3. 2021 podala žalobkyně ke Stavebnímu úřadu města adresa námitky proti záměru „Novostavba RD“ na pozemku p. č. Anonymizováno v kat. území adresa u Kroměříže. Takto bylo uplatněno celkem čtrnáct námitek, námitka č. 14 se týkala existence vlastnického práva žalobkyně k části pozemku p. č. Anonymizováno. Obsahem této námitky je sdělení, že žalobci s otcem žalovaného sjednali v roce 2001 ústní formou budoucí kupní smlouvu k předmětu vydržení a uhradili mu tehdejší tržní kupní cenu, k přepisu pozemku nedošlo; zároveň žalobkyně sdělila, že přes předmět vydržení je jediný možný přístup na zbývající část pozemku p. č. Anonymizováno, na němž je umisťován záměr žadatele - žalovaných (vizte námitky ze dne 13. 9. 2016). Přípisem ze dne 27. 8. 2021 vzala žalobkyně námitku č. 14 zpět s tvrzením, že na základě ústní dohody s žalovanými budou vlastnické vztahy vypořádány převedením sporné části pozemku na adresa nebo zřízením věcného břemene vedení sítě veřejné technické infrastruktury (vizte přípis ze dne 27. 8. 2021).

7. jméno FO a jméno FO, coby vlastníci pozemku p. č. hodnota podepsali manželům jméno FO ve dnech 7. 6. 1999 a 8. 6. 1999 souhlas s výstavbou rodinného domu na pozemku p. č. Anonymizováno a s umístěním stavby 1,5 m od hranice pozemku (vizte souhlas na č. l. 70 spisu a souhlas umístěný na výkresové situaci na č. l. 71 spisu). Z těchto listin jakkoliv nelze dovodit, že by snad měly být manželům jméno FO předloženy k podpisu žalobcem, a to ani ve spojení s plnou mocí ze dne 5. 6. 1999, kterou manželé jméno FO zmocnili žalobce k jejich zastupování ve věcech spojených s projektovou dokumentací a výstavbou jejich rodinného domu (vizte plnou moc na č. l. 72), neboť tato plná moc sama o sobě nedokládá, kdo manželům jméno FO uvedené listiny předložil. Z nadpisu listiny na č. l. 70 spisu „Manž. jméno FO“ se naopak jeví důvodným domnívat se, že listiny k podpisu předložili právě manželé jméno FO.

8. Z kopií katastrální mapy k 28. 1. 2004 a 18. 9. 2025 a leteckých snímků (vizte katastrální mapy na č. l. 54, 55, letecké snímky na č. l. 73, 91-92) je zřejmé rozložení pozemků při adresa tehdy a dnes. Pozemek p. č. hodnota (dnes p. č. Anonymizováno a navazující p. č. Anonymizováno) při pohledu na pozemek z adresa sousedí po své levé straně s pozemkem p. č. Anonymizováno (toho času pozemek manželů jméno FO, rodičů žalobkyně) a po své pravé straně s pozemkem p. č. Anonymizováno (toho času pozemek matky žalobce – vizte výpis z katastru nemovitostí LV č. hodnota; dnes pozemek svědka jméno FO – vizte výpověď jméno FO, kupní smlouvu ze dne 29. 1. 2004, výpis z katastru nemovitostí LV č. hodnota) a p. č. Anonymizováno, které po své pravé straně sousedili toho času s pozemkem p. č. hodnota (toho času pozemek matky žalobce – vizte výpis z katastru nemovitostí LV č. hodnota; dnes pozemky p. č. Anonymizováno a další). Z fotografií na č. l. 74-80 a 89-90 spisu si soud udělal představu o vizuální podobě pozemků p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno a dále o umístění brány a plotu, které oddělují předmět vydržení od pozemku p. č. Anonymizováno předmět vydržení se nachází mezi touto bránou a plotem a silnicí na adresa. Na fotografii na č. l. 89 spisu je zachycen pracovník města, jak seče trávu na předmětu vydržení; občasné sekání trávy na předmětu vydržení městem je ostatně mezi účastníky nesporným tvrzením. Z dobové fotografie na č. l. 93 spisu je zřejmá vizuální podoba hranice pozemků p. č. hodnota v době před posunem plotu a brány dělící pozemek p. č. hodnota od veřejné komunikace při adresa; po levé straně pozemku p. č. hodnota při pohledu z adresa se v okolí plotu nachází malé dřeviny, za plotem v rohu pozemku se nachází strom, na pozemku p. č. Anonymizováno je patrná výstavba rodinného domu, jehož architektonice bylo v květnu 2001 uděleno čestné uznání (vizte čestné uznání na č. l. 94).

9. Svědkyně jméno FO potvrdila, že s manželem darovali část pozemku p. č. hodnota cestě Požárníků dceři, že za plotem u ulice požárníků je pruh travnaté plochy, když původně byl plot o kousek dál, než je nyní. O uvedený pruh pozemku se starali oni, sekali trávu, sušili seno, platili daň, následně jejich syn. Svědkyně dále potvrdila, že město chtělo stavět inženýrské sítě, žádali o odprodej uvedeného pruhu pozemku, avšak odprodej provést nemohli, neboť na pozemku vázlo zástavní právo. S vybudováním sítí a chodníku souhlasili. Město dopisem sdělilo, že posunou a vybudují nový plot na své náklady - svědkyně má proto za to, že plot budovalo město. O posunu plotu jednali s panem Macháčkem, který tam již nebydlí. Jelikož s pozemkem nemohli manipulovat, tak jej ani nikomu neprodali. Od lidí, co chtěli postavit sítě, dostali nějaké peníze – mohlo jít asi o 10 000 Kč, avšak svědkyně již neví, od koho konkrétně. Peníze dostali s tím, že jakmile se převod vyřídí s městem, tak se peníze vrátí. S žalobci nikdy nejednali o odkupu pozemku – proč by si prodávali přístup k pozemku, nikdy od žalobců žádné peníze nedostali, pana jméno FO nikdy neviděla. Vždy měli v plánu na pozemku v budoucnu stavět. Pokud jde o listinu ze dne 7. 6. 1999, vždy jednali s jméno FO.

10. Výpověď svědkyně koresponduje s výpovědí svědka Jméno žalované A. Ten nad rámec vypověděl, že uváděné peníze jim zapůjčil pan jméno FO s tím, že jakmile dostanou peníze od města, tak mu peníze vrátí. Neviděl, že by se o předmět vydržení staral někdo jiný než zapsaní vlastníci.

11. Výpovědi svědků jméno FO rovněž korespondují s výpovědí svědka jméno FO, který nad rámec vypověděl, že o trávu na předmětu vydržení se v době, kdy byl on vlastníkem, staral právě on – sekal trávu, vytrhával divoké trnky; po převodu se o to stará žalovaný – viděl jej sekat trávu, několikrát mu i pomáhal, sekali celou zahradu včetně předmětu vydržení. Nikdo jiný než on, tchán (tj. svědek jméno FO) a žalovaný se o předmět vydržení nestaral.

12. Na tomto místě soud konstatuje, že výpověď svědků jméno FO, jestliže tito vypověděli, že pozemek ani jeho část na žalobce nepřevedli a že s nimi o převodu ani nejednali, plně koresponduje s obsahem darovací smlouvy ze dne 30. 6. 2014, pokud je v jejím čl. IV. prohlašováno, že dárci (tj. svědci) vlastnictví k pozemku nepozbyli.

13. Výpověď svědka jméno FO opět koresponduje s výpověďmi svědků jméno FO a svědka jméno FO. Nad rámec již shora popsaného svědek jméno FO potvrdil, že je sousedem žalovaných z pravé strany při pohledu od adresa (tj. vlastník pozemku p. č. Anonymizováno, již si nepamatuje, od koho pozemek koupil. O předmět vydržení se stará žalovaný – seče jej spolu se zahradou, srovnal nerovnost. Občas to sečou technické služby města v rámci sečení obecních pozemků. Jinak to neseče nikdo. On má také proužek zatravněného pozemku mezi bránou a silnicí, zhruba na stejné úrovni jako žalovaní. Také on tento pás pozemku městu neprodal, přestože ho město kontaktovalo s žádostí o výkup. jméno FO tam nikdy neviděl, paní jméno FO viděl na pozemku žalovaných jedinkrát (k tomu žalovaný vyjasnil, že šlo o konflikt, kdy zahradník žalobců vstoupil bez jeho vědomí na jeho pozemek, s čímž žalobkyni konfrontoval), nikdy ji neviděl starat se o předmět vydržení. V místě se plánuje výstavba, avšak je tam jediná přístupová cesta – Požárníků – a na té není chodník.

14. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že prováděl dokončení stavby rodinného domu jméno FO. Žalobce po něm chtěl posunout ploty sousedních pozemků. Pokud jde o pozemek p. č. hodnota, žádal po žalobci, aby žalobce vytýčil posun (hranici) geometrickým plánem. Žalobce vytýčil hranici kolíkama, geometrický plán mu nedal. Žalobce mu sdělil, že jeho je jen 1,5 m na šířku, chtěl koupit celou zahradu, ale neprodali mu to, nechtěl do toho proto moc investovat. Pod svědkovým vedením tedy byl posunut starý plot pozemku p. č. hodnota, dohlížel na to jako stavbyvedoucí, bylo to v létě 2003, v červenci - srpnu. Byli tam dva nebo tři stromy, které vykáceli. Svědek věděl, že zapsaným vlastníkem je někdo jiný, řídil se však pokyny žalobce, který mu řekl, že to koupil a co nevidět to bude změněno v katastru nemovitostí. O předmět vydržení se toho času nikdo nestaral, neviděl, že by ho někdo užíval, odkládal se tam stavební materiál ze stavby jméno FO.

15. Žalobce v rámci účastnického výslechu vypověděl, že v souvislosti s výstavbou domu jméno FO se se svědky jméno FO nejméně 3x setkal. Koupil okolní pozemky, manželé jméno FO mu ten svůj prodat nechtěli. jméno FO nechtěli povolit výstavbu, proto jim zaplatili 800 Kč/m2, tj. 20 000 Kč s tím, že předmět vydržení koupí a následně převedou městu, formálně se to nedokončilo. Posunutí plotu zadával a platil on s manželkou. Předmět vydržení seče město. Nesledovali osud předmětu vydržení, zda je pozemek stále jméno FO. Dům, který zamýšlejí žalovaní postavit je poškozuje, všechny domy v ulici jsou dle jejich projektu. jméno FO jméno FO odmítli podepsat dohodu o realizaci stavby záměru města v roce 2002 tak jako ostatní vlastníci, tuto podepsali až v roce 2003 poté, co jim dal peníze. K tomuto soud poznamenává, že z listinných důkazů vyplývá, že manželé jméno FO s výstavbou záměru města a odkupu předmětu vydržení městem vyjádřili svůj souhlas již v dubnu 2001, jak je zřejmé ze zápisu ze dne 4. 4. 2001.

16. Byly-li v řízení provedeny důkazy, ze kterých soud nevycházel, je tomu tak z důvodu, že tyto důkazy neměly význam pro rozhodnutí ve věci samé.

17. Pokud žalovaní navrhovali důkaz jejich účastnickým výslechem, pak soud k tomuto nepřistoupil a provedení důkazu zamítl, a to pro nadbytečnost, když ve smyslu § 131 odst. 1 o. s. ř. se má za to, že účastnického výslechu žalovaných, coby subsidiárního důkazu, který lze soudem nařídit výhradně jen tehdy, když dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak, není s ohledem na zjištění učiněná z ostatních – v řízení provedených – důkazů potřeba. Žalobci v samém závěru jednání konaného dne 15. 12. 2025 navrhli provedení důkazu soupisem prací na rodinném domě jméno FO, který při jednání k dispozici neměli – uvedli, že tento soupis by sami vytvořili sepsáním termínů, kdy byly jednotlivé práce prováděny, a jak v souvislosti s tím využívali předmět vydržení. Tento důkaz soupisem prací soud taktéž zamítl, neboť jednak návrh na provedení důkazu byl žalobci učiněn až po koncentraci řízení, jednak nejde ani o žádný důkaz, nýbrž o dodatečně písemně podaná skutková tvrzení žalobců, a to opět v době po koncentraci řízení.

18. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Žalobci se určovací žalobou domáhají určení, že jsou vlastníky předmětu vydržení, jehož katastrálními vlastníky jsou žalovaní. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ve smyslu § 80 o. s. ř. je proto ve věci dán potřebou žalobců odstranit nesoulad jimi tvrzeného skutečného stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí, a tím i nutností odstranění nejistoty v právním postavení žalobců, coby případných vlastníků předmětu vydržení.

20. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

21. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

22. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

23. Podle § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu

24. Podle § 133 odst. 2 obč. zák. převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

25. Podle § 46 odst. 1 obč. zák. písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.

26. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto jí v celém jejím rozsahu zamítl. Žalobci se domáhají určení vlastnického práva k pozemku p. č. Anonymizováno na základě mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. K mimořádnému vydržení nemovité věci je v prvé řadě potřeba, aby tvrzené právo bylo po zákonem stanovenou dobu drženo. V projednávaném případě to znamená, že žalobci by v prvé řadě museli držet vlastnické právo k předmětu vydržení 20 let. Aby mohlo dojít k vydržení, musí být držba zjevná, tzv. k vydržení nemůže stačit držba, kterou vlastník nemohl rozumně rozpoznat. Držba, která je fakticky vykonána jen na počátku, následně však trvá jen držební vůlí, k vydržení nestačí. Držba musí být zjevná natolik, aby ji vlastník mohl i v průběhu vydržecí doby rozumně rozpoznat a bránit své právo proti vydržení [vizte např. adresa, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2024, § 1093)]. Takto popsaná držba vlastnického práva k pozemku p. č. Anonymizováno ze strany žalobců naplněná není, a to hned z několika důvodů. Žalobci tvrdí, že držbu k pozemku odvozují od kupní smlouvy (§ 588 obč. zák.), kterou měli uzavřít na jaře 2001 s rodiči žalovaného s tím, že převod nebyl dokončen, neboť nedošlo k vkladu vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí. K tomu nutno předně uvést, že v řízení nebylo prokázáno uzavření takto tvrzené kupní smlouvy – uzavření kupní smlouvy vyplývá toliko z účastnické výpovědi žalobce; manželé jméno FO existenci ujednání naopak vyvrátili. S ohledem na rozum průměrného člověka a jeho schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.) se navíc jeví býti značně pochybným, že by se manželé jméno FO takto jednoduše zřekli právě té části pozemku, která tvoří jediný přístup na jeho zbylou část. Neexistenci kupní smlouvy nasvědčuje také skutečnost, že žalobci neprovedli vklad práva do katastru nemovitostí, když si lze opravdu jen stěží představit, že by žalobci – při vědomí uzavření kupní smlouvy – rezignovali na promítnutí převodu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dále pak neexistenci kupní smlouvy nasvědčuje také nekonzistentnost tvrzení samotných žalobců, když žalobkyně v rámci svých námitek (námitka č. 14) adresovaných stavebními úřadu dne 5. 3. 2021 tvrdila, že s otcem žalovaného uzavřeli ústní formou toliko budoucí kupní smlouvu, nikoliv tedy kupní smlouvu jako takovou. Neexistenci kupní smlouvy pak nasvědčuje rovněž znění darovací smlouvy ze dne 30. 6. 2014, v jejímž článku IV. je uvedeno, že dárci (tj. rodiče žalovaného) vlastnictví k pozemku nepozbyli převodem ani jiným způsobem. Soud však neztrácí se zřetele, že k mimořádnému vydržení není prokázání právního důvodu, na kterém se držba zakládá, nezbytně potřeba, a v tomto ohledu jde tedy o důvod nevyhovění žalobě spíše podpůrný. Přehlížet však nelze, že žalobci coby architekti, coby osoby, které mají a toho času již také měly osobní zkušenosti s převody nemovitých věcí (sám žalobce v rámci účastnického výslechu vypověděl, že koupil sousední pozemky), tedy osoby dobře znalé postupů převodů nemovitých věcí, jistě dobře věděli, že bez písemné smlouvy a vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nemohou býti vlastníky (§ 133 odst. 2 obč. zák.). Proto i kdyby se žalobci s rodiči žalovaného na převodu předmětu vydržení dohodli a ujednanou kupní cenu jim zaplatili (soud zdůrazňuje, že toto bylo důkazy vyvráceno), byli si moc dobře vědomi toho, že při absenci písemné převodní smlouvy a vkladu práva do katastru nemovitostí vlastníky nejsou. Tato vědomost skutečného stavu věci u žalobců – již z logiky věci samé – vylučuje jejich držbu vlastnického práva. Pokud si totiž žalobci byli od počátku dobře vědomi toho, že vlastníky nejsou, nemohli ani vykonávat držbu předmětu vydržení tak, jako by jim vlastnické právo náleželo.

27. Ostatně žalobci ani žádnou držbu vlastnického práva nevykonávali; natož pak aby šlo o výkon držby zjevné natolik, aby držba mohla být rozumně rozpoznána vlastníkem nemovitosti a tento se ji mohl účinně bránit. V řízení bylo prokázáno, že o předmět vydržení se po celou dobu starají katastrální vlastníci, tito na pozemku sekají trávu, platí daň, jméno FO vytrhával trnky, žalovaný na pozemku srovnal nerovnost. Výkon držby vlastnického práva žalobci rozhodně nelze spatřovat v sekání trávy městem v rámci údržby obecní zeleně. Výkon držby vlastnického práva žalobci nelze spatřovat ani v tom, že žalobci v létě 2003 svévolně posunuli oplocení pozemku p. č. hodnota, a to navzdory jejich vědomosti, že vlastníky pozemku nejsou, ani v tom, že následně byl na předmět vydržení po určitou dobu odkládán stavební materiál (odpad) ze stavby domu jméno FO – v tomto ohledu navíc pozemek užívali jméno FO a nikoliv žalobci. Nutno uvést, že k posunu oplocení došlo v době, kdy rodiče žalovaného komunikovali s městem o posunu oplocení na náklady právě města (vizte dohodu o realizaci stavby doručenou adresa dne 22. 5. 2003) a nelze jim, stejně jako následným vlastníkům předmětu vydržení včetně žalovaných, proto jakkoliv klást k tíži, pokud se zcela oprávněně domnívali, že posun oplocení v souladu s dohodou o realizaci stavby provedlo právě město. V jednání žalobců soud naopak shledává zcela svévolné jednání, které bezesporu naplňuje znaky nepoctivého úmyslu; žalobci věděli, že vlastníky dotčeného pozemku nejsou, věděli, že město jedná s vlastníky pozemků o odkupu částí pozemků a o posunu oplocení při adresa na náklady města, přesto oplocení pozemku p. č. hodnota svévolně posunuli, a to bez předchozí domluvy s vlastníky pozemku. Soud zdůrazňuje, že tehdejším vlastníkům pozemku p. č. hodnota nelze klást k tíži, pokud se posunu oplocení aktivně nebránili, žili-li v domnění, že toto je realizováno na základě ujednání s městem. Žalobce se přitom neostýchal pro účely posunu oplacení využít služby svědka jméno FO s klamným tvrzením, že předmět vydržení zakoupil a vlastnické právo bude záhy vloženo do katastru nemovitostí. Jednání žalobců, coby tvrzených držitelů, bylo při jimi tvrzeném nabytí a výkonu držby úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu (k tomu vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. spisová značka).

28. Soud tedy shrnuje, že předmět vydržení nebyl na žalobce převeden, žalobci nevykonávali držbu vlastnického práva a na straně žalobců je dán nepoctivý úmysl. Žaloba na určení vlastnického práva žalobců k předmětu vydržení proto byla soudem zamítnuta.

29. Výrok o tom, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným náklady řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalovaných představuje náhrada za právní zastoupení advokátem v částce 32 303,40 Kč. Náhrada právního zastoupení advokátem je tvořena dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) náhradou za 5 úkonů právní služby dle § 11 advokátního tarifu [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast advokáta u jednání soudu dne 22. 10. 2025 v rozsahu 2 úkonů, účast advokáta u jednání soudu dne 15. 12. 2025] se sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby po 5 620 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, dále v souladu s § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu pěti režijními paušály po 450 Kč, a náhradou nákladů spojených s cestou z Vyškova do Kroměříže a zpět ve dnech 22. 10. 2025 a 15. 12. 2025 v částce 1 953,40 Kč, představující náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 4 započatých půlhodin po 150 Kč (tj. 600 Kč) a náklady cestovného osobním automobilem dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a při vzdálenosti 2 x 84 km, kombinované spotřebě 6,3 l/100 km, ceně 1 litru automobilového benzínu 35,80 Kč a paušální náhradě 5,80 Kč/km.

30. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení státu má oporu v ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy tyto náklady spočívají ve svědečném svědka jméno FO, o kterém ke dni rozhodnutí soudu nebylo rozhodnuto.

32. Soud závěrem apeluje na účastníky, aby nastolili vzájemnou mimosoudní komunikaci vedenou principy slušnosti a pokusili se věc vyřešit společnými kroky vedoucími ke spokojenosti všech účastníků. Z postoje žalobců je zřejmé, že jejich skutečným úmyslem je docílit vybudování chodníku přes pozemek p. č. Anonymizováno, kdy k tomuto je třeba zdůraznit, že žalovaní se prodeji pozemku městu nebrání, když v tomto ohledu jsou s městem již v jednání (k tomu vizte protokol z jednání z 22. 10. 2025).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.