OSPH02 45 C 239/2022-33

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ pro zaplacení 43 326 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 35.884,01 Kč.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 7.481,99 Kč, spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 7.481,99 Kč od 12.8.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobce částku 11 355,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35.884,01 Kč od 12.8.2020 do 8.3.2023, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady škody ve výši 43.326 Kč, představující náhradu nákladů za právní zastoupení ve věci, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 5 T 37/2018. Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno usnesením obec ČR, Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, Územní odbor obec, Oddělení hospodářské kriminality, ulice a číslo, PSČ, obec, ze dne 20.09.2017, č.j. KRPL-86546-58/TČ-2016-181181, pro přečin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku (nezákonné rozhodnutí) a skončilo rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 13.08.2019, č.j./ zn. 5 T 37/2018, kterým byl žalobce dle § 226 písm. a) tr. řádu zproštěn obžaloby a který nabyl právní moci dne 15.08.2019. Během řízení byl žalobce zastoupen právním zástupcem, který ve prospěch žalobce uskutečnil 14 blíže specifikovaných úkonů právní služby po 1 500 Kč + 15x režijní paušál po 300 Kč, dále vynaložil čas v rozsahu 40 půlhodin po 100 Kč a cestovní výdaje ve výši 7.994,00 Kč, to vše spolu s 21% DPH. Žalobce uplatnil svůj nárok (sestávající jednak z náhrady obhajného, jednak z nemajetkové újmy) u žalované dne 11.2.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení., přičemž výslovně uvedl, že nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy byl řádně uplatněn u žalované, avšak není předmětem žalobního návrhu.

2. Žalovaná žalobcem uplatněný nárok uznala jen zčásti, přičemž učinila nesporným průběh a výsledek trestního řízení, které bylo proti žalobci vedeno u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 5 T 37/2018, jakož i splnění obligatorní podmínky uplatnění nároku u žalované podáním doručeným dne 11. 2. 2020. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a shrnula, že žalobci uhradila částku 35 884,01 Kč vč. DPH, když požadovanou náhradu cestovného a promeškaného času uhradila v plné výši a dále požadované úkony právní služby s výjimkou následujících:

4. Žádostí o náhradu škody ze dne 10.2.2020 žalobce uplatnil svůj nárok v celkové výši 93.326 Kč u žalované, sestávající jednak z náhrada nákladů za nutnou obhajobu ve výši 43.326 Kč, jednak zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která byla žalobci způsobena nezákonným tr. stíháním ve výši 50.000 Kč.

5. Sdělením Ministerstva spravedlnosti z 12.2.2020 byl žalobce informován o převzetí jeho žádosti Ministerstvem spravedlnosti.

Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to co do částky 35 884,01 Kč, když tuto částku již žalovaná žalobci uhradila.

6. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 6.3.2023 byl nárok žalobce vypořádán a žalobci byla poskytnuta náhrada škody ve výši 35 884,01 Kč.

7. Usnesením o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne 20.9.2017 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu – zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Dle doručenky, ofocené na uvedeném usnesení, bylo toto usnesení doručeno žalobci 2.10.2017.

8. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech z 13.8.2019, podle kterého byl žalobce zproštěn dané obžaloby ve věci 5 T 37/2018.

9. Dle příjmového pokladního dokladu číslo byla žalobcem uhrazena částka 15 000 Kč jeho právní zástupkyni JUDr. příjmení dne 21.8.2018.

10. Dle příjmového pokladního dokladu číslo byla žalobcem uhrazena částka 18.500,00 Kč JUDr. příjmení 29.10.2018.

11. Dle příjmového pokladního dokladu číslo ze dne 4.6.2019 byla žalobcem uhrazena 16.600,00 Kč JUDr. příjmení.

12. Dle Potvrzení o další poradě s obhájkyní v trestní věci ze 4.9.2018 tato trvala od 12:30 hod. do 13:50 hod.

13. Dle Potvrzení o další poradě s obhájkyní v trestní věci, z 5.11.2018 tato se rovněž měla týkat daného trestního stíhání a trvala od 11:00 hod. do 12:15 hod.

14. Ze spisu Okresního soudu v Semilech ve věci sp.zn. 5 T 37/2018 soud zjistil, že na č.l. 435 uvedeného spisu, je založen Návrh obžalovaného na provedení důkazů dalších ze dne 2.11.2018, doručený do datové schránky Okresního soudu v Semilech 5.11.2018.

15. Pro nadbytečnost soud neprováděl jednak důkazy, které se týkaly žalovanou již uhrazených úkonů právní služby, a to soupis celkových nákladů řízení - cestovních náhrad, potvrzení o další poradě s obhájkyní v trestní věci ze dne 21.8.2018, potvrzení o dalších poradách s obhájkyní z 29.10.2018, 4.6.2019 a 24.7.2019 a kopii velkého technického průkazu vozidla anonymizováno, jednak důkazy, které se týkaly nesporných skutečností mezi účastníky, a to informaci z infoSoud ve věci 5 T 37/2018 u Okresního soudu v Semilech, Urgenci stanoviska Ministerstva spravedlnosti, Oznámení o podání žaloby.

16. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

18. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

19. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

20. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

21. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

22. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

23. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

24. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

25. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

26. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

27. Podle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ust. § 96 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

28. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve výroku ad I. zastavil.

29. Provedeným dokazováním soud zjistil, že na základě usnesení obec ČR, Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, Územní odbor obec, Oddělení hospodářské kriminality, ulice a číslo, PSČ, obec, ze dne 20.09.2017, č.j. KRPL-86546-58/TČ-2016-181181, trestně stíhán pro přečin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku (nezákonné rozhodnutí) a byl zproštěn obžaloby rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 13.08.2019, č.j./ zn. 5 T 37/2018, který nabyl právní moci dne 15.08.2019. Uvedené rozhodnutí lze kvalifikovat jako nezákonné, přičemž v jeho důsledku vznikla žalobci škoda, spočívající v nákladech na obhajobu. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na náhradu škody a tato nárok žalobce v částečném rozsahu uspokojila. Žalobce na to reagoval částečným zpětvzetím žaloby. Po částečném zpětvzetí žaloby tak zbývající předmět řízení představují pouze 3,5 úkonu právní služby po 1500 Kč (viz vyjádření žalované k žalobě) + 3x režijní paušál po 300 Kč a 21% a dále úroky z prodlení z žalovanou uznané škody. Pokud jde o uvedené úkony soud tyto nepovažuje za účelné, a to z následujícího důvodu: dle chronologie jednotlivých úkonů právní služby, popsané v žalobě, porada z 4.9.2018 navazovala na poradu z 21.8.2018 a současně předcházela poradě z 29.10.2018. Obě tyto porady bezprostředně navazovaly na hlavní líčení u soudu ze dne 21.8.2018 (či mu v případě hlavního líčení z 31.10.2018 předcházely) a byly žalovanou odškodněny (byť by mohlo být sporné, nakolik je porada po hlavním líčení účelná), další porada navazující na již uskutečněnou poradu po hlavním líčení a opětovně rekapitulující úkon soudu či další postup účastníka tak již nezbytně nutná nebyla. Totéž platí i pro poradu z 5.11.2018, která sice navazovala na hlavní líčení z 31.10.2018, avšak byla uskutečněna dlouho před dalším hlavním líčením ze dne 5.6.2019, před kterým se rovněž konala porada (4.6.2019). Rekapitulace předchozího hlavního líčení či strategie účastníka tak mohla být uskutečněna v rámci jedné z těchto porad, druhá tak již postrádá smysl. Pokud jde o úkon ze 4.9.2018 (vyjádření obžalovaného), přísluší žalobci pouze ½ náhrady mimosmluvní odměny, když tento úkon se nejvíce blíží úkonům uvedeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu (konkrétně návrhu na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách dle písm. b) či jednoduché výzvě k plnění dle písm. h) uvedeného ustanovení). A konečně pokud jde o úkon z 5.11.2018 – návrh na provedení důkazu, nelze než konstatovat, že podobný úkon není advokátním tarifem ocenitelný. I kdyby bylo uvažováno s tímto úkonem obdobně jako v případě úkon podobného typu nelze v advokátním tarifu a byl by hodnotitelný pouze jako ½ úkon (viz shora ½ úkon z 4.9.2018). Současně však nelze tento úkon považovat za účelný, když bezprostředně nevedl k ukončení trestního řízení, které pokračovalo ještě více než rok. Soud proto žalobu ve výroku ad.II zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 355,50 Kč, přičemž tato částka představuje 65,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,83 % a úspěchu žalované v rozsahu 17,17 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 326 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 9. 2023 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 640 Kč ve výši 2 654,40 Kč.

31. Ve výroku ad. IV. soud přiznal žalobci úrok z prodlení z částky, kterou žalovaná žalobci až po lhůtě k vypořádání jeho nároku uhradila, přičemž částečnou úhradou žalovaná de facto uznala nárok žalobce. Soud proto požadované úroky prodlení z oprávněně uplatněného nároku přiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.