OSPH02 19 C 99/2016-1048

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 1 245 182,80 s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 655 939,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 14. 4. 2016 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 589 243,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 14. 4. 2016 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 ve výši 8 646,63 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 ve výši 8 646,63 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jakožto nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s tvrzeným nesprávním úředním postupem exekutora při výkonu exekuční činnosti, konkrétně exekutorky tituly před jménem jméno FO z Exekutorského úřadu adresa, v řízení vedeném pod sp.zn. Anonymizováno. Tohoto nesprávného úředního postupu se měla exekutorka dopustit v rámci prováděného exekučního výkonu spočívajícím v neoprávněném vykázání žalobkyně z domu na adrese adresa a neoprávněným zajištěním a vyklizením jejich movitých věcí soudním exekutorem při provádění exekuce vyklizením nemovitosti v rámci exekučního řízení vedeného pod shora uvedenou spisovou značkou. Žalobkyně uváděla, že svůj nárok u žalované předběžně uplatnila dne 13. 10. 2016, avšak nárok nebyl ze strany žalované uspokojen. V žalobě popisovala okolnosti předcházející samotnému vyklizení nemovitosti, uváděla, že již od roku 2003 bydlela na shora uvedené adrese, na základě darovací smlouvy z 8. 3. 2011 byla v katastru nemovitostí vyznačena změna vlastnického práva k nemovitosti na jejího manžela tituly před jménem jméno FO. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že její manžel se snažil již od srpna roku 2014 svou manželku z domu všemožnými metodami „vystrnadit“, z dopisu z 3. 8. 2014 vyplývá, že jí nařídil, aby se vystěhovala nejpozději do tohoto dne a poté, že má zákaz vstupu. Tato se však odmítla z předmětné nemovitosti vystěhovat, což svému manželovi následně sdělila dopisem z 7.1.2015. Argumentovala tím, že se zdržuje v nemovitosti oprávněně. Žalobkyně dále uváděla, že její manžel inicioval exekuční řízení na základě vykonatelného notářského zápisu č. NZ 801/2014, N 854/2014, který byl uzavřen s jméno FO, tato osoba v notářském zápise prohlásila, že má k domu nájemní právo, které končí dalšího dne a z důvodu užívání nemovitosti dluží částku ve výši 50 000 Kč a udělila souhlas s nuceným vymožením povinností uvedených v notářském zápisu, pokud peněžitou částku do druhého dne nezaplatí, a to vyklizením nemovitosti. Žalobkyně dovozovala, že takto byl vytvořen exekuční titul k vymožení neexistujících povinností, na jehož základě bylo následně zahájeno řízení u soudního exekutora pod sp.zn. Anonymizováno. V rámci tohoto exekučního řízení bylo vydáno usnesení ze dne 26. 2. 2015, jímž bylo exekutorem nařízeno vyklizení povinného a spolu s ním všech, kdo se zdržují v nemovitosti na základě práva povinného a dále odstranění věcí patřících povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věcí, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném objektu. 22.4.2015 potom žalobkyně uvedla, že došlo k realizaci vyklizení nemovitosti, kdy byla exekuce realizována proti ní a jejím dětem, ačkoliv se v domě, dle jejích skutkových tvrzení, oprávněně zdržovala. Popisovala průběh exekuce od ranních hodin, jejímž výsledkem bylo dosažení cíle exekuce a vyklizení žalobkyně, vykázání její osoby a taktéž zajištění jejích věcí. Žalobkyně dovozovala, že vykonavatel dobře věděl, že žádné věci v domě nepatří povinnému, polemizovala s tím, zda samotný vykonavatel soudní exekuce věděl o skutečnostech, že jméno FO neobývá předmětnou nemovitost a jeho věci se v nemovitosti nenacházejí. Celý výkon exekuce vyklizení nemovitosti považovala za připravenou a koordinovanou akci exekutora, který se spolčil tituly před jménem jméno FO, tedy jejím manželem, jejímž cílem bylo vystěhování žalobkyně a jejích dětí, nikoliv samotného povinného. Uváděla další spolupráci jejího manžela, tedy tituly před jménem jméno FO, s vykonavatelem a soudním exekutorem spočívajícím v umožnění přístupu do domu 14. 5. 2015, naaranžování pokoje, kde se měl povinný zdržovat, v pořízení fotografií pokoje, kde se měl nacházet povinný, které nazývala naaranžovanými. Dále dovozovala zfalšování důkazů soudním exekutorem, který měl podpořit tvrzení, že v domě měl povinný své věci a obhájit oprávněnost svého postupu. Dovozovala, že tedy soudní exekutor postupoval v rozporu s právními normami, když žalobkyni neoprávněně vystěhoval, neboť se žalobkyně nezdržovala v domě na základě práva povinného, a proto nemohlo dojít k jejímu vykázání. V důsledku nesprávného úředního postupu soudního exekutora spočívajícího v úkonech shora uvedených potom žalobkyně uváděla, že jí byla způsobena závažná psychická újma, bez jakéhokoliv upozornění byla vyhozena z jejího domova exekutorem, kde musela zanechat mnoho svých osobních věcí, bylo jí zabráněno se do domu vrátit, k věci nemá přístup, stejně tak k psovi, který s nimi v domě žil. Žalobkyně uváděla, že již před tímto zásahem trpěla psychickými problémy, které se v důsledku šoku z nesprávného úředního postupu a soudního exekutora obnovily. Žádala proto finanční odškodnění způsobené nemajetkové újmy.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila uplatnění nároku žalobkyně u žalované 13. 10. 2015 dle zákona č. 82/98 Sb. z titulu nesprávného úředního postupu exekutorky Mgr jméno FO, Exekutorský úřad adresa v řízení vedeném pod sp.zn. Anonymizováno v částce 500‘000 Kč. Poukázala na své stanovisko z 21. 6. 2016, kterým nárok předběžně vyřídila s tím, že nárok shledala nedůvodným pro absenci odpovědnostního titulu. Žalovaná poté, co analyzovala spisový materiál, zjistila, že exekuce byla prováděna na základě řádného exekučního návrhu oprávněného tituly před jménem jméno FO a povinného jméno FO, na základě vydaného exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí a dále na základě usnesení o vyklizení nemovitosti, která měla proběhnout 22. 4. 2015. Popsala dále průběh vyklizování nemovitosti, který zjistila z exekučního spisu, a to z protokolu o vyklizení, konstatovala, že jak žalobkyně, tak její děti podaly kárnou žalobu na soudní exekutorku, stížnost Ministerstvu spravedlnosti, taktéž trestní oznámení, které skončilo rozhodnutím policejního orgánu z 19. 5. 2015, který konstatoval, že nedospěl ke spáchání trestného činu. Uvedla, že předmětná exekuce není dosud skončena, neboť provedení vyklizení pokračuje vymáháním peněžitého plnění ze mzdy povinného. Žalovaná neshledala v postupech exekutorky odpovědností titul, tedy tvrzený nesprávní úřední postup, z listinných důkazů bylo prokázáno, že povinný podepsal nájemní smlouvu, na základě ní nemovitost užíval, což sám potvrdil i v exekutorském úřadě, když uvedl 31. 3. 2015, že nemovitost obývá i s dalšími osobami. O vyklizení nemovitosti byli seznámeni jak oprávněný, tak povinný, ani jeden z nich neupozornil soudní exekutorku, že by se v domě měly nacházet i jiné osoby, při vyklizení nemovitosti 22. 4. 2015 potom bylo zjištěno, že se v nemovitosti nachází ještě další osoby, a to jednak žalobkyně a dále její děti jméno FO a jméno FO. Po předložení osobních dokladů bylo zjištěno, že tito mají trvalé bydliště na adrese odlišné od místa nemovitosti a nedoložili žádné potvrzení, že k užívání nemovitosti mají právo neodvozené od povinného způsobem tak, aby vykonavatel nabyl alespoň důvodnou pochybnost o tom, jestli na ně vyklizení nemá vztahovat. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že nebyly uplatněny námitky týkající se existence vlastnického práva k nemovité věci neodvozené od práva povinného návrhem na zahájení tzv. excindačního řízení podle § 267 o.s.ř. Dotčené osoby tedy nevyužily žádné opravné prostředky, které jim právní řád poskytuje k hájení svých práv. Ani jiné doklady nebyly exekutorům v rámci prováděné exekuce doloženy tak, aby zamezily samotnému provedení exekuce a znamenaly překážku v jejím provádění. Vykonavatel proto postupoval standardním způsobem v souladu s právními předpisy upravujícími řádné provedení exekuce. Žalovaná poukázala dále na skutečnost, že i poté, co bylo podáno trestní oznámení, nevyvstaly žádné skutečnosti, které by vedly k prokázání spáchané trestné činnosti. Žalovaná poukázala i na řízení, které probíhá do současné doby u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 23C 308/2014 o určení vlastnického práva k nemovitostem, kde se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, které žalovanému v roce 2011 darovala a vyzvala následně v roce 2014 žalovaného k vrácení daru. Ve věci však dosud nebylo rozhodnuto, a z tohoto řízení je zřejmé, že již od roku 2009 probíhají problémy v rodině, které postupně gradují. Žalovaná sporovala i jakoukoliv příčinnou souvislost, případně vznik nemajetkové újmy, kterou žalobkyně tvrdila, avšak nikterak neprokázala. Pro absenci odpovědnostního titulu proto žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Na ústním jednání dne 2. 2. 2017 soud nepřipustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření uvedené v podání ze dne 13. 12. 2016, kterým se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od 14. 4. 2016 do zaplacení. Dále soud na základě částečného zpětvzetí žalobkyní zastavil řízení co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 500.000,- Kč za období od 14. 4. 2015 do 13. 4. 2016.

4. Rozsudkem čj. 19 C 99/2016-276 ze dne 7. 9. 2017 soud I. stupně žalobu zamítl pro absenci odpovědnostního titulu. Odvolací soud pak usnesením č.j. 70 Co 274/2018-406 ze dne 18. 10. 2018 rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání. Dále soudu I. stupně nařídil připustit rozšíření žaloby, což soud I. stupně učinil na ústním jednání dne 23. 5. 2019. Odvolací soud soudu I. stupně uložil, aby v případě že nebude prokázáno, že žalobkyně byla vyklizena po právu jakožto osoba odvozující své právo od povinného jméno FO, se zabýval otázkou vzniku tvrzené nemajetkové újmy na straně žalobkyně a případně i formou a rozsahem odškodnění a provede k tomu dokazování, které dosud provedeno nebylo. Dále odvolací soud uvedl, že soud I. stupně při hodnocení případné nemajetkové újmy vezme v úvahu také způsob vyklizení žalobkyně, charakter jejího nového bydlení, jakožto i stabilitu jejího titulu k bydlení ve vyklizeném domě.

5. Na ústním jednání dne 23. 5. 2019 soud připustil změnu návrhu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 000. Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 14. 4. 2016 do zaplacení.

6. Podáním ze dne 2. 12. 2019 pak žalobkyně upřesnila, že požadovaná částka ve výši 3 000 000 Kč se skládá z částky 30 000 Kč, coby přiměřeného zadostiučinění za odnětí držby jejich věcí, dále z náhrad za následky do sféry zdraví, a to a) 28 344,80 Kč za duševní útrapy a b) 1 216 838 Kč za ztížení společenského uplatnění a dále částky 1 724 817,20 Kč, coby přiměřeného zadostiučinění za porušení jejího práva na soukromí.

7. Rozsudkem ze dne 26. 10. 2023 soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 500 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 14. 4. 2016 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 14. 4. 2016 do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni ve výši 93 632,50 Kč (výrok III.) a České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 ve výši 17 293,36 Kč (výrok IV.).

8. Odvolací soud rozsudkem ze dne 26. září 2024 částečně rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a částečně zrušil, a to co do částky 1 245 182,80 Kč s příslušenstvím a souvisejících výroků o nákladech řízení a náhradě nákladů státu, tedy co se týče zamítnuté částky požadované coby náhrady za dušení útrapy ve výši 28 344,80 Kč a částky požadované za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 216 838 Kč s tím, že dospěl k názoru, že názor soudu prvního stupně týkající se oprávněnosti vznesené námitky promlčení ze strany žalované nebyl správný. Dále soudu prvního stupně uložil, aby se nadále v řízení zaměřil na posouzení odpovědnosti státu za újmu na zdraví, přezkoumal podmínky odpovědnosti a pokud dojde k závěru, že mezi nesprávným úředním postupem o poškození zdraví žalobkyně je příčinná souvislost, stanovil výši odškodnění, přičemž má vyjít ze znaleckých posudků včetně toho, kterého nechal sám zpracovat.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

10. Mezi účastníky bylo učiněny nespornými uplatnění nároku na náhradu zadostiučinění za tvrzenou nemajetkovou újmu v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa pod sp.zn. Anonymizováno dne 13. 10. 2015 u žalované ve výši 500 000,-Kč, projednání žádosti z 21.6.2016 žalovanou a nepřiznání finančního zadostiučinění.

11. Z výslechu svědka jméno FO má soud za prokázáno, že jde o syna žalobkyně, tento se vyjadřoval k průběhu exekuce vyklizením nemovitosti na adrese adresa. Uvedl, že v předmětném domě žil od roku 2003, případně 2004 až do 22.5.2015, kdy proběhla předmětná exekuce, pokud jde o spolužijící osoby, uvedl dále svojí matku, sestru a občas i jeho přítelkyni, která zde přebývala a přítele jeho sestry. Jeho přítelkyně měla být účastna provádění exekuce. Svědek uvedl, že jeho otec měl v domě svou kancelář a stavoval se zde na schůzky. Občas do srpna roku 2014 nebo 2015 do domu docházel a přespával v něm. Svědek dále popsal vnitřní rozložení domu s tím, že uvedl, že všechny místnosti jsou propojeny, pokud se měl vyjádřit ke konkrétnímu provádění exekuce 22. 4. 2015 uvedl, že v ranních hodinách mezi osmou a devátou hodinou někdo zazvonil na zvonek, matka měla s někým mluvit a následně se měla ptát, jakým právem chtějí osoby do domu a do domu nikoho nepustila. Uvedl, že však následně tyto osoby vešly do domu, celkem šlo o tři osoby, jeden z nich bych vykonavatel a další dvě osoby s ním přišly. Svědek dovozoval, že zřejmě musel někdo z domu tyto osoby dovnitř pustit a otevřít jim dveře. Jeho domněnka byla taková, že je musel pustit otec svědla, neboť byl zavřen pes, kterého běžně nepouštějí a kterého se ostatní báli. Uvedl však, že přes noc otec nebyl přítomen v domě. Uváděl, že v průběhu výkonu exekuce pan jméno FO, vykonavatel, se s otcem bavil po telefonu, dle sdělení svědka se s ním bavil familiárně a dohadoval postup. Vykonavatel se jim prokázal průkazem, ostatní dvě osoby se taktéž prokázaly. Obyvatelům domu bylo ukázáno rozhodnutí o výkonu exekuce od soudu, bylo jim vysvětleno po jejich dotazu, z jakého důvodu vyklizení bude prováděno, a to pro neplacení nájmu údajného pana jméno FO. Svědek uvedl, že o tomto jménu slyšel poprvé, následně byl vyzván, aby si sbalil všechny své věci a opustil nemovitost. Uváděl, že došlo k dohadování, obyvatelé domu cítili bezmoc, matka volala advokátku. Následně přijel její zaměstnanec pan jméno FO. S tím následně řešili obyvatelé domu, co budou dále podnikat, volali Policii ČR, která se na místo dostavila, avšak po přečtení předmětného usnesení od soudu uvedla, že vše je po právu a ničeho neučinila. Obyvatelé proto následně začali balit věci, před domem stála stěhovací firma Tavočer připravená odvést případně osobní věci obyvatelů domu. Svědek uváděl, že s sebou sbalil oblečení, boty, zimní věci a taktéž počítač. V šoku byl nejen on, ale i jeho matka a sestra. Uváděl, že exekutoři se v té době chovali arogantně, celkový průběh exekuce dle svědka trval do čtvrté hodiny odpolední, poměrně dlouhou dobu, neboť se zde řešily problémy, o kterých již uváděl. Ke konci odevzdali klíče od nemovitosti, nemovitost opustili. Dům byl následně zabezpečen mřížemi. Obyvatelé domu následně pokračovali do bytu 3+1, který je vzdálen cca 2 km od této nemovitosti, kde mají s matkou a se sestrou trvalé bydliště. Svědek uváděl, že ví o tom, že stěhovací firma měla být objednána jeho otcem. Po podaném trestním oznámení proběhly výslechy na policii, avšak výsledkem bylo, že vše proběhlo zákonně. Svědek uváděl, že taktéž podali podnět na Exekutorskou komoru proti exekutorce, taktéž podávali žalobu k soudu pro podvod na exekutorský úřad. Svědek uváděl, že osud pana jméno FO nezná, je absurdní, aby jeho věci byly nalezeny v hostinském pokoji, neboť v něm spala sestra s jejím přítelem v době provedení exekuce. Věci se zde měly potom proto objevit až následně a měly být nastrčeny. Uváděl, že se zde měl objevit jednak občanský průkaz, složenka, nějaká korespondence a taktéž osobní věci této osoby, uváděl, že jeho sestra pořizovala fotografie všech pokojů v rámci provádění exekuce a ničeho takového zde nebylo. Do nemovitosti se následně svědek již nevrátil. Ani výsledek šetření Exekutorské komory v řízení proti exekutorce nebyl úspěšným. Svědek dále doplnil, že pes byl zavřen v bočním vchodu v domě, uváděl, že jej musel zavřít otec, tuto skutečnost však pouze dovozoval. Přítomnost policie potom potvrdil v daném dni dvakrát. Uváděl, že je nemožné, aby domnělý povinný pan jméno FO nemovitost obýval bez jejich vědomí, uváděl dále, že v nemovitosti přespávali i různí kamarádi, a to i v předmětném pokoji, takže toto bylo nemožné. Svědek dále uváděl, že v průběhu výkonu exekuce on, jeho matka i sestra se pokusili kontaktovat otce, avšak byly jim odpojeny mobilní telefony s tím, že telefon nevykazoval žádnou službu. Opět svědek dovozoval, že tuto skutečnost zařídil jejich otec, neboť po provedení exekuce byl již telefon zcela funkční u všech osob. S otcem se zkontaktovala pouze sestra svědka, hovor byl nahrán a i hlasitě odposlouchán, otec nechtěl situaci nikterak řešit a na exekuci reagovat. K nemajetkové újmě vzniklé žalobkyni svědek uváděl, že má obrovský citový vztah k domu, neboť jej stavěla se svým manželem, byl to její domov, zanechala zde spoustu osobních věcí, ke kterým nemá dodnes žádný přístup. Uváděl špatný psychický stav matky již před exekucí, rozpory s otcem před vedením exekuce s tím, že jí otec svědka, tedy její manžel, vyhrožoval, aby opustila nemovitost a následně tato se zhroutila a musela vyhledat lékařskou pomoc. Dodnes se z psychické újmy nikterak nevyrovnala, dodnes bere matka antidepresiva, taktéž léky na spaní a nad vším stále přemýšlí. Dále se přidaly nechutenství, nespavost, změna chování. Svědek uvedl, že všechny osoby se v průběhu exekuce vykonavatele legitimovaly a on si zapisoval jejich občanské průkazy a údaje z nich. Žalobkyně potom měla uvádět, že je manželkou tituly před jménem jméno FO.

12. Z výslechu svědkyně jméno FO má soud za prokázáno, že tato je dcerou žalobkyně, taktéž předmětnou nemovitost na adrese adresa obývala od roku 2002 či 2003 až do exekuce 22.4.2015, uváděla, že nejprve předmětný dům obývala celá rodina, tedy i otec, matka, ona a bratr, od roku 2014 se otec odstěhoval a přistěhovala se do domu bratrova přítelkyně. V průběhu předmětné exekuce 22.4.2015 uváděla, že v devět hodin zazvonil někdo na zvonek, na kameře viděli nějaké osoby, poprvé s nimi mluvila matka a následně slyšeli „ exekuce a zpřístupněte nám vchod do domu.“ Svědkyně uváděla, že začala hrozně řvát, následně dole chodili tři lidé v předsíni po domě. Byl jim ukázán papír ohledně provádění exekuce, notářský zápis a taktéž zde zaznělo jména pana jméno FO, který měl snad v domě bydlet, a měl způsobit nějaký dluh, který nebyl zaplacen. Uvedla, že předmětné osoby se jim prokázaly, jedna osoba toto odmítla, další z dálky ukázala průkaz. Taktéž oni, tedy obyvatelé domu, se prokázali občanskými průkazy, nevěděli však, o co jde. Mysleli si, že jde o omyl. Jméno pana jméno FO nikterak dříve neslyšela. Uváděla, že je vyloučeno, aby věci pana jméno FO mohly se nacházet v hostinském pokoji, neboť zde se svým původním přítelem bydlela, a žádné věci třetí osoby zde nebyly. Uváděla, že se pokoušela telefonicky kontaktovat svého otce, ale nedařilo se jí to, taktéž ji napadlo, že někdo musel zavřít psa rotvajlera. Dovozovala, že tuto skutečnost musel udělat jejich otec. Svědkyně se otci dovolala kolem desáté hodiny, nechtěl se s ní vůbec bavit, následně s ní chtěl mluvit pan jméno FO, soudní vykonavatel. Poté uváděla odpojení svého mobilního telefonu, odpojení telefonu taktéž matce a jejímu bratrovi. Přes telefon přítelkyně bratra zavolali dvakrát policii, avšak policie s předmětnou věcí nemohla nic dělat. Celá exekuce trvala cca do čtvrté hodiny odpolední, v průběhu přijel pan právní zástupce jméno FO, mezitím vykonavatelé chodili po domě, vše oblepovali a nechali zavřenou kancelář jejího otce. Údajně měli dostat od pana jméno FO pokyn, že tam nemají chodit. Uváděla, že vykonavatel s otcem hovořil telefonicky, uváděl, že je to nestandardní situaci. Od vykonavatele jim bylo řečeno, že si mají vzít všechny své osobní věci, a odejít. Telefonát s jejím otcem skončil s tím, že jim předají klíče od bytu 3+1, kde mají všechny tři osoby trvalý pobyt. Všichni se začali následně balit, i svědkyně si vzala své oblečení a nějaké další věci. Obdrželi následně klíče od bytu, kam se přesunuli. Svědkyně dále uváděla, že byli zavoláni stěhováci, kteří pomáhali balit vše do papírových krabic, a to i jejich osobní věci. Popisovala potom vnitřní dispozice předmětné nemovitosti. Po vyklizení se do předmětné nemovitosti již nikdy nevrátila, a má za to, že ani nikdo jiný z předmětných osob. K hostinskému pokoji, který měl obývat pan jméno FO, svědkyně dále dodala, že tento sloužil pro návštěvy na přespání, před exekucí potom zde spala sama ona se svým přítelem. Uvedla zařízení předmětného pokoje. Uvedla, že následně byla seznámena s výpovědí pana jméno FO na policii, kde popisoval dům a tento jej popsal špatně. Svědkyně uvedla, že v době vedení exekuce nebyly v domě žádné cizí věci. Toto sdělovala i soudnímu exekutorovi, ona i matka podepisovala protokol o průběhu exekuce, četla jej. Slyšela taktéž rozhovor soudního vykonavatele s právním zástupcem jejího otce. Uvedla dále, že její otec nikdy nezpochybňoval jejich právo bydlet v domě. Uváděla špatné psychické zdraví její matky s tím, že tato se již v minulosti léčila, v dubnu roku 2015 se dala dohromady, avšak po provedení exekuce opět do všeho spadla a musela vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Tyto stavy stále přetrvávají, nemohla spát, budí se, velmi zhubla, má deprese. Svědkyně uvedla, že byli přítomni i fotodokumentaci od vykonavatelů, otec v té době měl přístup do nemovitosti, ale nikdy jej svědkyně neviděla v té době. Uváděla, že matka uplatnila nároky na vydání věcí, avšak vše bylo zamítnuto.

13. Z výslechu svědka jméno FO, vykonavatele Exekutorského úřadu adresa u tituly před jménem jméno FO, má soud za prokázáno, že tento byl přítomen předmětnému vyklizení a prováděl jej na předmětné adrese. Odkázal na exekutorský spis a další listinný materiál, uváděl, že si na nemovitost vzpomíná, neboť šlo o výjimečnou nemovitost, pokud jde především o její zabezpečení, konkrétně uváděl dva bezpečnostní zámky, kameru a bzučák. Exekuce probíhala celý den, nebyl přítomen povinný, byly zde ale jiné osoby, které celý průběh exekuce narušovaly. Několikrát byla volána policie a taktéž přítomen jejich právní zástupce. Uváděl, že výkon rozhodnutí měl být proveden fyzickým vyklizením pana jméno FO, který měl k nemovitosti nájemní smlouvu, řádně byli pověřeni k výkonu rozhodnutí, vše bylo řádně doručeno. V ranních hodinách bylo započato s výkonem exekuce, poukázal na obsah svého protokolu sepsaného na Policii ČR. Uváděl, že osoby obývající nemovitost něco tvrdily, avšak neprokázaly svá tvrzení, a odmítaly fyzicky opustit nemovitost. Vykonavatel potvrdil, že měli připravenou i stěhovací firmu, věci byly řádně označeny, ale po dohodě s oprávněným následně zůstaly na místě z důvodu úspornosti, neboť každý tvrdil něco jiného. Proto taktéž došlo k poučení o případném vyškrtnutí věcí ze seznamu. Uváděl velmi nepřehlednou situaci, kdy čelil tlaku cca šesti osob, konkrétně z toho čtyřech ostatních účastníků a dvou právních zástupců. Nemovitost byla velmi rozsáhlá, po dohodě s třetími osobami jim bylo umožněno vzít si své osobní věci, které tam mají. Následně byl proveden kompletní sepis všech věcí a nalezené věci i povinné osoby v prvním patře, v první místnosti napravo. Šlo o písemnosti osobního charakteru. Rodný list pana jméno FO, nezaplacené složenky a taktéž byla pořizována fotodokumentace. Pokud jde o oprávněného pana jméno FO, vykonavatel potvrdil, že jej zná. Viděl jej před výkonem rozhodnutí, neboť mu dával klíče od nemovitosti, což je standardní postup. Následně jej kontaktoval, proto by ho poznal. Uváděl po přijetí do nemovitosti zazvonění na zvonek, po opakovaném zvonění se mu ozval ženský hlas, kterým bylo řečeno, že jej nikam nechtějí pustit. Vykonavatel si proto zjednal přístup do nemovitosti podle zákona prostřednictvím klíčů. Uváděl, že žádného psa okolo nemovitosti nezaregistroval. Uváděl taktéž, že v průběhu exekuce komunikoval s panem jméno FO, měl jeho mobilní telefon a probíral s ním nastalý spor o vlastnictví věcí. Řešil s ním tedy otázku vyklizení a uskladnění věcí. Svědek nedovedl potvrdit, zda s ním řešil i otázku osob, které se v nemovitosti zdržují, neboť primárně řešil věci vysoké hodnoty, neboť v nemovitosti se nacházela pravoslavná kaple, která se musela zabezpečit. Svědek potvrdil, že v průběhu výkonu exekuce byla volána policie, a to jednak třetími osobami, ale i od nich, neboť zde hrozilo napadení od třetích osob. Uváděl, že v průběhu telefonického hovoru s panem jméno FO neprobíral osoby v domě ani jejich souvislost s panem jméno FO. Oprávněný totiž nebyl oprávněn dávat přímé pokyny exekutorovi, neboť exekutor při své činnosti jedná nezávisle. Po první prohlídce nemovitosti tedy majetek vyhodnotil sám vykonavatel, nemovitost dle jeho sdělení původně měla být prázdná, osoby byly vyzvány k doložení dokladů, na základě jakého práva se v nemovitosti zdržují, avšak tyto nedoložily. Následně je legitimoval, oni se zpočátku odmítli legitimovat, předložili doklady až následně přivolané policii. Svědek si již nedovedl vzpomenout, zda viděl i občanský průkaz samotné žalobkyně, uvedl, že v pověření bylo vyklidit nemovitost od nájemce a od osob, které ji užívají odvozeně od tohoto práva. Nemovitost byla psána v katastru nemovitostí na pana jméno FO. Šlo tedy o standardní výkon. Vykonavatel sepsal všechny věci, s panem jméno FO hovořil pouze telefonicky ohledně kaple, kterou mu řekl, že je ve vlastnictví jeho osoby. Šlo o standardní soupis všech cenných věcí a zajištění kaple. Povinný na místě nebyl, udělal tedy sepis všech hodnotných věcí. Osoby obývající nemovitost se stěhovaly pouze osobní věci, o kterých to prohlásily. Toto jim bylo umožněno. Soupis se proto týkal především nábytku, obrazů a tak podobně. Vykonavatel dále uvedl, že před provedeným výkonu byla doručena výzva k dobrovolnému plnění a příkaz na obestavení mzdy, následně byla prováděna exekuce na základě usnesení o vyklizení nemovitosti, která byla prováděna taktéž řádně po doručení panu jméno FO. Toto usnesení doručoval vykonavatel osobně, neboť pak jméno FO dobrovolně nemovitost vyklidit přislíbil. Tento postup vykonavatel potom označoval jako standardní, když osobně občas za dlužníky jezdí a usnesení jim předávají. Uváděl, že tato osoba povinného pana jméno FO v první fázi normálně komunikovala a chtěla nemovitost předat. S vykonavatelem tedy před provedením exekuce řádně spolupracoval. Vykonavatel dále potvrdil, že na místě byla prováděna fotodokumentace předmětné nemovitosti, a to jednak jím a dále kolegou jméno FO, fotografických přístrojů bylo více. Kategoricky odmítl, že by jakkoliv manipuloval s důkazy. Naopak uváděl, že by se nedivil, kdyby manipulace předměty byla prováděna ze strany třetích osob. Potvrdil, že prováděl fotodokumentaci předmětného pokoje, práci měli rozdělenou, ostatní fotodokumentaci zajišťoval jeho kolega jméno FO. Fotodokumentace předmětného pokoje údajně obývaného povinným, jednoznačně vedla k nalezení věcí povinného, ostatní fotografie ze všech částí domů byly také následně prováděny spolupracovníky. Vykonavatel se dále vyjadřoval k provánění celé exekuce a ztěžování této ze strany třetích osob, neboť tyto neustále strhávaly nálepky a věci se musely následně opětovně oblepovat. Vykonavatel potvrdil, že před započetím exekuce nezjišťoval nikterak od pana jméno FO konkrétní majetek nacházející se v nemovitosti, nevěděl tedy, co v nemovitosti najde. Uváděl, že měl mobilní číslo na pana jméno FO, v době vedení exekuce se pokoušel s ním spojit, avšak tento od rána nezvedal telefon. Svědek uváděl emotivní reakce v průběhu provádění exekuce, rozbíjení květináčů, vyhazování věcí ze skříní a to při odchodu, opuštění nemovitosti. Uvedl, že je však nikterak nemohl ani všechny zadokumentovat. Potvrdil, že ve stejnou dobu s rodinou jméno FO nemovitost opouštěl on i ostatní. Po provedení exekuce svědek uvedl, že pana jméno FO nekontaktoval, na to si nevzpomíná. Následně se sešli až při předání klíčů. V nemovitosti pak již nikdy nebyl. Při výkonu rozhodnutí dále svědek potvrdil, že žádného psa v nemovitosti neviděli, až v průběhu exekuce. Pes pobíhal někde vzadu po zahradě. Potvrdil, že rozhodně mu nebyl předložen oddací list paní jméno FO v průběhu exekuce, tento neviděl.

14. Z výslechu svědka jméno FO adresa má soud za prokázáno, že jde o externího zaměstnance Anonymizováno. Uvedl, že paní jméno FO poprvé viděl při předmětné exekuci při výkonu rozhodnutí. Uváděl, že do předmětné nemovitosti se dostavil mezi desátou až 10,15 hodinou, byl jí přítomen až do konce, kromě cca hodiny, kdy pobýval na policii. Uvedl, že nikdo z obyvatel domu se nechoval v průběhu exekuce nikterak nevhodně. Neviděl nikoho poškozovat zařízení domu. Ani soudní vykonavatel si neměl stěžovat na chování těchto třetích osob a to sdělovat případně policii. Svědek se domníval, že byly v rámci výkonu exekuce předkládány rodné listy a oddací list, toto však neviděl 100%. Dvakrát byla volána policie dle sdělení svědka, byl až už druhého výjezdu policie, popisoval, že policie ke všemu přistupovala laxně. Jednání exekutora jako protiprávní nevyhodnotila. Dle svědka byla žalobkyně vystěhována svým manželem podvodným způsobem. Uvedl, že žalobkyně ani nikdo jiný z osob nebyli předem informováni o tom, že exekuce proběhne, neboť by se na to jistě dříve nachystali. Svědek potvrdil, že žalobkyni bylo umožněno v rámci provedení exekuce si vzít své osobní věci, u některých jí bylo zabráněno. Přesně se k tomu svědek vyjádřit však nedovedl. Uvedl, že žalobkyně měla sdělovat, že je manželkou právnická osoba a měla ukazovat vykonavateli její oddací list. Taktéž děti měly sdělovat vykonavateli, že jsou děti oprávněného. Osoby se měly vyjadřovat o tom, že pana jméno FO nikdy neviděly, tato skutečnost byla sdělována i na policii. Svědek potvrdil, že viděl protokol o průběhu exekuce, z domu odcházeli všichni společně. Svědek vyloučil, že by žalobkyně podepisovala protokol o průběhu exekuce, kde by byla věta, že žalobkyně požaduje zadokumentování některých věcí pana jméno FO. Uvedl, že si nedovede představit, že by se rodina nevšimla, že někdo cizí tedy osoba pana jméno FO obývá dům. Taktéž potvrdil, že žádné jeho osobní věci neviděl. Se soudním exekutorem následně o případných věcech pana jméno FO nemluvil. Svědek potvrdil, že vykonavatel soudního exekutora byl v průběhu exekuce v kontaktu s právnická osoba, a to několikrát, a taktéž s jeho právním zástupcem doktorem jméno FO. Pokud jde o obsah telefonického rozhovoru, svědek uváděl, že se mu vysvětlovalo, že někdo za pana jméno FO se snaží vystěhovat děti pana jméno FO s paní jméno FO z baráku, což je nemyslitelné. Svědek dále potvrdil, že děti se zkoušely svému otci dovolat, avšak zjistily, že mají vypnuté telefony, následně bylo zavoláno v zapůjčeného telefonu, hovor byl pouštěn nahlas a s otcem a dcerou celý rozhovor slyšeli i ostatní. Tento však nechtěl nikterak průběh komentovat. Dle svědka dále pokud jde o diskuse s vykonavatelem, tyto vedly jednoznačně k vykázání osob, nikoliv k zajištění věcí. Svědek potvrdil, že uvnitř probíhala fotodokumentace jednak samotným exekutorem a taktéž si toto natáčela dcera paní jméno FO. Svědek uvedl, že si nedokáže představit, že by s tímto fotoaparátem soudního exekutora bylo manipulováno ze strany třetích osob. Svědek uváděl, že v předmětný den si nevšiml psa u domu. Pokud jde o stěhování věcí, svědek potvrdil, že byla najatá firma. Před domem stála větší dodávka, do které byly nošeny krabice, avšak obsah krabic svědek neznal. Osoby obývající nemovitost byly následně přestěhovány do Krče. Přesnou adresu svědek nevěděl. Pokud jde o stěhovací firmu, svědek uváděl, že byla najatá panem jméno FO. Toto měl vědět však pouze z doslechu od stěhováků, a taktéž toto dovozoval s ohledem na to, že tito věděli, kam mají předmětné osoby dovézt. Svědek dále potvrdil, že slyšel rozhovor soudního exekutora s právnická osoba, dle něj se choval nestandardně, uvedl, že děti jsou v pořádku, ale paní jméno FO dělá problémy.

15. Z dopisu ze dne 3.8.2014 má soud za prokázáno, že tento byl adresován žalobkyni ze strany tituly před jménem jméno FO, v tomto dopise informoval žalobkyni, že ačkoliv tato se před třemi lety vystěhovala se svými osobními věcmi do svého bytu v osobním vlastnictví, adresa, následně po návratu dovolené tituly před jménem jméno FO zjistil, že je opět nastěhovaná zpět v jeho domě ve výlučném vlastnictví v Anonymizováno ulici č. hodnota bez jeho vědomí a souhlasu. Jako jediný vlastník domu proto ji nařizoval, aby věci byly ihned odstěhovány, a to do 3.8.2014 do 20:00 hodin, uváděl, že si nepřeje její přítomnost v tomto domě bez jeho souhlasu, když již v minulosti byla několikrát upozorněna na porušení jeho nařízení a chování, kterého se dopouští a důsledky, které z toho případně vyplývají. Uváděl, že žalobkyně porušuje dohodu, kterou mezi sebou již před čtyřmi lety uzavřeli, nařizoval jí zákaz vstupu do domu a i na pozemek k tomuto domu patřícímu. Uvedl, že vzhledem ke změně režimu v tomto domě, se po tomto stanoveném termínu nesmí nacházet žádné třetí osoby v domě, kromě dětí majitele domu, tedy syna jméno FO a právnická osoba, s výjimkou osob odsouhlasených majitelem domu po tomto termínu. Z odpovědi na výzvu na vyklizení domu se 7.1.2015 sepsané právní zástupkyní žalobkyně adresovanou tituly před jménem jméno FO, zástupci právnická osoba má soud za prokázáno, že šlo o reakci na dopis z 17.12.2014, v němž jako zástupce manžela klientky vyzýval klientku k vyklizení domu. Bylo zde uděleno, že klient a klientka jsou manželé, z tohoto důvodu by měl mít tituly před jménem jméno FO minimálně respekt a úctu, požadavky klienta spatřovala jako vysoce nemorální a neoprávněné. Uváděla, že klient není vlastníkem domu, neboť mu byla doručena výzva k vrácení daru, naopak tedy vlastníkem domu je klientka tedy žalobkyně. Závěrem dopisu proto právní zástupkyně žalobkyně sdělovala, že klientka, tedy žalobkyně, dům nevyklidí. Z dopisu ze dne 16.4.2015 adresovaného zástupkyní žalobkyně zástupci právnická osoba jakožto odpověď na opětovnou výzvu k vyklizení nemovitosti, má soud za prokázáno, že jde o reakci na dopis z 7.4.2015, kdy opětovně tituly před jménem jméno FO žádal v zastoupení svým advokátem žalobkyni k vyklizení nemovitosti. Bylo zde vyjádřeno, že klientka nemá žádný důvod měnit svůj postoj vyjádřený v předešlém dopise z 7.1.2015, na který odkazuje, s tím, že na výzvu k vystěhování nebude dále reflektovat. Z dopisu ze dne 17.12.2014 adresovaného ze strany právního zástupce právnická osoba žalobkyni má soud za prokázáno, že tímto manžel žalobkyně vyzýval prostřednictvím svého právního zástupce k vyklizení nemovitosti na adrese adresa, uváděl, že nemovitost je v jeho osobním výlučném vlastnictví a tato není oprávněna nemovitost užívat ani se v ní zdržovat, což ostatně vyplývá i z toho, že trvalý pobyt má na adrese odlišné: adresa. Byla žádána k urychlenému vyklizení a odstranění věcí z této nemovitosti.

16. Soud z podstatného obsahu spisu Exekutorského úřadu adresa sp.zn. 192EX 1/15 má soud za prokázáno, že exekutorský úřad obdržel exekuční návrh dle § 35 zákona č. 120/2001 Sb. oprávněného tituly před jménem jméno FO proti povinnému jméno FO dle vykonatelného notářského zápisu sp.zn. NZ 801/2014, N 854/2014 k vymožení povinností vyklizení domu č.p. Anonymizováno v obci adresa, a zaplacení pohledávky ve výši 50.000,-Kč, z kopie doručenky má soud za prokázáno, že 21.1.2015 byl předmětný exekuční návrh vyrozumění a poučení osobně převzato jméno FO 21.1.2015. Součástí návrhu byl stejnopis notářského zápisu s dohodou se svolením k přímé vykonatelnosti notářského zápisu, ze kterého mimo jiné vyplývá, že jméno FO je výlučným vlastníkem pozemku parcelní č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří jehož součástí je dům č.p. 885 v obci adresa, tituly před jménem jméno FO jako pronajímatel a jméno FO jako nájemce uzavřeli 5.8.2014 smlouvu o nájmu bytových a nebytových prostor, které se nacházejí v předmětné nemovitosti, a jméno FO uznal ve smyslu § 2053 o.z. svůj dluh spočívající v závazku uhradit účastníku tituly před jménem jméno FO dlužnou částku ve výši 50.000,-Kč jakožto dlužné nájemné. Tuto částku se zavázal uhradit tituly před jménem jméno FO do 31.12.2014, a povinný svolil, že podle tohoto notářského zápisu může být nařízen a proveden výkon rozhodnutí, jestliže své povinnosti řádně a včas nesplní spočívající ve vyklizení nemovitosti. Z pověření soudního exekutora sp.zn. Anonymizováno ze dne 8.1.2015 vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 4 vydal toto pověření soudního exekutora k návrhu a pověření k nařízení exekuce ze dne 5.1.2015 k uspokojení peněžité pohledávky ve výši 50 000 Kč s přísl. a vyklizení domu, pověřil soudní exekutorku tituly před jménem jméno FO s Exekutorským úřadem adresa. Z žádosti o poskytnutí součinnosti dle § 33 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu z 12.1.2015, vyplývá, že soudní exekutorka oslovovala peněžní ústavy ohledně sdělení č. účtu peněžního ústavu či finanční instituce a zjišťovala další údaje týkající se povinné osoby. Ve spisu jsou potom založeny taktéž výsledky centrální evidence exekucí, kde bylo nalezeno celkem deset exekucí na předmětnou osobu. Z vyrozumění o zahájení exekuce vydané pod sp.zn. Anonymizováno ze dne 15.1.2015 má soud za prokázáno, že soudní exekutorka k uspokojení pohledávky oprávněného proti povinnému vydala toto vyrozumění o zahájení exekuce vyklizením se všemi členy domácnosti, nemovitosti v budově č. hodnota v obci adresa, část obce adresa, který je součástí pozemku č. parcelní Anonymizováno a dále zaplacení pohledávky ve výši 50.000,-Kč povinnosti povinného uhradit oprávněnému náklady oprávněného a soudnímu exekutorovi náklady exekuce. Z doručenky má soud za prokázáno, že toto bylo řádně doručeno 22.1.2015 jméno FO a taktéž jméno FO, jak bylo uvedeno 21.1.2015. 15.1.2015 potom byla vydána výzva exekutorským úřadem k dobrovolnému splnění povinností pod č.j. Anonymizováno, která byla taktéž se všemi ostatními listinnými dokumenty doručena jméno FO 21.1.2015. Z dopisu ze dne 20.1.2015 společnosti právnická osoba. má soud za prokázáno, že bylo oznámeno exekutorce, že není možné ze strany této společnosti provádět další srážky ze mzdy povinnému, z důvodu placení jiných přednostních pohledávek. Ve věci byl následně vydán 15.1.2015 exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy právě na společnost právnická osoba. Ve spise zůstaly dále založeny informace peněžních ústavů ohledně prověřování informací o vedení finančních prostředků povinného u těchto ústavů a dále informace samotného zaměstnavatele společnosti právnická osoba z dopisu z 2.2.2015, ze které vyplývá, že aktuální adresu zaměstnance tedy jméno FO adresa. Dne 26.2.2015 byl ze strany soudního exekutora vydán exekuční příkaz č. j. Anonymizováno o provedení exekuce prodejem movitých věcí, tento byl řádně doručen jméno FO a jméno FO, jak vyplývá z doručenek ve spise, když pokud jde o doručení jméno FO, doručenka se vrátila zpět jakožto nevyzvednutá. Z úředního záznamu ze dne 21.1.2015 vyhotoveného Exekutorským úřadem adresa sp.zn. Anonymizováno má soud za prokázáno, že do sídla Exekutorského úřadu adresa se na základě výzvy převzaté 21.1.2015 za účelem nahlédnutí do spisu dostavil povinný, kterému bylo předáno usnesení o vyklizení a tento potvrdil, že přes skončení nájmu předmětnou nemovitost odmítá vyklidit, užívá ji spolu s dalšími osobami a na to byl upozorněn, že vyklizení se týká i osob užívajících nemovitost spolu s ním. Prohlásil, že dlužnou částku není schopen splácet a splácet ji nebude. Z protokolu o průběhu exekuce má soud za prokázáno, že osoby, které se účastnily exekuce, byl soudní vykonavatel jméno FO, Anonymizováno, jméno FO – na adrese byla zastižena paní jméno FO, slečna jméno FO a pan jméno FO, všichni byli seznámeni s tím, že v nemovitosti proběhne vyklizení a poté se dostavil právní zástupce paní jméno FO, který rozporoval neoprávněnost úkonu. Na místo byla opakovaně přivolána hlídka Policie ČR na žádost právníků paní jméno FO, v nemovitosti byl proveden soupis movitých věcí, paní jméno FO, rodinní příslušníci, bylo jim umožněno, aby si odstěhovali věci osobní potřeby. Na žádost paní jméno FO bylo vedeno zadokumentování osobních věcí pana jméno FO a také byl vydán jeden obraz zde specifikovaný. Soupis byl ukončen v 16,00 hodin a podepsán jednak jméno FO – vykonavatelem, a dalšími osobami, mimo jiné žalobkyní. Z usnesení soudního exekutora ze dne 26.2.2015 má soud za prokázáno, že k vymožení nemovitosti povinného bylo vydáno usnesení soudním exekutorem ohledně vyklizení povinného a spolu s ním všech, kdo se tam zdržují, na základě práva povinného nemovitosti shora uvedené, a to na 22.4.2015 od 10:00 hodin. Z doložky k provedení exekuce a provedení zápisu do RZE má soud za prokázáno, že k 26.2.2015 ničeho povinný neuhradil a dlužná částka činí částku zde uvedenou včetně nákladů. Z návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu podaného k soudní exekutorce ze strany právního zástupce žalobkyně, má soud za prokázáno, že žalobkyně brojila ohledně zařazení některých věcí do soupisu věcí, v soupisu movitých věcí ze dne 22.4.2015 potom vyplývá celkem 51 položek, které byly zaznamenány v rámci provádění předmětné prohlídky. Návrh na vyškrtnutí věci byl doplněn 4.5.2015, doložen čestným prohlášením o vlastnictví movitých věcí podepsaných žalobkyní případně její dcerou. Soud má dále za prokázáno, že k ministru spravedlnosti byl podán návrh na kárnou žalobu na soudního exekutora tituly před jménem jméno FO a taktéž z protokolu o trestním oznámení z 22.4.2015 podání tohoto trestního oznámení jméno FO k neoprávněnému zásahu do práva domu. Usnesením ze dne 15.5.2015 bylo následně soudní exekutorkou pod č.j. Anonymizováno rozhodnuto o vyloučení některých položek ze soupisu věcí, usnesením z 18.5.2015 potom byl návrh na vyškrtnutí některých zabavených movitých věcí pod specifikovanými čísly zamítnut. Z vyjádření se ke stížnosti zasílané Exekutorskému úřadu adresa ze strany exekutorky má soud za prokázáno, že tato uváděla okolnost provádění exekuce a její řádnost, toto vyjádření následně doplňovala svým podáním z 17.6.2015. Z úředního záznamu o podání vysvětlení z 18.6.2015 sepsaného na právnická osoba jméno FO má soud za prokázáno, že tento zde učinil výpověď, ze které vyplývá, že skutečně podepsal nájemní smlouvu k předmětné nemovitosti s právnická osoba, a to dne 5.8.2014 za účelem nájmu nemovitosti, tomuto byl přítomen pouze on a pan jméno FO, uváděl výši nájmu ve výši 50 000 Kč měsíčně, když složil zálohu na jeden nájem. Uváděl druhý den převezení nějakých svých osobních věcí do této nemovitosti, složení věcí do pokoje, který mu byl zpřístupněn.

17. Z exekučního spisu tedy soud zjistil, že exekučním návrhem ze dne 5. 1. 2015 se tituly před jménem jméno FO jako oprávněný domáhal pověření exekuce k vyklizení povinného se všemi členy jeho domácnosti, vymožení jistiny ve výši 50 000 Kč, nákladů exekuce a soudního exekutora dle notářských zápisů. Spis obsahuje i exekuční návrh datovaný téhož dne, který je digitálně podepsán soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO, je v něm vysloveně zmíněno, že dům má vyklidit osoba povinná se všemi členy jeho domácnosti. Obsahově podobný návrh pak podává osobně oprávněný u soudní exekutorky dne 6. 1. 2015. Obvodní soud pro adresa pověřením ze dne 8. 1. 2015, č. j. Anonymizováno, pověřil soudní exekutorku k provedení exekuce. Dne 12. 1. 2015 provedla soudní exekutorka dotazy na banky a peněžní ústavy. Dne 15. 1. 2015 soudní exekutorka vydala vyrozumění o zahájení exekuce, které si dne 22. 1. 2015 osobně převzal oprávněný. Dne 15. 1. 2015 byl rovněž vydán příkaz k exekučním srážkám ze mzdy povinného. Dne 2. 2. 2015 zaměstnavatel povinného právnická osoba zastoupen jednatelkou adresa sdělil soudní exekutorce, že povinný pobírá mzdu 9 000 Kč a pobývá na adrese adresa Anonymizováno adresa. Dne 26. 2. 2015 vydala soudní exekutorka exekuční příkaz k prodeji movitých věcí povinného, kterou si povinný osobně nepřevzal. Soudní exekutorka vydala usnesení č. j. Anonymizováno o vyklizení povinného a všech, kdo se tam zdržují na základě práva povinného. Doručenka usnesení povinného ve spise chybí. Údaj k doručení je v elektronickém spise uveden jako odeslání 21. 4. 2015, stav: stažením z vývěsky – doručeno dne 23. 4. 2015, ačkoliv usnesení nese datum 26. 2. 2015. Ve spise se nachází ÚZ soudní exekutorky č. j. Anonymizováno, že dne 31. 3. 2015 se měl dostavit do exekutorského úřadu povinný převzít usnesení o vyklizení a prohlásit, že se vystěhovat nehodlá a užívá nemovitost s dalšími osobami. ÚZ nese datum 31. 3. 2015 a je vložen mezi dva dokumenty ze dne 26. 2. 2015. Následuje protokol o průběhu exekuce shodně na č. l. 229-230 spisu. Údaj zjištěného zaměstnání je přeškrtnut a je zde napsáno „Na žádost pí jméno FO provedeno zdokumentování osobních věcí pov. jméno FO“. Tento text navazuje na předchozí text, je psán stejnou propiskou a rukou, avšak ze znaleckého zkoumání bylo zjištěno, že byl do protokolu dopisován. Nebyl tedy napsán ve stejném okamžiku jako zbytek textu. Soud měl k dispozici originál protokolu předložený soudní exekutorkou při jednání dne 3. 11. 2021. Manipulaci s tímto dokumentem stvrzuje další znalecké zkoumání, které zjistilo, že dokument neobsahuje konverzní doložku, která byla jen naskenována, kdy časové razítko PDF dokumentu a naskenované konverzní doložky se neshodují zhruba o měsíc. V protokole č. hodnota je uvedeno, že oprávněnému byly předány dne 22. 4. 2015 klíče od nemovitosti. Pod položkami č. hodnota – 50 byly sepsány věci, které byly posléze vyškrtnuty ze soupisu a vydány oprávněnému. Dne 14. 5. 2015 žádala matka žalobkyně o nahlédnutí do spisu. Tato žádost zůstala nevyřízena a dne 17. 8. 2015 byla zamítnuta. Dne 30. 4. 2015 podala matka žalobkyně podnět k podání kárné žaloby. Stížnosti a kárné žaloby soudní exekutorka považovala za neopodstatněné nad svým konáním neprojevovala žádnou lítost.

18. Z usnesení soudní exekutorky tituly před jménem jméno FO, Exekutorského úřadu adresa, datovaného 26. 2. 2015 č. j. Anonymizováno včetně doručenky soud zjistil, že tímto dokumentem se soudní exekutorka snažila legitimizovat nezákonnou exekuci vyklizením nařízenou na den 22. 4. 2015 od 10:00 hodin vyklizením povinného jméno FO na návrh oprávněného tituly před jménem jméno FO. Společně s povinným měly být dle soudní exekutorky vyklizeny všechny osoby, kdo se zdržují v nemovitosti čp. Anonymizováno, k. ú. adresa, na základě práva povinného. Datum nařízení vyklizení odpovídá marnému uplynutí lhůty dle dopisu oprávněného ze dne 7. 4. 2015. Znaleckým zkoumáním (viz znalecký posudek tituly před jménem jméno FO) byl učiněn kategorický závěr o tom, že podpis povinného na této doručence byl zfalšován. Tvrdil-li tak soudní vykonavatel jméno FO dne 24. 6. 2015 na policii (viz úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 24. 6. 2015), že usnesení o vyklizení osobně předal povinnému po předchozí telefonické domluvě pravděpodobně na benzince někde v okolí místa výkonu vyklizení, evidentně lhal a doručenka představuje falešně vytvořený důkaz. Převzetí usnesení o vyklizení a podpis na doručence popřel i povinný jméno FO. Dne 22. 4. 2015 tak soudní exekutorka nemohla mít vykázané doručení o vyklizení exekuce a musela vědět, že vyklizení provádí nezákonně.

19. Z úředního záznam exekutorského úřadu soudní exekutorky č. j. Anonymizováno ze dne 31. 3. 2015 soud zjistil, že tímto úředním záznamem, který předchází číslem listu usnesení o vyklizení, č. j. Anonymizováno ze dne 26. 2. 2015 se soudní exekutorka snažila legitimizovat nezákonnou exekuci vyklizením. Jedná se o falešně vytvořený důkaz. Tento úřední záznam neodpovídá řazení spisu a soud uvěřil svědkovi jméno FO, že v sídle soudní exekutorky v životě nebyl. Nemohl tak prohlásit, že užívá nemovitost s dalšími osobami a soudní exekutorka proto musela vědět, že exekuci vyklizením provede nezákonně.

20. Z doručenky o převzetí usnesení o vyklizení oprávněným ze dne 16. 4. 2015 soud zjistil, že tituly před jménem jméno FO o vyklizení nemovitosti s předstihem věděl.

21. Z protokolu o protokol o provedení exekuce ze dne 22. 4. 2015 (č. l. 229 až 231) soud zjistil, že dne 22. 4. 2015 od 9:05 hodin probíhalo vyklizení nemovitosti adresa, adresa, při kterém byla v nemovitosti zastižena žalobkyně, její matka a její bratr, kteří předložili své občanské průkazy, přivolali svého právního zástupce a policii, rozporovali oprávněnost úkonu vyklizení, byl proveden soupis movitých věcí. Žalobkyni bylo umožněno, aby si odstěhovala věci osobní potřeby. Soud nevzal za zjištěné, že by na žádost paní jméno FO bylo provedeno zdokumentování osobních věcí povinného jméno FO, neboť znaleckým zkoumáním (viz dodatek č. hodnota k znaleckému posudku Kriminalistického ústavu) bylo zjištěno, že tato věta byla sepsána na jiném podkladu, než zbytek protokolu. Věta tak byla do protokolu vepsána, když po doplnění dokazování doplňuje poznatek o vytváření falešných důkazů o oprávněnosti exekuce. Soud uvěřil žalobkyni, že se původně tato věta v protokole nevyskytovala. Tento závěr podporuje i to, že soupis movitých věcí ze dne 22. 4. 2015 ani neobsahuje osobní věci povinného, které zmiňuje vepsaná věta, i to, že svědek jméno FO připustil, že se na místo výkonu vyklizení vraceli.

22. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení jméno FO, exekutorského vykonavatele, ze dne 24. 6. 2015, soud zjistil, že klíče byly vykonavateli předány před výkonem vyklizení nemovitosti oprávněným. Vykonavateli bylo žalobkyní sděleno, že se v nemovitosti povinný nenachází. Exekutorští vykonavatelé přes nesouhlas obyvatel vstoupili do domu, žalobkyni bylo umožněno, aby si z domu odnesla osobní věci. Soudnímu vykonavateli v průběhu výkonu bylo známo, že se jedná o manželku, dceru a syna oprávněného. Soud též zjistil, že svědek policii lhal, když uvedl, že usnesení k vyklizení nemovitosti osobně předal po předchozí telefonické dohodě na benzince někde v okolí místa výkonu.

23. Z vyjádření Exekutorského úřadu adresa ze dne 8. 1. 2016 soud zjistil, že opětovně soudní exekutorka považovala stížnost za nedůvodnou, vycházela z falešného prohlášení povinného ze dne 31. 3. 2015, že nemovitost užívá s dalšími osobami a žalobkyně a její rodinní příslušníci neprokázali, že mají právo neodvozené od povinného.

24. Z usnesení právnická osoba ze dne 25. 11. 2016, č. j. KRPA-165699-167/TČ-2015-001411, soud zjistil, že podezření ze spáchání trestného činu tituly před jménem jméno FO bylo odloženo, neboť nebylo prokázáno, že uzavření nájemní smlouvy a následné vedené exekuce bylo vedeno s úmyslem vystěhovat z domu svou rodinu. OČTŘ dospěly k závěru, že exekutorský vykonavatel pochybil, pokud vystěhoval žalobkyni, která neodvozovala své užívací právo od povinného a nájemní smlouva s povinným byla uzavřena tzv. naoko.

25. Z výslechu svědkyně jméno FO, soudní exekutorky, soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil, Svědkyně vypovídala obecně s odkazem, že má tisíce exekucí. Pochybení v rámci provádění exekuce nepřipouštěla s tím, že detaily si už nepamatuje. Svědkyně nedokázala vysvětlit způsob provádění exekuce ani manipulaci se spisem. Z událostí vyklizení si pamatovala jen, že ji kontaktoval vykonavatel a že úřední záznam ze schůzky s povinným sepisovala a zakládala do spisu. Soud uzavírá, že výpověď svědkyně byla nevěrohodná a na většinu otázek odpověděla, že si nevzpomíná nebo nevybavuje. Svědkyně u soudu působila rozladěným dojmem a vůči žalující straně vystupovala útočně. Z výpovědi se v zásadě nedá vycházet při zjištění skutkového stavu.

26. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení povinného jméno FO ze dne 18. 6. 2015 soud zjistil, že povinný na policii nepravdivě vypověděl, že předmětnou nemovitost užíval.

27. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že oprávněnému podepsal nájemní smlouvu, ačkoliv ve vyklizované nemovitosti osobně nikdy nebydlel. Žalobkyni nikdy neviděl. Svědek byl v Anonymizováno pouze jednou dne 30. 12. 2014 podepsat notářský zápis tituly před jménem adresa č. NZ 801/2014, N 854/2014 se svolením k vykonatelnosti. Dovezl jej tam otec žalobkyně, se kterým jej seznámila společná známá paní jméno FO. Exekutorský úřad v Anonymizováno osobně nenavštívil a doručenku k písemnosti č. j. Anonymizováno s datem 31. 3. 2015 nepodepsal. O exekuci ho informoval jen bývalý manžel žalobkyně. Osobní věci a dokumenty donesl ve dvou igelitkách do nemovitosti v doprovodu otce žalobkyně do horního patra v době, kdy byla nemovitost prázdná. Bývalému manželovi žalobkyně se občas staral o zahradu. Svědek potvrdil, že byl v Anonymizováno jen jednou. Přesvědčivě též působila jeho výpověď v té části, kdy uvedl, že doručenku k usnesení o vyklizení nepodepsal a popsal, že do nemovitosti odnesl své věci v doprovodu bývalého manžela žalobkyně v době, kdy byla prázdná. Nemovitosti k datu vyklizení tak nikdy neužíval a notářský zápis sloužil jen jako podklad pro nezákonnou exekuci. Soud dal přednost současné výpovědi svědka před jeho vysvětlením na policii, když současnou výpověď svědek učinil s poučením o následcích trestního stíhání a byla podpořena dalšími důkazy, když i z dalšího provedeného dokazování má soud vyvrácené, že by do dne vyklizení svědek nemovitost užíval. Svědek se při výslechu choval naprosto spontánně a projevoval lítost nad tím, co způsobil žalobkyni.

28. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že po zajištění srovnávacího materiálu z exekučního spisu, policejního spisu, od Magistrátu hl. m. Prahy, Městské části adresa, Úřadu práce ČR, ČSSZ a zkouškách písma při zpracovatelnosti doručenky a vyhovujícímu srovnávacímu materiálu byl učiněn kategorický závěr o tom, že podpis na doručence o vyklizení nemovitosti povinného jméno FO není jeho podpisem. Doručenka k usnesení o vyklizení nemovitosti byla zfalšována.

29. Ze znaleckého posudku Kriminalistického ústavu ze dne 27. 10. 2022 s přílohovou tabulkou soud zjistil, že protokol o průběhu exekuce 22. 4. 2015 a protokol se záznamem o předání klíčů neobsahují validní konverzní doložku. Zdánlivě věrohodná doložka byla naskenována, když zájmové soubory – a jejich doložky) vykazují rozdíl vnitřních časových razítek a razítka na naskenované doložce v řádu zhruba měsíce, ačkoliv by se mělo jednat o řády sekund. S oběma protokoly o průběhu exekuce bylo soudní exekutorkou manipulováno a to v souvislost s její potřebou vyjádření ke stížnosti na průběh exekuce a vytvořením falešných důkazů o oprávněnosti exekuce, když časový odstup odpovídá dataci jejímu vyjádření ke stížnosti pro Ministerstvo spravedlnosti.

30. Z dodatku č. hodnota ke znaleckému posudku Kriminalistického ústavu ze dne 2. 1. 2023 soud zjistil, že inkriminovaná věta o zaznamenání věcí povinného na žádost paní jméno FO v protokolu o průběhu exekuce byla napsána skupinově shodnou náplní psacího prostředku, avšak vepsání této věty proběhlo za jiných podmínek než zbývající část protokolu. Dopsání věty neproběhlo v plynulé návaznosti na předchozí text, o čemž svědčí jiné protlaky listiny. Soud tak uvěřil matce žalobkyni, že tato věta v protokole původně nebyla a musela být do protokolu dodatečně dopsána, což potvrzuje i to, že protokol o průběhu exekuce neobsahuje validní konverzní doložku.

31. Z odpovědí Kriminalistického ústavu ze dne 13. 1. 2023 soud zjistil, že s ohledem na to, že zkoumané konverzní doložky jsou pouze zdánlivé a nebyly vytvořeny žádným certifikovaným programem a celý PDF dokument je pouze naskenován, nelze zkoumat, zda byly původně připojeny k jinému dokumentu a tyto srovnávat.

32. Z účastnické výpovědi žalobkyně, výpovědi jméno FO. Anonymizováno, ošetřující doktorky žalobkyně, znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce jméno FO. jméno FO ze dne 30. 6. 2022 a výpovědi svědkyně jméno FO, kamarádky žalobkyně má soud za prokázané, že v důsledku vystěhování exekutorkou tituly před jménem jméno FO žalobkyně trpěla údaje o zdravotním stavu.

33. Ze znaleckého posudku jméno FO. jméno FO ze dne 28. října 2019 soud zjistil, že znal při zpracování posudku na ocenění bolestného se zabýval duševní újmou žalobkyně způsobenou nuceným vystěhováním z jejího bydliště. Znalec dospěl k závěru, že tato událost vedla k těžkým psychickým následkům, včetně posttraumatické stresové poruchy, depresí a úzkostných stavů. Vytrpěné psychické útrapy ocenil 110 body, přičemž hodnota jednoho bodu byla stanovena na 257,68 Kč, což odpovídá celkové částce 28 344,80 Kč. K této částce dospěl na základě Metodiky Nejvyššího soudu, která stanovuje hodnotu bodu jako jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za rok 2014, kdy došlo k události.

34. Z dalšího znaleckého posudku jméno FO. jméno FO ze dne 8. 5. 20218 zpracovaného na ocenění ztížení společenského uplatnění žalobkyně má soud za prokázané, že znalec v něm dospěl k závěru, že nucené vystěhování vedlo k trvalému narušení psychického zdraví žalobkyně, což se projevilo omezením běžných aktivit, sociálním stažením a zhoršením kvality života. Diagnostikoval posttraumatickou stresovou poruchu a její dopad na osobní a profesní život posuzované. Na základě tabulkového ohodnocení a metodiky Nejvyššího soudu stanovil výši odškodnění za ztížení společenského uplatnění na 1 216 838 Kč. Při výpočtu zohlednil dlouhodobost a intenzitu obtíží, přičemž zdůraznil, že psychické potíže přetrvávají a vyžadují dlouhodobou léčbu.

35. Ze znaleckého posudek jméno FO. jméno FO vypracovaného dne 30. června 2022 na základě pověření soudu coby revizního posudku k závěrům posudků jméno FO. jméno FO. jméno FO potvrdil, že vystěhování mělo negativní dopad na psychiku žalobkyně, avšak diagnostikoval nikoli posttraumatickou stresovou poruchu, ale poruchu přizpůsobení s protrahovaným depresivním syndromem. Konstatoval, že na psychickém stavu posuzované se podílelo více faktorů, včetně rozvodu a ztráty zaměstnání. Bolestné ocenil na 60 bodů, což odpovídá částce 15 460,80 Kč. Výši odškodnění za ztížení společenského uplatnění stanovil na 640 528 Kč.. Znalec se podrobně vyjádřil ke znaleckým posudkům jméno FO. jméno FO tak, že postupoval podle platné metodiky, avšak jeho posudek nezdůvodnil dostatečně volbu data ustálení zdravotního stavu a některá hodnocení domén považoval za nadhodnocená.

36. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 22 C 99/2016 soud zjistil, že náhrady nemajetkové újmy ve výši 470 000 Kč za nezákonné vyklizení se domáhá i dcera žalobkyně s tím, že v rámci tohoto řízení byl odvolacím soudem změněn rozsudek soudu prvního stupně s tím, že žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. V řízení bylo prováděno obdobné dokazování jako v projednávané věci.

37. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu, sp. zn. 25 C 100/2016, soud zjistil, že náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč za nezákonné vyklizení se domáhá i bratr žalobkyně. V řízení bylo prováděno obdobné dokazování jako v projednávané věci.

38. Provedené důkazy prokazují, že újma byla žalobkyni způsobena soudní exekutorkou úmyslně po dohodě s oprávněným. Povinný v domě nebydlel, nenavštívil Exekutorský úřad v Anonymizováno a nepřevzal si usnesení o vyklizení nemovitosti. Svědek jméno FO nevypověděl pravdu na policii, když uvedl, že usnesení o vyklizení předal povinnému. Povinný oprávněnému předal své osobní věci, které sloužily jen k ospravedlnění nezákonné exekuce. Tyto věci nebyly do vyklizení v hostinském pokoji, který byl běžně využíván. Věci byly do pokoje naaranžovány a foceny po vyklizení právě pro účely nezákonné exekuce. V rámci exekučního spisu byly soudní exekutorkou vytvořeny falešné konverzní doložky na protokolech o průběhu exekuce, do kterého bylo vpisováno, že byly zadokumentovány věci povinného. Pořadí dokumentů neodpovídá chronologické souslednosti. Exekuce byla prováděna, aniž by měl soudní exekutor vykázáno doručení k usnesení o vyklizení nemovitosti v termínu, který avizoval oprávněný žalobkyni. Soudní exekutorka vytvořila i falešný záznam o návštěvě povinného v exekutorském úřadu. Soudní exekutorka připravila oprávněnému exekuční návrh, ačkoliv při výslechu zamlčovala, že by s ním vůbec jednala. Z nemovitosti byla vyklizena rodina oprávněného, ačkoliv vykonavatelé průběh konzultovali se soudní exekutorkou, oprávněným i jeho zástupcem, který v té době nezaložil do exekučního spisu plnou moc. Věci žalobkyně, její dcery i bratra byly odvezeny stěhovací službou zajištěnou oprávněným, do soupisu nebyly pojaty věci povinného. To vše svědčí o úzké provázanosti a spolupráci oprávněného, soudního vykonavatele právnická osoba soudní exekutorky žalobkyni nezákonně vyklidit. Tato spolupráci na naprosto nestandardním způsobu provedení exekuce lze vysvětlit již pouze předchozí dohodou na způsobu vyklizení, když není žádného jiného dobrého vysvětlení, proč bylo nesprávné vyklizení rodiny oprávněného provedeno právě tímto způsobem a právě v den, který oprávněný předem určil. Soudní exekutorka chybu neuznala, snažila se své pochybení zakrýt, na rozdíl od povinného ani neprojevila nad svým chováním žádnou lítost. Vyklizení žalobkyně mělo dramatické dopady do všech sfér jejího života. Ze stálého luxusního domova byla vyklizena do stísněné garsonky, to vše za přispění státní moci, která byla soudní exekutorce svěřena.

39. Soud dále vycházel v rámci předvídatelnosti soudních rozhodnutí i ze skutkových závěrů, které byly prokázány v řízení sp. zn. 22 C 99/2016, tj. v řízení vedeného u zdejšího soudu, ve kterém se zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze shodného odpovědnostního titulu domáhala dcera žalobkyně, a ve kterém v momentu vyhlášení tohoto rozhodnutí bylo již rozhodnuto odvolacím soudem, že v daném případě došlo k nesprávném postupu exekutorky tituly před jménem jméno FO, jeho právního hodnocení soudem I. stupně i soudem odvolacím a posouzením přiměřenosti výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu tímto nesprávným úředním postupem způsobenou s ohledem na skutkové okolnosti daného případu.

40. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněných nároků a rozhodnutí ve věci. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

41. Co se týče závěru o skutkovém stavu, lze tedy shrnout, že soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO z Exekutorského úřadu v Anonymizováno při vyklizení žalobkyně dne 22. 4. 2015 z domu na adrese adresa, v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. Anonymizováno se dopustila nesprávného úředního postupu spočívající v tom, že žalobkyni vyklidila, ačkoliv žalobkyně neodvozovala své právo užívat dům od povinného jméno FO. Žalobkyně odvozovala své právo dům užívat od souhlasu svého bývalého manžela, který byl vlastníkem a zároveň osobou oprávněnou z exekuce. Rodinné vztahy žalobkyně a jejího bývalého manžela byly v době vyklizení nemovitosti napjaté a vyhrocené. Nesprávným úředním postupem soudní exekutorky byla žalobkyni způsobena nemajetková újma spočívající ve stresu z náhlé změny a opuštění domova. Vystěhování bylo pro žalobkyni šokující, narušilo její soukromí a dramaticky změnilo její život po všech stránkách k horšímu. Byla nucena se přestěhovat z honosné vily, kde dlouhodobě bydlela do malého stísněného bytu. Postup vykonavatele jméno FO vůči žalobkyni byl povýšený a nekompromisní. Žalobkyně byla vyklizena z nemovitosti přes svůj odpor. Žalobkyně v důsledku nesprávného úředního postup exekutory spočívající ve vyklizení žalobkyně a jejích dvou dětí z předmětné nemovitosti trpěla a stále trpí psychickými problémy. Žalobkyně trpěla stresem, úzkostí, depresemi, problémy se spánkem a s dýcháním. Žalobkyně musel podstoupit dlouhodobou zdravotní léčbu s antidepresivy a léky na úzkost, které bylo třeba v průběhy léčby postupně navyšovat. Psychické obtíže žalobkyně přetrvávají doposud a limitují ji v běženém životě. Újmu žalobkyni zhoršovalo to, že soudní exekutorka se nesprávného úředního postupu dopustila úmyslně po dohodě s bývalým manželem žalobkyně a následně se své pochybení snažila zakrýt vytvářením falešných důkazů a manipulací se spisem. Soudní exekutorka neprojevila žádnou lítost. V podrobnostech soud odkazuje na svá skutková zjištění v předchozí části rozsudku.

42. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

43. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

44. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

45. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

46. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

47. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

48. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

49. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

50. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

51. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

52. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

53. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

54. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

55. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120 /2001 Sb. (dále jen „e. ř.“) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

56. Podle § 341 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu a) byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu, b) byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.

57. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

58. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

59. V souzené věci žalobkyně nesprávný úřední postup soudní exekutorky spatřuje v tom, že soudní exekutorka vyklidila žalobkyni z nemovitosti, ačkoli neodvozovala své právo k nemovitosti od osoby povinného, který měl být dle exekučního titulu vyklizen.

60. Soud věc právně posoudil podle § 1 OdpŠk, § 5 písm. b) OdpŠk, § 13 odst. 1 věty první OdpŠk za užití § 52 e. ř. a § 341 o. s. ř. a dospěl k závěru, že soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, při vyklizení žalobkyně dne 22. 4. 2015 z domu na adrese adresa, v řízení vedeném pod sp. zn. 192 EX 1/15 se dopustila nesprávného úředního postupu, když vyklidila žalobkyni z nemovitosti, ačkoli neodvozovala své právo k nemovitosti od osoby povinného, který měl být dle exekučního titulu vyklizen, čímž žalobkyni způsobila nemajetkovou újmu.

61. V daném případě má soud za prokázaný odpovědnostní titul v podobě nesprávném úředního postupu soudní exekutorky. Tento závěr byl potvrzen i rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 26. záři 2024. Z tohoto důvodu se soud dále zabýval posouzením újmy na zdraví tvrzené žalobkyní, příčinnou souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy na zdraví a stanovením výše odškodnění.

62. Znalecký posudek jméno FO. jméno FO potvrdil, že u žalobkyně došlo k rozvoji duševních útrap v důsledku nuceného vystěhování. Byly identifikovány symptomy, jako jsou poruchy spánku, děsivé sny, neschopnost prožívat radost, snížená psychická výkonnost, poruchy paměti a pozornosti, sociální stažení, anticipační tenze, ztráta důvěry v bezpečnost světa a somatizace psychosomatických problémů.

63. jméno FO. jméno FO ve svém revizním posudku konstatoval, že u žalobkyně nebyla diagnostikována posttraumatická stresová porucha, ale chronická porucha přizpůsobení s protrahovaným depresivním syndromem. Zohlednil další faktory, které mohly ovlivnit její psychický stav, včetně rozpadu manželství a ztráty zaměstnání. Posudek jméno FO. jméno FO zdůraznil, že samotné vystěhování bylo významným, byť ne jediným faktorem ovlivňujícím psychický stav žalobkyně, ale podílela se na něm i dlouhodobá kumulace stresových faktorů.

64. Výpověď žalobkyně poskytla subjektivní popis traumatizujícího zážitku z nuceného vystěhování. Její líčení bylo konzistentní s objektivními nálezy znalce i ošetřujících lékařů.

65. Svědectví ošetřující lékařky jméno FO. jméno FO potvrdilo, že před exekucí žalobkyně netrpěla žádnými závažnými psychickými obtížemi, ale po exekuci došlo k významnému zhoršení jejího psychického stavu.

66. Soud dospěl k závěru, že nezákonná exekuce byla hlavním faktorem vzniku duševních útrap žalobkyně. Při hodnocení příčinné souvislosti soud vycházel z důkazů předložených znalci a lékaři. Důležité bylo, že psychický stav žalobkyně byl před exekucí stabilní, zatímco po exekuci se její stav výrazně zhoršil a vyžadoval odbornou péči.

67. Znalci potvrdili, že přímým důsledkem vystěhování byla narušená psychická rovnováha žalobkyně, která vedla k rozvoji dlouhodobých psychických obtíží. jméno FO. jméno FO však zdůraznil, že kromě vystěhování došlo také k rozpadu manželství a změně ekonomického statusu žalobkyně, což mohlo přispět k celkové psychické destabilizaci. Soud vzal v úvahu všechny relevantní faktory a zhodnotil, že hlavní spouštěcí příčinou duševní újmy bylo nucené vystěhování, avšak nelze opomenout ani další přispívající okolnosti. Soud tak dospěl k závěru, že byla prokázána příčinná souvislosti mezi nuceným vystěhováním a vznikem újmě na zdraví žalobkyně.

68. Při hodnocení bolestného oba znalci využili metodiku Nejvyššího soudu. jméno FO. jméno FO aplikoval analogii s položkou S069 (jiné nitrolební poranění) a stanovil bolestné na 110 bodů. Hodnota bodu byla určena na 257,68 Kč, což vedlo k celkové částce 28.344,80 Kč. jméno FO. jméno FO vyhodnotil bolestné na základě položky S0601 (otřes mozku těžký) a stanovil bolestné na 60 bodů s hodnotou bodu 256,86 Kč, což vedlo k částce 15.411,60 Kč.

69. Při hodnocení ztížení společenského uplatnění byly posuzovány domény dle metodiky Nejvyššího soudu. jméno FO. jméno FO se zaměřil primárně na psychické funkce a sociální interakce, kde identifikoval ztrátu důvěry v bezpečnost světa, emoční nestabilitu a sociální izolaci. Hodnotu újmy stanovil na 1 216 838 Kč. jméno FO. jméno FO posoudil širší spektrum faktorů, včetně kognitivních funkcí, energetické úrovně, změn osobnostních rysů, poruch spánku a obtíží v mezilidských vztazích. Posudek detailně analyzoval jednotlivé domény podle metodiky Nejvyššího soudu, přičemž byly zahrnuty například psychosociální funkce (postižení sociálních interakcí, snížená důvěra v mezilidské vztahy), funkce energie a emocí (snížená schopnost vyrovnávat se se stresem, sklon k depresivním epizodám), funkce pozornosti a kognitivní schopnosti (snížená koncentrace, zhoršená paměť, snížená odolnost vůči stresovým situacím) a funkce temperamentu a osobnosti (zvýšená citlivost na stres, omezená schopnost adaptace na změny). Vzhledem k protrahovanému depresivnímu syndromu a dalším přispívajícím faktorům stanovil hodnotu újmy na 640 528 Kč.

70. Soud vyhodnotil revizní znalecký posudek jméno FO. jméno FO jako objektivnější a komplexnější. Klíčovými důvody byly podrobnější zdůvodnění závěrů, detailní analýza jednotlivých domén a vyváženější přístup. jméno FO. jméno FO pracoval se širším spektrem parametrů a zahrnul další faktory ovlivňující zdravotní stav žalobkyně. Revizní posudek zohledňoval nejen důsledky exekuce, ale také další faktory, jako je rozpad manželství a dlouhodobé psychické potíže žalobkyně. Detailně popsal jednotlivé oblasti psychického a sociálního fungování žalobkyně a zdůvodnil jejich ohodnocení. Na základě těchto skutečností soud vycházel z revizního posudku a přiznal žalobkyni částku 640 528 Kč za ztížení společenského uplatnění a 15 411,60 Kč za bolestné.

71. Vzhledem k tomu, že soud má za prokázán odpovědnostní titul, vznik újmy na zdraví žalobkyně (jak ve formě bolestného, tak i ztížení společenského uplatnění) a příčinnou souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem újmy na zdraví, vyhověl soud žalobě co do částky vycházející z ocenění soudem ustanoveným znalcem jméno FO. jméno FO, a to z důvodů popsaných v předchozích odstavcích. Ve zbylé částce pak soud žalobu zamítl.

72. Úroky z prodlení pak soud přiznal z přiznané částky za dobu od marného uplynutí zákonné 6 měsíční lhůty na plnění od předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované.

73. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl po zohlednění všech původně žalovaných nárok téměř shodný.

74. S ohledem na téměř shodný úspěch ve věci pak soud uložil oběma účastníkům postupem podle § 148 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů státu, a to každému ve výši jedné poloviny z částky 17 293,26 Kč. Tyto náklady státu sestávají z částky 805 Kč, která byla soudem uhrazena na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 3. 2022, č. j. 19 C 99/2016 – 601 znalci jméno FO. jméno FO a částky 16 488,26 Kč uhrazené soudem na základě usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 11. 2022, č. j. 19 C 99/2016 – 843 coby odměna znalci jméno FO. jméno FO.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.