Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné

298

VYHLÁŠKA

Ministerstva zdravotnictví

ze dne 28. listopadu 1997,

kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“):

§ 1

(1) Tato vyhláška stanoví množství a druhy potravních doplňků, látek přídatných, kontaminujících, toxikologicky významných, určených k aromatizaci, pomocných, které se smějí vyskytovat v potravinách a potravinových surovinách, podmínky jejich použití, potraviny a potravinové suroviny, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, a jejich označování na obalech. Dále tato vyhláška stanoví požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na přídatné látky a potravní doplňky. Radiologické ukazatele stanoví zvláštní předpisy. 1 )

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na balené vody. 2 )

§ 2

(1) Potraviny a potravinové suroviny, které obsahují vyšší než nejvyšší povolené množství látek přídatných, pomocných a látek určených k aromatizaci, nelze uvádět do oběhu. 3 ) Nejvyšší přípustné množství se pro látky přídatné stanoví číselnou hodnotou nebo množstvím nezbytným pro dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“).

(2) Pro hodnocení výskytu jednotlivých kontaminujících látek v potravinách se používají tyto limitní hodnoty:

a) nejvyšší přípustné množství, při jehož překročení je potravina a potravinová surovina vyloučena z oběhu,

b) přípustné množství; podmínky posouzení potravin podle této limitní hodnoty stanoví příloha č. 3,

c) speciální množství, které se stanoví pro potraviny pro zvláštní výživu; 4 ) při překročení této hodnoty nelze potravinu použít pro určený speciální účel.

(3) Potravní doplňky lze použít k obohacování potravin nejvýše do hodnoty stanoveného procentuálního podílu referenční denní dávky; potraviny obsahující vyšší množství nelze uvádět do oběhu.

§ 3

(1) Látky přídatné, které se smějí vyskytovat v potravinách s uvedením jejich kódu, pod kterým je přídatná látka označována v číselném systému Evropské unie, jejich členění do kategorií, limity a další podmínky jejich použití a označování na obalech stanoví příloha č. 1.

(2) Látky, které se smějí používat k aromatizaci potravin a k výrobě aromatických přípravků a arómat, limity a další podmínky jejich použití a označování na obalech stanoví příloha č. 2.

(3) Kontaminující látky, toxikologicky významné látky a látky vznikající činností mikroorganismů, limity a další podmínky jejich výskytu v potravinách a způsob jeho hodnocení stanoví příloha č. 3.

(4) Pomocné látky, které lze použít k výrobě potravin, potravinových surovin a látek určených k aromatizaci, limity a další podmínky jejich použití a označování stanoví příloha č. 6.

(5) Potravní doplňky, které lze použít k obohacování potravin, jejich formy, limity a další podmínky jejich použití a označování stanoví příloha č. 7.

§ 4

(1) Látky používané k výrobě potravin jako potravní doplňky a dále chininhydrochlorid, chininsulfát, kofein, kofein monohydrát a pankreatin musí odpovídat požadavkům na identitu a čistotu stanoveným pro tyto látky předpisy pro čistotu látek užívaných k výrobě léčiv. 5 )

(2) Látky používané k výrobě potravin jako přídatné látky musí odpovídat požadavkům na identitu a čistotu stanoveným pro tyto látky v přílohách č. 8 až 10. Látky určené k aromatizaci a pomocné látky musí mít nezbytnou míru čistoty požadovanou pro účely výroby potravin.

(3) U látek, které se mohou používat jako potravní doplněk nebo jako přídatná látka, se čistota a identita hodnotí podle účelu, pro který byla látka při výrobě potraviny použita.

§ 5

(1) K dosažení snadného a přesného dávkování potravních doplňků a přídatných látek při výrobě potravin je povoleno tyto látky používat také v naředěné formě jednotlivě nebo ve směsi.

(2) Čistota a identita potravních doplňků a přídatných látek používaných k přípravě naředěných forem musí odpovídat požadavkům stanoveným v § 4. K ředění těchto látek se smí použít voda, potraviny, potravinové suroviny, jakož i nosiče a rozpouštědla pro tento účel povolená (příloha č. 1 část 12).

(3) Pro zajištění stability naředěných forem smějí být použity

a) bez omezení ty přídatné látky, které jsou povolené k použití pro výrobu potravin v nezbytném množství (příloha č. 1),

b) konzervanty uvedené v příloze č. 1, a to pouze v množství, které je k tomuto účelu potřebné.

(4) Množství nežádoucích příměsí a kontaminantů, jejichž obsah v čisté látce (v potravním doplňku a přídatné látce) je zvláštním předpisem 5 ) nebo v přílohách této vyhlášky omezen, musí být v naředěných formách sníženo úměrně stupni ředění a v případě kontaminantů také úměrně obsahu v látce použité k naředění.

§ 6

(1) Potravní doplňky, látky přídatné a jejich naředěné formy nesmí obsahovat mikroorganismy a mikrobiální metabolity, působící onemocnění z potravin, v množství přesahujícím nejvyšší mezní hodnoty stanovené zvláštním předpisem. 6 ) Z hlediska výskytu bakteriálních původců onemocnění z potravin se potravní doplňky, látky přídatné a jejich naředěné formy hodnotí podle zvláštního předpisu jako kategorie potravin neurčených k přímé spotřebě. 5 )

(2) Další mikrobiologické požadavky na jednotlivé přídatné látky jsou uvedeny v příloze č. 8.

§ 7

Zrušuje se směrnice Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky - hlavního hygienika České socialistické republiky č. 50/1978 sb. Hygienické předpisy, o cizorodých látkách v poživatinách, oznámená v částce 21/1978 Sb., ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky - hlavního hygienika České socialistické republiky č. 63/1984 sb. Hygienické předpisy, oznámené v částce 19/1984 Sb., a směrnice Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky - hlavního hygienika České socialistické republiky č. 69/1986 sb. Hygienické předpisy, oznámené v částce 7/1986 Sb.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

LÁTKY PŘÍDATNÉ

Část 1

Podmínky použití přídatných látek.

(1) Látky přídatné lze použít jen, je-li to technologicky zdůvodněné. Přídatné látky se podle účelu použití zařazují do těchto kategorií

a) antioxidanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a chrání je proti zkáze způsobené oxidací, jejímiž projevy jsou např. žluknutí tuků a barevné změny potraviny,

b) barviva, kterými jsou látky, které udělují potravině barvu, kterou by bez jejich použití neměla, nebo které rekonstruují barvu, která byla poškozena či zeslabena během technologického procesu,

c) konzervanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a které je chrání proti zkáze způsobené činností mikroorganismů,

d) kyseliny, kterými jsou látky, které zvyšují kyselost potraviny, nebo které jí udělují kyselou chuť,

e) regulátory kyselosti, kterými jsou látky, které mění či udržují kyselost či alkalitu potraviny,

f) tavicí soli, kterými jsou látky, které mění vlastnosti proteinů při výrobě tavených sýrů za účelem zamezení oddělování tuku,

g) kypřící látky, kterými jsou látky nebo směsi látek, které vytváří plyny a tak zvyšují objem těsta,

h) náhradní sladidla, kterými jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy,

i) látky zvýrazňující chuť a vůni, kterými jsou látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny,

j) zahušťovadla, kterými jsou látky, které zvyšují viskozitu potraviny,

k) želírující látky, kterými jsou látky, které udílejí potravině texturu tím, že vytváří gel,

l) modifikované škroby, kterými jsou látky, získávané chemickými změnami jedlých škrobů v nativním stavu nebo škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel,

m) stabilizátory, kterými jsou látky, které umožňují udržovat fyzikální vlastnosti potraviny. Mezi stabilizátory patří látky, které umožňují udržování homogenní disperze dvou nebo více nemísitelných látek v potravině. Dále sem patří látky, které stabilizují, udržují nebo posilují existující zbarvení potraviny,

n) emulgátory, kterými jsou látky, které umožňují tvorbu stejnorodé směsi dvou nebo více nemísitelných kapalných fází nebo které tuto směs udržují,

o) nosiče a rozpouštědla, kterými jsou látky, které se užívají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptylování) a jiné fyzikální úpravě přídatné látky, potravního doplňku a aromatu, aniž přitom mění jejich technologickou funkci nebo mají vlastní technologický efekt a jejichž užití usnadňuje manipulaci, aplikaci nebo použití přídatné látky,

p) protispékavé látky, kterými jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě,

q) lešticí látky, kterými jsou látky, které po nanesení na vnější povrch udělují potravině lesklý vzhled nebo vytváří ochranný povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo které jsou snadno odstranitelné, se nepovažují za leštící látky,

r) balicí plyny, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu před, během, nebo po plnění potraviny do obalu,

s) propelanty, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu,

t) odpěňovače, kterými jsou látky, které zabraňují vytváření pěny nebo snižující pěnění,

u) pěnotvorné látky, kterými jsou látky, které umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině,

v) zvlhčující látky, kterými jsou látky, které chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. Dále jsou to i látky, které podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí,

w) plnidla, kterými jsou látky, které přispívají k objemu potraviny, aniž významně zvyšují její energetickou hodnotu,

x) zpevňující látky, kterými jsou látky, které činí tkáně ovoce a zeleniny pevnými nebo křehkými nebo tuto pevnost udržují a dále látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely,

y) sekvestranty, kterými jsou látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů,

z) látky zlepšující mouku, kterými jsou látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce, nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality.

(2) Přídatné látky smějí být používány jen při výrobě potravin uvedených ve výčtu u jednotlivých látek, a to nejvýše do hodnoty stanoveného nejvyššího povoleného množství. Potraviny určené k dalšímu zpracování smějí obsahovat přídatné látky pouze v případě, že přítomnost těchto přídatných látek je touto vyhláškou povolena v potravinách, které jsou z nich vyráběny. Hodnoty nejvyššího povoleného množství se vztahují na potraviny ve stavu, v jakém jsou uváděny do oběhu, pokud dále není výslovně stanoveno jinak.

(3) Přídatné látky, pro které není v této příloze stanoveno nejvyšší povolené množství číselnou hodnotou, lze použít při výrobě potravin v množství nezbytně nutném pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování zásad správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“). Použití látky přitom nesmí vést ke klamání spotřebitele.

(4) Přídatné látky, které lze používat v nezbytném množství, se nesmějí používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného (včetně UHT sterilizace) mléka (nízkotučné, polotučné a plnotučné) a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů, minerální vody, kávy, kromě aromatizované instantní kávy, nearomatizovaného čaje, cukru, těstovin, neochuceného podmáslí s výjimkou případů, kdy je to výslovně povoleno. Nezpracovanými potravinami se rozumí potraviny, které neprošly technologickým pochodem, který by způsobil podstatnou změnu původního stavu potraviny, například potraviny očištěné, dělené, loupané, zbavené skořápek, mleté, řezané, krájené, upravené, chlazené, zmrazené, bez ohledu na to, zda jsou nebalené, balené, nebo zda se jedná o potraviny v ochranné atmosféře.

(5) Potraviny uvedené v části 2 smějí obsahovat pouze přídatné látky pro ně jmenovitě uvedené, a to v množství zde stanoveném. Dětská výživa uvedená v části 3 smí obsahovat pouze přídatné látky, pro ni povolené v této části, a to do množství zde stanovených.

(6) Přítomnost přídatné látky se pokládá za povolenou také tehdy, pokud byla přenesena do potraviny z jejích jednotlivých složek. Současně musí být splněny tyto podmínky:

a) přídatná látka je v této složce potraviny povolena.

b) spotřebitel byl seznámen s přítomností všech složek prostřednictvím výčtu přídatných látek uvedeného na obale s dodržením všech požadavků na označování, stanovených touto vyhláškou a zvláštními předpisy, 1/

c) přídatná látka takto přenesená do potraviny v ní neplní technologickou funkci,

d) konečný výrobek, jehož součástí je daná složka, neobsahuje přídatnou látku ve větší míře, než je množství, které by bylo přeneseno z použitých složek za dodržení správné výrobní praxe.

(7) Přídatné látky, obsažené v potravině v důsledku přenosu, se na obale uvádějí jen v případech, je-li

a) složka obsahující přídatnou látku v konečném výrobku okem rozeznatelná jako zvláštní součást potraviny; to platí jen pro případy, kdy je přídatnou látkou barvivo,

b) obsah oxidu siřičitého v konečném výrobku vyšší než 50 mg.kg -1 , resp. mg.l -1 , nejde-li o révové víno,

c) složka obsahující přídatnou látku vyrobena z chemicky konzervovaného polotovaru a obsahuje zbytková množství konzervačních látek, jejichž důsledkem je v konečném výrobku obsah kyseliny sorbové vyšší než 100 mg.kg -1 , nebo kyseliny benzoové vyšší než 50 mg.kg -1 , nebo oxidu siřičitého vyšší než 50 mg.kg -1 , popřípadě mg.l -1 .

(8) Přítomnost látek přídatných, přítomných v potravině musí být uvedena na obalu, a to v sestupném pořadí podle klesajícího množství, v jakém jsou obsaženy v potravině. Přítomnost látky přídatné se označuje uvedením názvu látky nebo číselného kódu (E číslo 2 /) a pokud je to v této vyhlášce stanoveno i jejího množství a údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí. U látek, které náležejí do kategorií antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřící látky (kypřidla), náhradní sladidla, látky zvýrazňující aroma nebo chuť, zahušťovadla, želírující látky (želírovadla), modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky, látky zlepšující mouku, musí být uveden vedle názvu látky nebo označení látky číselným kódem (E číslo) také název kategorie, do které látka podle odstavce 1 patří. Jestliže látka patří způsobem použití do několika kategorií, uvádí se název kategorie, která odpovídá účelu, pro který je látka v potravině použita. U označení, modifikovaný škrob' musí být připojeno druhové označení škrobu podle rostliny z níž škrob pochází vždy, kdy tato složka může obsahovat lepek. Potraviny, u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plynů, se označí údajem „Baleno v ochranné atmosféře“. Přítomnost oxidu siřičitého a kyseliny sorbové se neuvádí u révového vína.

(9) Údaje podle odstavce 8 musí být provedeny v dostatečném kontrastu s pozadím obalu.

(10) Údaje o přídatných látkách nemusí být uváděny u

a) čerstvého ovoce, zeleniny a brambor, které nebyly loupány, krájeny nebo upraveny podobným způsobem,

b) sodové vody,

c) kvasného octa, získaného výlučně z jediné suroviny za předpokladu, že při výrobě nebyla použita přídatná látka.

(11) Přídatné látky, jejich směsi nebo jejich naředěné formy, určené k prodeji spotřebiteli, musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny vedle údajů stanovených zákonem dále těmito údaji v české řeči:

a) názvem výrobku zahrnujícím označení kategorie, do které výrobek patří podle odstavce 1. nebo názvem přídatné látky, jedná-li se o čistou látku nebo její jednoduchou naředěnou směs,

b) slovu „pro potraviny“ nebo bližším určením skupiny, podskupiny nebo jednotlivé potraviny, pro které je výrobek určen,

c) výčtem všech složek v sestupném pořadí podle klesajícího množství, jsou-li ve směsi přídatných látek nebo jejich naředěné formě obsaženy kromě základní přídatné látky, ještě další složky, jako jsou jiné přídatné látky, nosiče a rozpouštědla nebo potraviny. Další složky, které mají charakter látky přídatné, se přitom uvádějí názvy kategorií a názvem látky nebo číselným kódem podle zásad, uvedených v odstavci 8,

d) návodem k použití upraveným tak, aby při jeho dodržení nebyla překročena hodnota nejvyššího povoleného množství pro žádnou přídatnou látku, která je v přípravku, ve směsi nebo naředěné formě obsažena. V případě, že je přídatná látka, směs nebo naředěná forma určena k přípravě více skupin nebo druhů potravin, musí být uveden takový návod pro každou z těchto skupin nebo druhů,

e) údaji o skladování nebo uchovávání, pokud charakter výrobku takové údaje vyžaduje.

(12) Ostatní přídatné látky, jejich směsi nebo jejich naředěné formy musí být na obalu označeny vedle údajů stanovených zákonem těmito údaji v české řeči:

a) označením kategorie podle části 1 odstavce 1 nebo názvem přídatné látky, jedná-li se o čistou látku nebo její jednoduchou naředěnou směs,

b) slovy „pro potraviny“ nebo bližším určením skupiny potravin nebo jednotlivé potraviny, pro které je výrobek určen,

c) výčtem všech složek v sestupném pořadí podle klesajícího množství, jsou-li ve směsi přídatných látek nebo jejich naředěné formě obsaženy vedle základní přídatné látky ještě další složky, jako jsou jiné přídatné látky, nosiče a rozpouštědla nebo potraviny,

d) o množství každé složky nebo skupiny složek, pro které je stanoveno touto vyhláškou nejvyšší povolené množství v potravině nebo skupině potravin, pro které je výrobek určen. Tyto údaje lze nahradit na obalu uvedeným prohlášením, že pří určeném dávkování výrobce garantuje dodržení požadavků této vyhlášky,

e) o minimální trvanlivosti,

f) o skladování nebo uchovávání, pokud charakter výrobku takové údaje vyžaduje

(13) Za přídatné látky se nepovažují

a) látky, které jsou samy potravinami,

b) látky, které jsou přirozenými složkami potravin, například sacharidy,

c) pomocné látky,

d) aromatické látky,

e) látky přidávané do potravin za účelem úpravy výživové hodnoty (například minerály. stopové prvky a vitaminy),

f) látky užívané při výrobě pitné vody,

g) tekuté přípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jablečné dřeně nebo částí kůry citrusových plodů,

h) žvýkačkové báze,

i) dextriny určené k výrobě potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozměněný působením kyseliny, alkálie nebo amylolytických enzymů, bělené nebo fyzikálně modifikované škroby, pokud jsou určeny k výrobě potravin,

j) chlorid amonný,

k) krevní plasma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli (kromě kyseliny glutamové, glycinu, cystinu a jejich solí), mléčný protein a glutén,

l) kaseináty a kasein,

m)jedlá sůl,

n) inulin.

(14) Látky uvedené v tabulce smějí být v nezbytném množství přidávány ke všem potravinám s výjimkou těch, které jsou uvedeny v částech 2 a 3. Látky, uvedené pod čísly E 407 a E 440, mohou být standardizovány s cukry za podmínky, že je to uvedeno v dodatku k číslu a názvu látky.

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Látky E 290, E 938, E 939, E 941, E 942 a E 948 mohou být použity také v potravinách, uvedených v částech 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14 a 15. Látka E 942 však nesmí být použita k výrobě dětské výživy.

** Látky E 410, E 412, E 415 a E 417, které se rehydratují po požití, nesmějí být používány pro výrobu dehydrovaných potravin, určených k rehydrataci při spotřebě.

Část 2

Potraviny, při jejichž výrobě smí být použit pouze omezený počet přídatných látek

(1) Při výrobě potravin uvedených v tabulce je přípustné použít jiné než v tabulce uvedené přídatné látky pouze tehdy, pokud je to v dalších částech této přílohy pro příslušnou látku a potravinu, uvedenou v tabulce, výslovně povoleno. Látky uvedené v částech 3 až 15, které lze použít v nezbytném množství, je možno do potravin uvedených v této části přidávat jen pokud je to výslovně stanoveno.

(2) Tam, kde je uvedeno použití látek E 170, E 500, E 501, E 503, E 504, E 524, E 525, E 516, E 527, E 528, E 530 pro kakao a čokoládové produkty, je jako nejvyšší povolené množství stanoveno množství látky, které je alkalitou ekvivalentní stanovené hodnotě, vyjádřené jako uhličitan draselný. Tyto látky smějí být používány jednotlivě nebo v kombinaci. Ani při použití v kombinaci nesmí suma jejich množství překročit nejvyšší povolené množství.

(3) Tam, kde je uvedeno pro ovocné pomazánky použití látek E 401, E 402, E 403, E 404, E 406, E407, E 410, E 412, E 415, E 418, lze použít tyto látky jednotlivě či v kombinaci. Ani při použití v kombinaci nesmí suma jejich množství překročit nejvyšší povolené množství.

(4) Použití barviv a sladidel musí u potravin uvedených v této části odpovídat podmínkám stanoveným v částech 5 a 8.

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 3

Látky přídatné, které smějí být používány k výrobě dětské výživy

(1) Dětská výživa včetně příkrmů smí obsahovat arabskou gumu E 414 a oxid křemičitý E 551, pocházející z přídaných potravních doplňků v množství nejvýše 10 000 mg každé z těchto látek v 1 kg potravního doplňku. Dále smí obsahovat mannitol E 421, pokud byl užit jako nosič pro vitamin B 12 v množství nejméně 1 díl vitaminu B 12 na 1 000 dílů mannitolu.

(2) Nejvyšší povolené množství stanovené v této části se vztahuje na dětskou výživu připravenou ke spotřebě podle návodu výrobce. Výhradně pro účely výroby počáteční mléčné výživy pro speciální účely smí být použita látka E 410 Karubin v množství nejvýše 10 000 mg.l -1 výživy připravené ke spotřebě podle návodu výrobce; těmito speciálními účely se rozumí zejména počáteční výživa se zvýšenou viskozitou nezbytnou k zabránění zpětného vracení (regurgitaci) požité výživy.

Tabulka č. 1

Látky přídatné, které smějí být používány k výrobě počáteční mléčné výživy, vyrobené na bázi kravského mléka a určené k výživě novorozenců a kojenců do ukončení čtvrtého měsíce roku pokud nemohou být kojeni (počáteční mléčná výživa) a k výrobě mléka pro nedonošené děti

⟪TABLE:tbl_001⟫

K výrobě počáteční mléčné výživy na bázi mléka smějí být použity nepatogenní mikrobiální kultury produkující kyselinu L(+) mléčnou.

Takto vzniklá kyselina mléčná se nepovažuje za přídatnou látku a její přítomnost nemusí být vyznačována na obalu.

Při použití látek E 322 a E 471 v kombinaci smí být použit u každé z látek jen takový procentní podíl nejvyššího povoleného množství, aby součet těchto procentních podílů nepřekročil hodnotu 100 %.

Při použití látek E 306, E 307, E 308, a E 309 v kombinaci smí být použit u každé z látek jen takový procentní podíl nejvyššího povoleného množství, aby součet těchto procentních podílů nepřekročil hodnotu 100 %.

Tabulka č. 2

Látky přídatné, které smějí být používány při výrobě pokračovací mléčné výživy vyrobené na bázi kravského mléka a určené pro kojence od ukončeného čtvrtého měsíce věku jako součást jejich výživy (pokračovací mléčná výživa) a při výrobě mléčných preparátů s hydrolyzovanou bílkovinou

⟪TABLE:tbl_001⟫

K výrobě okyselených produktů smějí být použity nepatogenní mikrobiální kultury produkující kyselinu L(+) - mléčnou. Takto vzniklá kyselina mléčná se nepovažuje za přídatnou látku a její přítomnost nemusí být vyznačována na obalu.

Při použití látek E 322 a E 471 v kombinaci smí být použit u každé z látek jen takový procentní podíl nejvyšších povolených množství, aby součet těchto procentních podílů nepřekročil hodnotu 100 %.

Pří použití látek E 407, E 410 a E 412 v kombinaci smí být použit u každé z látek jen takový procentní podíl nejvyšších povolených množství, aby součet těchto procentních podílů nepřekročil hodnotu 100 %.

Výhradně pro účely výroby pokračovací mléčné výživy pro speciální účely smí být použita látka E 410 Karubin v množství nejvýše 10 000 mg.l -1 výživy připravené ke spotřebě podle návodu výrobce; těmito speciálními účely se rozumí zejména pokračovací mléčná výživa se zvýšenou viskozitou nezbytnou k zabránění zpětného vracení (regurgitaci) požité výživy.

Tabulka č. 3

Látky přídatné, které smějí být používány při výrobě příkrmů a příkrmů nemléčného typu (dále jen „příkrm“)

Tabulka č. 3a

Látky uvedené v této tabulce lze použít pouze k úpravě pH všech druhů příkrmů:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3b

Látky zde uvedené lze použít pouze jako součást kypřících prostředků pro pekařské výrobky k příkrmům:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3c

Látky použité při výrobě příkrmů jednotlivě nebo v kombinaci, vyjádřené jako kyselina askorbová, lze použít v celkové sumě jen do výše nejvyšších povolených množství:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3d

Látky použité při výrobě příkrmů jednotlivě nebo v kombinaci lze použít v celkové sumě jen do výše nejvyšších povolených množství:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3e

Látky použité při výrobě příkrmů jednotlivě nebo v kombinaci, vyjádřené jako P 2 O 5 lze použít v celkové sumě jen do výše nejvyšších povolených množství:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3f

Použití lecitinu při výrobě příkrmů je povoleno pouze takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3g

Látky použité při výrobě příkrmů jednotlivě nebo v kombinaci lze použít v celkové sumě jen do výše nejvyšších povolených množství:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3h

Látky použité při výrobě příkrmů jednotlivě nebo v kombinaci v celkové sumě nesmějí překročit nejvyšší povolená množství:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3i

Látky použité při výrobě příkrmů jednotlivě nebo v kombinaci v celkové sumě do výše nejvyšších povolených množství:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3j

Jako protispékavá přísada smí být použit při výrobě příkrmů:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3k

Látky použité při výrobě příkrmů jednotlivě nebo v kombinaci v celkové sumě do výše nejvyšších povolených množství jako součásti z použitého kypřícího přípravku:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3l

Látky použité při výrobě příkrmů jednotlivě nebo v kombinaci v celkové sumě do výše nejvyšších povolených množství:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4

Antioxidanty

(1) Látky, které smějí být používány obecně při výrobě potravin, zejména jako antioxidanty v nezbytném množství stanoví tabulka č. 1

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Látky, které smějí být používány jako antioxidanty v omezené míře, stanoví tabulka č. 2.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Při použití antioxidantů E 310, E 311, E 312, E 320 a E 321 v kombinaci smí být použit u každé z těchto látek jen takový procentní podíl nejvyššího povoleného množství, aby součet procentních podílů nepřekročil hodnotu 100%. V tabulce č. 3 je možnost současného použití látek E 310-E 320 a látky E 321 vyznačena symbolem (x).

(3) Potraviny, při jejichž výrobě smějí být použity antioxidanty uvedené v tabulce č. 2 stanoví tabulka č. 3.

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Jiné antioxidanty, které smějí být používány pro určité účely, stanoví tabulka č. 4.

Tabulka č. 4

Tam, kde je v tabulce č. 4 vyznačeno použití kyseliny erythorbové, smějí být použity tyto látky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Látky, které smějí být použity jednotlivě nebo v kombinaci až do výše nejvyšších povolených množství, vyjádřeno jako kyselina erythorbová a počítáno jako suma:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Jako antioxidant smí být použity také látky, uvedené v části 6 tabulce č. 3, a to pouze za podmínek uvedených v části 6 tabulce č. 4.

Část 5

Barviva

(1) Látky získané z potravin a dalších složek přírodního původu extrakcí fyzikální či chemické povahy, která má za následek selektivní oddělení barevné látky, jsou ve smyslu této vyhlášky barvivy.

(2) Potraviny, chuťové a aromatické látky a jejich složky, které se přidávají během výroby do potravin pro své aromatické, chuťové nebo výživové vlastnosti a přitom mají sekundární barvící účinek, jako např. mletá paprika, šafrán a kurkuma a dále barviva, určená k barvení nejedlých vnějších částí potravin, jakými jsou například povrchové povlaky sýrů a salámová střeva, se za barviva ve smyslu této vyhlášky nepovažují

(3) Pro účely barvení potravin smějí být používána výlučně barviva uvedená v tabulce č. 1 a dále jejich formy, označované jako aluminiové laky.

(4) Barveny smějí být pouze potraviny, uvedené v tabulkách č. 3, 4 a 7, a to za podmínek, uvedených v tabulkách č. 3, 4, 6 a 7. Nejvyšší povolená množství jsou stanovena pro obsah barevného principu, to znamená čistého barviva.

(5) Barvení se nesmí provádět u potravin, uvedených v tabulce č. 2, s výjimkou aplikací, povolených v tabulkách č. 3, 4 a 7 a u dětské výživy.

(6) Barviva, která smějí být používána výhradně pro omezený rozsah aplikací, jsou uvedena v tabulce č. 4.

(7) Barviva, povolená pro barvení potravin obecně jsou uvedena v tabulce č. 6.

(8) Potraviny, k jejichž výrobě smějí být používána barviva uvedená v tabulce č. 6, jsou uvedeny v tabulce č. 7. U potravin, označených symbolem (x) se stanovené nejvyšší povolené množství týká potraviny připravené ke spotřebě podle návodu výrobce, pokud přípravu před spotřebou vyžaduje. Tam, kde je to zvláště vyznačeno, nesmějí být používána barviva syntetická.

(9) Přítomnost barviva v potravině, neuvedené v tabulkách č. 3, 4 a 7 je povolena pouze na základě principu přenosu (část 1, odst. 6), a to pouze tehdy, nejedná-li se o potravinu uvedenou v části 5, tabulce č. 2. Dále je povolena v případě, že se jedná o potravinu určenou k dalšímu zpracování při výrobě složené potraviny, pro kterou je použití v tabulkách č. 3, 4 a 7, povoleno. Obsah barviva v potravině pro další zpracování smí být nejvýše takový, aby složená potravina splňovala požadavky uvedené v tabulkách č. 3, 4, 6 a 7.

(10) Pro označování masa a masných výrobků smějí být použita pouze jednotlivě barviva E 129 Červeň Allura AC, E 133 Brilantní modř FCF a E 155 Hněď HT nebo směs barviv E 129 Červeň Allura AC a E 133 Brilantní modř.

(11) Pro účely razítkování skořápek vajec a dekoračního barvení skořápky vajec smějí být použita pouze barviva uvedená v tabulce č. 1.

(12) Pro účely barvení potravin v domácnosti smějí být uváděna do oběhu barviva uvedená v tabulce č. 1 kromě těchto barviv: E 123 Amarant, E 127 Erythrosin, E 128 Červeň 2 G, E 154 Hněď FK, E 160b Annato, bixin, norbixin, E 161g Kanthaxanthin, E 173 Hliník (v podobě pigmentu) a E 180 Litholrubin BK.

Tabulka č. 1

Seznam barviv povolených k barvení potravin.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Potraviny, které nesmějí obsahovat přidaná barviva, pokud to není výslovně stanoveno v tabulkách č. 3, 4 a 7

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Potraviny, ke kterým smějí být přidávána pouze určitá barviva.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

Barviva. která jsou povolená výhradně pro určité účely.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 5

Barviva povolená k barvení potravin, neuvedených v tabulkách č. 2 a 3

Barviva, která smějí být používána v nezbytném množství k výrobě všech potravin, kromě dětské výživy a potravin uvedených v tabulkách č. 2 a 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 6

Barviva, která směji být používána k výrobě potravin jednotlivě či v kombinaci až do nejvyššího povoleného množství, uvedeného v tabulce č. 7.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Při použití v kombinaci se hodnota týká celkového množství použitých barviv. Nejvyšší povolená množství jsou vztažena na potravinu připravenou k požívání podle návodu výrobce (pokud přípravu před spotřebou vyžaduje). U některých potravin, kde je to zvlášť uvedeno, nesmějí být použita barviva syntetická. U ochucených nealkoholických nápojů, zmrzlin a obdobných zmrazených výrobků, desertů, jemného a trvanlivého pečiva, cukrářských výrobků a cukrovinek nesmí být obsah jednotlivého barviva E 110, E 122, E 124 a E 155 v rámci stanoveného společného nejvyššího povoleného množství vyšší než 50 mg kg. -1 nebo 50 mg.l -1 .

Tabulka č. 7

Potraviny k jejichž výrobě smějí být použita barviva uvedená v tabulce č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Symbol (x) označuje potraviny, u kterých se případně počítá s přípravou před konzumací podle návodu výrobce. Stanovené nejvyšší povolené množství se v takovém případě vztahuje na potravinu připravenou podle návodu.

Část 6

Konzervanty

(1) Sloučeniny kyseliny sorbové, benzoové, parahydroxybenzoové a jejich soli a estery, které smějí být používány ke konzervaci potravin, stanoví tabulka č. 1. Tyto hodnoty smějí být použity až do výše nejvyššího povoleného množství, počítáno jako příslušná kyselina.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Potraviny, které smějí být konzervovány kyselinou sorbovou, benzoovou, parahydroxybenzoovou a jejich sloučeninami, uvedenými v tabulce č. 1, stanoví tabulka č. 2.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Zkratky uvedené v tabulce mají tento význam:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Tam, kde je v tabulce č. 2 symbol (x), se buď použije pouze jeden konzervant nejvýše v uvedeném množství, nebo kombinace S + B.

(4) Tam, kde je to v tabulce č. 2 zvlášť vyznačeno, se hodnoty nejvyšších povolených množství týkají potravin připravených ke spotřebě podle návodu výrobce.

(5) U ovocných sirupů a vybraných typů ovocných pomazánek, u kterých je v tabulce č. 2 uveden symbol (xx), smějí být přítomna (výhradně jako rezidua konzervantů z chemicky konzervovaných polotovarů) kromě kyseliny sorbové a benzoové jednotlivě či v kombinaci také rezidua oxidu siřičitého (tabulka č. 4). Při současné přítomnosti kyseliny sorbové nebo benzoové nebo jejich směsi a oxidu siřičitého, smí být z každého nejvyššího povoleného množství přítomen jen takový procentní podíl, aby součet procentních podílů nepřekročil hodnotu 100%.

(6) Potraviny, u kterých je v tabulkách č. 2 a 4 uveden symbol (xxx), a potraviny z nich vyrobené, musí být na obale označeny informací „vyrobeno z chemicky konzervovaného polotovaru“ nebo ve výčtu složek konečného výrobku musí být u takové složky uvedena informace o chemické konzervaci výchozí ovocné suroviny, například ("ovocný sirup z chemicky konzervovaného polotovaru, chemicky konzervovaný sirup, chemicky konzervovaný ovocný přípravek“).

(7) Kyselina benzoová může být přirozeně přítomna v mléčných kysaných výrobcích až do množství 30 mg.kg -1 . V takovém případě se tato látka nepovažuje za látku přídatnou.

(8) Oxid siřičitý a jeho sloučeniny, které smějí být používány při výrobě potravin, stanoví tabulka č. 3.

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

(9) Potraviny, ke kterým smí být přidáván oxid siřičitý a jeho sloučeniny uvedené v tabulce č. 3 a jejich nejvyšší povolená množství stanoví tabulka č. 4.

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

(10) Nejvyšší povolená množství jsou vyjádřena jako oxid siřičitý v mg.l -1 nebo mg.kg -1 (podle charakteru potraviny) a týkají se celkového obsahu SO 2 , bez ohledu na jeho původ a bez ohledu na to, zda v potravině plní úlohu antioxidantu, konzervantu, či jinou. Skutečnost, že podmínky použití oxidu siřičitého k výrobě potravin jsou uvedeny souhrnně v části 6, nikterak neomezuje možnost označovat na obale výrobku zařazení mezi kategorie uvedené v části 1 odst. 7 podle převažující funkce ve výrobku.

(11) Obsah oxidu siřičitého 10 mg.kg -1 nebo 10 mg.l -1 a nižší se považuje za nulový (například pro účely deklarace přítomnosti). Oxid siřičitý může být přirozeně přítomen v pivu jako výsledek fermentačních procesů. V běžných pivech přirozený obsah oxidu siřičitého nesmí překročit 20 mg.l -1 , v kvasnicových sudových pivech 50 mg.l -1 . V takovém případě se tato látka nepovažuje za látku přídatnou.

(12) U ovocných sirupů a vybraných typů ovocných pomazánek, u kterých je v tabulce č. 4 uveden symbol (#) smějí být přítomny (výhradně jako rezidua konzervantů z chemicky konzervovaných polotovarů) kromě reziduí oxidu siřičitého také kyselina sorbová a benzoová (část 6, tabulka č. 2). Při současné přítomnosti kyseliny sorbové nebo benzoové nebo jejich směsi a oxidu siřičitého, smí být z každého nejvyššího povoleného množství přítomen jen takový procentní podíl, aby součet procentních podílů nepřekročil hodnotu 100%.

(13) U hořčice francouzského typu (Dijon) nesmí být souběžně s oxidem siřičitým použita konzervace kyselinou sorbovou a benzoovou.

(14) Skutečnost, že potraviny, u kterých je uveden symbol (*), jsou určeny k přípravě pokrmů za tepla či k přípravě pokrmů po omytí v teplé vodě, musí být vyznačena na obalu určeném pro spotřebitele.

(15) Potraviny s obsahem oxidu siřičitého vyšším než 50 mg.kg -1 , u kterých není provedena informace podle odstavců 6 a 14 nebo podle části 1 odst. 7, musí být vedle informace o obsahu přídatných látek podle požadavků části 1 této přílohy opatřeny dále upozorněním „Sířeno“. Tento požadavek neplatí pro révové víno.

Tabulka č. 5

Ostatní konzervanty, které smějí být používány ke konzervaci potravin a potraviny, ke kterým je povoleno tyto látky přidávat

Nisin může být přirozeně přítomen v sýrech případně některých mléčných kysaných výrobcích jako výsledek činnosti mikroorganismů. V takovém případě se tato látka nepovažuje za látku přídatnou.

(16) Tam, kde je vyznačeno použití kyseliny propionové, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Nejvyšší povolené množství je počítáno jako kyselina propionová.

Kyselina propionová a její soli mohou být přítomny přirozeně ve fermentovaných mléčných výrobcích jako výsledek činnosti mikroorganismů. V takovém případě se tato látka nepovažuje za látku přídatnou.

(17) U dimethyldikarbonátu představuje nejvyšší povolené množství nejvyšší povolené dávkování při výrobě. Výrobek při prodeji finálnímu spotřebiteli nesmí obsahovat zjistitelné množství této látky.

(18) Tam, kde je vyznačeno použití orthofenylfenolu, je povoleno použití těchto látek: 7/

⟪TABLE:tbl_001⟫

Nejvyšší povolené množství je počítáno jako orthofenylfenol.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 6

Dusitany a dusičnany, které smějí být používány při výrobě potravin a potraviny, ke kterým je povoleno tyto látky přidávat 8/

(19) Tam, kde je vyznačeno použití dusitanu sodného, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pro použití je zvlášť uvedeno nejvyšší povolené dávkování (mg.kg -1 ) a zvlášť nejvyšší povolené reziduální množství (mg.kg -1 ), v obou připadech počítáno jako dusitan sodný.

(20) Výše uvedené látky smějí být prodávány a používány k výrobě potravin pouze ve směsi se solí, nebo s náhradou soli, a to s obsahem nejvýše 0,9 % dusitanu sodného, jsou-li určeny pro hromadnou výrobu potravin nebo nejvýše 0,35 %, jsou-li určeny pro použití v domácnostech.

(21) Tam, kde je vyznačeno použití dusičnanu sodného, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Při použití je zvlášť uvedeno nejvyšší povolené dávkování (mg.kg -1 ), počítáno jako dusičnan sodný a zvlášť nejvyšší povolené reziduální množství, počítáno jako dusičnan sodný a nebo jako dusitan sodný.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 7

Kyseliny, zásady, soli a estery

(1) Kyseliny, zásady, soli a estery, které smějí být používány obecně při výrobě potravin v nezbytném množství stanoví tabulka č. 1.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Kyseliny, soli a estery, které smějí být používány při výrobě potravin omezeně a potraviny, ke kterým je povoleno tyto látky přidávat, stanoví tabulka č. 2. 9/

Tabulka č. 2

A) Tam, kde je vyznačeno použití kyseliny fosforečné, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

V uvedených aplikacích smějí být použity kyselina fosforečná a fosfáty E 338, E 339, E 340, E 341, E 450, E 451 a E 452 jednotlivě, nebo v kombinaci až do hodnoty nejvyššího povoleného množství, které je počítáno jako mg P 2 O 5 na 1 kg, či 1 l, při použití v kombinaci jako suma.

B) Tam, kde je vyznačeno použití kyseliny adipové, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Nejvyšší povolené množství je počítáno jako kyselina adipová.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 8

Náhradní sladidla

(1) Jako náhradní sladidla smějí být používány výlučně látky uvedené v tabulce, a to za podmínek v tabulce uvedených.

(2) Za náhradní sladidla se pro účely této vyhlášky nepovažují potraviny se sladkou chutí, jakými jsou monosacharidy (včetně fruktózy), disacharidy a med.

(3) Náhradní sladidla smějí být používána s cílem udělit potravinám sladkou chuť a dále k přípravě stolních sladidel. 10a ) Stolní sladidla musí obsahovat jako součást označení text „Stolní sladidlo na bázi.......“ s použitím názvu náhradního sladidla, uvedeného v této části.

(4) Náhradní sladidla nesmějí být používána k výrobě potravin, určených pro další zpracování na dětskou výživu, pokud není stanoveno jinak.

(5) Stanovená nejvyšší povolená množství, uvedená v této části jsou vztažena na potraviny, připravené ke spotřebě podle návodu výrobce, pokud přípravu před spotřebou vyžadují.

(6) Ustanoveními této části není dotčeno použití zde uvedených látek pro jiné účely, než je slazení (části 9, 12 a 15).

(7) Stolní sladidla a potraviny, obsahující jako náhradní sladidla polyalkoholy E 420, E 421, E 953, E 965, E 966, E 967 v množství vyšším než 10 %, musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny výstrahou: „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“. Toto ustanovení se nevztahuje na žvýkačky a potraviny s upraveným obsahem nutričních faktorů s omezenou denní dávkou. 6a ) Stolní sladidla a potraviny obsahující Aspartam E 951 musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny textem: „Obsahuje zdroj fenylalaninu“.

(8) Pod pojmem „výrobek se sníženým obsahem využitelné energie“ se v této části rozumí výrobek, u kterého snížení obsahu využitelné energie představuje nejméně 30 % využitelné energie, poskytované podobným výrobkem stejné hmotnosti, jehož obsah využitelné energie nebyl snížen.

(9) Pod slovy „výrobek bez přidaného cukru“ se v této části rozumí výrobek, ke kterému nebyly při výrobě přidány monosacharidy, disacharidy a jiné potraviny, používané pro své sladivé vlastnosti.

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 9

Látky chuťové a povzbuzující

(1) Nejvyšší povolená množství, uvedená v této části, se týkají potravin, připravených ke spotřebě podle návodu výrobce, pokud přípravu před spotřebou vyžadují.

(2) Látky, které smějí být používány při výrobě potravin v nezbytném množství, stanoví tabulka č. 1.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Látky, které smějí být používány při výrobě potravin omezeně a potraviny, ke kterým je povoleno tyto látky přidávat, stanoví tabulka č. 2.

Tabulka č. 2

A) Tam, kde je povoleno použití kyseliny glutamové, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tyto látky se smějí používat jednotlivě nebo v kombinaci až do výše nejvyššího povoleného množství, počítáno jako kyselina glutamová. Při použití v kombinaci nesmí suma jejich množství překročit hodnotu nejvyššího povoleného množství.

B) Tam, kde je vyznačeno použití kyseliny guanylové, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tyto látky se smějí používat jednotlivě nebo v kombinaci až do výše nejvyššího povoleného množství, počítáno jako kyselina guanylová. Při použití v kombinaci nesmí suma jejich množství překročit hodnotu nejvyššího povoleného množství.

(4) Při použití látek E 950, E 951,E957, E 959 k výrobě žvýkačky (jen pro zvýraznění aromatu) v kombinaci smí být použit u každé z těchto látek jen takový procentní podíl nejvyššího povoleného množství, aby součet procentních podílů nepřekročil hodnotu 100 %.

(5) Při použití kofeinu (kofein, kofeinmonohydrátu) nebo chininu (chininsulfátu, chininhydrochloridu) k výrobě nealkoholických nápojů nebo koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů na bázi vody musí být na obalu uvedeno upozornění na obsah těchto látek. Obsah těchto látek v koncentrátu k přípravě nealkoholických nápojů smí být nejvýše takový, aby při přípravě podle návodu nebyla překročena hodnota nejvyššího povoleného množství pro tuto látku, stanovená pro nealkoholické nápoje na bázi vody. Při obsahu přidaného kofeinu v nealkoholickém nápoji nebo koncentrátu k přípravě nealkoholických nápojů musí být uvedeno označení „Obsahuje kofein“.

(6) Při obsahu přidaného chininu v nápoji, v koncentrátu na přípravu nealkoholických nápojů musí být uvedeno označení „Obsahuje chinin“.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 10

Zahušťovadla, stabilizátory

(1) Látky, které smějí být používány při výrobě potravin, zejména jako zahušťovadla a stabilizátory, v nezbytném množství, stanoví tabulka č. 1.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Látky, které smějí být používány při výrobě potravin jako zahušťovadla a stabilizátory omezeně a potraviny, ke kterým je povoleno tyto látky přidávat, stanoví tabulka č. 2.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 11

Emulgátory

(1) Látky, které smějí být používány při výrobě potravin jako emulgátory v nezbytném množství, stanoví tabulka č. 1

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Další látky, které smějí být používány při výrobě potravin jako emulgátory a potraviny, ke kterým je povoleno tyto látky přidávat, stanoví tabulka č. 2.

Tabulka č. 2

A) Tam, kde je vyznačeno použiti polysorbátů, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tyto látky se smějí používat jednotlivě, nebo v kombinaci, až do výše nejvyššího povoleného množství, počítáno jako suma všech těchto použitých látek.

B) Tam, kde je vyznačeno použití cukroesterů, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tyto látky se smějí používat jednotlivě, nebo v kombinaci až do výše nejvyššího povoleného množství, počítáno jako suma obou látek.

C) Tam, kde je vyznačeno použití stearoyllaktylátů, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tyto látky se smějí používat jednotlivě, nebo v kombinaci až do výše nejvyššího povoleného množství, počítáno jako suma těchto látek.

D) Tam, kde je vyznačeno použití sorbitanmonostearátu, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tyto látky se smějí používat jednotlivě, nebo v kombinaci až do výše nejvyššího povoleného množství, počítáno jako suma těchto látek.

E)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 12

Nosiče, rozpouštědla

(1) Jako nosiče a rozpouštědla určená k rozpouštění, ředění a podobné úpravě přídatných látek, potravních doplňků a aromat smějí být používány látky uvedené v tabulce č. 1.

(2) Při použití propan-1,2-diolu jako rozpouštědla pro povolená použití musí být dávkování doporučené výrobcem produktu, ve kterém je toto rozpouštědlo použito, upraveno tak, aby obsah propan-1,2-diolu v potravině upravené k požívání nepřekročil tato nejvyšší povolená množství:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Jako nosiče pro látky určené k výrobě dětské výživy smějí být používány pouze látky uvedené v části 3, a to pouze za podmínek tam uvedených.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

Za nosiče a rozpouštědla se v rámci této vyhlášky nepovažují:

a) látky obecně považované za potraviny

b) látky, které obecně mají primárně funkci kyseliny nebo regulátoru kyselosti a které se používají v „nezbytném množství“.

Použití potravin ve funkci nosičů a rozpouštědel je povoleno, není však předmětem této vyhlášky.

Část 13

Látky protispékavé (protihrudkující)

Jako protispékavé látky smějí být pro potraviny uvedené v tabulkách č. 2 a 3 kromě látek uvedených v tabulce č. 1 používány také látky uvedené v části 10, tabulce č. 1. Jako protispékavá látka smí být pro tyto účely používán také fosforečnan vápenatý E 341(iii), za podmínek uvedených v části 7, tabulce č. 2.

Tabulka č. 1

Látky, které smějí být používány jako látky protispékavé a tabletovací přísady

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tyto látky se smějí používat jednotlivě, nebo v kombinaci a nejvyšší povolené množství je stanoveno jako suma těchto látek.

Tabulka č. 2

Potraviny, ke kterým smějí být přidávány látky uvedené v tabulce č. 1.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Látky, které smějí být používány výhradně jako protispékavé přípravky do jedlé soli a náhrad soli.

Tam, kde je vyznačeno použití hexakyanoželeznatanů, je povoleno použití těchto látek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Látky které lze použít jednotlivě nebo v kombinaci. Nejvyšší povolené množství je počítáno jako hexakyanoželeznatan draselný bezvodý.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 14

Látky k leštění a úpravě povrchu potravin

(1) K leštění a úpravě povrchu smějí být používány látky uvedené v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedené látky se smějí používat jednotlivě, nebo v kombinaci k úpravě povrchu ovoce, nebo leštění (glazování) potravin uvedených v tabulce č. 2, v nezbytné množství.

(2) Potraviny, jejichž povrch smí být leštěn nebo upravován látkami, uvedenými v tabulce č. 1, v nezbytném množství, stanoví tabulka č. 2.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Látky určené k tabletování a potahování potravin v tabletované formě stanoví tabulka č. 3.

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Látky určené výlučně k úpravě povrchu čerstvých citrusových plodů v nezbytném množství 10/ stanoví tabulka č. 4

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 15

Ostatní přídatné látky

(1) Látky, které smějí být používány při výrobě potravin v nezbytném množství, stanoví tabulka č. 1.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Plyny, které smějí být použity obecně k výrobě potravin v nezbytném množství (včetně potravin uvedených v částech 2 a 3), stanoví tabulka č. 2.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Plyny E 938, E 939, E 941 smějí být použity také k vytvoření ochranné atmosféry pro technologicky nezpracované potraviny. Vzduch není pro účely této vyhlášky přídatnou látkou.

(4) K výrobě napěněných a našlehaných potravin smí být použita látka E 942 - oxid dusný v nezbytné množství. Tato látka se nesmí používat k výrobě dětské výživy (část 3).

(5) Polyalkoholy, které smějí být používány k výrobě potravin s výjimkou nealkoholických nápojů a potravin uvedených v částech 2 a 3 v nezbytném množství, stanoví tabulka č. 4.11 Toto ustanovení se omezuje na použití polyalkoholů pro účely, které se netýkají funkce náhradních sladidel.

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

(6) Enzymy, které smějí být používány k výrobě některých potravin v nezbytném množství, stanoví tabulka č. 5.

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tato tabulka neuvádí enzymy, které jsou považovány za pomocné látky.

Tabulka č. 6

Silikonové oleje

Látka E 900 Dimethylpolysiloxan smí být používána při výrobě dále uvedených potravin jako odpěňovač a protispékavá přísada tak, aby nebyly překročeny pro ně stanovené hodnoty nejvyššího povoleného množství.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

LÁTKY URČENÉ K AROMATIZACI POTRAVIN

Část 1

(1) Výchozími látkami pro přípravu látek určených k aromatizaci potravin mohou být:

a) potraviny, rostlinné produkty a koření užívané obvykle k přípravě potravin,

b) suroviny rostlinného a živočišného původu, které se obvykle neužívají k přípravě potravin.

c) látky získané fyzikálními, enzymovými či mikrobiologickými postupy ze surovin rostlinného a živočišného původu,

d) látky izolované chemickými postupy, které jsou chemicky identické s vonnými látkami přirozeně přítomnými v potravinách včetně rostlin a koření používaných obvykle k přípravě potravin,

e) látky izolované chemickými postupy z přírodních zdrojů a látky syntetizované chemickými postupy, které jsou chemicky identické s vonnými látkami přirozeně přítomnými v surovinách a materiálech rostlinného a živočišného původu, které se obvykle neužívají k přípravě potravin,

f) látky syntetizované chemickými postupy nebo látky izolované z přírodních zdrojů, jiné než látky uvedené pod písmeny d) a e),

g) látky užívané pro přípravu reakčních aromatických přípravků a kouřových aromatických přípravků za podmínek stanovených touto vyhláškou.

(2) Aromatické látky jsou chemicky definované látky, které působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolávají vjem vůně nebo vůně a chuti. Patří sem tyto látky:

a) látky získané fyzikálními procesy, například destilací a extrakcí rozpouštědly, enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin. Pro účely značení se tyto látky skupinově označují „přírodní aromatické látky“,

b) látky získané chemickými postupy, to znamená syntézou či izolačními kroky chemické povahy, které jsou chemicky identické s látkami přirozeně přítomnými ve zdrojích rostlinného či živočišného původu, uvedených v písmeni a). Pro účely značení se tyto látky skupinové označují „aromatické látky přírodně identické“.

c) látky získané chemickými postupy - syntézou, které nejsou chemicky identické s látkami přítomnými ve zdrojích rostlinného či živočišného původu, uvedených v písmenu a. Pro účely značení se tyto látky skupinově označují „umělé aromatické látky“.

(3) Aromatické přípravky jsou produkty získané fyzikálními, enzymovými nebo mikrobiálními pochody ze surovin uvedených v odstavci 2 písm. a), které nejsou chemicky definovanými látkami, a které působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolávají vjem vůně nebo vůně a chuti.

(4) Reakční (kondenzační) aromatické přípravky jsou přípravky, získané záhřevem při teplotě nepřekračující 180 °C výchozích látek, které se mohou, ale nemusí vyznačovat vůní. Alespoň jedna z výchozích látek je dusíkatou látkou s funkční aminoskupinou a další je (jsou) redukujícím cukrem (cukry).

(5) Kouřové aromatické přípravky jsou produkty získané extrakcí zplodin pyrolýzy výchozích surovin, užívaných při tradičním procesu uzení potravin.

(6) Aromata jsou výrobky, určené k aromatizaci potravin, které obsahují aromatické látky, aromatické přípravky, reakční aromatické přípravky, kouřové aromatické přípravky jednotlivě či v kombinaci.

(7) Aromaty nejsou látky klasifikované jako potraviny, látky, které mají výlučně sladkou, kyselou, hořkou nebo slanou chuť a dále látky rostlinného či živočišného původu, které se vyznačují vlastním aromatem, ale které se neužívají k výrobě aromatických látek ani jednotlivých druhů aromatických přípravků.

Část 2

Látky, které smějí být používány k aromatizaci potravin i k výrobě aromatických přípravků a aromat.

(1) Při použití látek uvedených v této části k aromatizaci potravin (přímo či prostřednictvím aromatických přípravků a aromat) nesmějí být překročena v ochucených potravinách nejvyšší povolená množství přirozeně se vyskytujících látek, uvedených v části 5 této přílohy.

(2) K přímé aromatizaci potravin a k výrobě aromatických přípravků smějí být používány podle principu nezbytné množství látky, které jsou klasifikovány jako potraviny a látky, které jsou klasifikovány jako koření. Tyto látky smějí být používány jako takové, nebo ve formě výluhů, destilátů a oleoresin.

(3) K výrobě aromatických přípravků a aromat smějí být použity výchozí látky rostlinného původu, uvedené v tabulce č. 1. Číslovaná poznámka uvedená v kolonce tabulky Část rostliny upozorňuje na přirozenou přítomnost látek, jejichž obsah v aromatizované potravině je omezen nejvýše povoleným množstvím uvedeným v části 5 této přílohy.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) K výrobě aromatických přípravků a aromat určených výlučně pro lihoviny, kořeněná vína a kořeněné alkoholické nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 10 objemových procent smějí být použity výchozí látky rostlinného původu, uvedené v tabulce č. 2. Čiselný symbol poznámky, uvedený v pravé kolonce tabulky, upozorňuje na přirozenou přítomnost látek, jejichž obsah v aromatizované potravině je omezen nejvyšším povoleným množstvím uvedeným v části 5 této přílohy.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

(5) K aromatizaci potravin a k výrobě aromatických přípravků a aromat smějí být používány silice uvedené v tabulce č. 3. Silice jsou charakterizovány názvem silice, latinským botanickým názvem rostliny a pojmenováním části rostliny, ze které je silice odvozena.

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Upozornění, provedená formou poznámky v tabulkách č. 1, 2 a 3 jsou určena k informaci výrobce finální potraviny případně výrobce aromatu, že odpovídající přírodní zdroje vonných látek obsahují některou z látek, pro kterou jsou v části 5 stanovena nejvyšší povolená množství pro jednotlivé typy potravin. Tato upozornění značí:

Pozn. 1: obsahuje aloin

Pozn. 2: obsahuje beta asaron

Pozn. 3: obsahuje kumarin

Pozn. 4: obsahuje kys. kyanovodíkovou

Pozn. 5: obsahuje pulegon

Pozn. 6: obsahuje quassin

Pozn. 7: obsahuje hypericin

Pozn. 8: obsahuje santonin

Pozn. 9: obsahuje alfa a beta thujon

Pozn.10: obsahuje chinin

Pozn.11: obsahuje safrol

(6) K výrobě reakčních aromatických přípravků smějí být používány tyto látky:

a) přirozené aminokyseliny, jednotlivě či ve směsi, identické a aminokyseliny, které tvoří proteiny potravin,

b) hydrolyzáty proteinů určených ke spotřebě člověkem,

c) sacharidy určené ke spotřebě člověkem.

Část 3

Aromatické látky, které smějí být používány k výrobě aromat

(1) V tabulce jsou uvedeny aromatické látky, které smějí být používány k výrobě aromat určených k ochucování potravin kromě kojenecké výživy, a to v omezené míře. Nejvyšší povolená množství jsou vztažena na potraviny upravené k požívání podle návodu výrobce, pokud takovou úpravu vyžadují.

(2) Pro žvýkačky platí jako nejvýše povolené množství desetinásobek množství, povoleného jako nejvýše povolené množství pro ostatní potraviny.

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) K ochucování pokračovací mléčné výživy určené pro kojence od ukončeného čtvrtého měsíce věku lze použít v návaznosti na odstavec 1 tyto látky:

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

K ochucování příkrmů pro dětskou výživu lze použít tyto látky:

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

Nejvyšší povolená množství jsou vztažena na potraviny upravené k požívání podle návodu výrobce, pokud takovou úpravu vyžadují.

Část 4

Ostatní látky, které smějí být používány k výrobě aromat

(1) Jako nosiče a rozpouštědla smějí být používány potraviny a potravinové suroviny a dále látky uvedené v části 12 přílohy č. 1, a to za podmínek tam uvedených.

(2) K zajištění stability aromat smějí být používány antioxidanty a konzervanty, uvedené v příloze č. 1 tj. E 200, E 202, E 203, E 210 až E 228, E 300, E 301, E 302, E 304, E 306, E 307, E 312, E 320, E 321. Pro tento účel smějí být tyto látky používány pouze v nezbytném množství, potřebném k zajištění údržnosti aromatu. Použití těchto látek v množství překračujícím nezbytné množství je možné pouze tehdy, je-li aroma určeno výhradně pro ochucení takových potravin, kde je přítomnost antioxidantů a konzervantů povolena, a to jen do takové míry, aby při použití aromatu v doporučeném dávkování byla zachována nejvyšší povolená množství těchto látek v potravinách. Označení aromatu musí být takové, aby výhradní určení pro tyto potraviny bylo jednoznačně stanoveno.

(3) Přídatné látky jiné než antioxidanty a konzervanty smějí být používány k výrobě aromat jen tehdy, jsou-li aromata určena výhradně pro ochucení takových potravin, kde je přítomnost těchto přídatných látek povolena v příloze č. 1, a to jen do takové míry, aby byla zachována nejvyšší povolená množství těchto přídatných látek v potravinách. Označení aromatu musí být přitom takové, aby výhradní určení pro tyto potraviny bylo jednoznačně stanoveno.

Část 5

Požadavky na aromata a aromatizované potraviny

(1) Aromata smějí obsahovat nejvýše tato množství zdraví škodlivých prvků:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) I při dodržení těchto nejvyšších přípustnných množství musí být dávkování aromatu takové, aby v ochucené potravině nebyla překročena nejvyšší přípustná množství zdraví škodlivých prvků, stanovená v příloze č. 3.

(3) Při použití aromat k ochucení potraviny nesmí přívod polycyklických aromatických uhlovodíků aromatem do potraviny ani při nejvyšším dávkování doporučeném výrobcem aromatu překročit hodnotu 0,03 µg (počítáno jako 3,4 benzo(a) pyren) na 1 kg potraviny. U potravin, které před spotřebou vyžadují úpravu, se tato hodnota vztahuje na potravinu upravenou podle návodu.

(4) Při použití aromat a látek, klasifikovaných jako potraviny, k aromatizaci nesmí být v ochucených potravinách překročena v tabulce uvedená nejvyšší povolená množství přirozeně se vyskytujících látek. Tyto látky nesmějí být do aromat ani do potravin záměrně přidávány. Stanovená nejvyšší povolená množství se týkají výlučně tolerovaného obsahu, pocházejícího z přírodních zdrojů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

KONTAMINUJÍCÍ LÁTKY V POTRAVINÁCH

Část 1

Výklad pojmů pro jednotlivé skupiny potravin

(1) U jednotlivých kontaminujících látek uvedených v této příloze jsou vyznačeny hodnoty nejvyššího přípustného množství, přípustného a speciálního množství pro potraviny a skupiny potravin. Do skupin potravin spadají pouze dále vyjmenované druhy potravin a platí pro ně stanovená limitní hodnota. Pro potraviny pro které nejsou uvedeny hodnoty jmenovitě nebo nejsou zařaditelné do skupiny potravin, platí limitní hodnota pro potraviny obecně (podle označení A nebo B pro potraviny obecně).

(2) Při zjištění, že je hodnota přípustného množství v potravině překročena do 50 procent, odebere se ze šarže, ze které byla tato potravina vybrána, odpovídající počet vzorků (n). V případě, že překročení přípustného množství nebude prokázáno u vyššího počtu vzorků než (M), bude potravina posouzena jako zdravotně nezávadná. Počty vzorků jsou uvedeny u jednotlivých kontaminujících látek pro dané druhy potravin ve sloupci přípustné hodnoty zlomkem n/M. Při překročení o více než 50 procent přípustného množství se potravina pokládá za jinou než zdravotně nezávadnou. 1/

(3) Stanovené limitní hodnoty jednotlivých kontaminujících látek platí pro jedlý podíl potraviny; sušené nebo zahušťované výrobky se hodnotí podle limitu pro původní suroviny a přepočte se koeficientem charakterizujícím příslušnou ztrátu vody. Jedlým podílem se rozumí potravina zbavená nejedlých částí (například slupka, pecky, kosti). Limitní hodnoty pro čaj jsou stanoveny pro čaj jako nápoj podle ČSN ISO 3103 (58 0420) Čaj. Příprava nálevu pro senzorické hodnocení. Sušené a zahuštěné potraviny určené pro kojeneckou a dětskou výživu se hodnotí po obnovení dle návodu.

(4) Pokud jsou u dětské a kojenecké výživy uváděny přípravky: „na bázi mléka, obilovin...“ je tím míněno, že výrobek obsahuje více než 50 procent uvedené suroviny. Pokud se uvádí: „s obsahem...“ míní se nižší podíl než 50 procent.

MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

VEJCE

⟪TABLE:tbl_001⟫

DĚTSKÁ A KOJENECKÁ VÝŽIVA

⟪TABLE:tbl_001⟫

TUKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

MASO, MASNÉ VÝROBKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

KONZERVY

⟪TABLE:tbl_001⟫

ZMRAZENÉ HOTOVÉ POKRMY A POLOTOVARY

⟪TABLE:tbl_001⟫

DRŮBEŽ

⟪TABLE:tbl_001⟫

ZVĚŘINA

⟪TABLE:tbl_001⟫

DROBY

⟪TABLE:tbl_001⟫

RYBY, RYBÍ VÝROBKY, MĚKKÝŠI, KORÝŠI, HLAVONOŽCI

⟪TABLE:tbl_001⟫

MLÝNSKÉ A PEKAŘSKÉ VÝROBKY, CUKRÁŘSKÉ A TRVANLIVÉ PEČIVO A CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

ZELENINA A ZELENINOVÉ VÝROBKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

BRAMBORY, HOUBY, LUŠTĚNINY

⟪TABLE:tbl_001⟫

CUKR, CUKROVINKY, CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

OVOCE A OVOCNÉ VÝROBKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

OSTATNÍ POTRAVINY

⟪TABLE:tbl_001⟫

NÁPOJE

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2

ARSEN

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 3

CÍN

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4

HLINÍK

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 5

CHROM

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 6

KADMIUM

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 7

MĚĎ

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 8

NIKL

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 9

OLOVO

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 10

RTUŤ

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 11

ZINEK

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 12

ŽELEZO

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 13

DUSIČNANY

(1) Množství dusičnanů je stanoveno jako dusičnanový iont NO' 3 .

(2) Pro výrobky ze zeleniny sterilované, nakládané, zmrazené, kysané, a pro zeleninové šťávy a dále pro výrobky z ovoce a ovocné šťávy platí přípustná množství jako pro výchozí základní suroviny.

(3) Pro obsah dusičnanů používaných jako přídatná látka jsou stanovena nejvyšší přípustná množství v příloze č. 1.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 14

ALIFATICKÉ CHLOROVANÉ UHLOVODÍKY

Pod pojmem alifatické chlorované uhlovodíky se rozumí pro účely této vyhlášky dichlormetan, dichloretan, trichlormetan, trichloretan, trichloretylen, tetrachloretylen, tetrachlormetan, tetrachloretan. Přípustné množství je stanoveno jako suma těchto látek.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 15

POLYAROMATICKÉ UHLOVODÍKY

Pod pojmem polyaromatické uhlovodíky se rozumí benz(a)antracen, benz(b)fluoranten, benz(k)fluoranten, chryzen, dibenz(a,h)antracen, benz(a)pyren, indeno(1,2,3-cd)pyren, dibenz(a,i)pyren, dibenz(a,h)pyren.

Přípustné množství je stanoveno pro jednotlivé látky jednotlivě. Celkový obsah vyjmenovaných látek v potravině nesmí překročit desetinásobek přípustného množství.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 16

N-NITROSAMINY

V této části jsou stanoveny hodnoty nejvyššího přípustného množství zvlášť pro N-nitrosodimetylamin (NDMA) a NPM pro sumu nitrosaminů zahrnující (N-nitrosodimetylamin, N-nitrosodiethylamin, N-nitrosopyrrolidin, a N-nitrosopiperidin, N-nitrosomorfolin a N-nitrosodi-n-butylamin),

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 17

ESTERY KYSELINY FTALOVÉ

V této části je stanoveno přípustné množství esterů kyseliny ftalové, vyjádřeno jako suma bis(2-ethylhexyl)- a di-n-butyl- esterů kyseliny ftalové.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 18

POLYCHLOROVANÉ BIFENYLY

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

1 - jedlý podíl

2 - vztaženo na tuk

3 - kongenerová analýza (č, 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180), vyjádřeno jako suma

Část 19

MYKOTOXINY

Tabulka č. 1

Aflatoxin B 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Aflatoxin M 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Aflatoxiny(suma B 1 ,B 2 ,G 1 ,G 2 )

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

Sterigmatocystin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 5

Deoxinivalenol (DON)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 6

Patulin

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 7

Ochratoxin A

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 20

PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍ TOXIKOLOGICKY VÝZNAMNÉ LÁTKY A LÁTKY VZNIKAJÍCÍ PŮSOBENÍM BIOLOGICKÝCH FAKTORŮ

Tabulka č. 1

Histamin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Glykoalkaloidy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Tyramin

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

Kyselina eruková

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 21

TOXICKÉ LÁTKY VZNIKAJÍCÍ PŘl VÝROBĚ POŽIVATIN

Tabulka č. 1

Ethylkarbamat (uretan)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Methanol

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

POMOCNÉ LÁTKY URČENÉ K VÝROBĚ POTRAVIN

Extrakční rozpouštědla

(1) Tato příloha stanoví podmínky použití extrakčních rozpouštědel určených k výrobě potravin a potravinových surovin nebo zamýšlených k použití pro tento účel.

(2) Extrakčními rozpouštědly ve smyslu této vyhlášky jsou rozpouštědla, která se používají při extrakčním procesu uplatňovaném během výroby potravinových surovin, potravin, při extrakci složek potravin a která jsou během dalšího postupu odstraněna. Po jejich použití smí v potravině nebo potravinové surovině přetrvávat pouze technicky nevyhnutelná rezidua těchto látek či jejich derivátů, která nejsou nebezpečná pro zdraví člověka.

(3) Extrakční rozpouštědla musí být na obalu čitelně, zřetelně a nesmazatelně označena, vedle údajů stanovených zákonem, v české řeči:

a) označením rozpouštědla,

b) slovy „pro potraviny“ nebo bližším určením druhu, skupiny, podskupiny potravin nebo jednotlivé potraviny, pro kterou je extrakční rozpouštědlo určeno,

(4) Bez omezení účelu smí být používána při výrobě potravin, potravinových surovin a složek potravin tato extrakční rozpouštědla:

a) propan,

b) butan,

c) butylacetát,

d) ethylacetát,

e) ethanol,

f) oxid uhličitý 1/

g) aceton, s výjimkou jeho použití při rafinaci olivového oleje,

h) oxid dusný. 1/

(5) K extrakci smí být použity také voda, případně obsahující regulátory kyselosti či alkality a dále kapalné potraviny. Tyto látky však nejsou ve smyslu této vyhlášky extrakčními rozpouštědly.

(6) Podmínky použití extrakčních rozpouštědel, která smí být používána pouze pro specifikované účely, jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(7) K výrobě přírodních aromatických látek při extrakci odpovídajících surovin smí být používána výhradně dále uvedená extrakční rozpouštědla. Přitom musí být podmínky použití extrakčních rozpouštědel upraveny tak, aby při použití aromatu v dávkování doporučeném jeho výrobcem nebyla překročena v potravině, určené k prodeji spotřebiteli, nejvyšší povolená množství uvedená v tabulce č. 2. V tabulce č. 2 stanovená nejvyšší povolená množství se týkají potravin upravených ke spotřebě podle návodu výrobce, pokud takovou úpravu před spotřebou vyžadují.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

(8) Pro použití uvedené v tabulkách č. 1 a 2 nesmí být obsah hexanu v ethylmethylketonu vyšší než 50 mg.kg -1 . Hexan a ethylmethylketon nelze použít souběžně.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

POTRAVNÍ DOPLŇKY

Část 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato příloha stanoví podmínky obohacování potravin potravními doplňky. Obohacováním potravin je přidávání potravních doplňků do potravin za účelem zvýšení jejich obsahu v potravinách.

(2) Ustanoveními této přílohy není dotčeno jiné použití látek, které mohou být, podle své funkce v potravině buď potravním doplňkem nebo přídatnou látkou. Podmínky použití ve funkci přídatných látek jsou uvedeny v příloze č. 1.

(3) Ustanovení této přílohy se nevztahují na potraviny pro zvláštní výživu.

Povolené látky a povolená množství

Část 2

Pro obohacování potravin je povoleno použít potravní doplňky uvedené v tabulce č.1, a to nejvýše do stanovené hodnoty procentického podílu doporučené denní dávky, která je v tabulce č. 1 uvedena pro jednotlivé povolené látky. Denní referenční dávka je množství potravního doplňku, které je základem pro určení horní hranice obohacování. Hodnoty potravních doplňků musí odpovídat množství v potravině, které je vyznačeno na obale. U potravin, které je třeba upravit ke spotřebě podle návodu, se tento požadavek vztahuje na potravinu upravenou ke spotřebě.

Tabulka č. 1

Potravní doplňky povolené k obohacování potravin a jejich referenční denní dávky

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 3

(1) Potravními doplňky smí být obohacovány pouze potraviny uvedené v tabulce č. 2, a to nejvýše do množství tam uvedených, vyjádřeno jako procentický podíl referenční denní dávky. Toto omezení se týká nominálních hodnot obsahu potravních doplňků uvedených na obalu výrobku a nezahrnuje nezbytné předávkování, které má za úkol vyrovnat úbytek potravního doplňku během uchovávání do data minimální trvanlivosti nebo data použitelnosti. Dále smí být obohacovány potraviny, pro které je to v jednotlivých případech touto vyhláškou povoleno.

(2) Potraviny, které je třeba před spotřebou upravit k použití podle návodu výrobce, a které po této přípravě patří mezi potraviny uvedené v tabulce č. 2, smí být obohacovány tak, aby v potravině určené ke spotřebě nebyly překročeny dané hodnoty procentického podílu referenční denní dávky.

(3) Podle předpokládané denní průměrné spotřeby se potraviny zařazují do skupin A,B a C.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Obohacování jedlé soli jodem se provádí tak. aby obsah jodu (vyjádřeno jako prvek) nebyl nižší než 20 mg.kg -1 a vyšší než 34 mg.kg -1 soli.

Část 4

Formy potravních doplňků, jejich čistota a identita

Jednotlivé potravní doplňky určené pro obohacování potravin smí být přidávány do potravin výhradně ve formách stanovených v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3

Formy potravních doplňků určené k obohacování potravin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 5

Značení a uvádění do oběhu

Pro označování potravních doplňků v obohacených potravinách platí zákon a zvláštní předpis. 1/ V případech stanovených zvláštním předpisem 2/ se obsah potravních doplňků v obohacených potravinách značí jako součást značení výživové (nutriční) hodnoty.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

POŽADAVKY NA ČISTOTU A IDENTITU NÁHRADNÍCH SLADIDEL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

POŽADAVKY NA ČISTOTU A IDENTITU BARVIV

A. Všeobecné technické podmínky pro hliníková organická barviva

⟪TABLE:tbl_001⟫

B. Specifická kritéria čistoty

E 100 KURKUMIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 101 (i) RIBOFLAVIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 101 (ii) RIBOFLAVIN-5'-FOSFÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 102 TARTRAZIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 104 CHINOLINOVÁ ŽLUŤ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 110 ŽLUŤ SY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 120 KOŠENILA, KYSELINA KARMÍNOVÁ, KARMÍNY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 122 AZORUBIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 123 AMARANT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 124 PONCEAU 4R

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 127 ERYTHROSIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 128 ČERVEŇ 2G

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 129 ALLURA ČERVEŇ AC

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 131 PATENTNÍ MODŘ V

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 132 INDIGOTIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 133 BRILANTNÍ MODŘ FCF

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 140 (i) CHLOROFYLY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 140 (ii) CHLOROFYLINY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 141 (i) MĚĎNATÉ KOMPLEXY CHLOROFYLŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 141 (ii) MĚĎNATÉ KOMPLEXY CHLOROFYLINŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 142 ZELEŇ S

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 150a JEDNODUCHÝ KARAMEL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 150b KAUSTICKÝ SULFITOVÝ KARAMEL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 150c AMONIAKOVÝ KARAMEL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 150d AMONIAK - SULFITOVÝ KARAMEL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 151 BRILANTNÍ ČERŇ BN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 153 UHLÍK Z ROSTLINNÉ SUROVINY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 154 HNĚĎ FK

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 155 HNĚĎ HT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 160a (i) SMĚS KAROTENŮ

1. Karoteny pocházející z rostlin

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Karoteny pocházející z řas.

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 160a (ii) BETA-KAROTEN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 160b ANNATTO, BIXIN, NORBIXIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 160c PAPRIKOVÝ EXTRAKT, KAPSANTHIN, KAPSORUBIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 160d LYKOPEN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 160e BETA-APO-8'-KAROTENAL (C30)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 160f ETHYLESTER KYSELINY BETA-APO-8'-KAROTENOVÉ (C30)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 161b LUTEIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 161g KANTHAXANTHIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 162 BETALAINOVÁ ČERVEŇ, BETANIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 163 ANTHOKYANY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 170 UHLIČITAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 171 OXID TITANIČITÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 172 OXIDY ŽELEZA A HYDROXIDY ŽELEZA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 173 HLINÍK

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 174 STŘÍBRO

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 175 ZLATO

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 180 LITHOLRUBIN BK

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 298/1997 Sb.

POŽADAVKY NA ČISTOTU A IDENTITU PŘÍDATNÝCH LÁTEK JINÝCH NEŽ BARVIVA A SLADIDLA

E 200 KYSELINA SORBOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 202 SORBÁT DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 203 SORBAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 210 KYSELINA BENZOOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 211 BENZOAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 212 BENZOAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 213 BENZOAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 214 ETHYLESTER KYSELINY p-HYDROXYBENZOOVÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 215 SODNÁ SŮL ETHYLESTERU KYSELINY p-HYDROXYBENZOOVÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 216 PROPYLESTER KYSELINY p-HYDROXYBENZOOVÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 217 SODNÁ SŮL PROPYLESTERU KYSELINY p-HYDROXYBENZOOVÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 218 METHYLESTER KYSELINY p-HYDROXYBENZOOVÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 219 SODNÁ SŮL METHYLESTERU KYSELINY p-HYDROXYBENZOOVÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 220 OXID SIŘIČITÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 221 SIŘIČITAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 222 HYDROGENSIŘIČITAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 223 DISIŘIČITAN DISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 224 DISIRIČITAN DIDRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 226 SIRIČITAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 228 HYDROGENSIŘIČITAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 230 BIFENYL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 231 o-FENYLFENOL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 232 o-FENYLFENOLÁT SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 233 THIABENDAZOL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 234 NISIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 235 NATAMYCIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 239 HEXAMETHYLENTETRAMIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 242 DIMETHYLDIKARBONÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 249 DUSITAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 250 DUSITAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 251 DUSIČNAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 252 DUSIČNAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 260 KYSELINA OCTOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 261 OCTAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 262 (i) OCTAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 262 (ii) KYSELÝ OCTAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 263 OCTAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 270 KYSELINA MLÉČNÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 280 KYSELINA PROPIONOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 281 PROPIONAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 282 PROPIONAN VAPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 283 PROPIONAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 284 KYSELINA BORITÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 285 TETRABORITAN SODNÝ (BORAX)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 290 OXID UHLIČITÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 300 KYSELINA ASKORBOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 301 ASKORBAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 302 ASKORBAN VAPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 304 (i) ASKORBYLPALMITÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 304 (ii) ASKORBYLSTEARÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 306 EXTRAKT S VYSOKÝM OBSAHEM TOKOFEROLŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 307 α-TOKOFEROL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 308 γ-TOKOFEROL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 309 δ-TOKOFEROL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 310 PROPYLGALLÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 311 OKTYLGALLÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 312 DODECYLGALLÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 315 KYSELINA ISOASKORBOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 316 ISOASKORBAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 320 BUTYLOVANÝ HYDROXYANISOL (BHA)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 321 BUTYLOVANÝ HYDROXYTOLUEN (BHT)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 322 LECITINY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 325 MLÉČNAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 326 MLÉČNAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 327 MLÉČNAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 330 KYSELINA CITRONOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 331 (i) CITRONAN MONOSODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 331 (ii) CITRONAN DISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 331 (iii) CITRONAN TRISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 332 (i) CITRONAN MONODRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 332 (ii) CITRONAN TRIDRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 333 (i) DICITRONAN MONOVÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 333 (ii) DICITRONAN DIVÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 333 (iii) DICITRONAN TRIVÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 334 KYSELINA L(+)-VINNÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 335 (i) VINAN MONOSODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 335 (ii) VINAN DISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 336 (i) VINAN MONODRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 336 (ii) VINAN DIDRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 337 VINAN SODNODRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 338 KYSELINA FOSFOREČNÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 339 (i) DIHYDROGENFOSFOREČNAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 339 (ii) HYDROGENFOSFOREČNAN DISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 339 (iii) FOSFOREČNAN TRISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 340 (i) DIHYDROGENFOSFOREČNAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 340 (ii) HYDROGENFOSFOREČNAN DIDRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 340 (iii) FOSFOREČNAN TRIDRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 341 (i) BIS(DIHYDROGENFOSFOREČNAN) VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 341 (ii) HYDROGENFOSFOREČNAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 341 (iii) FOSFOREČNAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 385 ETHYLENDIAMINTETRAACETÁT VÁPENATO-DISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1105 LYSOZYM

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 227 HYDROGENSIŘIČITAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 296 DL-KYSELINA JABLEČNÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 297 KYSELINA FUMAROVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 350(i) DL-JABLEČNAN DISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 350(ii) DL-JABLEČNAN MONOSODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 351 DL-JABLEČNAN DIDRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 352(i) DL-JABLEČNAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 352(ii) DL-HYDROGENJABLEČNAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 354 L(+)-VINAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 355 KYSELINA ADIPOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 356 ADIPÁT MONOSODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 357 ADIPÁT MONODRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 363 KYSELINA JANTAROVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 380 CITRONAN TRIAMONNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 400 KYSELINA ALGINOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 401 ALGINÁT SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 402 ALGINÁT DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 403 ALGINÁT AMONNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 404 ALGINÁT VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 405 1,2-PROPANDIOLALGINÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 406 AGAR

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 407 KARAGENAN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 407a GUMA EUCHEMA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 410 KARUBIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 412 GUMA GUAR

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 413 TRAGANT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 414 ARABSKÁ GUMA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 415 XANTHAN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 416 GUMA KARAYA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 417 GUMA TARA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 418 GUMA GELLAN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 422 GLYCEROL

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 431 POLYOXYETHYLEN(40)MONOSTEARÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 432 POLYOXYETHYLENSORBITANMONOLAURÁT (POLYSORBÁT 20)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 433 POLYOXYETHYLENSORBITANMONOOLEÁT (POLYSORBÁT 80)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 434 POLYOXYETHYLENSORBITANMONOPALMITÁT (POLYSORBÁT 40)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 435 POLYOXYETHYLENSORBITANMONOSTEARÁT (POLYSORBÁT 60)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 436 POLYOXYETHYLENSORBITANTRISTEARÁT (POLYSORBÁT 65)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 440(i) PEKTIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 440(ii) AMIDOVANÝ PEKTIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 442 FOSFATIDY AMONNÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 444 OCTANISOMÁSELNAN SACHAROSY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 445 GLYCERYLESTERY DŘEVNÝCH PRYSKYŘIC

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 450(i) DIFOSFOREČNAN DISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 450(ii) DIFOSFOREČNAN TRISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 450(iii) DIFOSFOREČNAN TETRASODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 450(v) DIFOSFOREČNAN TETRADRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 450(vi) DIFOSFOREČNAN DIVÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 450(vii) DIHYDROGENDIFOSFOREČNAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 451(i) TRIFOSFOREČNAN PENTASODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 451(ii) TRIFOSFOREČNAN PENTADRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 452(i) POLYFOSFOREČNAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 452(ii) POLYFOSFOREČNAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 452(iv) POLYFOSFOREČNAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 460(i) MIKROKRYSTALICKÁ CELULOSA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 460(ii) PRÁŠKOVÁ CELULOSA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 461 METHYLCELULOSA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 463 HYDROXYPROPYLCELULOSA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 464 HYDROXYPROPYLMETHYLCELULOSA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 465 ETHYLMETHYLCELULOSA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 466 SODNÁ SŮL KARBOXYMETHYLCELULOSY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 470a SODNÉ, DRASELNÉ A VÁPENATÉ SOLI MASTNÝCH KYSELIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 470b HOŘEČNATÉ SOLI MASTNÝCH KYSELIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 471 MONO- A DIGLYCERIDY MASTNÝCH KYSELIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 472a ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU OCTOVOU

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 472b ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU MLÉČNOU

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 472c ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU CITRONOVOU

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 472d ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU VINNOU

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 472e ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU MONO- A DIACETYLVINNOU

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 472f SMĚSNÉ ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU OCTOVOU A VINNOU

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 473 ESTERY SACHAROSY S MASTNÝMI KYSELINAMI

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 474 SACHAROGLYCERIDY

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 475 ESTERY POLYGLYCEROLU S MASTNÝMI KYSELINAMI

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 476 POLYGLYCEROLPOLYRICINOLEÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 477 ESTERY 1,2-PROPANDIOLU S MASTNÝMI KYSELINAMI

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný).

E 479b TEPELNĚ ZOXIDOVANÝ OLEJ SOJOVÝCH BOBŮ, ZREAGOVANÝ S MONO- A DIGLYCERIDY MASTNÝCH KYSELIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 481 2-STEAROYLLAKTYLÁT SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 482 2-STEAROYLLAKTYLÁT VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 483 STEARYLTARTARÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 491 MONOSTEARÁT SORBITOLU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 492 TRISTEARÁT SORBITOLU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 493 MONOLAURÁT SORBITOLU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 494 MONOOLEÁT SORBITOLU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 495 MONOPALMITÁT SORBITOLU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 500(i) UHLIČITAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 500(ii) HYDROGENUHLIČITAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 501(i) UHLIČITAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 501(ii) HYDROGENUHLIČITAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 503(i) UHLIČITAN AMONNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 503(ii) HYDROGENUHLIČITAN AMONNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 504(i) UHLIČITAN HOŘEČNATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 504(ii) HYDROXID-UHLIČITAN HOŘEČNATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 507 KYSELINA CHLOROVODÍKOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 508 CHLORID DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 509 CHLORID VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 511 CHLORID HOŘEČNATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 513 KYSELINA SÍROVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 514(i) SÍRAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 514(ii) HYDROGENSÍRAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 515(i) SÍRAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 515(ii) HYDROGENSÍRAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 516 SÍRAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 517 SÍRAN AMONNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 518 SÍRAN HOŘEČNATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 524 HYDROXID SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 525 HYDROXID DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 526 HYDROXID VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 527 VODNÝ ROZTOK AMONIAKU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 528 HYDROXID HOŘEČNATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 529 OXID VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 530 OXID HOŘEČNATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 535 HEXAKYANOŽELEZNATAN TETRASODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 536 HEXAKYANOŽELEZNATAN TETRADRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 538 HEXAKYANOŽELEZNATAN DIVÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 551 AMORFNÍ OXID KŘEMIČITÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 552 KŘEMIČITAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 553a KŘEMIČITAN HOŘEČNATÝ (SYNTETICKÝ)

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 553b TALEK

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 554 HLINITOKŘEMIČITAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 555 HLINITOKŘEMIČITAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 556 HLINITOKŘEMIČITAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 558 BENTONIT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 559 KŘEMIČITAN HLINITÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 570 MASTNÉ KYSELINY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 574 KYSELINA GLUKONOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 575 GLUKONO-δ-LAKTON

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 576 GLUKONAN SODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 577 GLUKONAN DRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 578 GLUKONAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 579 GLUKONAN ŽELEZNATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 585 MLÉČNAN ŽELEZNATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 620 KYSELINA L-GLUTAMOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 621 L-GLUTAMAN MONOSODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 622 L-GLUTAMAN MONODRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 623 DI-L-GLUTAMAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 624 L-GLUTAMAN MONOAMONNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 625 DI-L-GLUTAMAN HOŘEČNATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 626 KYSELINA 5’-GUANYLOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 627 5’-GUANYLAN DISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 628 5’-GUANYLAN DIDRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 629 5’-GUANYLAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 630 KYSELINA 5’-INOSINOVÁ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 631 5’-INOSINAN DISODNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 632 5’-INOSINAN DIDRASELNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 633 5’-INOSINAN VÁPENATÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 634 5’-RIBONUKLEOTIDY VÁPENATÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 635 5’-RIBONUKLEOTIDY DISODNÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 640 GLYCIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

POLYDIMETHYLSILOXAN

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 901 VČELÍ VOSK

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 902 VOSK CANDELILLA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 903 KARNAUBSKÝ VOSK

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 904 ŠELAK

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 927b MOČOVINA

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 941 DUSÍK

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 942 OXID DUSNÝ

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1102 GLUKOSAOXIDASA Z ASPERGILLUS NIGER VAR.

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1103 INVERTASA Z DRUHŮ SACCHAROMYCES

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1200 POLYDEXTROSY

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1201 POLYVINYLPYRROLIDON

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1202 POLYVINYLPOLYPYRROLIDON

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1404 OXIDOVANÝ ŠKROB

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1410 FOSFÁT ŠKROBU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1412 ZESÍŤOVANÝ FOSFÁT ŠKROBU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1413 FOSFÁT ZESÍŤOVANÉHO FOSFÁTU ŠKROBU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1414 ACETÁT ZESÍŤOVANÉHO FOSFÁTU ŠKROBU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1420 ACETÁT ŠKROBU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1422 ACETÁT ZESÍŤOVANÉHO ADIPÁTU ŠKROBU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1440 HYDROXYPROPYLETHER ŠKROBU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1442 HYDROXYPROPYLETHER ZESÍŤOVANÉHO FOSFÁTU ŠKROBU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1450 SODNÁ SŮL OKTENYLSUKCINÁTU ŠKROBU

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1505 TRIETHYLCITRÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

E 1518 TRIACETIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

POLYETHYLENGLYKOLY

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫ ⟪TABLE:tbl_002⟫

PROPYLENGLYKOL

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

2 ) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.

3 ) § 10 odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

4 ) § 18 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb.

5 ) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v České socialistické republice. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č. 62/1990 Sb., o závaznosti Oprav a změn Československého lékopisu - čtvrtého vydání v České socialistické republice. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/1991 Sb., o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v České republice.

6 ) Část 1, tabulka č. 1, část A. a tabulka č. 2 přílohy k vyhlášce č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení.

1/ § 18 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

2/ Identifikace čislem E znamená kód, pod kterým je přídatná látka označována v číselném systému Evropské unie.

3/ Nevyšší povolené množství,

4/ ) Nezbytné množství podle § 2 odst. 1.

5/ Identifikační číslo Color Indexu (C.I.), které garantuje identitu barviva při používání názvů v cizích jazycích. Jako čísla C. I. jsou v tabulce uvedena čisla z publikace Colour Index, 3 r. d. Ed., 1982, Vol 1 - 7, 1315 a z dodatků 37 - 40 (125), 41 - 44 (127 - 50), 45 - 48 (130), 49 - 52 (132 - 50), 53 - 56 (135).

6/ Symbol S označuje barviva, která jsou pokládána v rámci této vyhlášky za barviva syntetická.

7/ Použiti thiabendazolu k ochraně zásob zemědělských plodin je uvedeno v příloze č. 4.

7a ) Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů.

7b ) Průvodní certifikát vystavený příslušným orgánem v zemi původu.

8/ Pro obsah dusičnanů v zelenině, v ovoci a některých dalších potravinách jsou stanovena nejvyšší povolená množství v příloze č. 3.

9/ Ve výčtu jsou uvedeny číselné kódy pro látky s čísly E 450 (vi), E 450 (v), E 450 (i), E 45l (i), E 45l(ii), E 452 (i), E 452 (ii), E 452 (iii), E 452 (iv). V zemích Evropské unie se dříve pro tyto látky používaly (v tomto pořadí) číselné kódy E 540, E 450a, E 450a, E 450b, E 450b, E 450c, E 450c, E 543, E 544.

10/ Použití cukroesterů k úpravě povrchu ovoce je uvedeno v části 11.

10a ) Potraviny obsahující náhradní sladidla, příp. další složky, určené k přislazování pokrmů před spotřebou.

11 ) Použití těchto látek ve funkci náhradních sladidel je uvedeno v části 8.

1/ Nejvyšší povolené množství.

1/ § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

1/ Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v České socialistické republice. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č. 62/1990 Sb., o závaznosti Oprav a změn Československého lékopisu - čtvrtého vydání v České socialistické republice. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/1991 Sb., o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v České republice.

2 ) Maximální limit reziduí.

1/ Látky oxid uhličitý a oxid dusný jsou také používány jako přídatné látky.

2/ Nejvyšší povolené množství.

3/ Hexanem se ve smyslu této vyhlášky rozumí směs acyklických nasycených uhlovodíků obsahujících 6 uhlíkových atomů.

1/ § 18 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

2/ § 6 odst. 1 pism. m) a § 19 pism. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

* n/M

1/ Zkratka MLR značí maximální limit pesticidů.

1/ Intenzita barvy je definována jako absorbance 0,1% (hm./obj. roztoku pevných částic karamelového barviva ve vodě v 1 cm kyvetě při 6I0 nm.

2 ) Vyjádřeno v ekvivalentu barevného základu. tj. vyjádřeno v produktu majícím intenzitu barvy 0,1 jednotek absorbance.

3 ) Absorbanční poměr alkoholové sraženiny je definován jako absorbance sraženiny při 282 nm dělená absorbancí při 560 nm (1 cm kyveta).

6a ) Potraviny odpovídající § 1 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.

( 1 ) Činidlo - roztok chloridu kobaltnatého. Asi 65 gramů chloridu kobaltnatého (CoCl 2 .6H 2 O) rozpusťte v dostatečném množství roztoku, získaného smísením 25 ml kyseliny chlorovodíkové a 975 ml vody (celkem 1 litr roztoku). Přesně 5 ml vzniklého roztoku přeneste do baňky s kulatým dnem, obsahující 250 ml roztoku jódu, přidejte 5 ml 3% peroxidu vodíku a posléze 15 ml 20 % roztoku hydroxidu sodného. 10 minut povařte, nechtě vychladnout, přidejte 2 gramy jodidu draselného a 20 ml 25 % kyseliny sírové. Po dokonalém rozpuštění sraženiny titrujte uvolněný jód 0,1N roztokem thiosíranu sodného za použití škrobu jako indikátoru ( * ). 1 ml 0,1 N roztoku thiosíranu sodného odpovídá 23,80 mg CoCl 2 .6H 2 O. Celkový objem roztoku doplňte směsí kyselina chlorovodíková/voda tak, aby jeden mililitr výsledného roztoku obsahoval 59,5 mg CoCl 2 .6H 2 O. ( * ) Škrobový indikátor. 0,5 gramu škrobu (bramborový nebo kukuřičný, rozpustný) rozetřete s 5 ml vody. K výsledné pastě přidejte za stálého míchání vodu tak, aby byl výsledný objem 100 ml. Směs několik minut povařte, nechtě vychladnout a zfiltrujte. Pro uvedené účely musí být používán škrob, který byl čerstvě připraven.

( 2 ) Činidlo - roztok chloridu železitého. Asi 55 gramů chloridu železitého rozpusťte v dostatečném množství roztoku, získaného smísením 25 ml kyseliny chlorovodíkové a 975 ml vody (celkem 1 litr roztoku). 10 ml vzniklého roztoku přeneste do baňky s kulatým dnem, obsahující 250 ml roztoku jódu, přidejte 15 ml vody, 3g jodidu draselného a směs nechte 15 minut stát. Po uplynutí uvedené doby ji nařeďte přídavkem 100 ml vody a titrujte uvolněný jód 0,1N roztokem thiosíranu sodného za použití škrobu jako indikátoru ( * ). 1 ml 0,1N roztoku thiosíranu sodného odpovídá 27,03 mg FeCl 3 .6H 2 O. Celkový objem roztoku doplňte směsí kyselina chlorovodíková/voda tak, aby jeden mililitr výsledného roztoku obsahoval 45,0 mg FeCl 3 .6H 2 O. ( * ) Škrobový indikátor. 0,5 gramu škrobu (bramborový nebo kukuřičný, rozpustný) rozetřete s 5 ml vody. K výsledné pastě přidejte za stálého míchání vodu tak, aby byl výsledný objem 100 ml. Směs několik minut povařte, nechtě vychladnout a zfiltrujte. Pro uvedené účely musí být používán škrob, který byl čerstvě připraven.

( 3 ) Činidlo - roztok síranu mědnatého. Asi 65 gramů síranu mědnatého CuSO 4 .5H 2 O rozpusťte v dostatečném množství roztoku, získaného smísením 25 ml kyseliny chlorovodíkové a 975 ml vody (celkem 1 litr roztoku). 10 ml vzniklého roztoku přeneste do baňky s kulatým dnem, obsahující 250 ml roztoku jódu, přidejte 40 ml vody, 4 ml kyseliny octové a 3g jodidu draselného. Uvolněný jód titrujte 0,1N roztokem thiosíranu sodného za použití škrobu jako indikátoru ( * ). 1 ml 0,1N roztoku thiosíranu sodného odpovídá 24,97 mg CuSO 4 .5H 2 O. Celkový objem roztoku doplňte směsí kyselina chlorovodíková/voda tak, aby jeden mililitr výsledného roztoku obsahoval 62,4 mg CuSO 4 .5H 2 O. ( * ) Škrobový indikátor. 0,5 gramu škrobu (bramborový nebo kukuřičný, rozpustný) rozetřete s 5 ml vody. K výsledné pastě přidejte za stálého míchání vodu tak, aby byl výsledný objem 100 ml. Směs několik minut povařte, nechte vychladnout a zfiltrujte. Pro uvedené účely musí být používán škrob, který byl čerstvě připraven.

( 1 ) Dusitan, který je označen jako „pro potravinářské účely“ smí být prodáván pouze ve směsi se stolní solí nebo její náhražkou.