Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

349

VYHLÁŠKA

ze dne 16. listopadu 2010

o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 177/2006 Sb. a zákona č. 574/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 1 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie

a) při výrobě tepelné energie v

1. kotlích,

2. solárních kolektorech,

b) při dodávce tepelné energie,

c) při výrobě elektřiny v

1. parním bloku,

2. fotovoltaických článcích,

d) v kombinované výrobě elektřiny a tepla v

1. soustrojí s plynovou turbínou,

2. souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen „paroplynový cyklus“),

3. jednotce s pístovým motorem,

4. palivovém článku a

e) v dalších zdrojích elektřiny a tepelné energie.

(2) Konkrétní způsob stanovení účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie je uveden v přílohách č. 1 až 16 k této vyhlášce.

§ 2

Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Minimální účinnost výroby tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli η v podle příloh č. 1 a 2 k této vyhlášce a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, respektive ze zdroje tepelné energie η d podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárních kolektorech je účinnost výroby tepelné energie η k podle přílohy č. 15 k této vyhlášce. Při posuzování minimální účinnosti těchto zařízení při jejich montáži do systémů centrálního zásobování teplem se postupuje podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie η v na každý kotel, s výjimkou kotle, který by byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popřípadě s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie η d uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny η d uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle příloze č. 2 k této vyhlášce nebo příloze č. 3 k této vyhlášce nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 3

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním bloku je účinnost výroby elektřiny η el podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního bloku je uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce se nevztahuje na parní blok s kondenzačním provozem, který odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.

(4) Je-li ve výrobně elektřiny více bloků, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny.

(5) Minimální účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách (článcích) podle přílohy č. 14 k této vyhlášce se nevztahuje na zařízení o výkonu nižším než 30 kW.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním bloku nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(7) Tyto účinnosti se nevztahují na výrobu elektřiny a tepelné energie v jaderném zařízení a na soustrojí poskytující pouze podpůrné služby, nebo na náhradní a nouzové zdroje energií, které jsou používány při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energií.

§ 4

Minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie

Veškerá zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla musí splňovat parametry vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovené vyhláškou č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

§ 5

Změny hodnot minimálních účinností

(1) Účinnosti pro nové a rekonstruované energetické zdroje musí odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie. Změny referenčních závazných hodnot účinností pro vybraná energetická zařízení pro následující rok mohou být provedeny vždy nejpozději do 31. března roku předcházejícího, a to počínaje rokem 2011.

(2) Přepočty jednotlivých projektovaných účinností v závislosti na rozsahu rekonstrukce, typu zaměněného zařízení či jeho části jsou stanovena v přílohách k této vyhlášce.

(3) Pro zařízení, která současně splňují účinnosti dané touto vyhláškou a platné emisní limity podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se nevztahují postupy stanovené vyhláškou č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

§ 6

Stanovení minimální účinnosti užití energie

(1) Stanovené hodnoty minimálních účinností jsou závazné pro projektovou přípravu, povolovací řízení, realizaci projektu a povolení k trvalému provozu.

(2) Nelze-li projektovanou minimální účinnost stanovit způsoby uvedenými v této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat způsobem, který předloží k rozhodnutí a odsouhlasení ministerstvu.

§ 7

Přechodná ustanovení

(1) Tato vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen „rekonstrukce zařízení“).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na

a) zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 400 kW, jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících tepelnou energii odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním,

b) zařízení, k nimž bylo do nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k nimž byla s příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy uzavřena smlouva o připojení nebo smlouva o smlouvě budoucí o připojení do doby nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 8

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

2. Vyhláška č. 478/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Kocourek v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie η v se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Q v a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Q pa l (GJ), vyjádřený v %:

ηv=Qvx100Qpal=Qvx100MpalxQir (%)

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Q v se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) pro teplovodní a horkovodní kotle

Qv=Mvx(ivy-ivs)1000 (GJ)

b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

Qv=Mpx(ip-inv)1000 (GJ)

c) pro parní kotle s výrobou syté páry

Qv=Mnvx(ip-inv)1000 (GJ)

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energieη v s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem:

ηv=100-Zk-4 %

(4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva).

(5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavce 3, může Státní energetická inspekce ve zdůvodněných případech požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné energie bylo prokázáno topnou zkouškou.

(6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou η v se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí:

ηv=(ts-tkts-Zss100)x100 (%)

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle

Minimální účinnost podle této přílohy nemusí splňovat parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny ve výrobně, jejíž účinnost výroby elektřiny splňuje kritéria podle této vyhlášky.

1. Nové zdroje

η k ≥ η ref

η k = η k* / k 0 . k 1 . k 2

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Hodnoty v tabulce platí pro standardní podmínky: teplota 15°C; tlak 1,013 bar; vlhkost vzduchu 60%.

k 1 koeficient výhřevnosti paliva

k 1 = η kskut / η kstand

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

k 2 koeficient tepelného výkonu kotle

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Rekonstruované zdroje

η k ≥ η ref

η k = η k* / k 0 . k 1 . k 2 . k 3

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie η pro spalinové kotle za plynovou turbínou

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti η dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie

(1) Účinnost dodávky tepelné energie η d se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Q d (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Q pal (GJ), vyjádřený v %:

ηd=Qd×100Qpal=Qd×100Mpal×Qri (%)

(2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Q d se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

Qd=Mvdx(idv-idz)1000 (GJ)

b) tepelná energie dodávaná v páře

Qd=Mpdx(ipd-ik)1000 (GJ)

c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

Qd=Mpd×ipd-Mk×ik1000 (GJ)

d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

Qd=∑i=1nMpdi×(ipd-ik)i1000resp.Qd=∑i=1nMpdi×ipdi-∑i=1nMki×iki1000 (GJ)

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost η dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie

Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie η d může být oproti účinnosti výroby tepelné energie η v podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti η výroby elektřiny v parním bloku

(1) Účinnost výroby elektřiny v parním bloku se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E sv (MWh) k energii paliva připadajícího na její výrobu Q pal (GJ) za stejnou dobu:

ηel=3,6xEsvx100Qpal (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku

Spalev=QpalEsv=3,6x100ηel (GJ/MWh)

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku

Stanovení referenční hrubé účinnosti pro dané zařízení, odvozené z BAT η ref :

ηref=ηBAT/kvlst %

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

**) Srovnávací normál je uvažován blok

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

V rámci vlastní spotřeby jsou zahrnuty rozhodující pouze pohony související s přeměnou energie spalováním, vlastním oběhem a ztráty při transformaci elektřiny:

• příprava paliva vč. mlýnů

• vzduchové a spalinové ventilátory

• oběh

• kondenzátní, napájecí a chladící čerpadla

• ztráta vývodových transformátorů

• elektrostatické odlučovače.

α součinitel velikosti zdroje

⟪TABLE:tbl_001⟫

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel α stanoví lineární aproximací.

β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

γ součinitel typu paliva (hnědé uhlí ČR)

⟪TABLE:tbl_001⟫

δ součinitel typu chladící věže

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanovení hrubé srovnávací účinnosti zdroje η tepcel

porovnávacím referenčním zdrojem je blok 700 MW na referenční hnědé uhlí, pro který jsou opravné koeficienty rovny 1

1. Pro nové zdroje

ηtepcel=ηtepcel*.k0.k1.k2 %

⟪TABLE:tbl_001⟫

k 0 koeficient kvality paliva (hnědé uhlí ČR)

⟪TABLE:tbl_001⟫

k 1 koeficient pro chladící systém

⟪TABLE:tbl_001⟫

k 2 koeficient velikosti zdroje

⟪TABLE:tbl_001⟫

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k 2 stanoví lineární aproximací.

2. Pro rekonstruované zdroje

ηtepcel=ηtepcel*.k0.k1.k2.k3 %

⟪TABLE:tbl_001⟫

k 3 =1/ (a.b.c)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanovení koeficientů a, b,c

⟪TABLE:tbl_001⟫

Při stáří zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitelé a, b, c stanoví lineární aproximací.

Porovnání srovnávací účinnosti zdroje η tepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT η ref

ηtepcel≥ηref %

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně, vyjádřený v %:

ηet=3,6xEsvoQpalox100 %

(2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

Spalet=QpaloEsvo=3,6x100ηet GJ/MWh

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v paroplynovém cyklu

(1) Účinnost výroby elektřiny v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbině a ve spalinovém kotli vyjádřený v %:

ηet=3,6x(Esvs+Esv)(Qpals+QpalSK)x100 (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v paroplynovém cyklu

Spalet=Qpals+QpalSK(Esvs+Esv)=3,6x100ηet (GJ/MWh)

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu

Stanovení referenční účinnosti pro dané zařízení, odvozené z nejlepší dostupně techniky η ref

ηref=ηBAT/kvlst %

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Platí pro špičkový provoz

**) Výchozí údaj při rekonstrukci zařízení

k vlst = k vlstzak .β.γ. δ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu.

β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

γ součinitel paliva

⟪TABLE:tbl_001⟫

δ součinitel typu chladící věže

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanovení srovnávací účinnosti zdroje η tepcel

⟪TABLE:tbl_001⟫

η tepcel = η tepcel* .k 0 .k 1 .k 2

kde

k 0 koeficient kvality paliva

⟪TABLE:tbl_001⟫

k 1 koeficient pro chladící systém

⟪TABLE:tbl_001⟫

k 2 koeficient velikosti paroplynového zdroje

⟪TABLE:tbl_001⟫

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k 2 stanoví lineární aproximací.

Porovnání srovnávací účinnosti zdroje η tepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT η ref

ηtepcel≥ηref %

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s pístovým motorem η kj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru E kj (MWh) dodané z jednotky Q kj (GJ) k energii paliva spáleného v této jednotce Q kj pa l (GJ), vyjádřený v %:

ηkj=3,6xEkjQpalkjx100 (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie

Spalev=QpalkjEkj=3,6x100ηkj (GJ/MWh)

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce se Stirlingovým motorem

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Účinnost výroby energie v palivovém článku E pc se stanoví

(1) Účinnost výroby energie v palivovém článku η pc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku E pc (MWh) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce, vyjádřený v %:

ηpc=3,6xEpcQpalpcx100 (%)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v palivovém článku

Spalev=QpalpcEpc=3,6x100ηpc (GJ/MWh)

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektrické energie fotovoltaického článku

(1) Účinnost výroby energie fotovoltaického článku se testuje za pomocí testeru se solárním simulátorem dle technických norem *) za standardních testovacích podmínek - intenzita 1000 W/m 2 , spektrum záření AM 1,5 a teplota 25°C. Ze změřené voltampérové charakteristiky je stanoven maximální výkon solárního článku a to jako bod na změřené charakteristice s nejvyšší hodnotou součinu proudu a napětí.

Účinnost daného článku vyjádřená v procentech je potom dána vztahem:

η=AcPmppEx100

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Minimální referenční závazná hodnota účinnosti fotovoltaického článku je:

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) pro instalaci těchto druhů fotovotaických panelů, které použijí tento druh článků, musí být zpracován posudek od energetického auditora (technicky nebo ekonomicky vylučující montáž více účinného zařízení).

Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost η solárního kolektoru

(1) Minimální účinnost solárního kolektoru

Závislost účinnosti kapalinového kolektoru na definovaných okrajových podmínkách, se stanovuje zkouškou podle zvláštního předpisu *) a výstupem zkoušky je křivka účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru

ηk=η0-a1(tm-te)G-a2tm-te2G

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tři konstanty křivky účinnosti η 0 , a 1 , a 2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek.

(2) Výkon kolektoru

Z plochy apertury se stanoví jako

Qk=0,7*G*Ak kW

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Účinnost kolektoru pro výkony nad 200 kWt

Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:

• sluneční ozáření G = 1000 W/m 2 - je to tady podruhé

• zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru t m a venkovním prostředím t e

podle typu kolektoru minimální účinnost kolektoru η r pro instalace větších výkonů.

Hodnoty η 0 , a 1 , a 2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru dle zvláštního předpisu *)

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

(4) Základní podmínkou splnění minimální účinnosti solárních kolektorů při jejich vkládání do systémů centrálního zásobování teplem (dále „systému“) je nezhoršování energetické bilance systému a nesníží celkovou účinnost systému. K posouzení sporných případů je nutno provést energetický audit.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Základní postupy stanovení minimální účinnosti

1. stanovení účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí v případě s odběrem tepla

ηel=3,6xEsvx100Qpalc=3,6xEsvx100QelxQel+QtepQpal (%)

Spalev=QpaleEsv=QpalEsvxQelQel+Qtep=3,6x100ηel (GJ/MWh)

2. Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

ηet=3,6xEsvs+Esvo+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald %

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald3,6xEsvs+Esvo+Qtep+Qvov GJ/GJ

3. Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu

ηet=3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald+Qpalk %

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald+Qpalk3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+Qvov GJ/GJ

4. Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem

ηkj=3,6xEkj+QkjQpalkjx100 %

Spalev=3,6xQpalkj3,6xEkj+Qkj GJ/MWh

5. Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními jednotkami

ηkj=3,6xEkj+QvytQpalkj+Qpalkox100 %

Spalet=Qpalkj+Qpalko3,6xEkj+Qvyt GJ/GJ

6. Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) v palivovém článku

ηpc=3,6xEpc+QpcQpalpcx100 %

Spalev=3,6xQpalpc3,6xEpc+Qpc GJ/MWh

Definice jednotlivých položek je obsažena v přílohách č. 1 až 13 této vyhlášky.

*) ČSN EN 60904. ČSN EN 61215 a ČSN EN 61730.

*) ČSN EN 12975-2.