Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Identifier:: 441/2012
Status:: Repealed
Text language:: cs

441

VYHLÁŠKA

ze dne 5. prosince 2012

o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb. a zákona č. 318/2012 Sb., k provedení § 6 odst. 1 a podle § 53 odst. 1 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů:

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo tepla nebo pro výrobnu elektřiny nebo tepla, u které se provádí změna dokončené stavby, podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií

a) při výrobě tepelné energie pro

1. kotle,

2. spalinové kotle a

3. solární kolektory,

b) při výrobě elektřiny pro

1. parní turbosoustrojí s kondenzační turbínou,

2. plynovou turbínu,

3. paroplynové zařízení,

4. spalovací motor,

c) při kombinované výrobě elektřiny a tepla pro

1. paroplynové zařízení s dodávkou tepla,

2. parní protitlakou turbínu,

3. kondenzační odběrovou turbínu,

4. plynovou turbínu,

5. spalovací motor,

6. mikroturbínu,

7. Stirlingův motor,

8. palivový článek,

9. parní stroj,

10. organický Rankinův cyklus, nebo

11. kombinace technologií uvedených v bodech 1 až 10.

(2) Minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií se nestanoví pro výrobny elektřiny nebo výrobny tepla

a) se spalovacími motory do celkového elektrického výkonu výrobny energie 90 kW,

b) využívající jaderné palivo,

c) využívající odpadní tepelnou energii z chemických procesů, nebo

d) určené jako náhradní nebo nouzové zdroje provozované pouze při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energie a zdroje sloužící k uvádění výrobny tepla nebo výrobny elektřiny do provozu, které jsou takto navrženy a specifikovány v dokumentaci pro umístění a povolení stavby.

(3) Vyhláška dále stanoví minimální účinnost užití energie pro splnění nároku na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nároku na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie a nároku na podporu tepla z obnovitelných zdrojů podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie

a) při výrobě tepelné energie pro

1. kotle,

2. technologie uvedené v odstavci 1 písm. c) do celkového elektrického instalovaného výkonu 7,5 MW, při jejich instalaci do stávající výrobny tepla však jen do výše odpovídající možnému využití jejího dosavadního tepelného výkonu pro výrobu elektřiny,

3. výrobny tepla využívající geotermální energii s výkonem nad 200 kW,

b) při výrobě elektřiny pro technologie uvedené v odstavci 1 písm. c).

(4) Vyhláška stanoví dále

a) způsob stanovení účinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny, výrobnách tepla nebo v kombinované výrobě elektřiny a tepla,

b) četnost vyhodnocování skutečné účinnosti užití energie a její porovnání s hodnotami minimální účinnosti užití energie.

§ 2

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na provozní podporu tepla z podporované biomasy se jmenovitým tepelným výkonem nad 200 kW podle § 24 a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojů podle § 25 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

a) v palivovém a spalinovém kotli se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce,

b) v solárním kolektoru se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Minimální účinnost výroby tepla při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 15 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou je uvedena v příloze č. 16 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla je uvedena v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(5) Jestliže je ve výrobně tepla instalováno více kotlů, nevztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie na kotel, který byl v daném roce z provozních důvodů využíván opakovaně jen v časových intervalech kratších než 168 hodin a nepřekračujících celkovou dobu provozu 2 000 hodin/rok nebo jde-li o kotel provozovaný s výkonem sníženým na 60 % jmenovité hodnoty nebo méně. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(6) Není-li ve výrobně tepla instalováno měření vyrobené tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se dodržení minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se dodržení minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(7) Při rekonstrukci kotle nemusí být dodržena minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nebo přílohy č. 16 k této vyhlášce nebo minimální účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 17 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že její dodržení není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují veškerá dostupná technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(8) Minimální účinnost podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nemusí splňovat za provozu parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny, jestliže účinnost výroby elektřiny splňuje požadavky přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(9) Minimální účinnost výroby tepelné energie ze solárního kolektoru je uvedena v příloze č. 22 k této vyhlášce.

§ 3

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z degazačního nebo důlního plynu podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny

a) v parním soustrojí s kondenzační turbínou se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,

b) v soustrojí se spalovacím motorem se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce,

c) v plynové turbíně se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce,

d) v paroplynovém zařízení se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního turbosoustrojí je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. Je-li ve výrobně elektřiny více parních turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny elektřiny.

(4) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce se nevztahuje na parní kondenzační soustrojí, které odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku, než je na výstupu z kotlů, a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry.

(5) Při rekonstrukci parního kondenzačního turbosoustrojí nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní.

§ 4

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepla

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují na výstavbu nové výrobny pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z biomasy nebo biokapalin nebo bioplynu podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nárok na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů jiných, než je degazační nebo důlní plyn podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie, a nárok na provozní podporu tepla vyrobeného z biomasy s instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MWe podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla

a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,

b) v parní protitlaké turbíně nebo v kondenzační odběrové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,

c) v plynové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce,

d) ve spalovacím motoru se účinnost výroby energie a v kombinaci s kotli stanoví postupem podle přílohy č. 7 k této vyhlášce,

e) v palivovém článku se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, a v kombinaci s kotli se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,

f) v organickém Rankinově cyklu se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, a v kombinaci se spalovacím motorem se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce,

g) v mikroturbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce,

h) ve Stirlingově motoru se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce,

i) v parním stroji se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny a tepla

a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce,

b) v parní protitlaké turbíně a v kondenzační odběrové turbíně je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce,

c) v plynové turbíně je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce,

d) ve spalovacím motoru je uvedena v příloze č. 20 k této vyhlášce a v kombinaci s kotli v příloze č. 21 k této vyhlášce,

e) v palivovém článku, v mikroturbíně, ve Stirlingově motoru, v parním stroji a v kombinaci spalovacího motoru s palivovým článkem nebo s ORC cyklem navrhuje na základě výpočtu podle odstavce 2 písm. e), g), h) a i) stavebník nebo vlastník uvedené výrobny elektřiny nebo výrobny tepla. Navržené hodnoty minimální účinnosti odsouhlasuje ministerstvo,

f) v organickém Rankinově cyklu je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce.

(4) Je-li ve výrobně energie více stejných technologií uvedených v odstavci 1, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny a tepelné energie na průměrnou hodnotu celé výrobny energie.

(5) Při rekonstrukci parní kondenzační odběrové turbíny nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní.

§ 5

Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv

(1) Při stanovení minimální účinnosti jednotlivých typů technologií na výrobu energie se vychází z výhřevnosti jednotlivých druhů paliv uvedené v příloze č. 23 k této vyhlášce a v případě biomasy také z obsahu vody v palivu.

(2) Výhřevnosti jednotlivých druhů paliv jiné, než jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce, doloží vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie protokolem vystaveným akreditovanou laboratoří nebo jinou oprávněnou osobou.

(3) Výrobce energie ověřuje výhřevnost paliva alespoň jednou za 6 měsíců a při každé změně dodavatele paliva.

§ 6

Četnost vyhodnocování minimální účinnosti užití energie

(1) Účinnost výroby tepelné energie, účinnost výroby elektřiny včetně účinnosti výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se vyjma případů uvedených v odstavci 2 vyhodnocuje minimálně jednou ročně.

(2) V případě uplatňování nároku na podporu podle § 4, 5, 24 a 25 zákona o podporovaných zdrojích energie se vyhodnocuje účinnost jednou měsíčně.

(3) Výsledky porovnání vypočtené účinnosti užití energie s minimální účinností užití energie se použijí

a) ve zprávě o pravidelné kontrole kotle a tepelných rozvodů podle zákona o hospodaření energií,

b) ve výkazu o výrobě elektřiny z podporovaných zdrojů a ve výkazu o výrobě tepla z obnovitelných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(4) Na vyžádání se předkládá výpočet, vyhodnocení účinnosti užití energie a porovnání s minimální účinností užití energie za požadovaná období ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.

§ 7

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, se zrušuje.

§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

Ministr:

MUDr. Kuba v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie η v ve všech typech kotlů se všemi druhy paliv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Q v [GJ] a energie paliva spáleného v kotli Q pal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený

ηv=Qv×100Qpal=Qv×100Mpal×Qir %

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Q v se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) pro teplovodní a horkovodní kotle

Qv=Mv×ivy-ivs1000 GJ

b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

Qv=Mp×ip-inv1000 GJ

c) pro parní kotle s výrobou syté páry

Qv=Mnv×ip-inv1000 GJ

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, stanoví se účinnost výroby tepelné energie η v prostřednictvím provedeného měření v příslušném roce podle vztahu

η v = 100 - ξ k - 4 [%]

(4) U kotlů o jmenovitém výkonu nad 2,5 MW se účinnost výroby tepelné energie η v stanoví podle normy ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát.

(5) U kotlů instalovaných ve spalovnách komunálního nebo průmyslového odpadu se účinnost výroby tepelné energie η v stanoví prostřednictvím kontinuálně nebo pravidelně prováděného měření v příslušném roce podle vztahu:

η v = 100 - ξ k − 8 [%]

(6) U spalinových kotlů za plynovou turbínou se účinnost výroby tepelné energie η v stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí podle vztahu:

ηv=ts-tkts-ξss100×100 %

(7) Ztrátu citelným teplem spalin ξ k pro případ podle odst. 3 a odst. 5 je možno stanovit pomocí změření obsahu CO 2 ( ω CO2 ) ve spalinách za kotlem, tzn. ztrátu citelným teplem spalin ξ k - podle ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát

ξk=K1.tk-tvzωCO2 %

Hodnota ω CO2 se stanoví bud přímým měřením nebo přepočtem z naměřeného obsahu O 2 ve spalinách za kotlem a přebytku vzduchu α

ωCO2=ωCO2maxα

α=2121-ωO2

kde

K 1 [-] Koeficient pro uhlí podle ČSN 070305; pro LTO = 0,58; pro TTO = 0,6; pro ZP = 0,48; pro komunální odpad = 0,7;

M nv [t] množství napájecí vody na vstupu do kotle

M p [t] množství páry na výstupu z kotle

M pal [t, tis.m 3 ] množství spáleného paliva

M v [t] množství oběhové vody proteklé kotlem

Q i r [MJ/kg, MJ/m 3 ] výhřevnost paliva

Q pal [GJ] energie paliva spáleného v kotli, resp. ve výrobně tepla

Q v [GJ] teplo vyrobené v kotli

ξ ss [%] Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se ξ ss = 1 %)

ξ k [%] Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)

i nv [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle

i p [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z kotle

i vs [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle

i vy [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle

t k [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin (resp. teplota spalin při stanovení ztráty citelným teplem spalin) na výstupu z kotle do komína

t s [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin z turbíny na vstupu do kotle

η v [%] účinnost výroby tepla v kotli

t vz [°C] teplota vzduchu vstupujícího do kotle

α [-] přebytek vzduchu ve spalinách za kotlem

ω CO2 [obj.% ] naměřený obsah CO 2 ve spalinách za kotlem

ω CO2¨max [obj.% ] obsah CO 2 ve spalinách při teoretickém spalování (závisí na druhu paliva) pro černé uhlí = 18,7; pro hnědé uhlí = 19; pro LTO = 15,6; pro TTO =16; pro ZP = 11,9; pro komunální odpad =17;

ω CO2 [obj.% ] naměřený obsah O 2 ve spalinách za kotlem

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z výrobny tepla

(1) Účinnost dodávky tepelné energie η d se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z výrobny tepla Q d [GJ] a energie paliva spáleného ve všech kotlích Q pal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený

ηd=Qd×100Qpal=Qd×100Mpal×Qir %

(2) Tepelná energie dodaná z výrobny tepla Q d se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

Qd=Mvd×idv-idz1000 GJ

b) tepelná energie dodávaná v páře

Qd=Mpd×ipd-ik1000 GJ

c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

Qd=Mpd×ipd-Mk×ik1000 GJ

d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

Qd=∑i=1nMpdi×ipd-iki1000 resp. Qd=∑i=1nMpdi×ipdi-∑i=1nMki×iki1000 GJ

kde

M k [t] množství vratného kondenzátu na vstupu do výrobny tepla,

M ki [t] množství vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do výrobny tepla

M pal [t, tis.m 3 ] množství spáleného paliva

M pd [t, tis.m 3 ] množství páry měřené na výstupu z výrobny tepla

M pdi [t] množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z výrobny tepla

M vd [t] množství oběhové vody měřené na výstupu z výrobny tepla

Q d [GJ] teplo dodané z výrobny tepla

Q i r [MJ/kg, MJ/m 3 ] výhřevnost paliva

Q pal [GJ] energie paliva spáleného v kotli, resp. ve výrobně tepla

i dv [kJ/kg] průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z výrobny tepla

i dz [kJ/kg] průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do výrobny tepla

i k [kJ/kg] průměrná roční entalpie vratného kondenzátu

i ki [kJ/kg] roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do výrobny tepla

i pd [kJ/kg] průměrná roční entalpie páry v místě měření průtoku

i pdi [kJ/kg] roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z výrobny tepla

η d [%] účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v solárním kolektoru

(1) Účinnost solárního kolektoru

Závislost účinnosti kapalinového solárního kolektoru na definovaných okrajových podmínkách se stanovuje z křivky účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru

ηsk=ηo-a1.tm-teG-a2.tm-te2G %

kde

η o [-] účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny t m a okolím t e (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označovaná jako optická účinnost

a 1 [W/m 2 K] lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru

a 2 [W/m 2 K] kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru

G [W/m 2 ] sluneční ozáření

Tři konstanty křivky účinnosti η o , a 1 , a 2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek.

(2) Účinnost kolektoru

Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:

a) sluneční ozáření G = W/m 2

b) zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru t m a venkovním prostředím t e podle typu kolektoru

c) minimální účinnost kolektoru η r pro instalace větších výkonů

Hodnoty η o , a 1 , a 2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v parním turbosoustrojí

Vzorce uvedené v části a) této přílohy platí pro výpočet a porovnání účinnosti a měrné spotřeby energie v palivu u zařízení ve výrobnách elektřiny a ve výrobnách elektřiny a tepla bez rozdílu výkonu. Podle Směrnice LCP 1 ) pro velká spalovací zařízení je porovnávací hodnotou čistá účinnost (netto účinnost), jejíž výpočet je uveden v části b). Pro tato zařízení mohou vzorce v části a) sloužit k výpočtu dílčích účinností, popř. k porovnání se zařízením menšího výkonu.

a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně s jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW

(1) Účinnost výroby elektřiny η el v parním turbosoustrojí bez dodávky tepla se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E sv [MWh] k energii paliva spotřebovaného na její výrobu Q e pal [GJ] za stejnou dobu:

ηel=3,6×Esv×100Qpale %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí bez využití tepla

Spalev=QpaleEsv=3,6×100ηel GJ/MWh

(2) Účinnost výroby elektřiny η el v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E sv [MWh] k energii paliva připadajícího na její výrobu Q e pal [GJ] za stejnou dobu:

ηel=3,6×Esv×100Qpale=3,6×Esv×100Qel×Qel+QtepQpal %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spalev=QpaleEsv=QpalEsv×QelQel+Qtep=3,6×100ηel GJ/MWh

Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí bez mezipřehřátí páry

Qel=Mad×iad-Me×ie-Mu×iu-∑i=1nMoi×ioi1000 GJ

(3) Účinnost výroby energie η e t v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E sv [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny Q tep [GJ] k energii paliva spotřebovaného na jejich výrobu Q pal [GJ] za stejnou dobu:

ηet=3,6×Esv+QtepQpal×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spalet==Qpal3,6×Esv+Qtep=100ηel GJ/GJ

kde

E sv [MWh] výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru

E vs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát

M ad [t] celkové množství páry na vstupu do turbíny (admisní)

M e [t] množství páry do protitlaku nebo množství turbinového kondenzátu (podle druhu turbíny)

M oi [t] množství páry do jednotlivých odběrů

M u [t] množství ucpávkové páry, pokud je její teplo využíváno (není-li využíváno, člen M u x i u odpadá)

Q el [GJ] tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí

Q pal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla

Q e pal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích připadajícího na výrobu elektřiny

Q tep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

S ev pal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepla) v parním turbosoustrojí

i ad [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do turbíny (admisní)

i e [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry vystupující z turbíny do protitlaku nebo entalpie kondenzátu (podle druhu turbíny)

i oi [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z turbíny do jednotlivých odběrů

i u [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie ucpávkové páry (pokud je využívána)

η el [%] účinnost výroby elektřiny v parním turbosoustrojí

η et [%] účinnost výroby energie (elektrické a tepelné) v parním turbosoustrojí

b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW

(1) Účinnost (čistá, netto) výroby elektřiny η net el v parním turbosoustrojí bez dodávky tepla se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E sv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně E vs [MWh] k energii paliva spotřebovaného na její výrobu Q e pal [GJ] za stejnou dobu:

ηelnet=3,6×Esv-Evs×100Qpale=ηel×Esv-EvsEsv %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (na netto elektřinu) v parním turbosoustrojí bez využití tepla

Spaled=QpalEsv-Evs=3,6×100ηelnet=3,6×100ηel×EsvEsv-Evs=Spalev×EsvEsv-Evs GJ/MWh

(2) Účinnost (čistá, netto) výroby elektřiny η net el v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E sv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně E vs [MWh] k energii paliva připadajícího na její výrobu Q e pal [GJ] za stejnou dobu:

ηelnet=3,6×Esv-EvsQpale×100=3,6×Esv×100Qel×Qel+QtepQpal×Esv-EvsEsv=ηel×Esv-EvsEsv %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spaled=QpaleEsv-Evs=QpalEsv-Evs×QelQel+Qtep=3,6×100ηelnet=3,6×100ηel×EsvEsv-Evs=Spalev×EsvEsv-Evs GJ/MWh

Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí s jedním mezipřehřátím

Qel=Mad×iad-Me×ie-Mu×iu-∑i=1nMoi×ioi+Mvtint-ivt+Mv1×int1000 GJ

Tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí s dvojnásobným mezipřehřátím

Qel=Mad×iad-Me×ie-Mu×iu-∑i=1nMoi×ioi+Mvtist-ivt+Mstint-isn+Mv1×ist+Mv2×int1000 GJ

(3) Čistá účinnost výroby elektrické a tepelné energie η net el v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E sv [MWh] - po odečtení vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně E vs [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny k energii paliva připadajícího na jejich výrobu Q pal [GJ] za stejnou dobu:

ηetnet=3,6×Esv-Evs+QtepQpal×100=ηet-3,6×100×EvsQpal %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) a dodávku užitečného tepla z výrobny v parním turbosoustrojí s protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou

Spaledt=Qpal3,6×Esv-Evs+Qtep=100ηelnet GJ/GJ

kde

M vt [t] množství páry na výstupu z vysokotlakého dílu turbíny do 1. mezipřehříváku

M st [t] množství páry ze středotlakého dílu turbíny do 2. mezipřehříváku

M v [t] množ.vody (vstřiku) pro regulaci teploty páry v 1. mezipřehříváku

M v2 [t] množ. vody (vstřiku) pro regulaci teploty páry v 2. mezipřehříváku

S edt pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla zvýšená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně

i st [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do středního dílu turbíny

i nt [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na vstupu do nízkotlakého dílu turbíny

i vt [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z vysokotlakého dílu turbíny do 1. mezipřehříváku

i sn [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu ze středotlakého dílu turbíny do 2. mezipřehříváku

η net el [%] účinnost výroby elektřiny a tepla snížená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití tepla) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně, vyjádřený:

ηel=3,6×EsvoQpalo %

Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla), např. při poruše kotle nebo při nutnosti špičkové výroby elektřiny bez možnosti odběru tepla

Spalev=QpaloEsvo=3,6×100ηet GJ/MWh

(2) Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem (včetně příp. přitápění) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli (popř. také v palivovém kotli, je-li instalován), vyjádřený:

ηet=3,6×Esvs+Esvo+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu, které bylo spáleno v plynové turbíně a v kotli a využito k výrobě elektrické a tepelné energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald3,6×Esvs+esvo+Qtep+Qvov=100ηet GJ/GJ

b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW

(1) Čistá (netto) účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem (včetně přitápění) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru, snížené o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli, vyjádřený v %:

ηetnet=3,6×Esvs+Esvo-Evs+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald×100=ηet-3,6×100×EvsQpals+Qpalo+Qpald×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na dodávku elektřiny (netto elektřinu) a dodávku užitečného tepla v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

Spaledt=Qpals+Qpalo+Qpald3,6×Esvs+Esvo-Evs+Qtep+Qvov=100ηetnet GJ/GJ

kde

E 0 sv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu do u (bez využití odpadního tepla)

E s sv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbo soustrojí při provozu se spalinovým kotlem

E vs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát (do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu)

Q d p al [GJ] energie paliva spáleného v kotli pomocí přitápěcího hořáku

Q o pal [GJ] energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla)

Q s pal [GJ] energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu s kotlem

Q tep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

Q v ov [GJ] tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotle (ve vychlazovací smyčce) pro vytápění nebo jiné účely, nikoliv pro napájení spalinového kotle

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla

S edt pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla zvýšená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně

η et [%] účinnost výroby energie (elektřiny a tepelné energie) v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

η net et [%] účinnost (čistá, netto) výroby energie (elektřiny a tepelné energie) v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem snížená o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu

a) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW

Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli (popř. také v palivovém kotli, je-li instalován) vyjádřený:

ηet=3,6×Esvs+Esvo+Esv+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald+Qpalk×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie v paroplynovém cyklu

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald+Qpalk3,6×Esvs+Esvo+Esv+Qtep+Qvov=100ηetnet GJ/GJ

b) při výrobě elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobně se jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW

Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů, snížené o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli (popř. také v palivovém kotli, je-li instalován) vyjádřený:

ηet=3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+QvovQpals+Qpalo+Qpald+Qpalkx100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu netto energie v paroplynovém cyklu

Spalet=Qpals+Qpalo+Qpald+Qpalk3,6xEsvs+Esvo+Esv+Qtep+Qvov=100ηetnet GJ/GJ

kde

E sv [MWh] elektřina vyrobená v parním turbosoustrojí

E o sv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbo soustrojí při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla)

E s sv [MWh] elektrická energie vyrobená v plynovém turbo soustrojí při provozu se spalinovým kotlem

E vs [MWh] část vlastní spotřeby elektřiny ve výrobně připadající na výrobu elektřiny včetně transformačních ztrát (do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu)

Q d pal [GJ] energie paliva spáleného v kotli pomocí přitápěcího hořáku

Q k pal [GJ] energie paliva spáleného v palivovém kotli, který dodává další páru do parního turbo soustrojí, pokud je ve výrobně instalován

Q o pal [GJ] elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu do obchozu

Q s pal [GJ] energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu s kotlem

Q tep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

Q v ov [GJ] tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotle (ve vychlazovací smyčce) pro vytápění nebo jiné účely, nikoliv pro napájení spalinového kotle

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a dodávku užitečného tepla z výrobny

S edt pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu vztažená na vyrobenou elektřinu, sníženou o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a na dodávku tepelné energie z výrobny

η et [%] účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny a na dodávku tepelné energie z výrobny

η net et [%] čistá (netto) účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny, sníženou o vlastní spotřebu elektřiny ve výrobně, a na dodávku tepelné energie z výrobny

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce se spalovacím motorem a ve výrobně s více kogeneračními jednotkami

(1) Účinnost výroby elektřiny v jednom soustrojí se spalovacím motorem η e kj při provozu bez využití tepla se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru E kj [MWh] k energii paliva spáleného v této jednotce Q kj pal [GJ] vyjádřený

ηkje=3,6xEkjQpalkjx100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v jedné kogenerační jednotce se spalovacím motorem při provozu bez využití tepla

Spalev=QpalkjEkj=3,6x100ηkje GJ/MWh

(2) Účinnost výroby elektrické a tepelné energie v jednom soustrojí se spalovacím motorem η kj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru E kj [MWh] a tepelné energie dodané z kogenerační jednotky Q kj [GJ]k energii paliva spáleného v této jednotce Q kj pal [GJ], vyjádřený

ηkj=3,6×Ekj+QkjQpalkj×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v jedné kogenerační jednotce se spalovacím motorem

Spalet=Qpalkj3,6×Ekj+Qkj=100ηkj GJ/GJ

kde

E kj [MWh] elektřina vyrobená v kogenerační jednotce, měřená na svorkách generátoru

Q kj [GJ] tepelná energie dodaná z kogenerační jednotky

Q kj pal [GJ] energie paliva spáleného v kogenerační jednotce

S ev pal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v kogenerační jednotce při provozu bez využití tepla

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla v kogenerační jednotce

η e kj [%] účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce při provozu bez využití tepla

η kj [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v kogenerační jednotce

(3) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jednu nebo více kogeneračních jednotek se spalovacím motorem a jeden nebo více kotlů, obvykle teplovodních, se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách generátorů ∑ E kj a tepelné energie dodané celkem z kogeneračních jednotek a z kotlů Q vyt [GJ] k celkové energii paliva spáleného v kogeneračních jednotkách a v kotlích, vyjádřený v %:

ηet=3,6×∑Ekj+QvytQpalkj+Qpalko×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie ve výrobně s více kogeneračními jednotkami se spalovacím motorem a s kotli

Spalet=Qpalkj+Qpalko3,6×Ekj+Qvyt=100ηet GJ/GJ

kde

∑E kj [MWh] součet elektřiny vyrobené v kogeneračních jednotkách, měřené na svorkách generátorů, popř. součtovým elektroměrem

Q ko pal [GJ] energie paliva spáleného v kotlích

Q vyt [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny celkem (z kogeneračních jednotek a kotlů)

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie ve výrobně

η et [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie ve výrobně

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v palivovém článku

Účinnost výroby energie v palivovém článku η pc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku E pc [MWh] a tepelné energie dodané z palivového článku Q pc [GJ] k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce vyjádřený:

ηpc=3,6×Epc+QpcQpalpc×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v palivovém článku

Spalet=Qpalpc3,6×Epc+Qpc=100ηpc GJ/GJ

kde

E pc [MWh] elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkách

Q pc [GJ] tepelná energie vyrobená v palivovém článku

Q pc pal [GJ] energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivovém článku

S ev pal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie paliva (nosiče energie) spotřebovaného v palivovém článku na výrobu elektrické a tepelné energie

η pc [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v palivovém článku

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně s palivovými články a kotli

Účinnost výroby energie ve výrobně η et zahrnující jeden nebo více palivových článků a jeden nebo více kotlů (obvykle teplovodních) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách palivových článků a tepelné energie dodané celkem z palivových článků a z kotlů k celkové energii paliva spáleného v palivových článcích a v kotlích vyjádřený:

ηet=3,6×Epc+QvytQpalpc+Qpalko×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie ve výrobně

Spalet=Qpalpc+Qpalko3,6×Epc+Qvyt=100ηet GJ/GJ

kde

E pc [MW] elektřina vyrobená v palivových článcích, měřená na jejich svorkách

Q ko pal [GJ] energie paliva spáleného v kotlích

Q pc pal [GJ] energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivových článcích

Q vyt [GJ] tepelná energie dodaná celkem z výrobny (z palivových článků a z kotlů)

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie ve výrobně (v palivových článcích a v kotlích)

η et [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie ve výrobně

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v ORC turbosoustrojí

(1) Účinnost výroby elektřiny v ORC turbosoustrojí η e ORC se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E ORC [MWh] k energii paliva spáleného v kotlích připadajícího na její výrobu Q e pal [GJ] vyjádřený:

ηORCe=3,6×EORCQpale×100=3,6×EORCQelORC×QelORC+QORCQpalORC×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie

Spalev=QpaleEORC=QpalORCEORC×QelORCQelORC+QORC=3,6×100ηORCe GJ/MWh

(2) Účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC turbínou η ORC se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E ORC [MWh] a tepelné energie dodané z výrobny (užitečného tepla) Q ORC [GJ] k energii paliva spáleného v kotlích zásobujících jednotku Q ORC pal [GJ] vyjádřený:

ηORC=3,6×EORC+QORCQpalORC×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC parní turbínou

Spalet=QpalORC3,6×EORC+QORC=100ηORC GJ/GJ

kde

E ORC [MWh] elektřina vyrobená v ORC turbosoustrojí měřená na svorkách generátoru

Q ORC [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

Q ORC pal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla

Q e pal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích, připadajícího na výrobu elektřiny

Q ORC el [GJ] tepelná energie v páře spotřebovaná k výrobě elektřiny v ORC turbosoustrojí

S ev pal [GJ/MWh] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v ORC

[GJ/GJ] turbosoustrojí

S et pal měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC turbínou

η e ORC [%] účinnost výroby elektřiny v ORC turbosoustrojí

η ORC [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí s ORC turbínou

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v kombinovaném cyklu se spalovacím motorem a ORC turbínou

Účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu se spalovacím motorem a ORC turbínou η et se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátorů (motoru a ORC turbíny) E kj , E ORC [MWh]) a užitečného tepla dodaného z výrobny Q tep k energii paliva spáleného ve spalovacím motoru Q kj pal [GJ] vyjádřený:

ηet=3,6Ekj+EORC+QtepQpalkj %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie v kombinovaném cyklu se spalovacím motorem a ORC turbínou

Spalet=Qpalkj3,6×Ekj+EORC+Qtep GJ/GJ

kde

E kj [MWh] elektřina měřená na svorkách generátoru spalovacího motoru

E ORC [MWh] elektřina měřená na svorkách generátoru turbíny ORC

Q tep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

Q kj pal [GJ] energie paliva spotřebovaného ve spalovacím motoru ke krytí výroby elektřiny a tepla

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepla) v spalovacím motoru a ORC turbosoustrojí

η et [%] účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů a na dodávku tepelné energie z výrobny

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie ve Stirlingově motoru

Účinnost výroby energie v soustrojí se Stirlingovým motorem se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E st [MWh] a užitečného tepla Q st [GJ] dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného ve Stirlingově motoru (resp. jiné energie dodané motoru) Q st pal , vyjádřený:

ηst=3,6×Est+QstQpalst×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě energie ve Stirlingově motoru

Spalet=Qpalst3,6×Est+Qst=100ηst GJ/GJ

kde

E st [MWh] elektrická energie vyrobená ve Stirlingově motoru

Q st pal [GJ] energie paliva spáleného ve Stirlingově motoru (resp. jiné energie dodané do motoru)

Q st [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie vztažená na výrobu elektřiny na svorkách generátoru a na dodávku tepelné energie z výrobny

η st [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí se Stirlingovým motorem

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v kombinovaném cyklu s parním strojem

Účinnost výroby elektrické a tepelné energie v parním soustrojí se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru E ps [MWh] a užitečného tepla dodaného z výrobny Q tep [GJ] k energii paliva připadajícího na její výrobu Q e pal [GJ] za stejnou dobu:

ηet=3,6×Eps+QtepQpal×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním soustrojí

Spalet=Qpal3,6×Eps+Qtep=100ηet GJ/GJ

kde

E ps [MWh] výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru parního stroje

Q pal [GJ] energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla

Q tep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny a tepla v parním soustrojí

η et [%] účinnost výroby energie (elektřiny a tepla) v parním soustrojí

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby energie v plynové mikroturbíně

Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou mikroturbínou se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny E mt [MWh] měřené na svorkách generátoru a užitečného tepla Q tep [GJ] dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové mikroturbíně Q mt pal [GJ] vyjádřený:

ηet=3,6×Emt+QtepQpalmt×100 %

Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektrické a tepelné energie v plynové mikroturbíně

Spalet=Qpalmt3,6×Emt+Qtep=100ηet GJ/GJ

kde

E mt [MWh] elektrická energie vyrobená v plynové mikroturbíně

Q mt pal [GJ] energie paliva spáleného v plynové mikroturbíně

Q tep [GJ] tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo)

S et pal [GJ/GJ] měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické a tepelné energie vztažená na výrobu elektřiny na svorkách generátoru a na dodávku tepelné energie z výrobny

η et [%] účinnost výroby elektrické a tepelné energie v soustrojí s plynovou mikroturbínou

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle

a) neobnovitelné zdroje energie

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

* výstavba značí hodnotu min. účinnosti pro novou výstavbu kotle, změna značí hodnotu min. účinnosti pro změnu (rekonstrukci) kotle spol.spal. značí hodnotu min. účinnosti pro společné spalování s jiným palivem

** a *** platí pro standardní uhlí podle přílohy č. 23 této vyhlášky, kde je uveden také způsob přepočtu účinnosti pro uhlí jiných parametrů

b) obnovitelné zdroje energie

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

* výstavba značí hodnotu min. účinnosti pro novou výstavbu kotle, změna značí hodnotu min. účinnosti pro změnu (rekonstrukci) kotle, podpora značí hodnotu min. účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

** dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty

c) druhotné zdroje energie

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

** nejvyšší hodnota na každém řádku platí pro plyn s obsahem metanunad 40 %, prostřední s obsahem 25 až 40 %, nejnižší s obsahem metanu pod 25 %

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie pro spalinové kotle za plynovou turbínou

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost dodávky tepla z výrobny tepla

Minimální účinnost dodávky tepla z výrobny tepla η d může být oproti účinnosti výroby tepelné energie η v podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 3 % nižší u parních kotlů při blokovém uspořádání a 8 % při neblokovém uspořádání. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby energie v parním turbosoustrojí a v soustrojí ORC

a) pro výrobu elektřiny

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

* výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny elektřiny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny elektřiny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

** biomasa = dřevěná paliva (dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty), zemědělská biomasa a ostatní biomasa jinde neuvedená

Hodnoty uvedené v tabulce platí i pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv [MWh]/Qtep [MWh] rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla).

b) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v parním turbosoustrojí

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

* výstavba značí hodnotu minimální účinnosti pro novou výstavbu výrobny změna značí hodnotu minimální účinnosti pro změnu (rekonstrukci) výrobny podpora značí hodnotu minimální účinnosti pro přiznání podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie

** nižší hodnoty platí pro turbínu o elektrickým výkonem menším než 6 MW

*** biomasa = dřevní paliva (dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty), zemědělská biomasa a ostatní biomasa jinde neuvedená

c) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v soustrojí ORC

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

** dřevní paliva - dřevní hmota s relativní vlhkostí do 30 % a ušlechtilá paliva s převažujícím podílem dřevní hmoty

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny a výroby elektřiny a tepla v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

** plynová turbína + spalinový kotel + parní kondenzační turbína

*** plynová turbína + spalinový kotel + parní protitlaká turbína

Do vlastní spotřeby není zahrnuta spotřeba kompresoru plynu.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce se spalovacím motorem

Jedná se o výrobu elektřiny v kogenerační jednotce, kde není k dispozici odběr tepelné energie Q tep (např. zdroje elektřiny na degazační plyn). Uvedené účinnosti kogenerační jednotky platí jak pro její výstavbu, tak pro provoz. Hodnoty pro degazační plyn platí i pro jiný odpadní plyn s obsahem metanu nad 40 %.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce se spalovacím motorem a minimální účinnost výroby energie ve výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

*K=QpalkoQpalkj

kde

Q kj pal [GJ] energie paliva spáleného v kogenerační jednotce

Q ko pal [GJ] energie paliva spáleného v kotlích

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárním kolektoru

Hodnoty minimální účinnosti

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv

1. Způsoby prokazování kvality paliv

a) Obecné zásady

1) U fosilních a uhlovodíkových paliv výhřevnost nebo spalné teplo stanovuje, pokud není dohodnuto jinak, dodavatel paliva. Odběratel paliva (výrobce energie) může dodatečně laboratorně stanovit obsah tepla v palivu.

2) U obnovitelných zdrojů energie a druhotných zdrojů energie stanovuje, pokud není stanoveno jinak, obsah tepla v palivu odběratel paliva (výrobce energie).

b) Analýza paliva

1) Provádí se podle pravidel uvedených v technické normě ČSN EN 15234-1 - Tuhá biopaliva - Prokazování kvality paliv - Část 1: Obecné požadavky (v bodu 6.6.1)

2) Použití typických hodnot, např. uvedených v technické normě ČSN EN 14961-1 - Tuhá biopaliva - Specifikace a třídy paliv - Část 1: Obecné požadavky (příloha B), nebo získaných praktickými zkušenostmi.

3) Výpočet vlastností, např. použitím typických hodnot a s ohledem na dokumentované specifické hodnoty.

4) Provedení fyzikálních a chemických analýz způsobem používaným v akreditovaných laboratořích s použitím příslušných technických norem.

5) V případě, že vlastnosti paliva jsou dostatečně známy z hlediska získaných informací o původu, pak nemusí být prováděn fyzikální a chemický rozbor paliva.

c) Vzorkování a manipulace se vzorky

Provádí podle norem ČSN EN 15234-1 - Tuhá biopaliva - Prokazování kvality paliv - Část 1: Obecné požadavky, ČSN EN 14961-1 - Tuhá biopaliva - Specifikace a třídy paliv - Část 1: Obecné požadavky.

d) Výhřevnost tuhých paliv pro malé a střední stacionární výrobny 1

1) Výhřevnost tuhých fosilních paliv ke spalování v malých stacionárních výrobnách do výkonu 0,2 MW nesmí být u hnědého uhlí nižší než 10 MJ/kg a u černého uhlí nižší než 15 MJ/kg.

2) Výhřevnost tuhých fosilních paliv ke spalování ve středních stacionárních výrobnách do výkonu 5 MW nesmí být u hnědého uhlí nižší než 9,2 MJ/kg a u černého uhlí 14,2 MJ/kg.

3) Výhřevnost tuhých paliv vyrobených z obnovitelných zdrojů energie ke spalování biomasy ve stacionárních výrobnách s uvedeným obsahem vody:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Výhřevnost ostatních paliv vyrobených z obnovitelných zdrojů ke spalování v malých a středních stacionárních výrobnách se stanovuje individuálně na základě měření a dokládá se protokolem.

e) Výhřevnost kapalných paliv pro malé a střední stacionární výrobny

1) Výhřevnost kapalných uhlovodíkových paliv ke spalování v malých a středních stacionárních výrobnách do výkonu 5 MW nesmí být u topné nafty nižší než 41,5 MJ/kg, u lehkého topného oleje 41,9 MJ/kg a u mazutu 40,8 MJ/kg.

2) Výhřevnost kapalných paliv vyrobených z obnovitelných zdrojů energie ke spalování v malých a středních stacionárních výrobnách do výkonu 5 MW se stanovuje individuálně na základě měření a dokládá se protokolem.

f) Výhřevnost plynných paliv pro malé a střední stacionární výrobny

1) Přepočet ze spalného tepla na výhřevnost zemního plynu

Qir=3600×QpalVp×ks MJ/m3

Q i r - výhřevnost ZP [MJ/m 3 ]

Q pal - množství dodané energie plynu [MWh]

V p - množství dodaného plynu [m 3 ]

k s - přepočítávací koeficient spalného tepla na výhřevnost - 0,901

2) Výhřevnost plynných paliv vyrobených z obnovitelných nebo druhotných zdrojů energie se stanovuje individuálně na základě měření a dokládá se protokolem.

g) Výhřevnost tuhých, kapalných a plynných paliv pro velké výrobny do výkonu 50 MW a zvlášť velké o výkonu nad 50 MW je předmětem dodavatelsko - odběratelských vztahů.

2. Referenční parametry pro stanovení minimální účinnosti výroby tepla pro palivové kotle

Černé uhlí:

a) Hodnoty uvedené v tabulce a) v příloze 15 a v tabulkách a) a b) v příloze 18 platí pro standardní uhlí, které je definované parametry: voda W st r =7 %, popel v sušině A st d =16 %, výhřevnost Q ist r =26630 kJ/kg.

b) Pro uhlí s vyšším obsahem vody W r a popela A d při výpočtové hodnotě (projektové nebo naměřené) η k [%] platí:

• roštových kotlů η k + 0,04 × (W r - 7) + 0,33 × (A d - 16) ≥ η v [%]

• granulačních kotlů η k + 0,04 × (W r -7) + 0,22 × (A d -16) ≥ η v [%]

Hnědé uhlí:

a) Hodnoty uvedené v tabulce a) v příloze 15 a v tabulkách a) a b) v příloze 18 platí pro standardní uhlí, které je definované parametry: voda W st r =26,5 %, popel v sušině A st d =21,5 %, výhřevnost Q ist r =13600 kJ/kg.

b) Pro uhlí s vyšším obsahem vody W r a popela A d při výpočtové hodnotě (projektové nebo naměřené) η k [%] platí:

• roštových kotlů η k + 0,01 × (W r - 26,5) + 0,5 × (A d - 21,5) ≥ η v [%]

• granulačních kotlů η k + 0,01 × (W r -26,5) + 0,35 × (A d -21,5) ≥ η v [%]

1 ) Směrnice 2001/80/ES z 23.10.2001 o omezování emisí určitých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení

1 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 13/2008 Sb.