Vyhláška ministerstva výživy o úpravě výrobních a odbytových poměrů podniků, které vyrábějí mlýnské výrobky z obilí a luštěnin, dětskou krupičku, chléb, pečivo, těstoviny, sušenou čekanku, sušenou řepu cukrovku a kávoviny.

460.

VYHLÁŠKA

ministerstva výživy

ze dne 15. července 1950

o úpravě výrobních a odbytových poměrů podniků, které vyrábějí mlýnské výrobky z obilí a luštěnin, dětskou krupičku, chléb, pečivo, těstoviny, sušenou čekanku, sušenou řepu cukrovku a kávoviny.

Ministerstvo výživy stanoví v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu podle §§ 1 a 6 dekretu presidenta republiky č. 118/1945 Sb., o opatřeních v řízení vyživovacího hospodářství, ve znění zákona č. 274/1948 Sb.:

I. Řízení výroby.

§ 1.

Československé mlýny, národní podnik (v dalším jen „Československé mlýny“), se pověřují, aby podle směrnic ministerstva výživy řídily výrobu všech výrobků v této vyhlášce uvedených.

II. Úprava mletí obilí a luštěnin a hospodaření s jedlými mlýnskými výrobky.

§ 2.

Všeobecná ustanovení.

Podle této vyhlášky se rozumí:

a) obilím: všechny druhy pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, pohanky, čiroku, prosa a rýže, jakož i směsi dvou nebo několika druhů obilí;

b) luštěninami: hrách, soja a extrahovaný sojový šrot;

c) mlýnskými výrobky: mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, jáhly, loupané obilí, loupaný hrách, šrot, otruby a jiné výrobky získané mlýnským zpracováním nebo opracováním obilí a luštěnin;

d) obchodním mletím: zpracování nebo opracování obilí nebo luštěnin na mlýnské výrobky určené k prodeji nebo k zpracování ve vlastním podniku za účelem prodeje nebo k výdeji zaměstnancům mlýna jako deputátu;

e) námezdním mletím: zpracování nebo opracování obilí na jedlé mlýnské výrobky ve mzdě pro samozásobitele a zpracování nebo opracování krmiv ve mzdě pro držitele hospodářského zvířectva.

III. Obchodní mletí.

A. Nákup obilí a luštěnin.

§ 3.

Aby bylo zajištěno plynulé plnění výrobních úkolů mlýny a účelně využito mlýnských skladovacích prostor, plánují Československé mlýny nákup obilí, po případě luštěnin pro každý měsíc nebo pro delší časové období v souladu s plánem pro příděl plodin, jejž sestavuje Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky (v dalším jen „Ústředí“), po případě Československé závody tukové a mlékárenské, národní podnik.

B. Výroba.

§ 4.

Československé mlýny rozpisují pro každý měsíc nebo jiné časové období za účasti Ústředí a Velkodistribučního podniku (v dalším jen „VDP“) podle schváleného plánu výrobní plán pro každý druh obilí (luštěnin) tak, aby bylo zajištěno plynulé uspokojení potřeby mlýnských výrobků.

§ 5.

(1) Zpracovávat nebo opracovávat obilí (luštěniny) pro obchodní mletí smějí jen mlýny provozované národními podniky a družstvy. Mlýny družstevní provádějí obchodní mletí v rámci dohody uzavřené s Československými mlýny; nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo výživy.

(2) Ostatní mlýny smějí zpracovávat nebo opracovávat obilí (luštěniny) pro obchodní mletí jen tehdy, jestliže s nimi příslušný národní podnik podřízený Československým mlýnům nebo družstevní mlýn sjednal smlouvu o semílání obilí (luštěnin) ve mzdě pro národní nebo družstevní mlýn.

(3) Ministerstvo výživy může ze zásobovacích důvodů nebo z důvodů hospodářské účelnosti uložiti mlýnu zpracovávati nebo opracovávati obilí (luštěniny) pro obchodní mletí ve mzdě pro podnik podle odstavce 2 v množství, jež samo určí a stanovití bližší podmínky a lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.

§ 6.

(1) V obchodním mletí smějí býti vyráběny pouze mlýnské výrobky podle přílohy k této vyhlášce, která tvoří její součást.

(2) Mlýnské výrobky vyrobené v obchodním mletí musejí odpovídati co do obsahu popela v sušině ustanovením přílohy, co do ostatních jakostních náležitostí ustanovením příslušné plodinové bursy, po případě ustanovením sjednaných hospodářských smluv. Při posuzování správnosti vymílání je rozhodující hranice obsahu popela podle přílohy.

(3) Mlýny jsou povinny běžně kontrolovati jakost výrobků, zejména obsah popela a o výsledcích kontroly vésti řádné záznamy. Nehledě k této běžné kontrole jsou povinny dáti jednou čtvrtletně odborně přezkoušeti obsah popela i ostatní jakostní náležitosti výrobků u místa určeného ministerstvem výživy. Posudky míst, která provedla přezkoušení, musí býti uschovány a předloženy na požádání úředním kontrolním orgánům. Právo úředních kontrolních orgánů brát vzorky za účelem zjištění obsahu popela tím není dotčeno.

C. Rozdělování jedlých mlýnských výrobků.

§ 7.

Rozdělování jedlých mlýnských výrobků ze mlýnů řídí podle směrnic ministerstva výživy a podle vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu č. 3359/1948 Ú. l. I a jejích dodatků, po případě podle výjimek povolených VDP podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 279/1948 Sb. Československé mlýny tak, aby bylo zajištěno plynulé zásobování jedlými mlýnskými výrobky a jejich hospodárné rozdělování.

§ 8.

(1) Mouku smějí osoby a podniky, které ji po živnostensku rozdělují spotřebitelům nebo ji zpracovávají, objednávati jak u mlýnů, tak i u složek VDP, ostatní jedlé mlýnské výrobky výlučně u složek VDP, a to vždy na celé plánovací čtvrtletí najednou.

(2) Osoby a podniky uvedené v odstavci 1 jsou povinny, pokud objednávají mouku u národních podniků Československých mlýnů, zaslati objednávku na předepsaném objednacím listu (vzor uveden v příloze) na příští plánovací čtvrtletí do 10. dne měsíce předcházejícího plánovanému čtvrtletí, a to nejbližšímu národnímu podniku Československých mlýnů.

(3) Pokud objednávají osoby a podniky uvedené v odstavci 1 mouku a jedlé mlýnské výrobky u složek VDP, objednávají je rovněž nejpozději do termínu uvedeného v odstavci 2 na tiskopisech předepsaných VDP.

(4) Výrobci těstovin objednávají mouku výlučně u příslušných národních podniků Československých mlýnů.

§ 9.

(1) Československé mlýny, po případě jejich příslušný národní podnik určí, která výrobna (mlýn) dodávku provede, a to vydáním příkazního listu, jehož jedno vyhotovení obdrží výrobna (mlýn), která má dodávku provést, druhé krajská správa VDP nebo u mouky jiný odběratel, který si ji objednal přímo u národního podniku Československých mlýnů. Pro dodávku mouky může příslušný národní podnik Československých mlýnů také na určitou dobu nebo do odvolání určit, do jakého množství může krajská správa VDP objednat mouku ve mlýně, jejž určí po dohodě s krajskou správou VDP.

(2) Národní podnik Československých mlýnů může stanovití v dohodě s příslušnou krajskou správou VDP, které osoby a podniky uvedené v § 8 odst. 1 jsou povinny objednávati mouku pouze u mlýnů, po případě od kterých osob a podniků uvedených v § 8 odst. 1 nesmějí mlýny objednací listy na mouku přijímati. Nedojde-li k dohodě, rozhodnou československé mlýny po dohodě s VDP, po případě podle pokynu ministerstva výživy vydaného v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu.

(3) Národní podnik Československých mlýnů stanoví mlýnům odbytovou oblast, v níž smějí dodávat osobám a podnikům uvedeným v § 8 odstavec 1 mouku bez jeho předchozího povolení nebo příkazu.

§ 10.

(1) Mlýnům jest zakázáno vydávat jedlé mlýnské výrobky spotřebitelům.

(2) Ustanovení předcházejícího odstavce se nevztahuje na prodej mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna a na výdej deputátu zaměstnancům mlýna v mlýnských výrobcích.

§ 11.

(1) Jedlé mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:

a) výrobku (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),

b) typu, u krup čísla,

c) čisté váhy,

d) jména a adresy mlýna,

e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.

(2) Označení se provede zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna.

(3) Rozdělovač smí označit svoji firmu jen na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.

(4) Osoby a podniky, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.

(5) Předpisu o označení jest použiti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.

IV. Námezdní mletí.

§ 12.

Obilí se smí zpracovávat na mlýnské výrobky pro samozásobení podle těchto ustanovení:

(1) Převzaté množství zapíše mlýn odděleně podle druhů do předepsané knihy o námezdním mletí ihned po převzetí.

(2) Druh a množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků vyráběných a vydávaných v námezdním mletí se řídí podle dohody mezi mlýnem a mlečem. Při tom jest mlýn povinen vydat mleči veškeré mlýnské výrobky, které byly získány zpracováním odevzdaného obilí nebo se při zpracování odevzdaného obilí obvykle získávají, nejméně však všech mlýnských výrobků dohromady:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Při výdeji výrobků zapíše mlýn množství a druh vydaných mlýnských výrobků do předepsané knihy o námezdním mletí.

V. Výroba těstovin.

§ 13.

(1) Výrobci těstovin smějí vyrábět a uvádět do oběhu pouze ty druhy těstovin, jejichž výroba je povolena ministerstvem výživy.

(2) Obsah vody (vlhkost) v těstovinách nesmí přestoupit 13% a množství kuchyňské soli (chloridu sodného NaCl) nesmí býti vyšší jak 1%.

(3) Umělé přibarvení těstovin barvivy zdravotně nezávadnými (k barvení poživatin přípustnými) je dovoleno pouze za náležité deklarace na obalech s označením „barveno“.

§ 14.

Výroba těstovin ve mzdě je dovolena jen se souhlasem ministerstva výživy.

VI. Výroba chleba a pečiva.

§ 15.

Jako chléb se smí vyrábět a uvádět do oběhu jen:

a) žitný chléb vyrobený ze žitné mouky bez příměsi jiné mouky;

b) speciální chléb vyrobený z obilních nebo jiných surovin, které byly zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem. K výrobě speciálního chleba je třeba povolení ministerstva výživy.

§ 16.

(1) Jako pečivo se smí vyrábět a uvádět do oběhu jen:

a) žitné pečivo vyrobené ze žitné mouky s příměsí 25%, pšeničné mouky (dalamánky, bosňáci, sůvy, točenice a pod.). Jest buď nesypané nebo sypané solí, kmínem nebo obojím;

b) pšeničné pečivo žemlové vyrobené z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku (bulky, žemle tlačené, žemle řezané a pod.);

c) pšeničné pečivo běžné vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku podle váhy (počítáno na mouku). Musí býti zhotoveno pletením, vinutím nebo jiným způsobem a je sypané nebo nesypané (na př. housky, rohlíky, hvězdičky, večky a pod.);

d) pšeničné šišky na chlebíčky vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku podle váhy (počítáno na mouku);

e) pšeničné pečivo jemné vyrobené z pšeničné mouky, s použitím nejméně 15% cukru a nejméně 15% tuku podle váhy (počítáno na mouku). Může býti zpracováno do různých, tvarů (rohlíčky, koláčky, šátečky, briošky, buchty, koláče, vánočky, mazance, třené bábovky a pod.) a je sypané nebo nesypané, s náplní nebo bez náplně; vyráběny mohou být jen ty druhy jemného pečiva, pro které jsou stanoveny ceny;

f) slané tyčinky nebo preclíky vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejméně 2% cukru a nejméně 8% tuku podle váhy (počítáno na mouku). Jsou sypané nebo nesypané a mohou býti vařené nebo nevařené. Nejvyšší obsah vody nesmí přestoupiti 10% podle váhy ve vychladlém výrobku. Mohou býti vyráběny buď jako malé slané tyčinky nebo malé slané preclíky, při čemž jednotlivý kus smí vážit nejvýše 10 g, nebo jako velké slané tyčinky nebo velké slané preclíky, při čemž jednotlivý kus musí vážiti 25 g nebo 50 g;

g) speciální pečivo vyrobené z obilí nebo jiných surovin, které byly zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem. K jeho výrobě je třeba povolení ministerstva výživy.

(2) Jako houskové kostky do knedlíků se smějí uvádět do oběhu kostky vyrobené rozkrájením nesypaného pšeničného pečiva žemlového nebo pšeničného pečiva k tomu účelu zvlášť vyrobeného.

(3) Jako pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu strouhanka vyrobená rozemletím pšeničného pečiva k tomu účelu zvlášť vyrobeného.

§ 17.

(1) Při výrobě všech druhů chleba a pečiva, houskových kostek do knedlíků a pšeničné strouhanky je dovoleno používat běžných přísad jako soli, sladu, mléka, vajec, mandlí, oříšků, rozinek a pod.

(2) Pomocných přísad, jimiž se rozumějí přísady kypřící, barvící, kořenící, aromatické cukry, vazné mouky, přísady kyselící, tukové, lecitinové, luštěninové, produkty odbourávání škrobu, přísady proti vadám a nemocem chleba a pečiva a pod., lze používat jen, pokud jejich výroba a používání byty povoleny ministerstvem výživy a, pokud je toho třeba, též ministerstvem zdravotnictví.

(3) Používání jiných přísad chemických je zakázáno.

§ 18.

(1) Každý chléb musí býti opatřen značkou výrobce, t. j. jménem nebo začátečními písmenami jeho jména nebo jeho zapsanou ochrannou známkou. Značka musí být vytlačena do kůrky chleba tak, aby byla jasně zřetelná. K označení chleba lze též použíti papírových štítků, které se vpekou na chléb. Přilepování těchto štítků lepidlem na chléb není dovoleno.

(2) Je-li uváděn do oběhu chléb balený v papírových nebo jiných obalech, může býti značka uvedena přímo na obalu. V tomto případě lze upustit od označování na kůrce.

§ 19.

(1) Žitný chléb smí býti vyráběn pouze o váze 1, 2, 3, 4 a 5 kg.

(2) Při kontrole váhy chleba se postupuje takto:

a) přezkoušení váhy třeba provésti na chlebě téhož původu v prodejně a jestliže jsou nutné další zkoušky, ve výrobně. Převažují se pouze vychladlé nezabalené chleby;

b) kontrola váhy chleba se provede v přítomnosti odpovědného vedoucího podniku nebo jeho zástupce. V případě závady musí vedoucí nebo jeho zástupce potvrdit svým podpisem správnost zjištěné váhy;

c) jednotlivý chléb do 24 hodin po upečení může mít úchylky na váze až 4% označené váhy. Je-li ztráta na váze u jednotlivého chleba vyšší jak 4%, je třeba zjistit průměrnou váhu nejméně 10 kusů; průměrná váha 10 kusů žitných chlebů stejně označené váhy může mít úchylky ve váze až do 2%.

§ 20.

(1) Žitné pečivo se smí vyrábět jen o váze 50 g nebo 100 g, pšeničné pečivo žemlové o váze 38 g nebo 77 g, pšeničné pečivo běžné o váze 33 g nebo 70 g.

(2) Pšeničné šišky na chlebíčky smějí se vyrábět o váze 460 g.

(3) Pšeničné jemné pečivo se smí vyrábět o váze 23 g nebo jeho násobku, při čemž touto vahou se vždy rozumí váha jemného pečiva bez jakékoliv náplně.

(4) Jednotlivý kus pečiva může mít úchylky na váze až 6% z označené váhy. Je-li úchylka na váze u jednotlivého kusu vyšší jak 6%, je třeba zjistit průměrnou váhu 30 kusů téhož druhu. Průměrná váha 30 kusů pečiva stejného druhu může mít do 24 hodin po upečení úchylky ve váze nejvyše 5%. Při kontrole váhy je směrodatná váha pečiva bez náplně a bez obalu.

§ 21.

(1) Pečením ve mzdě se rozumí pečení chleba nebo pečiva z mouky nebo těsta, které zákazník sám dodá, po případě výměna mouky přímo za chléb nebo pečivo. Výměna dodané mouky je dovolena pouze u výrobce, t. j. v pekárně, nikoliv u překupníka; toto omezení neplatí pro pekárny provozované národními, družstevními nebo komunálními podniky. Pečení pšeničného chleba ve mzdě není dovoleno.

(2) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni vydat zákazníkům z dodané mouky veškerý chléb a veškeré pečivo, které bylo získáno zpracováním odevzdané mouky nebo se při zpracování odevzdané mouky obvykle získává, nejméně však:

a) za každých 730 g žitné mouky 1 kg žitného chleba nebo za 1 kg žitné mouky nejméně 1370 g žitného chleba;

b) za 1 kg pšeničné mouky 36 kusů pšeničného pečiva běžného po 33 g nebo 17 kusů pšeničného pečiva po 70 g.

VII. Sušení čekanky a řepy cukrovky, výroba kávovin a jejich rozdělování.

A. Suroviny k výrobě kávovin.

§ 22.

K výrobě kávovin smí býti používáno těchto surovin:

a) hlavních:

1. plodin obsahujících škrob, t. j. obilí nebo z něho vyrobených polotovarů, jako sladu,

2. kořenů čekanky a řepy cukrovky,

3. fíků a carobe (svatojánský chléb),

4. cukru všech druhů.

b) pomocných:

1. jedlých tuků,

2. olejů rostlinných nebo živočišných (nikoliv minerálních).

§ 23.

Výroba sušené čekanky a sušené řepy cukrovky.

Sušenou čekanku a sušenou řepu cukrovku smějí vyrábět pouze podniky, které určí Československé mlýny se souhlasem ministerstva výživy.

§ 24.

Příděl suroviny.

(1) Nákup obilí pro výrobu kávovin plánují Československé mlýny v souladu s rámcovým plánem pro příděl obilí, který sestavuje Ústředí.

(2) Ostatní suroviny pro výrobu kávovin přiděluji Československé mlýny podle směrnic ministerstva výživy.

B. Výroba kávovin a jejich rozdělování.

§ 25.

Výrobci kávovin smějí vyráběti a uváděti do oběhu pouze ty druhy kávovin, jejichž výroba je povolena ministerstvem výživy, po případě, kde je toho zapotřebí, i ministerstvem zdravotnictví.

§ 26.

Plán výroby kávovin.

(1) Kávoviny smějí vyrábět pouze podniky, které určí se souhlasem ministerstva výživy Československé mlýny.

(2) Výrobu kávovin řídí Československé mlýny tak, že rozpisují pro každý měsíc nebo jiné časové období za účasti ústředí a VDP podle schváleného plánu výrobní plán pro každý druh kávovin tak, aby bylo zajištěno plynulé uspokojení potřeby kávovin.

(3) Výroba kávovin ve mzdě ze surovin dodaných zákazníkem není dovolena.

§ 27.

Balení.

(1) Kávoviny všeho druhu se smějí uváděti do obchodu jen v pevně uzavřeném obalu, na němž musí býti vyznačeno:

a) jméno výrobce,

b) místo výroby,

c) označení druhu zboží,

d) netto váha,

e) návod k použití.

Na obalu kávovin s výjimkou obilné kávy musí býti dále vyznačeno číslo povolení ministerstva zdravotnictví, u plodové cikorky též množství plodů v ní obsažených udáno v procentech.

(2) Balení kávovin jest dovoleno jen u výrobců, a to pouze do balíčků o váze, pro kterou jsou vyhlášeny prodejní ceny.

(3) Označení váhy musí býti zřetelně čitelné.

VIII. Vedení záznamů, podávání hlášení a vydávání dokladů.

§ 28.

Osoby a podniky, které vyrábějí mlýnské výrobky z obilí, chléb a pečivo, těstoviny, sušenou čekanku nebo sušenou řepu cukrovku a kávoviny, musí vésti záznamy, podávati hlášení a vydávati doklady podle směrnic ministerstva výživy, po případě státního úřadu plánovacího.

IX. Závěrečná ustanovení.

§ 29.

Pokud v této vyhlášce není jinak stanoveno a v hospodářských smlouvách nebyly sjednány jiné podmínky, jsou pro dodávky výrobků rozhodující zvyklosti té plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo zboží dodáno, pokud se smluvní strany nepodrobily zvyklostem jiné plodinové bursy.

§ 30.

Ministerstvo výživy může stanoviti nebo povoliti výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 31.

Přestupky ustanovení této vyhlášky a předpisů podle ní vydaných se trestají podle §§ 8 a 9 dekretu presidenta republiky č. 118/1945 Sb., ve znění zákona č. 274/1948 Sb.

§ 32.

Dnem účinnosti této vyhlášky pozbývají platnosti:

1. Vyhláška ministerstva výživy č. 714/1949 Ú. l. I, o samozásobení mlýnskými výrobky z pšenice a žita.

2. Ustanovení § 2 odst. 1 a 2 vyhlášky ministerstva výživy č. 971/1949 Ú. l. I, o dávkách potravin.

3. Vyhláška ministerstva výživy č. 978/1949 Ú. l. I, kterou se upravuje mletí obilí a luštěnin a hospodaření s jedlými mlýnskými výrobky.

4. Vyhláška ministerstva výživy č. 980/1949 Ú. l. I, o výrobě těstovin.

5. Vyhláška ministerstva výživy č. 981/1949 Ú. l. I, o výrobě chleba a pečiva, ve znění vyhlášky ministerstva výživy č. 76/1950 Ú. l. I.

6. Vyhláška ministerstva výživy č. 1039/1949 Ú. l. I, kterou se upravuje sušení čekanky a řepy cukrovky, výroba kávovin a jejich rozdělování.

7. Vyhláška ministerstva výživy č. 931/1949 Ú. l. I, o vedení záznamů, podávání hlášení a vydávání dokladů podniky, které vyrábějí mlýnské výrobky z obilí a luštěnin, chléb a pečivo, těstoviny, sušenou čekanku, sušenou řepu cukrovku a kávoviny nebo které toto zboží rozdělují.

§ 33.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí pouze v zemích českých.

Ministryně:

Ing. Jankovcová v. r.

Příloha č. 1 vyhlášky ministerstva výživy č. 460/1950 Ú. l. I.

Zpracování obili a luštěnin.

I. Výtěžnost a druhy výrobků.

(1) Procento výtěžnosti určuje ministerstvo výživy.

(2) V obchodním mletí smějí býti vyráběny pouze tyto běžném mlýnské výrobky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy, krupky nebo perličky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“;

d) z ovsa: ovesné vločky.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ovsa na ovesné vločky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ovesné otruby“ a „ovesné slupky“;

e) z prosa: jáhly.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování prosa na jáhly a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „krmné jáhly“, „zadní proso“ a „prosné omelky“;

f) z pohanky: pohanková krupice.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování pohanky, na pohankovou krupici a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „pohanková krmná mouka“ a „pohankové otruby“;

g) z rýže: loupaná rýže.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování rýže na loupanou rýži a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „rýžový odpad“;

h) z hrachu: loupaný hrách.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování hrachu na loupaný hrách a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „šrotovaný hrachový odpad“;

ch) ze soje: sojová mouka odtučněná.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování soje na mouku a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „sojové otruby“ a „sojové slupky“.

(3) Jaká množství výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a) až ch) se mají vyrábět, stanoví se mlýnům ve výrobních rozpisech.

(4) Výroba speciálních mlýnských výrobků jako na př. dehydrovaná dětská krupička, celozrnné mouky (jedlé šroty), pápery z ovsa, ječmene, kukuřice, pšenice a luštěnin, burisony z pšenice a kukuřice, klíčky čistírenské (žitné a pšeničné) a klíčky mlýnské (pšeničné) a množství povoluje ministerstvo výživy.

II. Obsah popela.

1. Pro jednotlivé druhy mlýnských výrobků ze pšenice a žitá jsou stanoveny tyto nejvyšší hranice obsahu popela v sušině:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Popelem se rozumí minerální, t. j. nespalitelné části mouky vyjádřené s přesností na tisícinu procenta, při čemž číslo typu vyjádřené celým číslem znamená předepsané množství popela v sušině. Množství popela je ukazatelem stupně vymletí. Dovolené nejvyšší přípustné množství popela v sušině u jednotlivých mlýnských výrobků se rozumí včetně analytické odchylky, pracovní metody, která činí 0.030%.

Příloha č. 2 vyhlášky ministerstva výživy č. 460/1950 Ú. l. I.

⟪MEDIA:img_001⟫