MSBR 72 C 55/2023-46

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 15.000 Kč od 23. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.252 Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 15.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 17. 9. 2020 proběhlo mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným jednání o uzavření smlouvy o úvěru, na základě níž byla žalovanému na jeho bankovní účet poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit zpět předchůdci žalobce, avšak neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Žalovaný, ačkoliv byl písemně upomínán, dlužnou částku žalobci dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný ani žalobce se k věci na výzvu soudu nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

5. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným, se uskutečnilo jednání o uzavření smlouvy o úvěru, jak vyplývá z předložené smlouvy s uvedením jmen účastníků v záhlaví této smlouvy. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 17. 9. 2020 soud zjistil, že předchůdce žalobce zaslal na účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 7. 2022 mezi společností právnická osoba, jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 8. 2022. Předložená předžalobní výzva ze dne 12. 8. 2022 byla žalovanému odeslána téhož dne, jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Žalovaný však do dnešního dne na dlužnou částku ničeho neuhradil.

6. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.

7. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným proběhlo prostřednictvím prostředků komunikace jednání o uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla na účet žalovaného vyplacena částka ve výši 15.000 Kč. Žalovaný však za účelem vrácení poskytnuté částky ničeho neuhradil, čímž se bezdůvodně obohatil na úkon žalobce ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Pohledávka za žalovaným byla následně ve smyslu § 1879 o. z. postoupena na žalobce. Vedle dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 15.000 Kč vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečně desetidenní lhůty k plnění počínající běžet od odeslání předžalobní upomínky žalovanému. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle

§ 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.

Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.