OSKV 13 C 337/2025-36

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro vyklizení nemovitostí

I. Žalovaný je povinen vyklidit a předat žalobkyni pozemek p. č. st. Anonymizováno, druh zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, a dále pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, druh pozemku ovocný sad, obojí v katastrálním území jméno FO, obci adresa, zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota u katastrálního úřadu pro adresa, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost k vyklizení a předání pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba domu č. p. Anonymizováno, tak i pozemku p. č. Anonymizováno, v katastrálním území a obci jméno FO, vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota, skutkově uváděje, že žalobkyně je výlučným vlastníkem těchto nemovitostí, žalobkyně a žalovaný byli do května 2025 druh a družka, kteří žili v nesezdaném soužití v uvedených nemovitostech, v měsíci květnu 2025 došlo k ukončení jejich vztahu a společného soužití, kdy žalobkyně, aby předešla zhoršení vzájemných vztahů si našla náhradní bydlení, žalovaný nadále nemovitosti užíval, přestože nebyl jejich vlastníkem a nesvědčilo mu k jejich užívání žádné užívací právo. Žalobkyně koncem léta 2025 vyzvala žalovaného, aby si našel náhradní bydlení, vyjádřil se k podmínkám dalšího užívání nemovitostí, aby sdělil, zda má zájem si nemovitosti pronajmout a případně za jakých podmínek by se tak mělo stát. K vyřešení situace stran užívání nemovitostí nedošlo, žalovaný nemovitosti užívá, aniž by mu k těmto svědčilo užívací právo a v rozporu s vůlí žalobkyně, jakožto vlastníka. Vzhledem ke skutečnosti, že přes vzájemné jednání o mimosoudním vypořádání věci, jak uvedeno v bodě IV. žaloby, k dohodě nedošlo, žalobkyni nezbylo než se svým nárokem na ochranu vlastnického práva obrátit na soud. Do protokolu o jednání dne 29. 1. 2026 žalobkyně odmítla argumentaci žalovaného ohledně zpochybňování vlastnictví, s tím, že předložený výpis listu vlastnictví dokládá, že žalobkyně předmětný pozemek, jehož součástí je dům, nabyla smlouvou směnnou a smlouvou kupní, výslovně popřela, že by k nabytí předmětného pozemku, jehož součástí je stavba domu, došlo jiným způsobem, než který vyplývá z listu vlastnictví.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, namítaje, že má zájem na smírném řešení věci, žalobkyně nesdělila žádnou představu na způsob řešení věci, kdy s ohledem na dlouholeté partnerské soužití je mezi účastníky nevypořádáno množství nároků. Žalovaný v podání z 15. 1. 2026 učinil sporným tvrzení žalobkyně, že je výlučným vlastníkem dotčené stavby, tj. budovy č. p. 286, s tím, že vlastníkem stavby je objednatel, a to od počátku výstavby, kdy žalobkyně se na realizaci stavby žádným způsobem osobně nepodílela, o průběh stavby ne nezajímala, vše osobně zajišťoval on, žalobkyně se na realizaci stavby finančně nepodílela. Pokud žalobkyně tvrdí, že je výlučným vlastníkem stavby, nechť je vyzvána k předložení dokladů, že stavbu realizovala, že náklady na realizaci stavby zaplatila. Dále namítal, že žalobkyně tak není k podání žaloby aktivně legitimována, kdy jeho užívací právo ke stavbě je odvozeno od vlastnického práva, byť jako vlastník v katastru nemovitostí byla zapsána žalobkyně. V podání z 28. 1. 2026 žalovaný uvedl, že předkládá dokument, ze kterého je patrné, že vlastníkem nemovitosti je jméno FO.

3. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, a to na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z nesporných shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že jejich společné soužití, jako druh a družka, bylo ukončeno.

5. Z výpisu listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území jméno FO, obec adresa, vedeného adresa, soud zjistil, že zde je zapsáno vlastnické právo Jméno žalobkyně k nemovitostem, a to pozemkové parcele p. č. st. Anonymizováno, jejíž součástí je stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno, tak i pozemkové parcely p. č. Anonymizováno. Jako nabývací tituly jsou uvedeny kupní smlouva z 16.9.2019 a smlouva směnná z 5. 6. 2020.

6. Z dopisu z 31. 10. 2025 soud zjistil, že tímto se žalovaný vyjádřil k dopisu žalobkyně z 30.10.2025, odmítl požadavek na vyklizení a předání nemovitostí vzhledem k nevypořádaným majetkovým poměrům účastníků po ukončení společného soužití, a s tím souvisejícího řešení jeho bytové potřeby. Dále zde bylo, mimo jiné, uvedeno, že vychází z faktického stavu věci, že návrh na uzavření nájemní smlouvy řádně akceptoval a očekával zaslání návrhu nájemného a textu nájemní smlouvy.

7. Z dopisu žalovaného z 20. 10. 2025 adresovaného Jméno advokáta (právní zástupce žalobkyně) soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že tímto reaguje na telefonický rozhovor a navrhuje nájemné ve výši 13 000 Kč za měsíc bez energií.

8. Z výzvy právního zástupce žalobkyně z 1. 9. 2025 adresované žalovanému soud zjistil, že zde, mimo jiné, bylo uvedeno, že žalovaný byl dotázán, zda vzhledem k trvalému ukončení vzájemného soužití, má zájem nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. hodnota v katastrálním území jméno FO dále užívat, a pokud ano, jakým způsobem navrhuje, aby probíhala úhrada nájemného a souvisejících plateb s tím, že pokud projeví zájem v užívání pokračovat, připraví kancelář JUDr. jméno FO nájemní smlouvu, kterou budou upravena práva a povinnosti k nemovitým věcem. Dále byl žalovaný vyzván k vyjádření se, k jakému datu je schopen nemovitosti vyklidit, pokud si je nebude přát dále užívat, kdy v takovém případě bude žalobkyně trvat ne vyklizení nejpozději k 30. 9. 2025.

9. Z dopisu právního zástupce žalobkyně z 18. 9. 2025 adresované žalovanému soud zjistil, že tímto se žalobkyně vyjádřila k podání žalovaného z 10. 9. 2025 tak, že neobsahuje žádné konkrétní návrhy ohledně užívání nemovitostí, kdy vzhledem k tomuto se předpokládá, že zde není zájem žalovaného k uzavření nájemní smlouvy předmětných nemovitostí užívaných bez právního důvodu, a ty budou řádně předány k 30. 9. 2025. Současně bylo uvedeno, že dopis je výzvou ve smyslu ust. § 142a o.s.ř.

10. Z vyjádření právního zástupce žalobkyně z 30. 10. 2025 adresované žalovanému soud zjistil, že tímto se žalobkyně vyjádřila k nabídce z 20. 10. 2025 na uzavření nájemní smlouvy tak, že s ohledem na dosavadní vývoj věci se návrh nepřijímá a trvá se na vyklizení nemovitostí ve lhůtě do 5. 11. 2025.

11. Z dopisu žalovaného z 24. 9. 2025 adresovaného Jméno advokáta soud zjistil, že zde, mimo jiné, bylo uvedeno, že má zájem o užívání nemovitostí, tj. o uzavření nájemní smlouvy.

12. Z dopisu žalovaného z 9. 9. 2025 adresovaného JUDr. jméno FO soud zjistil, že zde, mimo jiné, bylo uvedeno, že se nebrání dohodě na úpravě vzájemných poměrů účastníků, nelze však řešit pouze jednu část problému, žádá o sdělení návrhu na majetkové vypořádání.

13. Z dohody o narovnání z 10. 2. 2020, uzavřené mezi společností právnická osoba a Mgr. jméno FO na straně jedné, a Jméno žalobkyně na straně druhé, soud zjistil, že tímto byla upravena vzájemná práva a povinnosti z právních vztahů specifikovaných v bodě I. dohody, kdy účastníci se dohodli na narovnání svých vzájemných práv a povinností způsobem uvedeným v bodě II. této dohody.

14. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr.

15. Dle ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

16. Dle ust. § 980 odst. 2 občanského zákoníku, je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

17. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na vyklizení a předání nemovitostí důvodným, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to z následujících důvodů:

18. V řízení o žalobě na ochranu vlastnického práva dle § 1040 občanského zákoníku žalobce musí prokázat, že nastaly právní skutečnosti na jejichž základě nabyl vlastnictví, případně jiné právo, o které lze opřít žalobu na vydání věci. Vlastník též musí prokázat, že žalovaný mu věc zadržuje, že věc přešla do držby či detence žalovaného. Žalobní petit musí odpovídat nároku vyplývajícímu z hmotného práva, tj. jde-li o nemovitost, je třeba se domáhat jejího vyklizení a předání žalobci. Žalovaným je ten, kdo vlastníkovu věc neprávem zadržuje. Z provedených důkazů, a to výpisem listu vlastnictví č. hodnota, se podává, že jako vlastník předmětných nemovitostí je zapsána žalobkyně, přičemž nabývacím titulem je kupní smlouva z 16. 9. 2019 a smlouva směnná z 5. 6. 2020. Ve smyslu ust. § 980 odst. 2 občanského zákoníku se tak má za to, že vlastnické právo žalobkyně bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem, kdy katastr nemovitostí je veřejným seznamem. Nedůvodné jsou tak námitky žalovaného ohledně nabytí vlastnictví ve vztahu k domu č. p. 286 jeho zhotovením, kdy předmětný dům je součástí pozemku p. č. st. 88. Žalobkyně vlastnictví předmětných pozemků nabyla na základě kupní a směnné smlouvy, tj. převodem vlastnického práva ve smyslu § 1099 občanského zákoníku a zápisem tohoto převodu do katastru nemovitostí dle § 1105 občanského zákoníku. Nerozhodné jsou skutečnosti vyplývající z dohody o narovnání z 10. 2. 2020, neboť ta byla uzavřena mezi žalobkyní a třetími osobami, nelze dovodit převod nemovitostí na třetí osoby, tím méně nabytí vlastnického práva k nemovitostem. Nedůvodnou je tak námitka žalovaného ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně k podání žaloby. Z provedených důkazů, a to jednotlivými dopisy ohledně komunikace účastníků z období září – říjen 2025, tak i nesporného tvrzení ohledně ukončení společného soužití účastníků, se podává, že žalovaný předmětné nemovitosti užíval a užívá i v době po ukončení soužití účastníků, k uzavření smlouvy o nájmu předmětných nemovitostí ve smyslu § 2201, § 2235 občanského zákoníku nedošlo, žalovaný přes opakované výzvy ze strany žalobkyně tyto nemovitosti nevyklidil a žalobkyni nepředal. Lze uzavřít, že žalovaný předmětné nemovitosti užívá bez právního důvodu, neboť právo bydlení žalovaný odvozoval toliko od souhlasu žalobkyně, jakožto vlastníka, k užívání nemovitostí, nikoliv ze skutečností jiných, tak i skutečnost, že žalovaný předmětné nemovitosti přes výzvy dobrovolně nevyklidil a žalobkyni nepředal. Nerozhodné jsou námitky žalovaného ohledně vzájemných vztahů účastníků, nevypořádání možných majetkových nároků vzniklých v době trvání společného soužití účastníků v souvislostí se stavbou a financováním stavby domu, tj. soud neprovedl (zamítl) veškeré zbývající důkazní návrhy žalovaného, neboť ty směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností z hlediska žalobou uplatněného nároku. Civilní sporné řízení je ovládáno zásadou dispoziční (nikoliv vyšetřovací), tj. bylo na žalobkyni, zda a jaký nárok učinila předmětem řízení, kdy uplatněný nárok na vydání věci – vyklizení nemovitostí, byl identifikován žalobním petitem, tak i skutkovými tvrzeními, z nichž nárok vyplývá.

19. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1, § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšnou, tj. soud jí přiznal náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, tak i nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva se skutkovým stavem, účast u jednání soudu dne 29. 1. 2026) po 2 300 Kč dle § 9 odst. 1, § 7 téže vyhlášky (z tarifní hodnoty 30 000 Kč), 4 režijních paušálech po 450 Kč dle § 13 téže vyhlášky, jakož i DPH se k tomuto vztahující ve výši 2 310 Kč, celkem, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.