OSPH02 10 C 4/2025-285

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený 12. 4. 1982 bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 3 044 942,75 Kč,

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 3 044 942,75 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 2 250 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po rozšíření žaloby domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 044 942,75 Kč z titulu náhrady škody za propadnuté a zlikvidované věci, která mu byla způsobena nezákonným trestním stíháním vedeným Okresním soudem v anonymizováno pod sp. zn. anonymizováno. Žalobu odůvodnil tím, že usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství policie kraje adresa, Územní odbor anonymizováno, Oddělení hospodářské kriminality ze dne datum, č. j. Anonymizováno, bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením dle § 268 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákoníku a přečinu porušení chráněných průmyslových práv dle § 269 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno, byl žalobce uznán vinným ze spáchání výše specifikovaných přečinů, přičemž žalobce byl daným rozhodnutím odsouzen podle § 268 odst. 3 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku a § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku k úhrnnému trestu propadnutí věci (konkrétně šlo o disky kol a středové krytky a 1 kus razítka). Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. anonymizováno-996 bylo odvolání žalobce zamítnuto. Žalobce tak následně podal proti napadenému usnesení Krajského soudu v Brně dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky. Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne datum, č. j. anonymizováno-1063, kterým podle § 265k odst. 1 trestního řádu zrušil napadené usnesení, napadený rozsudek a také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím dále podle § 265l odst. 1 trestního řádu přikázal státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v anonymizováno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. jméno FO základě uvedeného usnesení Nejvyššího soudu vydal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v anonymizováno dne datum, č.j. anonymizováno-172 usnesení o zrušení usnesení policejního orgánu ze dne datum, č.j. KRPJ-56059/TČ-2017-161081-PCH o zahájení trestního stíhání žalobce a vrátil věc policejnímu orgánu do fáze prověřování. Nicméně po vydání napadeného usnesení odvolacího soudu byl právnická osoba, Územní pracoviště adresa, Odbor Odloučené pracoviště adresa, realizován napadený rozsudek ohledně výroku vztahujícího se k propadnutí věcí v něm specifikovaných. Jméno žalované si uvedené věci k propadnutí převzal k dalšímu postupu dne datum a dne datum. Konkrétně se jednalo o 716 kusů kol k motorovým vozidlům, přívěsům a návěsům, dále o hliníkové disky kol, o 882 kusů ozdobných poklic na kola motorového vozidla, o středové pokličky, samolepky pokliček s logem automobilky a razítko automobilky anonymizováno. Jméno žalované byl po vydání usnesení Nejvyššího soudu osloven z důvodu vydání těchto výše uvedených věcí policejnímu orgánu k dalšímu prověřování, avšak tento sdělil, že vše již bylo obratem zlikvidováno. Vzhledem k tomu, že nebylo možné zajistit procesně použitelné důkazy vydal policejní orgán dne datum usnesení č. j. Anonymizováno, kterým podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložil trestní věc, když dospěl k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není namístě věc vyřídit jinak. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Tímto bylo trestní stíhání žalobce definitivně ukončeno. S ohledem na skutečnost, že na nákupních fakturách nebyl jako odběratel evidován žalobce, ale pan jméno FO a společnost právnická osoba., byla dne datum mezi žalobcem, jakožto postupníkem a společností právnická osoba. a panem jméno FO, jakožto postupiteli uzavřena smlouva o postoupení pohledávky (dále jen „Smlouva“). V důsledku uzavření této Smlouvy tak na žalobce přešel nárok společnosti právnická osoba. a pana jméno FO na náhradu škody za zlikvidované položky, které těmto osobám náležely, neboť byli vlastníky daných zlikvidovaných položek. Žalobce daný nárok u žalované uplatnil dne datum, přičemž žalovaná se stanoviskem ze dne datum uplatněný nárok žalobce neuznala ani zčásti.

2. Žalovaná žalovaný nárok zcela neuznala. Učinila nesporným, že žalobce u ní dne datum uplatnil žalovaný nárok, a to konkrétně v částce 3 022 289 Kč (žalovaná částka před rozšířením žaloby). V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve stanovisku ze dne datum uplatněný nárok zcela zamítla. Žalovaná dále uvedla, že jí bylo dne datum doručeno podání žalobce, jehož obsahem byla žádost o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., v jejímž rámci žalobce žádal zaplacení částky 8 088 885 Kč skládající se z nároku na náhradu nákladů trestního řízení ve výši 66 596 Kč, nároku na náhradu škody na propadnutých a zlikvidovaných věcech ve výši 3 022 289 Kč a nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 5 000 000 Kč. Podle sdělení žalobce mu měla anonymizováno a nemajetková újma vzniknout v důsledku trestního řízení vedeného u Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje adresa, Územního odboru anonymizováno, Oddělení hospodářské kriminality pod č. j. Anonymizováno (a též u Okresního soudu v anonymizováno pod sp. zn. anonymizováno). Podání bylo doplněno podáními žalobce ze dnů datum a datum. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne datum zamítla všechny nároky žalobce a doplňujícím stanoviskem ze dne datum žalovaná v návaznosti na důkazy předložené žalobcem v rámci soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. anonymizováno zaplatila žalobci náhradu nákladů trestního řízení ve výši 54 158,18 Kč. Žalobce předmětné nároky uplatnil žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro adresa, který rozsudkem ze dne datum, č. j. anonymizováno-247, uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů trestního řízení ve výši 2 873,57 Kč (výrok I.), co do částky 8 086 011,43 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (výrok III.). Rozsudek nabyl právní moci dne datum. V odůvodnění rozsudku soud ve vztahu k nyní žalovanému nároku shrnul, že žalobce dokládal vznik škody fakturami na propadlé a zlikvidované věci, přičemž však tyto faktury nebyly vystaveny na žalobce, ale na společnost právnická osoba. a pana jméno FO a dané zboží je též uvedeno v kontrolních hlášeních těchto osob. Soud proto žalobce vyzval, aby doplnil svá tvrzení ke skutečnosti, že anonymizováno ve výši 3 022 289 Kč byla způsobena jemu, a aby ke každé jednotlivé položce náhrady škody za propadlé a zničené věci sdělil její skutečnou cenu a nikoliv cenu průměrnou a aby ke svým tvrzením označil důkazy. Žalobce v reakci na výzvu soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávky ze dne datum, na jejímž základě přešel nárok na náhradu škody ze společnosti právnická osoba. a pana jméno FO na žalobce. Žalobce též doložil, že dne datum opětovně uplatnil u žalované nárok na náhradu škody na propadlých a zlikvidovaných věcech ve výši 3 022 289 Kč. Soud dané podání žalobce považoval za změnu žaloby, neboť „žalobce původně podáním ze dne datum uplatnil u žalované svůj nárok z titulu náhrady škody, která mu měla vzniknout zabavením a zlikvidováním věcí v jeho vlastnictví, přičemž následně podáním ze dne datum již uplatnil nárok nikoliv z titulu náhrady škody způsobené jemu, ale z titulu postoupené pohledávky, kterou měla být anonymizováno způsobena jméno FO a společnosti právnická osoba. Soud ovšem změnu žaloby nepřipustil, neboť výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu a připuštění změny by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Nelze ani přehlédnout skutečnost, že žalobce změnou žaloby a následnými kroky učiněnými po jednání konaném dne datum usiloval toliko o odstranění nedostatku aktivní legitimace, kterého si mohl být od počátku řízení vědom. Žalobce, jak výše uvedeno, se předběžným uplatněním ze dne datum a svou žalobou z datum domáhal náhrady škody, která byla způsobena nezákonným rozhodnutím právě jemu. Tuto skutečnost však sám žalobce vyvrátil, když připustil, že veškeré zboží bylo nakupováno společností právnická osoba. či jméno FO jako podnikající fyzickou osobu a tyto osoby mají ke všem fakturám kontrolní hlášení, z čehož vyplývá, že je musí mít ve svém účetnictví. Žalobce k výzvě soudu, že anonymizováno vznikla právě jemu, nenabídl žádná další skutková tvrzení. Žalobce toliko se shora jmenovanými uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky. Škodu po žalované tak neuplatňuje z titulu jemu vzniklé škody, ale z titulu škody vzniklé třetím osobám, jejichž pohledávka byla na žalobce postoupena. Jedná se tak o odlišný skutkový základ nároku než ten, který byl uplatněn žalobou a soud jej v rámci hospodárnosti řízení nepřipustil. Tato skutečnost však nebrání žalobci v budoucnu uplatnit svůj nárok znovu na základě jím tvrzených skutečností uvedených ve změněném návrhu.“ (body 43. a 44. odůvodnění rozsudku). Soud na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že „žalobci anonymizováno zabavením a zlikvidováním věcí nevznikla. Škodu je třeba chápat jako újmu, která nastala v majetkové oblasti poškozeného a projevuje se snížením jeho majetkového stavu. Žalobce nebyl vlastníkem propadlých a zlikvidovaných věcí, nemohlo tak ani dojít ke snížení jeho majetkového stavu, neboť likvidací věcí mohlo dojít ke snížení majetku společnosti právnická osoba. a jméno FO, kteří také věci vykazovaly ve svém účetnictví.“ (bod 45. odůvodnění). Žalovaná dále uvedla, že v rámci předmětného trestního řízení byly žalobcem vydány disky kol a středových krytek. jméno FO základě pravomocného trestu propadnutí věci si ve dnech datum a datum tyto věci převzal k dalšímu postupu Jméno žalované, Územní pracoviště adresa, Odloučené pracoviště adresa a věci byly obratem zlikvidovány. V rámci trestního řízení nebylo rozhodnuto o vrácení předmětných věcí žalobci, ani jiné osobě. Z vyžádaného vyjádření dozorujícího státního zástupce vyplývá, že státní zastupitelství ani po zrušení odsuzujícího rozsudku odvolacího soudu Nejvyšším soudem nepředpokládalo, že by zajištěné věci byly vydány žalobci nebo jiné osobě, a to mimo jiné z důvodu, že zajištěné věci byly po provedeném dokazování shledány jako technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích Evropské unie. Z vyjádření Ministerstva dopravy ze dne datum na č.l. 665 trestního spisu dále vyplývá, že žalobce (ani osoby uvedené ve fakturách na nákup zajištěných věcí, tj. společnost právnická osoba. a pan jméno FO) není držitelem schválení technické způsobilosti předmětných disků kol, které bylo uděleno Ministerstvem dopravy, a ani o toto schválení nepožádal. V neposlední řadě žalovaná uvedla, že z tvrzení žalobce ani z trestního spisu nijak nevyplývá, že by postupitelé byly účastníky přezkoumávaného trestního řízení, ve kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o propadnutí věci, s nímž je jako s odpovědnostním titulem spojován vznik škody. Trest propadnutí věci byl uložen přímo žalobci jako tamnímu obžalovanému a nikoliv postupitelům, když dle ustanovení § 70 odst. 3 trestního zákoníku může soud uložit trest propadnutí věci, jen jde-li o věc náležející pachateli. Z trestního spisu nevyplývá, že by se postupitelé svého tvrzeného vlastnictví k věcem zajištěným a posléze propadnutým a postavení zúčastněné osoby, jakkoliv domáhali. Z uvedeného vyplývá, že postupitelé jakožto tvrzení právní předchůdci žalobce nejsou osobami oprávněnými domáhat se náhrady škody ve smyslu § 7 odst. 1 OdpŠk a takovýto neexistující nárok tedy ani nemohli platně postoupit na žalobce. Žalovaná také upozorňuje, že pokud by mělo být zjištěno, že propadnuté věci patřily přímo žalobci (a ne postupitelům), pak o jeho nároku na náhradu škody již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. anonymizováno-247 tak, že se žaloba zamítá. V takovém případě je zde překážka věci pravomocně rozhodnuté a o nároku žalobce nelze rozhodnout znovu.

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporu, že žalobce u žalované shora uvedený nárok uplatnil dne datum.

4. Dále účastníci řízení učinili nesporným, že dne datum vydala právnická osoba, Krajské ředitelství policie kraje adresa, Územní odbor anonymizováno, Oddělení hospodářské kriminality usnesení č. j. Anonymizováno, jímž bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a přečin porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku. Usnesení si žalobce převzal dne datum. Stížnost podaná žalobcem proti usnesení byla zamítnuta podle § 148 odst. 1písm. c) tr. řádu usnesením Okresního státního zastupitelství v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-7. Dne datum podal policejní orgán návrh na podání obžaloby, č. j. Anonymizováno a dne datum podalo Okresní státní zastupitelství v anonymizováno obžalobu, č. j. anonymizováno-15. Trestním příkazem Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-855, byl žalobce odsouzen k úhrnnému trestu propadnutí věci (disků kol a středových krytek). Trestní příkaz byl zrušen podaným odporem. Hlavní líčení se u Okresního soudu v anonymizováno následně konalo ve dnech datum, datum, datum a datum, kdy byl vydán rozsudek č. j. anonymizováno-957, jímž byl žalobce odsouzen k úhrnnému trestu propadnutí věci (disků kol a středových krytek). Odvolání podané žalobcem bylo zamítnuto podle § 256 tr. řádu usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. anonymizováno-996. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Dne datum podal žalobce dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. anonymizováno-1031, byl podle § 265h odst. 3 tr. řádu zamítnut návrh žalobce na odklad výkonu rozhodnutí. Dne datum podalo právnická osoba vyjádření k podanému dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. anonymizováno-1063, byla rozhodnutí nižších soudů zrušena a státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v anonymizováno bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V odůvodnění Nejvyšší soud orgánům činným v trestním řízení vytkl vady v jejich postupu (zejména nedostatečné vymezení skutku a vady důkazních prostředků). Usnesením Okresního státního zastupitelství v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-172, bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno, došlo k odložení věci.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že postupitel č. tel. číslospolečnost právnická osoba. a postupitel č. tel. číslojméno FO uzavřeli shora uvedenou smlouvu s postupník, kterým byl žalobce. V bodě 1.1 dané smlouvy bylo uvedeno, že postupitel č. tel. čísloa postupitel č. tel. číslojsou věřitelé pohledávky za dlužníkem ČR, a to z titulu náhrady škody vzniklé v důsledku zabavení a následného zlikvidování věcí, konkrétně kol k motorovým vozidlům, přívěsům a návěsům, hliníkovým diskům kol, ozdobným poklicím na kola motorového vozidla, středových pokliček, samolepek pokliček, přičemž tyto věci patřily postupiteli č. hodnota a č. hodnota. V bodě 1.2 bylo uvedeno, že rozsudkem Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno, bylo rozhodnuto o propadnutí daných věcí. V bodě 1.4 bylo uvedeno, že dané trestní stíhání z důvodu zrušení rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení mělo být prováděno znovu. V důsledku zlikvidování věcí však nemohlo být v trestním řízení dále pokračováno, nemohlo být prokázáno, že trestní stíhání, resp. vydání rozsudku včetně uložení trestu propadnutí věcí bylo oprávněné a předmětná trestní věc musela být odložena. V důsledku zlikvidování věcí tak nebylo možné dojít k závěru, že došlo ke spáchání trestného činu a že zlikvidování věcí bylo oprávněné. V důsledku chybného postupu orgánů činných v trestním řízení tak byla postupiteli č. hodnota a 2 způsobena anonymizováno, která spočívala v zabavení a následném zlikvidování věcí. V bodě 1. 5 bylo uvedeno, že pohledávka v celkové výši 3 022 289,42 Kč se skládá z níže specifikovaných věcí, které jsou popsány podrobně v bodě 1.5. V bodě s názvem postoupení pohledávky, a to konkrétně v bodě 2. 1 bylo uvedeno, že postupitel č. tel. čísloa č. hodnota tímto na postupníka postupuje svou pohledávku za dlužníkem specifikovanou v čl. 1 smlouvy.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. anonymizováno-247, bylo zjištěno, že soud rozhodl tak, že výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobci částku 2 873,57 Kč, výrokem II. žalobu co do částky 8 086 011,43 Kč a výrokem III. rozhodl o nákladech řízení. V daném řízení se žalobce domáhal zaplacení částky 8 088 885 Kč z titulu nezákonné trestního vedeného u Okresního soudu v anonymizováno pod sp. zn. anonymizováno, přičemž tato částka představovala náhradu nákladů trestního řízení ve výši 66 596 Kč, nároku na náhradu škody na propadnutých a zlikvidovaných věcech ve výši 3 022 289 Kč a nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 5 000 000 Kč. K požadavku na náhradu škody za zabavené a zlikvidované věci v daném řízení žalobce uvedl, že veškeré zboží bylo nakupováno společností právnická osoba. a jméno FO jako podnikající osobou a že tyto osoby mají ke všem fakturám kontrolní hlášení, přičemž následně uzavřel z danými subjekty smlouvu o postoupení pohledávky. Škodu po žalované tak v daném řízení neuplatňuje z titulu jemu vzniklé škody, ale z titulu škody vzniklé třetím osobám, jejichž pohledávka byla na žalobce postoupena. V bodě 45 rozsudku pak soud konstatoval, že žalobci anonymizováno zabavením a zlikvidováním věcí nevznikla. Škodu je třeba chápat jako újmu, která nastala v majetkové oblasti poškozeného a projevuje se snížením jeho majetkového stavu. Žalobce nebyl vlastníkem propadlých a zlikvidovaných věcí, nemohlo tak ani dojít ke snížení jeho majetkového stavu, neboť likvidací věcí mohlo dojít ke snížení majetku společnosti právnická osoba. a jméno FO.

7. Z faktur založených ve spise a v přílohové obálce bylo zjištěno, že tyto faktury byly vystavovány na pana jméno FO a společnost právnická osoba. jakožto kupující, když předmětem jednotlivých faktur bylo žalované zboží, ze kterého měla žalobci vzniknout tvrzená anonymizováno na propadnutých a zlikvidovaných věcech ve výši 3 044 942,75 Kč.

8. Ze zprávy Okresního státního zastupitelství v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-185, bylo zjištěno, že dne datum obdrželo dané okresní státní zastupitelství žádost žalované o stanovisko k požadavku na odškodnění žalobce. Státní zastupitelství uvedlo, že zajištěné disky kol byly již v původním dokazování shledány jako technicky nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích v zemích Evropské unie, kdy ani po zrušení odsuzujícího rozsudku odvolacího soudu Nejvyšším soudem nepředpokládalo, že by zajištěné věci byly vydány žalobci nebo jiné osobě.

9. Z dožádání Anonymizováno cel ze dne Anonymizováno adresované Anonymizováno bylo zjištěno, že v dané trestní věci bylo žádáno o poskytnutí informace, zda mj. žalobce, společnost právnická osoba. a jméno FO, zda v minulosti, nebo v současné době žádali u Anonymizováno o schválení technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích v ČR týkající se disků kol. Z reakce Anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce ani společnost právnická osoba. a jméno FO nejsou držiteli schválené technické způsobilosti předmětných disků kol, které by udělilo Ministerstvo dopravy a ani o toto schválení nepožádala.

10. Z vyjádření společnosti anonymizováno ze dne datum, Anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že předmětné hliníkové disky neměly potřebné označení, které by prokazovalo schválení technické způsobilosti pro ČR nebo EU.

11. Z rozsudku Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-957, bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným, že v době nejméně od března Anonymizováno do datum, nejprve prostřednictvím svého známého jméno FO podnikajícího pod IČO IČO a od datum, kdy byla založena společnost právnická osoba. jejím jménem, bez vědomí a souhlasu oprávněných vlastníků obrazových a slovních ochranných známek a průmyslových vzorů, prostřednictvím internetu nejméně na serverech Anonymizováno, nabízel k prodeji a prodával napodobeniny hliníkových disků kol pro různé značky automobilů, zhotovené podle chráněných průmyslových vzorů automobilek anonymizováno právnická osoba., Anonymizováno jméno FO, jméno FO, Anonymizováno jméno FO (Anonymizováno), právnická osoba, Anonymizováno jméno FO, Anonymizováno, Anonymizováno jméno FO, Anonymizováno, jméno FO Anonymizováno, a výrobce disků Anonymizováno a dále nabízel k prodeji a prodával k takovým diskům neoriginální středové krytky s napodobeninami ochranných známek uvedených společností a byl mu uložen trest propadnutí věci a nebo jiné majetkové hodnoty, které byly zabaveny při domovním prohlídkách (zabavené a zlikvidované věci). Z odůvodnění bylo dále zjištěno, že žalobce v rámci své výpovědi v trestním řízení uvedl, že obchodoval s náhradními díly, s alu koly a příslušenstvím, přičemž se jednalo o zboží uvedené na evropský trh, prodej hliníkových kol inzeroval na webových stránkách, případně propagací na inzerovaných serverech, prodával celé sady i jednotlivé disky. Rozsudek nabyl právní moci dne datum, kdy byl následně zrušen dovolacím soudem.

12. Z příkazu k domovní prohlídce ze datum, č. j. Anonymizováno, bylo zjištěno, že soudce Okresního soudu v anonymizováno vydal příkaz k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků, a to k bytu č. Anonymizováno č. adresa v anonymizováno, domu č. p. adresa v anonymizováno, domu č. p. adresa, domu č. p. Anonymizováno na adresa v anonymizováno, domu č. p. Anonymizováno na adrese adresa v anonymizováno, bytu č. Anonymizováno/6 v domě č. p. adresa, osobního automobilu tovární značky Anonymizováno, VIN VIN kód, nákladního automobilu Anonymizováno, Anonymizováno VIN kód a Anonymizováno s odůvodněním, že mj. žalobce k nabízení a následnému prodeji padělků kol a ochranných známek využívá společnost právnická osoba., jejíž jedinou jednatelkou je bývalá manželka žalobce právnická osoba, přičemž tato společnost byla založena až dne datum. Do té doby využíval k prodeji podnikající fyzickou osobu jméno FO. Žalobce má padělky kol dle poznatků Generálního ředitelství cel skladovat na adrese adresa a adresa v anonymizováno a přepravovat padělky ve vozidle Anonymizováno.

13. Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne datum bylo zjištěno, že prohlídka byla provedena na základě příkazu Okresního soudu v anonymizováno vydaného dne datum v nemovitosti v adresa, a to stavby č. p. Anonymizováno nacházející se na parcele st. Anonymizováno, anonymizováno. Domovní prohlídka byla provedena jako neodkladný úkon po předchozím výslechu právnická osoba (bývalá manželka žalobce), která uvedla, že vlastníkem dané nemovitosti je jméno FO, bratr žalobce. Nemovitost využívá na základě nájemní smlouvy, která je uzavřena na její jméno. Současně uvedla, že prohlídce bude přítomen její bývalý manžel, tedy žalobce. Žalobce dále uvedl při domovní prohlídce, že v garáži jsou obuté sady kol a neví o tom, jestli jsou v nemovitosti doklady k nákupu a prodeji disků. V souvislosti s prováděnou domovní prohlídkou v souladu s ustanovením § 78 trestního řádu požadované věci vydal žalobce dobrovolně, což stvrdil svým podpisem. Příkaz o prohlídce byl doručen dne datum osobě právnická osoba a dále byl doručen žalobci, který byl v té době uživatelem nemovitosti adresa anonymizováno.

14. Z protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne datum bylo zjištěno, že prohlídka byla provedena na základě příkazu Okresního soudu v anonymizováno vydaného dne datum v nemovitosti v adresa, a to stavby č. p. 389 nacházející se na parcele st. 529, anonymizováno. Domovní prohlídka byla provedena jako neodkladný úkon, domovní prohlídka byla provedena v prostorách domu, který má pronajata společnost právnická osoba., jejíž jednatelkou je právnická osoba a která byla vyslechnuta před provedením domovní prohlídky. právnická osoba určila jako osobu, která bude přítomna při prohlídce těchto prostor žalobce. Žalobce uvedl při domovní prohlídce, že se zde nacházejí faktury k nákupu a prodeji dané zboží, notebook, který sloužil k zajištění chodu společnosti právnická osoba., kdy veškeré tyto věci dobrovolně vydal, což stvrdil svým podpisem. Příkaz k domovní prohlídce byl doručen dne datum osobě právnická osoba a dále byl doručen žalobci.

15. Z protokolu u vydání věcí ze dne datum bylo zjištěno, že jméno FO byla vyzvána k vydání věcí ve Anonymizováno, která předmětné věci dobrovolně vydala, když uvedla, že dané věci nejsou její, kdy garáž, ve které byly tyto věci, má pronajatou na základě nájemní smlouvy společnost právnická osoba. zastoupená paní právnická osoba.

16. Ze zprávy Generálního ředitelství cel ze dne datum bylo zjištěno, že Policii ČR byly předány mj. předmětné zabavené věci, za které žalobce požaduje náhradu škody.

17. Ze stížnosti na postup pracovníků Generálního ředitelství cel ze dne datum adresované Anonymizováno bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. zastoupená právnická osoba si stěžovala na postup pracovníků Generálního ředitelství cel při domovních prohlídkách na adresách uvedených v příkazu k domovním prohlídkám vydaným Okresním soudem v anonymizováno dne datum. Konkrétně uváděla, že zabavením výše uvedených věcí byla znemožněna obchodní činnost společnosti, kdy hlavním účelem zásahu nebylo zjistit skutečný stav, nicméně zničit konkurenci, jak jinak si lze totiž vysvětlit skutečnost, že vedoucímu vyšetřovací skupiny celou situaci vysvětlili a bylo dohodnuto, že zboží z produkce Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno nebude odebráno. Zabavené věci nebyly vráceny a ani nebyl sdělen další postup.

18. Z odpovědi Okresního státního zastupitelství v anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že okresní státní zastupitelství reagovalo na stížnost společnosti právnická osoba. ze dne datum. Z odůvodnění odpovědi bylo zjištěno, že dne datum státní zastupitelství obdrželo od Anonymizováno podání ze dne datum. Po přezkoumání spisu státní zastupitelství došlo k závěru, že k podnětu společnosti právnická osoba. nelze přisvědčit. V postupu pracovníků Generálního ředitelství cel nebylo shledáno takových závad, aby byl některý z jejich úkonů zrušen či zpochybněn, kdy neobstojí námitka společnosti právnická osoba., že byly zabaveny věci, které být neměly, že věc měla být řešena obchodněprávním sporem. Nelze totiž přehlédnout, že disky kol a jejich příslušenství ale i ostatní věci společnosti právnická osoba. nebyly zabaveny ani odňaty, ale že byly oprávněnými osobami policejnímu orgánu vydány postupem dle § 78 trestního řádu.

19. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak toto soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud pak k důkazu zamítl provést další důkazy pro nadbytečnost, když na základě provedených důkazů byl schopen učinit skutkové a právní závěry.

20. Soud věc po právní stránce posoudil podle těchto ustanovení:

Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle ustanovení § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Podle ustanovení § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla anonymizováno.

Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

Podle ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena anonymizováno, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

Podle ustanovení § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

Podle ustanovení § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

Ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

22. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

23. Soud má za prokázané a ostatně toto bylo i mezi účastníky řízení nesporné, že dne datum vydala Policie ČR, Krajské ředitelství policie kraje adresa, Územní odbor anonymizováno, Oddělení hospodářské kriminality usnesení č. j. Anonymizováno, jímž bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a přečin porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku. Usnesení si žalobce převzal dne datum. Stížnost podaná žalobcem proti usnesení byla zamítnuta podle § 148 odst. 1písm. c) tr. řádu usnesením Okresního státního zastupitelství v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-7. Dne datum podal policejní orgán návrh na podání obžaloby, č. j. Anonymizováno a dne datum podalo Okresní státní zastupitelství v anonymizováno obžalobu, č. j. anonymizováno-15. Trestním příkazem Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-855, byl žalobce odsouzen k úhrnnému trestu propadnutí věci (disků kol a středových krytek). Trestní příkaz byl zrušen podaným odporem. Hlavní líčení se u Okresního soudu v anonymizováno následně konalo ve dnech datum, datum, datum a datum, kdy byl vydán rozsudek č. j. anonymizováno-957, jímž byl žalobce odsouzen k úhrnnému trestu propadnutí věci (disků kol a středových krytek). Odvolání podané žalobcem bylo zamítnuto podle § 256 tr. řádu usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. anonymizováno-996. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Dne datum podal žalobce dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. anonymizováno-1031, byl podle § 265h odst. 3 tr. řádu zamítnut návrh žalobce na odklad výkonu rozhodnutí. Dne datum podalo právnická osoba vyjádření k podanému dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. anonymizováno-1063, byla rozhodnutí nižších soudů zrušena a státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v anonymizováno bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V odůvodnění Nejvyšší soud orgánům činným v trestním řízení vytkl vady v jejich postupu (zejména nedostatečné vymezení skutku a vady důkazních prostředků). Usnesením Okresního státního zastupitelství v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-172, bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno, došlo k odložení věci.

24. Žalobce se v daném řízení domáhal náhrady škody z titulu nezákonného rozhodnutí, když soud má za prokázané, že ve vztahu k jeho osobě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Ve vztahu ke společnosti právnická osoba. a panu jméno FO nebyla vydána žádná rozhodnutí, natož pak nezákonná rozhodnutí. Samotná anonymizováno žalobci měla být způsobena zlikvidováním věcí, ohledně kterých mu byl rozsudkem Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-957, uložen trest propadnutí věcí. Ostatně, že došlo k uložení tohoto trestu a že věci uvedené v daném rozsudku byly zlikvidovány nebylo mezi účastníky řízení sporu. Žalobce danou škodu pak odvozoval od toho, že tímto měla být způsobena anonymizováno 3. osobám, a to konkrétně panu jméno FO a společnosti právnická osoba., na které byli vystavovány jednotlivé faktury jakožto kupující, když z daného vyplývá, že vlastnické právo k daným věcem náleží těmto osobám. Dané osoby pak smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum postoupili pohledávky na náhradu škody proti žalované z daného trestního řízení.

25. Postoupení pohledávky (cese) je změnou v osobě věřitele, nikoliv převodem vlastnického práva k věci, ačkoliv jde o převod majetkové hodnoty. Postupitel (původní věřitel) převádí své právo na nového věřitele (postupníka) na základě smlouvy, přičemž dlužník se nemění.

26. K obligatorním náležitostem smlouvy o postoupení pohledávky vedle označení účastníků (postupitele a postupníka) patří identifikace postupované pohledávky, která musí zahrnovat řádné označení postupitelova dlužníka a popis pohledávky co do její výše a skutečností, na nichž se zakládá. Postupovaná pohledávka musí být identifikována dostatečně určitě – tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem a aby mezi smluvními stranami nevznikaly pochybnosti o tom, jaká pohledávka, jak a kdy byla postoupena. Požadavek identifikace nemusí být vždy naplněn jen vymezením předmětu plnění a osoby dlužníka, případně právního důvodu plnění. Identifikaci postupovaných pohledávek je možno provést i zprostředkovaně, například odkazem na čísla postupitelových faktur, a také uvedením právní skutečnosti, na níž je založena, výší, splatností, případně i jinými skutečnostmi, včetně odkazu na eventuální titul, jímž byla přiznána. Je-li nepochybné, že účastníci smlouvy o postoupení pohledávky ve smlouvě projevili vůli uzavřít smlouvu za úplatu, spočívá neurčitost smlouvy i v neexistenci dohody o výši úplaty za postoupení pohledávky (NS 32 Odo 1242/2005).

27. Z daného tak jednoznačně vyplývá, že společnost právnická osoba. a jméno FO na žalobce nepřevedli vlastnické právo k jednotlivým věcem toliko postoupili případnou pohledávku z daného trestního řízení. Soud se tak dále zabýval tím, zda mohlo dojít k postoupení dané pohledávky.

28. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla anonymizováno. Za účastníka trestního řízení se pak dle judikatury Nejvyššího soudu (30 Cdo 4861/2014) považuje ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též státní zástupce a společenský zástupce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek.

29. Z tvrzení žalobce, provedeného dokazování a ani z trestního spisu Okresního soudu v anonymizováno pod sp. zn. anonymizováno nijak nevyplývá, že by postupitelé (společnost právnická osoba. a pan jméno FO) byly účastníky přezkoumávaného trestního řízení, ve kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o propadnutí věci, s nímž je jako s odpovědnostním titulem spojován vznik škody. Trest propadnutí věci byl uložen přímo žalobci jako tamnímu obžalovanému a nikoliv postupitelům, když dle ustanovení § 70 odst. 3 trestního zákoníku může soud uložit trest propadnutí věci, jen jde-li o věc náležející pachateli. Z trestního spisu nevyplývá, že by se postupitelé svého tvrzeného vlastnictví k věcem zajištěným a posléze propadnutým a postavení zúčastněné osoby, jakkoliv domáhali, když si stížností pod bodem 17 tohoto rozsudku toliko stěžovali na postup orgánů činných v trestním řízení, z daného tedy nevyplývá, že by se aktivně domáhali práv zúčastněné osoby. Postupitelé jako údajní poškození nikdy nebyli zúčastněnou osobou na trestním řízení a nikdy se svého postavení nedomáhali, nepodali žádný řádný ani mimořádný opravný prostředek ke zrušení nezákonného rozhodnutí. Pokud postupitelé věděli, že předmětné věci jsou jejich, tak se měli domáhat svého postavení zúčastněné osoby a bránit se proti trestu propadnutí věci, který by v případě prokázání vlastnictví postupitelů nebylo možné uložit. Postupitelé v rozporu s obecnou zásadou prevence nevyužili dostupné právní prostředky, tak aby odvrátili jim hrozící újmu. Tato skutečnost dle § 8 odst. 3 OdpŠk vylučuje odpovědnost žalované.

30. K tomu soud dále uvádí, že zákon č. 82/1998 Sb. blíže účastníka řízení (jde o legislativní zkratku zahrnující různé způsoby označení osob vystupujících v celé řadě řízení) nedefinuje a spoléhá v tomto směru na jednotlivé procesní předpisy, které obsahují vlastní definice osob účastných na řízení, a jsou tak rozhodující pro vymezení oprávněné osoby podle § 7 odst. 1 OdpŠk. Trestní řád pojmu účastník neužívá a v hlavě druhé hovoří o osobách na řízení zúčastněných, přičemž v § 12 odst. 6 vymezuje pojem strany. Účastníkem trestního řízení ve smyslu § 7 odst. 1 OdpŠk je tak především právě strana trestního řízení, tj. osoba, proti níž se vede trestní řízení (obviněný, obžalovaný, odsouzený), pokud nejde o odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření (tam je poškozený definován speciálně v § 9 až 11 OdpŠk), dále zúčastněná osoba (ten, jehož věc byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána podle § 42 tr. ř.) a poškozený (ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná anonymizováno - § 43 tr. ř.). Vedle účastníků řízení o věci samé, jíž se rozumí věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede (předmětem trestního stíhání je rozhodnutí o vině - srov. § 12 odst. 10 tr. ř.), je pak třeba za účastníky, jak je má na mysli ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk, považovat i další osoby (např. svědky, znalce, tlumočníky a ty, jimž soud při dokazování uložil určitou povinnost), o jejichž právech a povinnostech se v určité dílčí fázi řízení rozhoduje, anebo osoby, které jsou oprávněny v určité fázi řízení činit návrhy či podávat opravné prostředky, jako jsou např. příbuzní obžalovaného, léčebný ústav, výchovné zařízení, zájmové sdružení občanů apod. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4768/2007, uveřejněný pod č. 99/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1019/2012, či ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2396/2012, uveřejněný pod č. 71/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

31. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 1019/2012, Nejvyšší soud uzavřel, že „[v] zásadě však nelze vyloučit, že jednotlivými úkony provedenými v trestním řízení budou postiženy i osoby, proti kterým trestní stíhání přímo nesměřovalo, jako například osoby blízké. Aktivní legitimaci v případě nezákonného rozhodnutí upravuje blíže ustanovení § 7 OdpŠk, přitom pro všechny druhy řízení platí, že vedle účastníků řízení o věci samé bude třeba za účastníky řízení ve smyslu § 7 OdpŠk považovat i další osoby, o jejichž právech a povinnostech se v určité dílčí fázi řízení rozhoduje, anebo osoby, které jsou oprávněny v určité fázi řízení činit návrhy či podávat opravné prostředky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 25 Cdo 109/2008, nebo Vojtek, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 3. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2012, s. 90). Takto rozšířený okruh oprávněných subjektů odůvodňuje zájem státu na odškodnění osob, jejichž práva mohla být autoritativním zásahem státu zasažena.“

32. V posuzované věci je z obsahu spisu zřejmé, že trestní stíhání bylo vskutku zahájeno proti žalobci, kdy v řízení společnost právnická osoba. a pan jméno FO nevystupovali jako osoby obviněné ani jako osoby zúčastněné, přičemž se ani tohoto postavení nedomáhali. Současně je pak patrné, že od počátku trestního stíhání žalobce neměly orgány v něm činné pochyb o tom, že s předmětnými věcmi obchodoval sám žalobce, jak i vyplývá ze skutku, pro který byl žalobce pravomocně odsouzen a až po zásahu dovolacím soudem byl pro daný skutek zproštěn, a to nikoliv pro to, že se daný skutek nestal. Ostatně i sám žalobce v daném trestním řízení ve své výpovědi uváděl, že obchodoval s náhradními díly, s alu koly a příslušenstvím, přičemž se jednalo o zboží uvedené na evropský trh, prodej hliníkových kol inzeroval na webových stránkách, případně propagací na inzerovaných serverech, prodával celé sady i jednotlivé disky. Ostatně i v průběhu odškodňovacího řízení sám žalobce opakovaně uváděl, že se jedná o jeho věci a že jejich zlikvidováním mu vznikla majetková anonymizováno. K tomu je nutné i poznamenat, že dle trestního zákoníku, a to konkrétně podle § 135 se věcí náležející pachateli rozumí věc, kterou v době rozhodnutí vlastní, je součástí jeho majetku nebo s ní fakticky jako vlastník nakládá, aniž je oprávněný vlastník nebo držitel takové věci znám. Ze znění § 135 tedy vyplývají dva typy případů, kdy lze o určité věci učinit závěr, že náleží pachateli, kdy v daném případě trestní soud dospěl k jednoznačnému závěru, že vlastníkem předmětných věcí je žalobce, pročež mu byl i uložen trest propadnutí věci, který lze toliko uložit vlastníku věci ve smyslu § 135 trestního zákoníku. Ostatně ani při jednotlivých domovních prohlídkách se společnost právnická osoba. nebo samotný žalobce nebránili tím, že žalobce není vlastníkem daných věcí, když sám žalobce tyto věci dobrovolně vydal, přičemž z daného lze rovněž dospět k závěru, že vlastníkem daných věcí je žalobce, tudíž nemohlo dojít k postoupení pohledávky, neboť danou pohledávkou z trestního řízení postupitelé nedisponovali.

33. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu zcela zamítl, když neshledal, že žalobce je v dané věci aktivně legitimován, když postupitelé nemohli danou pohledávku postoupit na žalobce, pročež se soud dále nezabýval samotnou výší dané škody.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

35. V souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. proto žalované náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši stanovené zvláštním právním předpisem. Zmíněným předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, jejíž § 2 odst. 3 stanoví, že má tato náhrada činit 300 Kč.

36. Nelze ovšem přehlédnout, že paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka zákonodárce zavedl, aby bylo odstraněno – Ústavním soudem kritizované (srovnej nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13) – nerovné zacházení s účastníky zastoupenými zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a účastníky takovým zástupcem nezastoupenými [viz důvodová zpráva k zákonu č. 139/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]. Paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka byla přitom stanovena ve výši 300 Kč proto, že právě takovou náhradu za hotové výdaje dříve přiznával § 151 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 13 odst. 3 advokátního tarifu (ve znění účinném do datum), respektive § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění účinném od datum do datum), účastníku zastoupenému advokátem.

37. Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od datum stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud, jenž se v souladu s čl. 89 odst. 2 Ústavy cítí nadále vázán nosnými důvody plenárního nálezu Pl. ÚS 39/13, proto pokládá § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jakožto podzákonného předpisu za neaplikovatelný pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (k postupu obecného soudu při zjištění nesouladu podzákonného právního předpisu s ústavním pořádkem srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 2925/20, bod 55). Takto vzniklou mezeru v právu je pak anonymizováno vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem (shodně viz Jäger, M. Zapomenutá vyhláška? Soudní rozhledy, 2025, č. hodnota–8, s. 229). Tyto úvahy vedly zdejší soud k závěru, že je žalované nutno přiznat na základě § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon ve výši 450 Kč, ostatně k obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne datum, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025.

38. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5 režijních paušálů po 450 Kč, tedy celkem 2 250 Kč, dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání a příprava na první jednání a účast u druhého a třetího jednání, když soud žalované nepřiznal odměnu za přípravy k dalším jednáním, a to analogicky s odkazem na advokátní tarif, když advokát má rovněž právo toliko na jeden úkon přípravy. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).