OSTA 9 C 322/2024-192

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Jakšičovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ 2. Jméno advokáta C, narozená Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_007⟫ pro doručování Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_009⟫ o návrhu na určení, že do dědictví po zůstavitelce Anonymizováno Anonymizováno náleží částka 3 840 000 Kč

I. Určuje se, že částka 3 720 000 Kč, která představuje část kupní ceny zaplacené na základě kupní smlouvy ze dne 17. 3. 2022 uzavřené mezi jméno FO, r.č. RČ na straně jedné a jméno FO, r.č. RČ a jméno FO, r.č. RČ na straně druhé, je součástí pozůstalosti po zemřelé jméno FO, r.č. RČ, posledně bytem adresa, adresa, zemřelé dne 1. 6. 2022.

II. Pokud se žalobce domáhal určení, že částka 120 000 Kč, která představuje část kupní ceny zaplacené na základě kupní smlouvy ze dne 17. 3. 2022 uzavřené mezi jméno FO, r.č. RČ na straně jedné a jméno FO, r.č. RČ a jméno FO, r.č. RČ na straně druhé, je součástí pozůstalosti po zemřelé jméno FO, r.č. RČ, posledně bytem adresa, adresa, zemřelé 1. 6. 2022, žaloba se zamítá.

III. První žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 42 314 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce Jméno advokáta A.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou se žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se domáhal určení, že částka 3 840 000 Kč je součástí pozůstalosti po jméno FO, narozené 30. 3. 1956 a zemřelé 1. 6. 2022. Uváděl, že všichni účastníci jsou sourozenci. Řízení o pozůstalosti po jejich společné matce jméno FO bylo na základě předběžného šetření usnesením ze dne 5. 8. 2022 čj. 24 D 554/2022–27 zastaveno z důvodu nepatrné hodnoty majetku zůstavitelky. Návrhem žalobce ze dne 11. 6. 2024 bylo zahájeno řízení o dodatečném projednání pozůstalosti, neboť žalobce byl přesvědčen, že do dědictví patří částka 3 840 000 Kč poukázaná kupujícími nemovitosti matky na účet žalovaného. Tvrdil, že žalovaný sourozencům zatajil prodej nemovitosti, neoznámil jim ani úmrtí matky. Dne 9. 9. 2024 proběhlo před pověřenou notářkou v Táboře JUDr. jméno FO jednání o dodatečném projednání pozůstalosti po matce účastníků. Žalovaný při něm sdělil, že uvedenou částku nemá, zůstavitelka jí ke dni úmrtí nedisponovala, proto nemůže být předmětem dodatečného projednání. Žalobce a sestra účastníků Jméno advokáta C při dodatečném projednání pozůstalosti uvedli, že nevěděli, že matka v době úmrtí nebyla vlastnicí nemovitosti. Vyšlo však najevo, že za jejího života byla nemovitost na základě kupní smlouvy ze dne 17. 3. 2022 převedena do vlastnictví jméno FO a jméno FO za kupní cenu 3 840 000 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného číslo č. účtu vedený u právnická osoba. Kupní smlouvu sjednal žalovaný na základě generální plné moci ze dne 15. 2. 2022. Žalobce zdůraznil, že podle generální plné moci byl žalovaný oprávněn peníze převzít, o jejich převzetí měl však notářku informovat. Uvedl, že nemá žádné informace o tom, že by zůstavitelka chtěla žalovanému prodejem získané finanční prostředky darovat, naopak byl přesvědčen, že si přála podělit všechny své děti. Kupní cena tak měla být součástí pozůstalosti. Zůstavitelce na konci života nezbývaly na účtu prakticky žádné peníze s výjimkou částky 1 259,27 Kč, navíc vyšlo najevo, že si před smrtí vzala úvěr, jehož nesplacená výše činí 121 747,13 Kč. Není přitom zřejmé, že by si cokoliv hodnotného pořídila. Žalobce poukazoval na to, že zdravotní stav zůstavitelky byl problematický, trpěla psychiatrickým onemocněním a nebyla dobře schopná posoudit své jednání. Původně navrhoval, aby soud vyžádal zprávy od jejích ošetřujících lékařů, případně je předvolal ke svědecké výpovědi, v průběhu řízení ale vzal tento důkazní návrh zpět. Tvrdil, že vztahy všech potomků s matkou byly uspořádané, nebyly mezi nimi žádné neshody. Naléhavý právní zájem na žalovaném určení viděl v tom, že případě úspěchu získá poměrnou část finančních prostředků.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že dne 20. července 2020 došlo mezi ním a matkou k uzavření darovací smlouvy, kterou převedla svou nemovitost do jeho výlučného vlastnictví. Jasně tak deklarovala vůli, aby ji vlastnil on, což ostatně zdůraznila i v dopisu na rozloučenou. Smlouva však nebyla předložena na katastrální úřad s návrhem na vklad. Vzhledem k plánovanému prodeji nemovitosti se dohodli, že dojde k přímému prodeji, aby nebyly placeny dvakrát poplatky. K uvedenému postupu tedy došlo v souladu s přáním matky. Její rozhodnutí souviselo s tím, že žalobce se o matku dlouhodobě nezajímal a vedl marnotratný způsob života. Matka si byla vědoma toho, že ji syn využívá pouze k nevratným půjčkám, aniž by o ni projevoval upřímný zájem. Odkazoval na řadu exekucí, které jsou proti žalobci vedeny. Poukazoval i na to, že žalobce využívá služeb renomované advokátní kanceláře, což rovněž svědčí o jeho rozmařilém způsobu života. Žalovaný tvrdil, že matka byla zcela svéprávná, trpěla sice neurózami, byla však schopná běžně posoudit své jednání. Pokud jde o její záměr, odkazoval na obsah dopisu na rozloučenou. Dopis podrobně rozebíral a současně odkazoval na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž nelze pomocí výkladu projevu vůle nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou ten, kdo výpověď dává, v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. Žalovaný poukazoval na to, že rozhodnutí darovat veškerý majetek jemu bylo promyšlené. Matka měla silný pozitivní vztah k němu a k jeho čtyřem dcerám, s nimiž žila ve společném domě. Její manžel měl naproti tomu negativní vztah k žalobci. Matka tedy svým rozhodnutím plnila i přání svého manžela, aby žalobce neměl na majetku žádný podíl. Žalovaný i ve svých dalších podáních opakovaně poukazoval na konfliktní vztahy matky se žalobcem, na jeho finanční nespolehlivost, na vliv rodinných vztahů a zájem vnoučat, která chtěla matka zajistit. Zdůrazňoval i to, že sestra účastníků Jméno advokáta C byla finančně nezpůsobilá a matka se obávala, že by veškeré prostředky utratila.

3. Žalobce nejprve navrhoval, aby soud vyzval sestru Jméno advokáta C ke vstupu do řízení v pozici vedlejší účastnice. Podáním ze 31. 1. 2025 rozšířil okruh účastníků s odkazem na ustanovení § 92 odst. 1 o.s.ř. tak, že navrhl, aby Jméno advokáta C, narozená Datum narození advokáta C Usnesením ze dne 17. 2. 2025 čj. 9 C 322/2024-37, které nabylo právní moci 22. 3. 2025, soud přistoupení další účastníce do řízení připustil. K námitce žalovaného, že účastenství druhé žalované Jméno advokáta C ve sporu je problematické, lze uvést následující: Podle § 92 odst. 1 o.s.ř. může na návrh žalobce soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce. Žalobce po zahájení řízení navrhl, aby do řízení přistoupila na straně žalovaného sestra účastníků Jméno advokáta C. Za této situace tedy nebylo jejího souhlasu třeba. Při rozhodování o připuštění vstupu dalšího účastníka do řízení soud vycházel z úvahy, že je vhodné, aby účastníky byli všichni v úvahu přicházející dědicové. Pokud by okruh účastníků sporného řízení byl v návrhu na jeho zahájení vymezen odchylně od okruhu účastníků řízení o dědictví a jako žalovaný by byl označen jen některý z nich, nemohl by soud žalobě vyhovět pro nedostatek věcné legitimace vyplývající z hmotného práva, neboť řízení se nezúčastní všichni nerozluční společníci (§ 91 odst. 2 o.s.ř.). Pokud některý z dědiců nemá zájem vystupovat na žalující straně, nezbývá než ho označit jako žalovaného. To se v posuzované věci také stalo a postoj druhé žalované předmětu řízení na tom nic nemění. Byť tedy ve věci aktivně nevystupovala, byla jako účastnice správně označena a soud její přistoupení do řízení připustil.

4. Na úvod odůvodnění rozhodnutí je na místě současně uvést, že žalobce má jednoznačně právní zájem na žalovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř., neboť je to jediná cesta, jak se domoci práva z pozůstalosti.

5. Ze spisu Okresního soudu v Táboře sp. zn. 24 D 554/2022 bylo zjištěno, že předběžného šetření se v pozůstalostním řízení zúčastnil pouze syn Jméno žalované. Ten notářce sdělil, že zůstavitelka měla celkem tři potomky, že ke dni úmrtí nevlastnila žádnou nemovitost, měla pouze účet u právnická osoba, neměla žádné pohledávky ani nezanechala hotovost. Usnesením ze 5. 8. 2022, č.j. 24 D 554/2022–27 bylo řízení o pozůstalosti zastaveno a majetek nepatrné hodnoty byl vydán vypraviteli pohřbu jméno FO. Usnesením ze dne 26. června 2024 č.j. 24 D 554/2022–57 okresní soud zahájil na návrh žalobce Jméno žalobce řízení o dodatečném projednání pozůstalosti. Návrh obsahuje tvrzení, že žalovaný uzavřel v plné moci za zůstavitelku kupní smlouvu, kterou byla její nemovitost prodána za částku 3 840 000 Kč, na základě plné moci byla kupní cena vyplacea na jeho účet. Notářka následně usnesením ze dne 12. 11. 2024 č.j. 24 D 554/2022–99 řízení o pozůstalosti podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušila, neboť u zdejšího soudu bylo zahájeno řízení o určení, zda shora zmíněná částka patří do dědictví.

6. V průběhu řízení soud provedl navrhované listinné důkazy (darovací smlouva mezi zůstavitelkou a žalovaným, kupní smlouva mezi zůstavitelkou na straně jedné a jméno FO a jméno FO na straně druhé, generální plná moc ze dne 15. 2. 2022, výpisy z účtu zůstavitelky, zpráva právnická osoba a dopis na rozloučenou) a dále vyslechl účastníky a navržené svědky. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že dne 20. 7. 2020 byla uzavřena darovací smlouva mezi jméno FO a jméno FO, jejímž předmětem byla nemovitost zapsaná pro obec a katastrální území adresa na LV č. hodnota. Listina obsahuje úředně ověřené podpisy obou účastníků, nikdy však nebyla vložena do katastru nemovitostí. Následně dne 15. 2. 2022 udělila jméno FO plnou moc k zastupování při všech právních jednáních ohledně nemovitosti v katastrálním území adresa na LV 1629, které jsou v plné moci přesně specifikovány, včetně uzavírání smluv o převodu nemovitosti a převzetí kupní ceny. Dle kupní smlouvy uzavřené mezi jméno FO jako prodávající a jméno FO a jméno FO jako kupujícími následně skutečně došlo k převodu. Kupní cena byla plněna do advokátní úschovy JUDr. jméno FO, z něj měla být následně převedena částka 3 740 000 Kč na účet žalovaného jméno FO.

7. Z mimořádného výpisu zúčtovaných transakcí za období od 1. 3. do 1. 6. 2022 plyne, že na účtu zůstavitelky byla ke dni 31. 5. 2022 částka 3 231,27 Kč. Je zřejmé, že na tento účet vkládala zůstavitelka finanční prostředky v hotovosti, minimálně tak učinila 12. 4. 2022 a 15. 5. 2022, vždy vložila 10 000 Kč. Ke dvacátému dni docházelo pravidelně k inkasu úvěru ve výši 3 117 Kč. Dle zprávy právnická osoba. zůstavitelka uzavřela dne 24. 8. 2018 smlouvu o konsolidačním úvěru, jímž měly být splaceny celkem tři její úvěry v částkách 103 254 Kč a 2 x 42 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě o úvěru z téhož data bylo dohodnuto, že úvěr ze dne 6. 6. 2015 bude ve prospěch věřitele právnická osoba. Dle výpisu z úvěrového účtu za období od 24. 8. do 31. 12. 2018 byly splátky úvěru ve výši 3 117 Kč hrazeny pravidelně.

8. K návrhu žalobce i žalovaného byl proveden důkaz dopisem zůstavitelky na rozloučenou, který interpretoval každý z nich rozličným způsobem. Dopis měl následující text,, Když ti nestojím za to, aby ses se mnou rozloučil, u tebe bydlet nebudu. Byt byl napsaný na mě až do smrti. Týden před mojí smrtí bych ti jej přepsala. Užij si peníze všechny, já nepotřebuju nějakou almužnu, užij si to ve zdraví. Lukašenkovi dej ten karetní stolek. Měla jsem tě nejraději ze všech, ale moc jsem se zklamala. Jíšům dlužím za vajíčka 100 Kč. Milovala jsem vás všechny, sbohem jméno FO.“

9. Žalobce jako účastník vypověděl, že o smrti matky se dozvěděl asi po dvou týdnech, jeho manželce to sdělila telefonicky bývalá přítelkyně bratra. Připustil, že jeho vztahy s matkou byly občas napjaté, vadilo jí, že měl nějaké dluhy. V jednom případě mu půjčila částku 5 000 Kč a potom ji nechtěla zpátky a měl si ji ponechat jako svatební dar. Jeho dluhy aktuálně činí asi 300 000 Kč a splácí je podle svých možností. Pracuje v Německu jako svářeč, vydělá si až 2 500 euro za měsíc. Matku naposledy viděl asi dva měsíce před smrtí, kdy ji navštívil spolu s budoucí manželkou. Měl pocit, že se bratra bála, proto je nechtěla nechat přespat. Bratr v té době bydlel u své přítelkyně. Jeho děti bydlely v domě s babičkou, tedy se zůstavitelkou, bratr je tam jezdil navštěvovat. Matka byla v péči psychiatra, brala nějaké léky. O jejím úmyslu prodat nebo darovat nemovitost nevěděl nic. Věděl, že pobírá starobní důchod a má nějaké nemovitosti po manželovi. Byl přesvědčený, že dluhy neměla. Sestra bydlela v minulosti s matkou, vypomáhaly si, každá měla svůj pokoj. Potom sestra odešla bydlet do chráněného bydlení, kde je dosud. Vztahy s jméno FO hodnotil žalobce jako dobré.

10. Žalovaný jako účastník řízení potvrdil, že matka měla psychické problémy, jinak byla zdravá. V domě žili původně všichni společně, tedy on se čtyřmi dcerami, matka a sestra. Soužití bylo v pořádku, problémem byl pouze psychický stav sestry jméno FO, která měla občas záchvaty. jméno FO se odstěhovala asi dva roky před matčinou smrtí. Pokud jde o hospodaření v domě, přidával matce na elektriku, žádné nájemné neplatil. Potvrdil v určitém období konflikty se sousedy jméno FO, právě v té době, v roce 2020, se matka rozhodla, že mu dům daruje. Sepsali smlouvu, nevložili ji však do katastru nemovitostí. Informoval se na katastrálním úřadě a bylo mu řečeno, že smlouvu lze vložit kdykoli. Vzhledem k záměru dům prodat se s matkou domluvili, že nebudou platit dva poplatky za převod. Nemovitost prodal s jejím vědomím. Nechtěla, aby bratr dostal peníze, protože dělá dluhy. O sestře jméno FO zase říkala, že hned všechno utratí. Musela jí potom dávat peníze na cigarety i na jídlo. On sám měl se sestrou někdy problematické vztahy, ale má ji rád. Po odstěhování se již nepotkali. Kupní smlouva byla uzavřena 17. 3. 2022, další bydlení bylo plánováno tak, že on bude v bytě s manželkou a dcerami, matka v nájmu. Prostředky z prodeje nemovitosti již nemá, použil je na úhradu hypotéky manželky a na koupi menší chaty. Žalovaný popíral, že by měl s matkou nějaký konflikt, pouze toho dne, kdy spáchala sebevraždu, neměl čas se s ní bavit, což ho dosud mrzí. Matka to měla v té době těžké, chodili ji navštěvovat sousedé a doporučovali jí, aby se nestěhovala. Ona se stěhovat chtěla, aby byla poblíž své dceři jméno FO, za kterou měla problém dojíždět autobusem. Skutečně si nepřála, aby cokoliv dostali sourozenci. U bratra měla strach z jeho životního stylu, říkala, že peníze propije. Sestra neuměla hospodařit. Matka měla účet ve spořitelně, na který pravidelně jezdila vkládat prostředky. On sám z tohoto účtu nic nevybíral. O pohřbu sourozence nevyrozuměl, protože na bratra neměl kontakt, se sestrou se nevídal. Celá situace ho navíc velmi zasáhla.

11. Svědek jméno FO vystupoval při prvním jednání jako zmocněnec žalované, jinak pracuje jako sociální pracovník a s Jméno advokáta C je často v kontaktu. Popsal vztahy účastníků v době, než se jméno FO přestěhovala do chráněného bydlení. Vztahy s matkou hodnotil jako dobré, s bratrem spíše komplikované. Potvrdil, že byl v občasném kontaktu i se zůstavitelkou jméno FO. Ta dost kouřila, často na ní bylo vidět rozrušení, občas mu i telefonovala, chtěla si popovídat. Žádnému konfliktu v rodině přítomen nebyl. Hovořil však se zůstavitelkou dva nebo tři dny před smrtí, zdála se mu rozechvělá, ale z jakých důvodů, to nevěděl. Byl přesvědčený, že jméno FO byla s bratrem jméno FO v pohodě, s bratrem jméno FO se bavit nechtěla. Nechtěla se ani aktivně zapojovat do sporu s tím, že by si to měli bratři vyřídit mezi sebou. Pro úplnost je třeba dodat, že soud nesdílel názor prvního žalovaného, že jméno FO neměl být slyšen jako svědek, pokud při prvním jednání zastupoval druhou žalovanou na základě plné moci. Úkolem svědka je vypovědět, co viděl nebo slyšel, tj. co vnímal vlastními smysly. Pro jeho svědeckou způsobilost je podstatné jedině to, zda je schopen vnímat, a to, co vnímal, soudu sdělit. Na rozdíl kupř. od znalce není svědek vyloučen pro svůj vztah k některé ze stran. Svědkem proto může být i advokát účastníka řízení; má-li však vypovídat o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb, musí být zbaven povinnosti mlčenlivosti. Nepochybně tedy může být jako svědek slyšen obecný zmocněnec účastníka, který vypovídá o okolnostech, které vnímal svými smysly.

12. Svědci jméno FO a jméno FO v zásadě shodně popsali, že s rodinou účastníků měli běžné sousedské vztahy. Se zůstavitelkou v domě bydlel syn jméno FO, který se k ní choval dobře, absolvoval s ní i různé pojížďky, běžně jí pomáhal. Rovněž svědkyně jméno FO, bývalá partnerka žalovaného, a dcery žalovaného hodnotily soužití v rodině jako spokojené, běžné, vztahy se všemi rodinnými příslušníky jako uspokojivé. Připouštěli, že s jméno FO byla někdy komplikovaná domluva vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, s babičkou se však měly rády. Její zdravotní stav hodnotily svědkyně jméno FO a svědkyně jméno FO jako uspokojivý, při návštěvě asi tři měsíce před smrtí s nimi komunikovala zcela normálně. Svědkyně jméno FO byla naproti tomu přesvědčena, že babička trpěla nějakými duševními chorobami, žádné neshody v rodině však nezaznamenala. Svědkyně jméno FO, realitní makléřka, potvrdila, že na výzvu žalovaného zprostředkovala prodej domu. Všechno proběhlo standardním způsobem. S paní jméno FO se příliš nevídala, její byt moc neukazovali, protože nebyl v nejlepším stavu. Věděla, že pan jméno FO má s matkou uzavřenou darovací smlouvu, kterou nedali na katastr. K prodeji došlo v květnu 2022, ke konci měsíce došlo k výplatě kupní ceny. Finanční prostředky byly vyplaceny v souladu s ujednáním v kupní smlouvě na účet, který je tam uveden. právnická osoba zajišťovala rovněž pronájem bytu pro paní jméno FO; ta byla některé prohlídce i přítomna, vzpomínala si, že hledali byt s balkonem kvůli jejímu kouření.

13. Výpovědi všech svědků se tedy shodovaly na tom, že vztahy v celé rodině byly dobré. Někteří zmiňovali duševní nevyrovnanost zůstavitelky, za problematickou označovali situaci ohledně podezřelý výraz stavu druhé žalované. Všichni bez výjimky přitom považovali vztahy mezi zůstavitelkou a druhou žalovanou za dobré, za běžně rodinné s přihlédnutím ke podezřelý výraz stavu jméno FO. V řízení neprokázané tvrzení prvního žalovaného, že úmyslem zůstavitelky bylo zbavit žalobce dědického podílu pro jeho chování a problematický vztah s jejím manželem nevysvětluje důvod, pro který by chtěla pominout i svou podezřelý výraz dceru. Samotný fakt, že žalobce má řádově dluhy kolem 300 000 Kč ještě o jeho naprosté finanční nespolehlivosti nesvědčí. Ani volba právního zástupce není v tomto ohledu podstatná, mimo jiné i proto, že zůstavitelka o ní nevěděla a nemohla ji ani teoreticky zahrnout do svých úvah. Pokud by však skutečně měla pochybnosti o hospodaření žalobce, měla legitimní možnost jej vydědit, což neudělala. Není však pravděpodobné, že by chtěla z dědictví vyloučit dceru jméno FO, která je jednoznačně proti bratrům ve slabším postavení, protože trpí vážným podezřelý výraz podezřelý výraz, a ze všech účastníků potřebovala finanční jistotu nejvíce. Navíc je jedinou dcerou zemřelého manžela zůstavitelky, s nímž nemovitost pořídila a po jehož smrti se stala výlučnou vlastnicí. V té souvislosti neobstojí ani argumentace tvrzením, že by jméno FO stejně všechny peníze utratila. Bylo dobře možné zajistit její poměry tak, aby jí majetek poskytl záruku a stabilitu, a současně aby nemohla peníze neuváženě použít.

14. Podstatným důkazem byl rovněž shora zmíněný dopis zůstavitelky na rozloučenou. Jedná se o dokument, který napsala v rozrušení těsně před smrtí. Vyčítala v něm žalovanému, že se s ní nerozloučil. Není jasné, jaké rozloučení měla na mysli, neboť byla se synem v průběžném styku. Není ani zřejmé, co myslela větou, že byt by přepsala týden před smrtí. Dům byl již prodaný a věta navíc obsahuje podmiňovací způsob. Neuvádí tedy, že jej přepsala, nýbrž že by jej přepsala v budoucnu. Byt v Táboře, který jí žalovaný opatřil, byl bytem nájemním a nájem byl sjednán jménem žalovaného jako nájemce. Pokud v dopisu chtěla zůstavitelka o některém svém majetku rozhodnout (Lukašenkovi dej karetní stolek, dluh za vajíčka), svou vůli jednoznačně vyjádřila. O kupní ceně se nezmínila, jen obecně uvedla, že si má žalovaný užít peníze všechny, že žádnou almužnu nepotřebuje. V kontextu celého dopisu však vyznívá tato věta spíše ironicky a vyčítavě, rozhodně z ní nelze usuzovat, že jejím prostřednictvím měla v úmyslu nějak nakládat svým majetkem ve prospěch prvního žalovaného. Nezmiňuje žádnou částku, nehovoří o kupní ceně za dům a obsah prohlášení nelze hodnotit jako právní jednání směřující k dispozici s majetkem. Je z něj patrné zklamání z blíže neurčeného chování prvního žalovaného. Dopis, který zanechala zůstavitelka, rozhodně nelze považovat za právní jednání směřující k dispozici s částkou získanou prodejem nemovitosti a pro poměry účastníků žádný význam nemá.

15. Při právním posouzení soud vyšel ze skutečnosti, že darovací smlouva mezi zůstavitelkou a žalovaným nebyla vložena do katastru nemovitostí, což věděli oba její účastníci, protože o dva roky později udělila zůstavitelka prvnímu žalovanému plnou moc k jednání o prodeji této nemovitosti. Na straně žalovaného tedy nikdy nedošlo ke vzniku vlastnického práva. Vlastnicí zůstala zůstavitelka, která mohla svým majetkem volně nakládat, což také učinila. Udělila žalovanému plnou moc k prodeji nemovitosti a k dalšímu jednání včetně převzetí kupní ceny. Z plné moci udělené žalovanému však nevyplývá, že se kupní cena měla stát jeho vlastnictvím. Svědkyně jméno FO potvrdila, že text v plné moci pouze odkazuje na místo, kam má být kupní cena poukázána. Další jednání zůstavitelky směřující k dispozici s částkou získanou převodem nebylo nejen prokázáno, ale ani tvrzeno. První žalovaný v žádném svém podání ani ve své výpovědi neuvedl, že mu matka následně částku získanou prodejem nemovitosti jakkoli převedla. Úhrada peněz na jeho účet byla pouze důsledkem pokynu o platebním místě pro úhradu kupní ceny. Rozhodně se nejedná o skutečnost, která by jej opravňovala k přesvědčení, že je vlastníkem prodejem získaných peněz. Soud tedy po zhodnocení všech důkazů dospěl k závěru, že návrh je v zásadě odůvodněný. Žalobě vyhověl ohledně částky, která byla po odečtení nákladů spojených s prodejem nemovitosti skutečně připsána na účet prvního žalovaného, tedy ohledně částky 3 720 000 Kč. Ve zbytku, tedy ohledně částky 120 000 Kč, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. O nákladech řízení rozhodoval soud za situace, kdy druhá žalovaná byla vzhledem ke svému podezřelý výraz stavu a sociálním poměrům osvobozena od placení soudních poplatků a záloh. Právě její poměry, okolnosti, za nichž byla přibrána do řízení a současně její postoj k řízení vedly k závěru, že je u ní dán důvod pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř., podle něhož lze náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti nepřiznat, jsou-li proto důvody hodné zvláštního zřetele. I přesto, že oba žalovaní jsou z povahy věci nerozlučnými společníky, neboť rozhodnutí se musí vztahovat na oba z nich, rozhodl soud ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou tak, že náhradu nákladů žalobci nepřiznal. Ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným naproti tomu soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a náhradu nákladů poměrně rozdělil podle poměru úspěchu ve věci. Žalobce byl s návrhem úspěšný přibližně ve výši 97 % svého nároku, žalovaný přibližně ve výši 3 % nároku. Žalobci tak náleží náhrada nákladů ve výši 94 % odůvodněných nákladů.

Tyto náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a dále náhradou za právní zastupování. Jedná se především o odměnu advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 11 odst.1 advokátního tarifu účinného do 31.12.2024 z tarifní hodnoty 30 000,-Kč, jeden úkon za 2 500,-Kč a 7 úkonů právní služby (tří písemná podání žalobce, když podání ze dne 3. 9. 2025 považoval soud pouze za doplnění podání ze dne 28. 8. 2025, 4 úkony za účast u jednání) dle stejného ustanovení advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, z tarifní hodnoty 65 000,-Kč, jeden úkon za 3 700,-Kč. Dále zástupci žalobce náleží náhrada podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu 2x po 300 Kč a 5x po 450 Kč, náhrada za promeškaný čas za 12 započatých půlhodin po 150 Kč celkem 1 800 Kč. Celkem náklady právního zastoupení činí 35 550 Kč, s připočtením 21 % DPH potom 43 015 Kč. Celkové náklady řízení potom činí 45 015 Kč. S ohledem na poměr úspěchu ve věci náleží žalobci částka 42 314 Kč. Platební místo bylo určeno v souladu s § 149 odst. 1 os.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Toto rozhodnutí lze k návrhu soudně vykonat.