OSZL 35 C 108/2023-98

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 35 151,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 34 251,42 Kč ⟪LB:lb_001⟫ - s úrokem ve výši 339,21 Kč a ve výši 22,56 % ročně z částky 30 251,42 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení, ⟪LB:lb_002⟫ - s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 251,42 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 2. 2023 po žalované domáhala zaplacení částky 35 151,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 30 251,42 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 339,21 Kč od 26. 6. 2022 do 14. 10. 2022 a ve výši 22,56 % ročně z částky 30 251,42 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba. (dále jen „Banka“) a žalovaná uzavřely prostřednictvím elektronických prostředků dne 11. 2. 2013 smlouvu o vydání kreditní karty č. hodnota (dále jen „Smlouva“), která je smlouvou o úvěru, na jejímž základě se Banka zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč, který ke dni 4. 2. 2015 navýšila na částku 40 000 Kč a žalovaná se zavázala hradit minimální měsíční splátku z čerpaných prostředků, poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle platného ceníku produktů a služeb k datu jejich splatnosti. Banka před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnosti žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních i bankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází. Banka své smluvní povinnosti dostála, když žalované vydala kreditní kartu a poskytla jí úvěrový rámec. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, jak vyplývá z účtu kreditní karty. Dopisem ze dne 25. 6. 2022 žalobkyně celou dlužnou částku zesplatnila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 30 251,42 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 339,21 Kč a částky 4 900 Kč představující poplatky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2022 postoupila Banka pohledávku za žalovanou na společnost Anonymizováno IČO IČO se sídlem adresa (dále jen „Společnost“), která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2022 postoupila na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku.

2. Rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne 4. 12. 2023, č.j. spisová značka, byla žaloba zamítnuta a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

3. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. 3. 2025, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci 12. 6. 2025, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s výhradou, že se soud I. stupně nezabýval otázkou posuzování úvěruschopnosti žalované, přičemž odvolací soud má za to, že žalobkyně dosud řádně netvrdila ani neprokázala, že byla řádně prověřena úvěruschopnost věřitele podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru, když k tomu v žalobě byla uvedena toliko obecná skutková tvrzení o tom, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů klientských informací, tak i kontrolou veřejných, a nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žádné bližší informace o poměrech žalované, jejích příjmech a výdajích a způsobu jejich zkoumání před uzavřením smlouvy žalobkyně v žalobě neuvedla a soud prvního stupně doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k prověření úvěruschopnosti žalované po žalobkyni nepožadoval.

Závěr o skutkovém stavu

4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

5. Na základě návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty si strany ujednaly Smlouvu, na jejímž základě se Banka zavázala žalované poskytnout úvěr až do 20 000 Kč, splatný ve 12 měsíčních anuitních splátkách v jednotlivé výši 9 % z celkové částky (viz návrh ze dne 11. 2. 2013). Žalovaná se podpisem návrhu, a podpisem „souhlasu s podmínkami Smlouvy o vydání kreditní karty a protokolu o převzetí karty“ dne 1. 3. 2013, zavázala čerpat úvěr v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami (dále jen „VOP“), s obchodními podmínkami pro vydávání a používání kreditních a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně (dále jen „OP“), splácet žalobkyni úvěr s úrokem ve výši 22,56 % p. a. a hradit poplatky za úkony stanovené v Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby (dále jen „Ceník“).

6. V návrhu na uzavření smlouvy byla konkretizována kreditní karta, která měla být žalované vydána tak, že se jedná o typ karty Style.

7. Dle VOP: ⟪LB:lb_001⟫ - čl. 14.1. skončením účinnosti Smlouvy se veškeré nesplatné dluhy Klienta vzniklé na základě takové Smlouvy stávají splatnými. Skončením účinnosti Smlouvy z jakéhokoliv důvodu nezanikají dluhy Klienta vzniklé na základě nebo v souvislosti s takovou Smlouvou a nejsou-li řádně a včas uhrazeny, úročí se úrokem z prodlení sjednaným prostřednictvím Přehledu úrokových sazeb. Skončením účinnosti Smlouvy nezaniká povinnost Klienta vrátit Bance veškeré movité věci, Platební prostředky, Elektronické identifikační prostředky a dokumenty, o nichž tak stanovila Smlouva, a dále nezaniká právo Banky uplatnit vůči Klientovi nárok na smluvní pokuty za nesplnění povinností, který vznikl za trvání Smlouvy; ⟪LB:lb_002⟫ - čl. 12.5 je Banka v případě prodlení Klienta oprávněna přičítat příslušenství pohledávky, poplatky, smluvní pokuty a náklady Banky k jistině; ⟪LB:lb_003⟫ - čl. 14.6 může Banka od Smlouvy odstoupit mj. v případě, že účet, který Banka pro Klienta vede, vykazuje nepovolený záporný zůstatek; ⟪LB:lb_004⟫ - čl. 14.7 v případě odstoupení od Smlouvy Bankou z jakéhokoliv důvodu zasílá Banka Klientovi oznámení o odstoupení od Smlouvy v písemné podobě. Účinky odstoupení od Smlouvy pak nastávají v den, kdy se Banka dozví o doručení oznámení o odstoupení Klientovi

(viz VOP).

8. Úvěrový rámec byl ke dni 4. 2. 2015 navýšen na 40 000 Kč (viz prohlášení o navýšení limitu ze dne 21. 12. 2022).

9. Ceník Banky účinný od 1. 9. 2020 stanovuje v čl. 5.2. bod 1.2. paušální poplatek za správu karty adresa Kč měsíčně a v čl. 7.1. bod 5.1. poplatek za výzvu k zaplacení dluhu ve výši 500 Kč (viz ceník na č. l. 24).

10. Banka vyhotovila listiny (dokumenty) označené jako upozornění na neuhrazenou splátku, které byly datovány, 23. 8. 2021, 23. 9. 2021, 25. 10. 2021, 23. 11. 2021, 23. 12. 2021, 24. 1. 2022, 23. 2. 2022, 24. 3. 2022, které obsahují vyrozumění o tom, že Banka eviduje ke konkrétním datům konkrétní dlužné částky, a výzvu k jejich úhradě, jako adresát je označena žalovaná (viz 8 x upozornění na neuhrazenou splátku).

11. Banka dlužnou částku ke dni 25. 6. 2022 zesplatnila (viz okamžitá splatnost kreditní karty ze dne 27. 6. 2022 a přehled podacích čísel).

12. Ve vztahu k otázce posuzování úvěruschopnosti žalované z obsahu spisu vyplývají následující skutečnosti: žalobkyně se svých nároků domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, v návrhu byla uvedena obecná skutková tvrzení o tom, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů klientských informací, tak i kontrolou veřejných, a nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žádné bližší informace o poměrech žalované, jejích příjmech a výdajích a způsobu jejich zkoumání před uzavřením smlouvy žalobkyně v žalobě neuvedla; elektronický platební rozkaz vydaný podepsaným soudem (vyšší soudní úřednicí) byl zrušen, když se ho nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou; usnesením Okresního soudu ve adresa ze dne 23. 5. 2023, č.j. spisová značka byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení, jak konkrétně postupovala žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované, tj. jaká konkrétní zjištění vypovídající o úvěruschopnosti žalované učinila a na základě jakých důkazů (potvrzení, prohlášení, výpisů apod.) a které zjištěné skutečnosti ji přesvědčily o tom, že žalovaná je schopna řádně splácet (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18); žalobkyně reagovala podáním ze dne 14. 6. 2023 (na č.l. 13 spisu), v němž uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze právnická osoba. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a rovněž i z údajů na osobním účtu č. hodnota. Odkázala na návrh na uzavření smlouvy, vyjádření banky, výpis CBL a mimořádný výpis z účtu; dne 4. 12. 2023 byl vyhlášen rozsudek, který byl písemně vyhotoven pod č.j. spisová značka, který byl následně odvolacím soudem zrušen; v intencích pokynu odvolacího soudu byla žalobkyně znovu vyzvána k doplnění tvrzení ve vztahu k otázce posuzování úvěruschopnosti žalované usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka; žalobkyně podáním ze dne 2. 6. 2025 konkretizovala, že právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované: ⟪LB:lb_001⟫ - vycházel z informací mu poskytnutých samotnou žalovanou ve Smlouvě-Žádosti o úvěr, kde uvedla informace o svém pracovním poměru (Anonymizováno.); ⟪LB:lb_002⟫ - kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR, výsledek kontroly byl bez záznamu a výsledek ze systému CBL (central black list) potvrzuje, že o subjektu nebyla zjištěna žádná negativní informace, která by zpochybňovala bonitu dlužnice; ⟪LB:lb_003⟫ - příjem žalované ověřil prostřednictvím výpisu z běžného účtu, který měla žalovaná taktéž veden u právního předchůdce žalobkyně. Průměrné příjmy na běžném účtu žalované byly ve výši 21 393 Kč. Výdaje žalované byly taktéž hodnoceny a ověřeny na základě výpisu z účtu, a to v souladu s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze 104 VSPH 506/2020-63 a usnesením Nejvyššího soudu spisová značka; ⟪LB:lb_004⟫ - posuzoval schopnost žalované splácet na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházel s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima, která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, a dále počítal s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, která vychází z nákladů poskytovaných MPSV a zohledňuje druh bydlení, počet osob v domácnosti a lokaci bydlení. Na základě uvedených údajů žalobce dospěl k částce 6 834,00 Kč. Výpočet disponibilní částky byl vypočten tak, že od příjmu byly odečteny veškeré výdaje žalované. Po uvedeném výpočtu byla kapacita pro splátkové zatížení dostatečná.

Žalobkyně předložila prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti vyhotovené jejím právním předchůdcem, ze kterého vyplývá, jaké konkrétní faktory právní předchůdce žalobkyně zvažoval při hodnocení úvěruschopnosti žalované, konkrétně: ⟪LB:lb_001⟫ - regionální náklady 6 834 CZK ⟪LB:lb_002⟫ - celková suma měsíčních splátek klienta z online CBCB zprávy 6 892 CZK ⟪LB:lb_003⟫ - celková suma měsíčních splátek deklarovaná klientem na žádosti 0 CZK ⟪LB:lb_004⟫ - interní měsíční splátky klienta v době nápočtu nabídky 6 771 CZK ⟪LB:lb_005⟫ - externí měsíční splátky klienta v době nápočtu nabídky 280 CZK ⟪LB:lb_006⟫ - limity všech interních CC klienta v době nápočtu nabídky 24 000 CZK ⟪LB:lb_007⟫ - limity všech interních OVD klienta v době nápočtu nabídky 20 000 CZK ⟪LB:lb_008⟫ - limity všech interních úvěrů klienta v době nápočtu nabídky 152 237 CZK ⟪LB:lb_009⟫ - příjem klienta v době nápočtu nabídky 21 393 CZK ⟪LB:lb_010⟫ - zpětně dopočtený příjem, na základě kterého byla nabídka spočtena 21 405 CZK

Výpočet byl prováděn k období schvalování žádosti, tj. 11. 2. 2013.

Shora konkretizované skutečnosti byly prokázány návrhem na uzavření smlouvy, výpisem z CBL, mimořádným výpisem z účtu žalované, prohlášením k protokolu o posouzení úvěruschopnosti, vyjádření Banky – bonita.

13. Smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018/09/50 ze dne 31. 10. 2022 postoupila Banka společnosti IXon a.s. pohledávky specifikované v příloze č. hodnota, mezi nimiž byla pod č. hodnota evidována pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2022, příloha č. hodnota, potvrzení o zaplacení úplaty). Smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018/09/50 ze dne 5. 11. 2022 postoupila společnost IXon a.s. žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. hodnota, mezi nimiž byla pod č. hodnota evidována pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2022, příloha č. hodnota). Postoupení pohledávek bylo účinné ke dni 5. 11. 2022, bez ohledu na to, zda byla úplata za jejich postoupení zaplacena (viz odst. 4 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2022). Dopisem ze dne 11. 11. 2022 Banka vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky na Společnost (viz dopis ze dne 11. 11. 2022). Dopisem ze dne 27. 12. 2022 Společnost vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz dopis ze dne 27. 12. 2022).

14. Dopisem ze dne 27. 12. 2022 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vzniklého ze Smlouvy v aktuální výši 43 983,72 Kč s příslušenstvím a upozornil ji na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 27. 12. 2022); žalovaná však ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzní žalobkyně).

Právní posouzení věci

15. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), v platném znění, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“) tímto zákonem se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mj. ze smlouvy o úvěru (§ 497).

18. Banka a žalovaná uzavřely dne 11. 2. 2013 prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 obchodní zákoníku, na jejímž základě byla Banka povinna žalované poskytnout úvěrový rámec až do 20 000 Kč, který byl následně navýšen na 40 000 Kč, a žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou a současně hradit Bance poplatky a náklady spojené s vymáháním a užíváním kreditní karty stanovené v Ceníku.

19. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně dostál požadavkům formulovaným v ust. § 9 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru, když posuzoval skutečnosti, které jsou rozebrány v závěru o skutkovém stavu, k posouzení úvěruschopnosti žalované přistoupil s odbornou péčí na základě informací, které získal od žalované (příjem u konkrétního zaměstnavatele ověřený prostřednictvím výpisu z bankovního účtu vedeného také u právního předchůdce žalobkyně, ze kterého také ověřil výdaje žalované, které podrobil konfrontaci s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima, která je odvozena od životních nákladů vyhlašovaných MPSV a existenčního minima, a dále počítal s částkou normativních nákladů na bydlení dle ustanovení § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).

20. Soud I. stupně tedy dospívá k závěru, že smlouva byla uzavírána po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované (tento závěr nebyl v předchozím rozsudku ze dne 4. 12. 2023, č.j. spisová značka výslovně formulován, když žaloba byla zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení a s tím spojenou nemožnost unést povinnost důkazní, na čemž by závěr o posuzování úvěruschopnosti nemohl nic změnit).

21. Předmětem řízení pak bylo posouzení, jakým konkrétním způsobem strany smlouvy plnily své povinnosti ze smlouvy vyplývající, přičemž rozhodnutí bylo ovlivněno tím, jak žalobkyně plnila především svou povinnost tvrzení a s ní související povinnost důkazní ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.

22. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve sporném řízení naplněním projednací zásady, která stanoví, že je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou ve vzájemné jednotě. Rozsah důkazní povinnosti je určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti (teorie hovoří o břemenu tvrzení). Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován, pak jestliže i po poučení soudem zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Teoreticky protismyslný a také z hlediska konstrukce dokazování nezákonný je postup, při kterém soud zjišťuje skutkovou verzi účastníka až z prováděných důkazů. Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení je sankcionováno rozhodnutím, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil. O neunesení břemene tvrzení jde tehdy, když z pohledu právního posouzení věci účastník vůbec netvrdil rozhodnou skutečnost pro takové posouzení, a proto ta věc podle práva ani nemohla být posouzena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2017/2011).

23. Ve vztahu k jistině vyčíslené na částku 30 251,42 Kč žalobkyně netvrdila (tedy ani nemohla prokázat), jaký je mechanismus výpočtu dlužné jistiny, tzn. jaké konkrétní jednotlivé vyčerpané a neuhrazené částky (kdy a v jaké výši čerpané) z úvěrového rámce tvoří tuto částku, aby bylo možné posoudit oprávněnost žalobou uplatněného nároku. Žalobkyně odkázala na mimořádný výpis z účtu, který učinila součástí skutkových tvrzení, aniž by konkretizovala jednotlivé dílčí pohyby na účtu, které mají tvořit dlužnou žalovanou částku jistiny, nicméně tento výpis zachycuje veškeré pohyby na účtu za období téměř 23 let, přitom není úkolem soudu vyhledávat, které konkrétní pohyby mohou být čerpáním úvěru a které splácením úvěru.

24. K odstranění tohoto nedostatku ve skutkových tvrzeních byla žalobkyně vyzvána usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 10. 2023, č. j. spisová značka. Její reakci na výzvu soudu z hlediska určitosti a úplnosti skutkových tvrzení nelze považovat za dostatečnou a vytčený nedostatek ve skutkových tvrzeních odstraněn nebyl. Jednání konaných dne 4. 12. 2023 a dne 28. 7. 2025 se žalobkyně nezúčastnila, svou neúčast řádně omluvila, souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, takže pokud soud za splnění podmínek obsažených v § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně, žalobkyně se sama připravila o možnost být soudem ještě znovu poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti vylíčit patřičná skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání s rizikem neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene.

25. Co do požadavku na jistinu ve výši 30 251,42 Kč tak žaloba byla pro neunesení břemene tvrzení a s tím spojeného neunesení břemene důkazního zamítnuta (odst. II. výroku).

26. Ve vztahu k poplatkům požadovaným částkou ve výši 4 900 Kč žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že se jedná o ⟪LB:lb_001⟫ - poplatky za správu karty uvedené v souhrnném výpisu vždy po 50 Kč za měsíce 1-12/2021 a 1-6/2022 a ⟪LB:lb_002⟫ - poplatky za upomínky po 500 Kč uvedené v souhrnném výpisu dne 23. 8. 2021, 23. 9. 2021, 25. 10. 2021, 23. 11. 2021, 23. 12. 2021, 24. 1. 2022, 23. 2. 2022, 24. 3. 2022.

a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba nebo písemné vyjádření k ní, uvedenou je v průběhu řízení,

b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem.

27. Obecně k poplatkům lze uzavřít, že povinnost žalované hradit poplatky za úkony stanovené v Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby vyplývá ze smlouvy.

28. Poplatek za správu karty přísluší za každý měsíc trvání smluvního vztahu, ve kterém měla žalovaná kreditní kartu k dispozici. Jestliže dne 1. 3. 2013 žalovaná podpisem protokolu o převzetí kreditní karty potvrdila, že jí kreditní karta byla vydána, a v řízení nebylo ani namítáno, že byl kreditní kartu neměla k dispozici k datu 25. 6. 2022, ke kterému byl dluh žalované z úvěrového vztahu zesplatněn, pak žádala-li žalobkyně zaplacení poplatku za správu kreditní karty v měsících 1/2021 – 6/2022, je její nárok co do základu důvodný. Výše poplatku za kreditní kartu Style, kterou podle návrhu smlouvy žalovaná požadovala, činí podle Ceníku 50 Kč měsíčně, tedy při počtu 18 měsíců v období od 1/2021 do 6/2022 jde o celkovou částku 900 Kč. Protože žalovaná svou povinnost k úhradě této částky dosud nesplnila, zavázal ji k jejímu splnění svým rozhodnutím soud (odst. I. výroku).

29. Poplatky za upomínky přísluší za každou službu spočívající v upomenutí žalované, která byla žalované poskytnuta. Je přitom nutno prokázat nejen vyhotovení upomínky, ale též to, zda a kdy se upomínka dostala do dispoziční sféry žalované, protože služba spočívající v upomenutí byla žalované poskytnuta teprve k okamžiku, kdy se žalovaná měla možnost seznámit s obsahem upomínky. Výše poplatku za jednu upomínku 500 Kč byla prokázána Ceníkem.

30. Soudu bylo předloženo celkem hodnota listin (dokumentů) označených jako upozornění na neuhrazenou splátku, které byly datovány, 23. 8. 2021, 23. 9. 2021, 25. 10. 2021, 23. 11. 2021, 23. 12. 2021, 24. 1. 2022, 23. 2. 2022, 24. 3. 2022, které obsahují vyrozumění o tom, že Banka eviduje ke konkrétním datům konkrétní dlužné částky, a výzvu k jejich úhradě, jako adresát je označena žalovaná. Bylo tak prokázáno vyhotovení upomínek.

31. Žalobkyně však ani netvrdila a neprokázala tedy, kdy se každá jednotlivá upomínka dostala do dispoziční sféry žalované.

32. Usnesením ze dne 3. 10. 2023, č.j. spisová značka, byla žalobkyně mj. vyzvána k doplnění tvrzení ve vztahu k poplatkům tak, za jaké konkrétní služby byly účtována a zda vůbec a kdy právní předchůdce žalobkyně žalované služby poskytnul. V podání ze dne 17. 10. 2023, kterým žalobkyně na výzvu soudu reagovala a konkretizovala jednotlivé požadované poplatky, se žalobkyně ve vztahu k upomínkám omezila pouze na konstatování, kdy byly jednotlivé požadované poplatky zaúčtovány v souhrnném výpisu, což však neprokazuje poskytnutí služby spočívající v upomenutí ve smyslu shora rozebraném, když lze dovodit pouze to, kdy byl takový poplatek připsán k tíži účtu žalované. Jednání nařízeného na 4. 12. 2023 se žalobkyně nezúčastnila, čímž se připravila o možnost být soudem poučena o povinnosti tvrzení a důkazní v tomto směru. V odvolání proti předchozímu rozsudku pak žalobkyně pouze obecně tvrdila, že dle ní bylo dostatečně prokázáno mj. kdy a kam byly žalované zaslány upomínky. Taková skutečnost však z obsahu spisu nevyplývá. Jednání nařízeného na den 28. 7. 2025 se pak žalobkyně opět s omluvou nezúčastnila, čímž se opět sama připravila o možnost být soudem poučena o povinnosti tvrzení a důkazní k otázce, kdy se která jednotlivá upomínka soudu předložená dostala do dispoziční sféry žalované.

33. Soudu nezbylo než uzavřít, že ve vztahu k poplatkům za upomínky v celkové výši 4 000 Kč žalobkyně neprokázala, že byla splněna povinnost žalobkyně ze smlouvy vyplývající spočívající v upomenutí žalované celkem osmi upomínkami, proto není důvodné ukládat žalované povinnost zaplatit žalobkyni poplatky za takové neprokázané službu. Co do částky 4 000 Kč z titulu poplatků za upomínky tak soud žalobu zamítl (odst. II. výroku).

34. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství – úrok ve výši 339,21 Kč takto kapitalizovaný od 26. 6. 2022 do 14. 10. 2022 a ve výši 22,56 % ročně z částky 30 251,42 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 30 251,42 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení.

35. Úrok je cenou peněz, nárok na něho vyplývá z ust. § 497 obchodního zákoníku.

36. Částku kapitalizovaného úroku 339,21 Kč má podle tvrzení žalobce odpovídat 22,56 % ročně z částky 35 151,42 Kč od 26. 6. 2022 do 14. 10. 2022. Nicméně výsledek výpočtu takto vymezeného úroku činí částku 2 411,63 Kč. Součástí částky 35 151,42 Kč, která má být takto úročena, přitom je jistina ve výši 30 251,42 Kč a poplatky ve výši 4 900 Kč.

37. Jestliže žaloba byla zamítnuta co do jistiny ve výši 30 251,42 Kč a poplatků ve výši 4 000 Kč, musí úrok jako příslušenství sledovat osud věci hlavní a nemohl být žalobkyni přiznán tedy ani kapitalizovaný úrok z těchto částek. Jestliže žalobě bylo vyhověno co do poplatků ve výši 900 Kč, a jestliže podle čl. 12.5 VOP je Banka v případě prodlení Klienta oprávněna přičítat příslušenství pohledávky, poplatky, smluvní pokuty a náklady Banky k jistině, má žalobkyně nárok na úrok z částky 900 Kč, který lze kapitalizovat při sazbě 22,56 % ročně z částky 900 Kč od 26. 6. 2022 do 14. 10. 2022 na částku 85,08 Kč. Nicméně z částky úroku kapitalizované na částku 339,21 Kč není zřejmé, jakou konkrétní dílčí částku do ní zahrnuté představuje úrok z poplatků ve výši 900 Kč a jakou úrok z ostatních nároků, což neumožňuje rozhodnout tak, aby byl každý dílčí žalobní požadavek vyčerpán a nebyl přestoupen. Protože se žalobce jednání nařízených na den 4. 12. 2023 i 28. 7. 2025 nezúčastnil, nemohl být soudem poučen o tomto nedostatku a nutnosti jeho odstranění. Soudu tak nezbylo, než nárok na úrok kapitalizovaný na částku 339,21 zamítnout v celém rozsahu (odst. II. výroku).

38. Obecným mechanismem jeho výpočtu od data 15. 10. 2022 do zaplacení pak žalobkyně úrok žádala již pouze z částky 30 251,42 Kč, tedy z částky dlužné jistiny. Protože žaloba byla co do jistiny zamítnuta, musí úrok jako příslušenství sledovat osud věci hlavní a požadavek na jeho zaplacení musel být taky zamítnut (odst. II. výroku)

39. Úrok z prodlení, který žalobkyně požadovala obecným mechanismem jeho výpočtu z částky dlužné jistiny 30 251,42 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, je sankcí za prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky, nárok na něho vyplývá z ust. § 517 občanského zákoníku č. 40/1964, které je na daný smluvní vztah nutno použít v důsledku ust. § 262 odst. 4 obchodního zákoníku (odpovědnost za prodlení s plněním peněžitého závazku žalované vystupující v tomto vztahu v postavení nepodnikatele se řídí občanským zákoníkem).

40. Nicméně i úrok z prodlení má povahu příslušenství k věci hlavní, kterou je jistina ve výši 30 251,42 Kč. Jestliže byla žaloba co do jistiny zamítnuta, musí příslušenství sledovat její osud. Žaloba tak byla zamítnuta i co do požadavku na úrok z prodlení z jistiny (odst. II. výroku).

41. Aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení je žalobkyně, když na základě smluv o postoupení pohledávek uzavřených ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Banka postoupila pohledávku za žalovanou ze Smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2022 uzavřené mezi Bankou jako postupitelem a společností Anonymizováno jako postupníkem společnosti AnonymizovánoAnonymizováno., která pak pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2022 postoupila žalobkyni Postoupení pohledávek bylo prokázáno postupními smlouvami včetně příloh č. hodnota, v nichž byla specifikována pohledávka za žalovanou, současně bylo prokázáno zaplacení úplaty za postoupené pohledávky. Banka oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 11. 11. 2022, čímž i ve vztahu k žalované nabylo postoupení pohledávky účinnosti.

Náklady řízení

42. Zamítnutí žaloby v převažující míře znamená, že v řízení měla částečný úspěch žalovaná, které tak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v poměrné výši. Žalovaná však tyto účelně vynaložené náklady řízení nedoložila ani se nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.