Nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění nařízení vlády České republiky č. 50/1993 Sb.

Označenie:
149/1994
Stav:
Zrušený
Jazyk textu:
cs

149

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 22. června 1994,

kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění nařízení vlády České republiky č. 50/1993 Sb.

Vláda nařizuje k provedení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb.:

Čl. I

Nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění nařízení vlády České republiky č. 50/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. Název části první zní: „Rozsah zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním“.

2. § 1 včetně poznámky č. 1) a § 2 znějí:

„§ 1

(1) Na základě všeobecného zdravotního pojištění se pojištěncům poskytuje zdravotní péče za plnou nebo částečnou úhradu. Její rozsah a úroveň jsou dány charakterem postižení zdravotního stavu pojištěnce a objemem finančních zdrojů na její úhradu.

(2) Plně hrazený je finančně nejméně náročný z možných způsobů zdravotní péče, který je indikován ze zdravotních důvodů, splňuje zásady postupu dané současným stupněm poznání a dosahuje účinku srovnatelného s ostatními způsoby.

(3) Částečně hrazený je takový způsob zdravotní péče, který je indikován ze zdravotních důvodů, splňuje zásady dané současným stupněm poznání, dosahuje účinku srovnatelného s ostatními způsoby, ale je finančně náročnější než způsob podle odstavce 2.

(4) Při částečně hrazené péči tvoří výši úhrady pojištěncem rozdíl mezi maximální cenou výkonu a cenou výkonu hrazenou příslušnou zdravotní pojišťovnou. Maximální cena výkonu se vypočte tak, že se bodové hodnocení příslušného zdravotního výkonu uvedené v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „seznam výkonů“) 1 ) vynásobí maximální cenou bodu stanovenou cenovým výměrem Ministerstva financí a přičte se cena přímého materiálu, je-li uvedena u tohoto výkonu v seznamu výkonů. Částka, kterou uhradí příslušná zdravotní pojišťovna za výkon, se vypočte tak, že se bodové hodnocení zdravotního výkonu podle předchozí věty vynásobí cenou bodu sjednanou zdravotní pojišťovnou, u níž je pojištěnec pojištěn, se smluvním zdravotnickým zařízením a přičte se cena přímého materiálu, je-li uvedena u tohoto výkonu v seznamu výkonů.

(5) Kategorizace zdravotních výkonů s rozdělením na výkony částečně hrazené, nehrazené nebo hrazené za určených podmínek, je stanovena v příloze č. 1 tohoto nařízení. Zdravotní výkony neuvedené v příloze č. 1 hradí zdravotní pojišťovny plně, jsou-li uvedeny v seznamu výkonů. 1 )

1 ) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb. a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb.

§ 2

(1) Má-li ošetřující lékař pochybnosti o tom, zda se jedná o zdravotní výkon spadající do zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním (dále jen „hrazená péče“), nebo potřebuje-li nutně vzhledem k míře postižení zdravotního stavu pojištěnce provést výkon nad tento rámec, vyžádá si před jeho provedením konzultaci revizního lékaře zdravotní pojišťovny, kterou si pojištěnec zvolil (dále jen „revizní lékař“). Pokud je pojištěnci vzhledem k míře postižení jeho zdravotního stavu proveden neodkladný zdravotní výkon nad rámec hrazené péče, oznámí tuto skutečnost ošetřující lékař po provedení výkonu reviznímu lékaři. Revizní lékař posoudí odůvodněnost takového zdravotního výkonu. Zdravotní výkon uznaný revizním lékařem uhradí zdravotní pojišťovna ve výši prokazatelných nákladů spojených s jeho provedením. Zdravotní výkon, který nebyl revizním lékařem uznán, zdravotní pojišťovna nehradí; v takovém případě nese náklady zdravotního výkonu zdravotnické zařízení ošetřujícího lékaře.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na případy týkající se provedení nutného a neodkladného výkonu, který není obsažen v seznamu výkonů, ale je podle ošetřujícího lékaře v zájmu zdraví pojištěnce. Takový výkon je hrazen ve výši prokazatelných nákladů spojených s jeho provedením.

(3) Ošetřujícím lékařem podle odstavců 1 a 2 je lékař, který má pojištěnce v péči.“.

3. § 3 včetně nadpisu zní:

„§ 3

Diagnostická a léčebná péče

Jednotlivé výkony diagnostické péče, léčebné péče ambulantní i ústavní včetně léčebné rehabilitace a péče o chronicky nemocné jsou uvedeny v seznamu výkonů. 1 )“.

4. § 4 odst. 1 zní:

„(1) V rámci hrazené péče se u pojištěnců provádějí preventivní prohlídky. Preventivní prohlídky provádí zvolený praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, ženský lékař a zubní lékař, není-li ze zdravotnické dokumentace pojištěnce zřejmé, že prohlídka byla provedena nebo že pojištěnec byl v dále uvedených lhůtách v požadovaném rozsahu vyšetřen.“.

5. V § 4 odst. 2 se slova „dětí a dorostu“ nahrazují slovem „pojištěnců“.

6. § 4 odst. 2 písm. c) zní:

„c) ve třech letech a dále vždy jedenkrát za dva roky.“.

7. V § 4 odst. 2 se vypouští písmeno d).

8. § 4 odst. 3 se vypouští.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

9. § 4 odst. 4 zní:

„(4) V oboru gynekologie se provádí preventivní prohlídka při ukončení povinné školní docházky a dále počínaje patnáctým rokem věku jedenkrát ročně.“.

10. § 4 se doplňuje novým odstavcem 5, který zní:

„(5) Rozsah preventivních prohlídek podle předchozích odstavců ve vztahu k věku je stanoven v příloze č. 2 tohoto nařízení.“.

11. V § 5 odst. 1 se slova „potřebná zdravotní“ nahrazují slovem „hrazená“.

12. V § 5 odst. 2 se slova „potřebná zdravotní“ nahrazují slovem „hrazená“.

13. § 5 odst. 2 písm. e) zní:

„e) diagnostiku HIV, anti HCV a HBsAg u dárců krve, tkání, orgánů a gamet a diagnostiku HIV prováděnou v zařízeních léčebně preventivní péče v případech léčebně preventivních postupů a v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal, s výjimkou:

1. anonymních vyšetření,

2. vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí.“.

14. V § 5 odst. 3 se slova „Potřebná zdravotní“ nahrazují slovem „Hrazená“.

15. V § 6 odst. 1 se slova „potřebné zdravotní“ nahrazují slovem „hrazené“.

16. § 6 odst. 3 zní:

„(3) Podmínky a rozsah dispenzární péče jsou stanoveny v příloze č. 3 tohoto nařízení.“.

17. § 7 včetně poznámky č. 4) zní:

„§ 7

Hrazená péče zahrnuje i prohlídku zemřelého pojištěnce, pitvu, 4 ) dopravu k pitvě a dopravu z pitvy do místa, kde k úmrtí došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazená péče nezahrnuje dopravu k soudní pitvě, soudní pitvu a dopravu ze soudní pitvy.

4 ) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.“.

18. § 8 včetně nadpisu a poznámky č. 5) zní:

„§ 8

Závodní preventivní péče

Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Hrazená péče zahrnuje:

a) zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci;

b) periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, zaměstnanců na rizikových pracovištích, zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob a zaměstnanců, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem; 5 )

c) mimořádné a následné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů;

d) dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziku.

5 ) § 11, 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb.“.

19. V § 9 odst. 1 se vypouštějí slova „cenového limitu“.

20. § 10 včetně nadpisu zní:

„Doprava a náhrada cestovních nákladů

§ 10

(1) Zdravotní pojišťovna hradí dopravu pojištěnce, je-li indikován ošetřujícím lékařem doprovod, i dopravu průvodce na území České republiky, popřípadě na území Slovenské republiky, pokud tak vyplývá z dohody mezi vládou České republiky a Slovenské republiky, do smluvního zdravotnického zařízení, ze smluvního zdravotnického zařízení do místa trvalého nebo přechodného pobytu nebo do ústavu sociální péče, mezi smluvními zdravotnickými zařízeními a v rámci smluvního zdravotnického zařízení, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby. Pokud k onemocnění došlo v místě přechodného pobytu, je doprava ze zdravotnického zařízení do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější než místo přechodného pobytu, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Doprava se provádí vozidly smluvní dopravní zdravotní služby a je hrazena podle seznamu výkonů. 1 )

(2) Dopravu podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovna ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je schopno požadovanou zdravotní péči poskytnout.

(3) V mimořádných případech nebo v případech, kdy

a) je to ekonomicky výhodnější, hradí zdravotní pojišťovna na základě indikace lékaře a schválení revizního lékaře i nezbytnou leteckou dopravu,

b) hrozí nebezpečí z prodlení, hradí zdravotní pojišťovna náklady i jinému dopravci; o takové dopravě rozhoduje ošetřující lékař.

(4) Vyžaduje-li to nezbytně zdravotní stav pojištěnce a je-li bezprostředně ohrožen jeho život, hradí zdravotní pojišťovna na území České republiky dopravu transfúzních přípravků, speciálních léčiv, tkání a orgánů k transplantaci, jakož i dopravu lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu.“.

21. § 11 zní:

„§ 11

(1) Indikovanou dopravu lékaře a ostatních zdravotnických pracovníků za pojištěncem hradí zdravotní pojišťovna podle seznamu výkonů. 1 )

(2) Pokud se pojištěnec, který má nárok na dopravu podle § 10, rozhodne pro dopravu soukromým vozidlem a pokud ošetřující lékař takovou dopravu schválí, má nárok na náhradu cestovních nákladů podle seznamu výkonů. 1 )“.

22. § 12 včetně nadpisu zní:

„§ 12

Pohotovostní a záchranná služba

(1) Hrazená péče zahrnuje též zdravotní výkony provedené v rámci

a) zdravotní péče poskytované v akutních případech praktickými a zubními lékaři mimo jejich ordinační hodiny,

b) lékařské služby první pomoci a ústavní pohotovostní služby,

c) zdravotnické záchranné služby 16 ) při poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče.

(2) Hrazená péče zahrnuje i neodkladné zdravotní výkony provedené při pohotovostní službě lékařem i mimo jeho odbornost.“.

23. § 13 včetně nadpisu zní:

„§ 13

Posudková činnost

Hrazená péče zahrnuje též posuzování dočasné neschopnosti k práci nebo ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 127 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů.“.

24. V názvu části druhé se slova „potřebné zdravotní“ nahrazují slovem „hrazené“.

25. § 14 včetně nadpisu se vypouští.

26. § 15 včetně nadpisu zní:

„§ 15

Poskytování zdravotní péče

(1) Zdravotní péči poskytují především ve zdravotnických zařízeních, ale podle potřeby též v bytě pojištěnce, nebo na jiném místě, kde je nutno péči poskytnout, zdravotničtí pracovníci, 7 ) popřípadě další odborní pracovníci ve zdravotnictví, a to v rozsahu své odborné způsobilosti. Jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři poskytují hrazenou péči na základě ordinace ošetřujícího lékaře, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Hrazená péče je pojištěnci poskytována zpravidla na základě doporučení nebo objednání praktickým nebo jiným ošetřujícím lékařem.

(3) Bez předchozího doporučení zvoleným praktickým lékařem pro děti a dorost, praktickým lékařem pro dospělé, ženským lékařem, zubním lékařem nebo jiným ošetřujícím lékařem je hrazená péče poskytována

a) pojištěnci s chronickým onemocněním a pojištěnci indikovaně dispenzarizovanému, který je v péči zdravotnického zařízení,

b) při návštěvě zdravotnického zařízení poskytujícího zdravotní péči v oboru psychiatrie, sexuologie, dermatovenerologie nebo oftalmologie, jde-li o předpis brýlí,

c) v akutních případech, kdy zdravotní péče je neodkladná nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení a tato péče je poskytnuta lékařem nebo jiným zdravotnickým pracovníkem, zdravotnickou záchrannou službou, lékařskou službou první pomoci nebo klinickým psychologem, pokud jde o akutní duševní krize a traumata.

(4) Nejde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, hradí pojištěnec při vyžádání zdravotní péče bez předchozího doporučení vždy zvýšené náklady za poskytnutí takové péče podle seznamu výkonů. 1 )“.

27. § 17 odst. 2 zní:

„(2) Při převzetí do péče vyplní lékař podle § 4 odst. 1 registrační list, jehož kopii zašle příslušné zdravotní pojišťovně. Současně si vyžádá od lékaře, který měl pojištěnce v péči v předcházejícím období, informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotní péče. Tento lékař je povinen zvolenému lékaři tyto informace předat písemně. Zvolený lékař seznámí pojištěnce při převzetí do péče s plánem preventivních prohlídek.“.

28. § 18 se vypouští.

29. V § 19 odst. 1 se připojuje na konci nová věta, která zní: „V tomto případě je lékař poskytující zdravotní péči v místě trvalého pobytu povinen předat zvolenému lékaři lékařskou zprávu, popřípadě výpis ze zdravotnické dokumentace.“.

30. § 19 odst. 2 zní:

„(2) Lékař po ukončení přechodné péče zasílá výpis ze zdravotnické dokumentace pojištěnce lékaři, u něhož je provedena základní volba.“.

31. V § 20 odst. 2 se slovo „doporučeném“ nahrazuje slovem „jiném“ a slovo „nevztahuje“ slovem „vztahuje i“.

32. § 21 včetně poznámky č. 18) zní:

„§ 21

(1) Hrazenou péčí je i zvláštní forma ambulantní péče poskytovaná jako

a) domácí zdravotní péče,

b) zdravotní péče v sanatoriích (stacionářích),

c) zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních ústavní péče osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů, 18 )

d) zdravotní péče v ústavech sociální péče.

(2) Zdravotní péče podle odstavce 1 zajišťuje pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci, hrazenou zdravotní péči v jejich vlastním sociálním prostředí.

18 ) § 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.“.

33. V § 22 se slova „potřebná zdravotní“ nahrazují slovem „hrazená“ a slova „mohou být pojištěnci vyšetřováni a ošetřováni za pobytu na lůžku nebo ambulantně“ slovy „může být poskytována vedle ústavní péče i péče ambulantní“.

34. § 24 zní:

„§ 24

(1) Je-li při přijetí dítěte do zdravotnického zařízení vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nutná celodenní přítomnost průvodce, může s ním být průvodce přijat do ústavní péče. Pobyt průvodce dítěte mladšího 6 let v nemocnici se považuje za ústavní ošetřování. Průvodce je podle indikace a možností umístěn buď spolu s dítětem přímo na lůžkovém oddělení, nebo na oddělení dochází z ubytovacího prostoru, který je součástí tohoto zařízení. V případě dítěte staršího 6 let se pobyt průvodce v nemocnici považuje za ústavní ošetřování jen se souhlasem revizního lékaře.

(2) Pobyt průvodce v odborné dětské léčebně a dětské lázeňské léčebně se považuje za ústavní ošetřování v případech přijetí průvodce dítěte mladšího 6 let na dobu, kdy je zaškolován v ošetřování a léčebné rehabilitaci dítěte nebo kdy je přítomnost průvodce nutná vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte. V ostatních případech u komplexní lázeňské péče o děti a dospělé [§ 27 odst. 3 písm. a)] a péče v odborných léčebných ústavech (§ 22 a § 27a odst. 2) hradí zdravotní pojišťovna pobyt průvodce pouze v případech, kdy jeho nezbytnost potvrdí revizní lékař.“.

35. V § 25 odst. 3 větě prvé se vypouští slovo „dočasně“ a na konci se připojují slova „na propustku“.

36. V § 26 odst. 1 poslední věta zní: „Pojištěnec musí být vybaven při propuštění léčivy a prostředky, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, na tři dny nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu.“.

37. V § 26 odst. 6 se na konci poslední věty připojuje označení poznámky č. 19), která zní:

„ 19 ) § 73b a 93a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 310/1993 Sb., o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních.“.

38. V § 27 odst. 2 se za slovo „příloze“ vkládají slova „č. 4“.

39. Dosavadní indikační seznam, který je přílohou k nařízení vlády, se nahrazuje indikačním seznamem, jehož znění je uvedeno v příloze č. 4 tohoto nařízení.

40. V § 27 odst. 3 písm. a) věta druhá zní: „U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné neschopnosti k práci.“.

41. V § 27 odst. 4 se na konci připojuje nová věta, která zní: „Přeložení pojištěnce ve věku do 19 let z nemocnice do léčebny revizní lékař neposuzuje.“.

42. V § 27 odst. 5 se vypouštějí slova „pracovních úrazů“.

43. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu zní:

„§ 27a

Péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách

(1) Zdravotní péči poskytovanou na doporučení lékaře dětem a mladistvým do 18 let v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách hradí zdravotní pojišťovna. Péče se poskytuje na návrh ošetřujícího lékaře potvrzený revizním lékařem zdravotní pojišťovny. Revizní lékař neposuzuje přeložení pojištěnce z nemocnice do léčebny.

(2) Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do 18 let poskytuje péče v odborných dětských léčebnách, a indikační zaměření těchto léčeben (dále jen „Indikační seznam pro léčbu v dětských odborných léčebnách“) jsou stanoveny v příloze č. 5 tohoto nařízení. V případech, kdy se indikace k léčbě v dětských odborných léčebnách překrývají s indikacemi k léčbě v lázeňských léčebnách, rozhoduje o vhodnosti léčby v lázeňském zařízení či dětské odborné léčebně navrhující lékař. Délka léčebného pobytu v odborných dětských léčebnách se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař léčebny.

(3) Dětem od 3 do 15 let zdravotně oslabeným vlivem nepříznivého životního prostředí, dětem se zdravotními problémy spojenými s nesprávným životním stylem a dětem v rekonvalescenci, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou léčbu v dětské lázeňské nebo dětské odborné léčebně, se poskytuje na návrh ošetřujícího lékaře potvrzený revizním lékařem zdravotní pojišťovny péče v ozdravovně. Délka pobytu v ozdravovně zpravidla nepřesahuje 21 dnů; delší pobyt je možný pouze se souhlasem revizního lékaře.“.

44. V § 28 písm. c) se slova „potřebné zdravotní“ nahrazují slovem „hrazené“.

45. § 28 se doplňuje novým písmenem d), které včetně poznámky č. 20) zní:

„d) obrátit se na příslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického zařízení podle zvláštního zákona. 20 )

20 ) § 8 zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.“.

46. § 31 odst. 1 písm. a) zní:

„a) poskytnutá péče odpovídá péči vyúčtované zdravotní pojišťovně,“.

47. § 31 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:

„(3) Pokud kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování zdravotní péče, zdravotní pojišťovna takovou péči neuhradí.“.

48. § 34 odst. 1 zní:

„(1) Péče poskytovaná v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, péče v kojeneckých ústavech, dětských domovech a jeslích se hradí z rozpočtu zřizovatele. Z rozpočtu zřizovatele se hradí také zdravotnická záchranná služba 16 ) a pohotovostní služby, s výjimkou hrazené zdravotní péče poskytované podle § 12.“.

49. § 35 a 36 se vypouštějí.

Čl. II

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. července 1994, s výjimkou čl. I bodů 43 a 48 věty prvé, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Předseda vlády:

Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.

Ministr zdravotnictví:

MUDr. Rubáš v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Seznam zdravotních výkonů s kategorizací N,S,W,Z

1.OBECNÁ ČÁST

1.1 Seznam symbolů a zkratek použitých v tomto seznamu,vysvětlivky

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.2 PŘEHLED ODBORNOSTÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.3

Způsob výpočtu výše spoluúčasti pojištěnce na úhradě zdravotní péče

Výkony označené kategorií:

N - maximální úhrada pojištěncem = cena Pmat plus (body krát maximální cena 1 bodu)

S - maximální úhrada pojištěncem = (cena Pmat plus body krát maximální cena 1 bodu) mínus (cena Pmat plus body krát cena 1 bodu ZP)

Max. cenu 1 bodu v Kč - stanovuje MF ČR - (viz cen. věstník MF ČR - cenový výměr č.01/1994 ve znění pozdějších doplňků). Cena 1 bodu v Kč - cena bodu sjednaná zdravotní pojišťovnou, u níž je pojištěnec pojištěn, se smluvním zdravotnickým zařízením.

2.

Seznam zdravotních výkonů s kategorizací N,S,W,Z

SEZNAM ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ S KATEGORIZACÍ N, S, W, Z

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. REJSTŘÍKY

3.1 REJSTŘÍK - KOD, ODBORNOST, KATEGORIE, ČÍSLO POLOŽKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

3.2 REJSTŘÍK - ODBORNOST, KOD, KATEGORIE, ČÍSLO POLOŽKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Preventivní péče

Za preventivní prohlídku se považuje celkové vyšetření pacienta, pokud nebylo prokazatelně provedeno v rozsahu odpovídajícímu preventivní prohlídce v intervalu posledních 3 měsíců.

§ 4 odst. 1

Obsah a rozsah preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro dospělé

Preventivní prohlídka se provádí od 18ti let jednou za 2 roky.

Obsah preventivní prohlídky:

- doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika, v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na kardiovaskulární úmrtí výskyt hypertenze, a diabetes mellitus.

- kompletní fyzikální vyšetření interního charakteru (včetně orientačního vyšetření zraku a sluchu, palpační vyšetření nitroočního tlaku, změření TK, změření hmotnosti ).

Obligatorní součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence (vyšetření per rectum a vyšetření prsu).

Vyšetření EKG se provádí u osob starších 40 let v 4 letých intervalech, při zjištění hypertenze ( pro kterou není pacient dispenzarizován), pak při každé preventivní prohlídce.

Laboratorní vyšetření obsahuje:

- orientační chemické vyšetření moči

- vyšetření plasmatického cholesterolu celkového + plasmatických lipoproteinů (LDL + HDL) v rámci první preventivní prohlídky u praktického lékaře v 18 letech a dále ve 40 a 60 letech.

- vyšetření glykemie od 45 let ve dvouletých intervalech

§ 4 odst. 2 a 3

Obsah a rozsah preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro děti a dorost

ad.písm.a)

Prohlídky od narození do 18 měsíců

1. založení zdravotní dokumentace - u novorozence

2. anamnéza. Změny zdravotního stavu od poslední kontroly.

3. vyšetření:

a) hmotnost dítěte, výška dítěte

b) interní vyšetření

c) vyšetření psychomotorického vývoje /podle Vlacha/

d) cílené vyšetření /specifické pro daný věk/ a zjištěné zdravotní riziko

e) posouzení zdravotního stavu před očkováním

f) diagnostická rozvaha

g) závěr a poučení rodičů. Výživa. Režim dítětě.

Novorozenec:

1. prohlídka pokud možno v rodinném prostředí - posouzení sociální úrovně rodiny anamneza: rodinná anamnéza. Osobní a těhotenská anamnéza matky.

prenatální, perinatální a postnatální anamnéza zpráva z porodnice a její zhodnocení

vyšetření: posouzení celkového stavu dítěte

kůže a podkožní vrstva, adnexa

mízní uzliny

svalstvo a kostra

hlava: tvar, velikost velké fontanely, švy, obvod hlavy, oči a okolí /postavení bulbů, spojivky/, uši, nos, dutina ústní

krk:tvar, uzliny

hrudník: obvod hrudníku, jeho tvar, stav klavikul, fyzikální nález na srdci, plicích

břicho: velikost, palpační vyšetření nitrobřišních ongánů. Pupeční jizva, inquinální krajiny. Palpační vyšetření pulsu na aa. femorales. genital

končetiny: symetrie, deformity. Hybnost v kyčelních kloubech.

Psychomotorický vývoj dle Vlacha včetně novorozeneckých reflexů.

Prohlídka ve 14 dnech: dtto. Zjištění výživy dítěte, protikřivičná profylaxe, potřebná poučení rodičů dítěte.

Prohlídka v 6 týdnech: Vyšetření pulsu na aa. femorales, pozornost věnovat screeningu fenylketonurie, odbornému ortopedickému vyšetření, celkové zhodnocení stavu.

Prohlídka ve 3 měsících: dtto. Protikřivičná profylaxe. Doporučení k odbornému ortoped. vyšetření.

Prohlídka ve 4.-5. měsíci: dtto. Orientační vyšetření sluchu.

Prohlídka v 6 měsících: dtto. Protikřivičná profylaxe.

Prohlídka v 8. měsících: dtto. Orientační vyšetření sluchu.

Prohlídka v 10. - 11. měsíci: dtto. Protikřivičná profylaxe.

Prohlídka ve 12. měsíci: dtto. Zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, zjištění pulzů na femorálních arteriích, protikřivičná profylaxe, velikost velké fontanely, vývoj dentice, potřebná poučení rodičů dítěte.

ad. písm. b)

Prohlídka v 18 měsících: dtto. Stav velké fontanely. Vývoj dentice. Screeening psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte.

ad. písm. c)

Prohlídka ve 3 letech věku.

Celkové vyšetření obsahuje mimo jiné:

- rozhovor s rodiči v ordinaci zaměřený na nová anamnestická fakta. zhodnocení psychosomatického vývoje, jemné a hrubé motoriky, sociálního chování, anthropometrického měření, ověření laterality, znalosti barev.

- fyzikální vyšetření

-vyšetření očí a zraku,

-vyšetření řeči, hlasu a sluchu

-vyšetření moče

-vyšetření tlaku, pulzu

-vyšetření dutiny ústní

-genitál / uložení varlat u chlapců a zjištění případného fluoru u dívek/

-závěrečný rozhovor lékaře s rodinou zaměřený k získání aktivní spolupráce, popřípadě podpůrný psychoterapeutický rozhovor /vážně nemocné dítě,ohrožené dítě, posouzení funkčnosti rodiny/.

§ 4. odst. 2 písm. c)

Prohlídka v 5 letech věku.

základní obsah stejný jako ve 3 letech.

- zhodnocení psychomotorického vývoje, též za použití testu IMV - 5 k nápomoci posouzení školní zralosti

- znalost barev na úrovni samostatného pojmenování

-zvážení zařazení dítěte do kolektivu v předškolním období, jeho zralosti ev. o odkladu školní docházky ve spulupráci s rodinou

V 5ti letech při pozitivní rodinné anamnéze tj.při předčasném výskytu kardiovaskulárních onemocnění ( náhlých cévních mozkových příhod, hyperlipoprotemii, hypertenzi, obezitě, diabetu) je součástí preventivní prohlídky vyšetření celkového cholesterolu, triglyceridu a HDL cholesterolu.

Prohlídky v období povinné školní docházky - 7,9,11,13 let

V rozsahu celkového vyšetření je: ( základní rozsah je stejný jako u prohlídky v 5 letech)

- rozhovor s rodiči v ordinaci zaměřený na nová anamnestická fakta.

- anthropometrické měření

- vyšetření moče

- vyšetření TK, pulzu

- vyšetření zraku, včetně barvocitu

- vyšetření sluchu

- vyšetření řeči, hlasu

- vyšetření pohybového aparátu

- vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu

- vyšetření krku, lymf. uzlin, št. žlázy

Prohlídka ve 13 letech

- rozsahem odpovídá předchozím prohlídkám

- posuzují se otázky vhodné volby povolání - ev. příprava změněné pracovní schopnosti, provádí se kompletizace dokumentace a nálezů pro jednání komisí Správy sociál. zabezpečení

- zhodnocení psychosociálního vývoje

Ve 13 ti letech při pozitivní rodinné anamneze (viz prohlídka v 5ti letech) je součástí prohlídky vyšetření celkového cholesterolu, triglyceridů a HDL cholesterolu).

Prohlídka v 15 letech

V rozsahu je celkové vyšetření a aktualizace anamnestických údajů.

- anthropometrické měření

- vyšetření moče

- vyšetření TK, pulzu

- vyšetření zraku,

- vyšetření sluchu

- vyšetření řeči, hlasu

- vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu

závěrečné hodnocení - posouzení volby povolání včetně tělovýchovného zařazení.

Celkové zhodnocení stavu a vývoje dítěte od narození (- sepsání epikrisy se stanovením nejzávažnějších odchylek a poruch od normy, návrh dalšího řešení léčby včetně prognózy, případně doporučení návrhu na změněnou pracovní schopnost

Prohlídka v 17 letech.

Provádí se v 17 letech před ukončením péče u praktického lékaře pro děti a dorost před převedením do péče praktického lékaře pro dospělé

- doplnění sociální, rodinné a osobní anamnézy pacienta

- anthropometrické měření

- vyšetření moče

- vyšetření TK, pulzu

- vyšetření zraku,

- vyšetření sluchu

- vyšetření řeči, hlasu

- závěrečné zhodnocení stavu jedince včetně zařazení do budoucího pracovního procesu nebo dalšího studia na vysoké škole

u chlapců předběžné hodnocení zdravotního stavu vzhledem k vojenské službě

Preventivní prohlídky při nástupu na pracoviště (učiliště, střední odbornou školu) se zvýšeným rizikem se provádí ve spolupráci s příslušným odborným lékařem.

Nedílnou součástí prevence v pediatrii je očkování, které se provádí podle platného očkovacího kalendáře.

Pokud nebylo možno vykonat preventivní prohlídku v dané věkové hranici, vykoná ji lékař v nejbližším možném termínu.

Závěrem každé preventivní prohlídky je poučení rodičů.

§ 4 odst. 4

Obsah a četnost preventivních prohlídek v oboru stomatologie

U dětí v prvním roce života mezi 6 -12 měsícem

U dětí a dorostu od 1 roku života do 18 let dvakrát ročně

Preventivní prohlídka obsahuje: založení dokumentace, anamnézu se zvláštním zřetelem na vývoj orofaciální soustavy na věk 3, 6, 12 a 15 let, kdy se i tato anamneza doplňuje. Vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, anomálií v postavení zubů a čelistí. Součástí stomatologické preventivní prohlídky dětí a dorostu je i prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkání. Součástí této prohlídky je zároveň i poučení o významu prevence stomatologických onemocnění a krátká instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní.

U těhotných žen dvakrát v průběhu těhotenství

Preventivní prohlídka těhotných žen obsahuje: vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní. Součástí stomatologické preventivní prohlídky těhotných je i prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách a nádorových projevech na chrupu parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkání.

Součástí této preventivní prohlídky je i poučení o významu prevence stomatologických onemocnění těhotné ženy v průběhu těhotenství i u jejího budoucího dítěte a krátká instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní těhotné ženy i jejího budoucího dítěte, včetně poučení o povinnosti budoucí matky zajistit první stomatologickou preventivní prohlídku u svého budoucího dítěte mezi 6 - 12 měsícem jeho věku.

U dospělých jedenkrát ročně

Preventivní prohlídka obsahuje: vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní. Součástí stomatologické preventivní prohlídky dospělých je i prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkání. Součástí je i instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní.

§ 4 odst. 5)

Obsah a rozsah preventivních prohlídek v oboru gynekologie a porodnictví

„ V oboru gynekologie se provádí preventivní prohlídka ( v rozsahu možností v daném věku) u dívek před ukončením povinné školní docházky nebo v 15 letech (dětským gynekologem). Pravidelné preventivní prohlídky v intervalu 1 roku se provádějí od 15 let věku (odborným ženským lékařem).

U žen dispenzarizovaných je preventivní prohlídka součástí dispenzámí péče.

Rozsah preventivní prohlídky:

- rodinná, osobní a pracovní anamnéza a aktualizace této anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory

- aspexe kůže

- vyšetření prsů ( aspexe a prohmatání prsů a regionálních mízních uzlin)

- vyšetření v zrcadlech, kolposkopické vyšetření (u virgo žen vaginoskopie)

- odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému a bakteriologickému vyšetření, ev. i virologickému vyšetření

- palpační bimanuální vyšetření

- vyšetření per rectum

- poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky

- nácvik samovyšetřování prsů

- vyplnění průvodky k cytologickému vyšetření a průvodky k bakteriologickému ev. i virologickému vyšetření.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Dispenzární péče

DISPENZÁRNÍ PÉČE

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost

Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost

Obsah:

Povinná vyšetření pro vystavení návrhu na lázeňskou péči.

Obecné kontraindikace lázeňské péče.

Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé.

1. Vysvětlivky, používané zkratky, odkazy v textu.

2. Indikační skupiny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost

1. Přehled lázeňských léčeben s určením pro věkovou kategorii.

2. Obecná ustanovení.

3. Indikační skupiny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

A. Povinná vyšetření pro vystavení návrhu na lázeňskou péči

⟪TABLE:tbl_001⟫

Obecné kontraindikace lázeňské péče

1. Infekční nemoci přenosné na člověka a bacilonosičství zejména břišního tyfu a paratyfu. Je-li některá nemoc, indikovaná pro lázeňskou péči, sdružena s tbc dýchacího ústrojí nebo jinou formou tbc, může být lázeňská péče navržena a povolena jen po řádném ukončení léčby antituberkulotiky.

2. Všechny nemoci v akutním stádiu.

3. Klinické známky oběhového selhání, maligní arytmie.

4. Stavy po hluboké trombóze do 3 měsíců po odeznění nemoci, stavy po povrchové tromboflebitidě do 6 týdnů po odeznění nemoci.

5. Labilní diabetes mellitus (s výjimkou u dětí a dorostu) a dekompensovaný diabetes mellitus.

6. Často se opakující profuzní krvácení všeho druhu.

7. Kachexie všeho druhu.

8. Zhoubné nádory během léčby a po ní s klinicky zjistitelnými známkami pokračování nemoci.

9. Epilepsie s výjimkou případů, u nichž v posledních 3 letech nedošlo k záchvatu a jejichž EEG záznam nemá epileptické grafoelementy. Přetrvávají-li v EEG záznamu patologické změny, pak může být lázeňská péče navržena jen na základě kladného vyjádření neurologa, který má pacienta v dispenzární péči. Pro indikační skupinu XXVI není epilepsie kontraindikací.

10. Aktivní ataky nebo fáze psychóz a duševní poruchy s asociálními projevy nebo sníženou možností komunikace, transitorní stavy zmatenosti.

11. Závislost na alkoholu, závislost na návykových látkách.

12. Nemocní, odkázaní na pomoc druhé osoby při sebeobsluze (s výjimkou nevidomých). Přijetí nemocného (zpravidla s průvodcem) je popř. možné po předchozím dojednání s vedoucím lékařem lázeňské léčebny.

13. Inkontinence moče a stolice, enuresis nocturna. Neplatí pro indikační skupinu XXVI, XXVIII a indikaci XXIII/2.

14. Kouření u dorostu a u nemocných s indikacemi skupiny II, V a VI.

15. Těhotenství.

16. Nehojící se kožní defekty jakéhokoliv původu. (Netýká se indikací skupiny X).

17. Hypertenze nad 16 kPa diastolického tlaku (-120 mm Hg).

Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé

1. Vysvětlivky, zkratky a přehled odkazů používaných v textu.

K-komplexní lázeňská péče

P-příspěvková lázeňská péče

N-zdravotní pojišťovna náklady nehradí.

Lázeňská místa, v nichž lze poskytnout komplexní lázeňskou péči jsou vyznačena podtržením.

1) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař lázeňské léčebny dle zdravotního stavu nemocného prodloužit délku léčebného pobytu až o 14 dnů. Další prodloužení je možné se souhlasem revizního lékaře zdravotní pojišťovny.

2) Délka léčebně edukačního pobytu v rámci příspěvkové lázeňské péče může být dle doporučení odborné společnosti zkrácena.

3) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může být ze zdravotních důvodů prodloužena až o 7 dnů.

4) Délka edukačního pobytu může být dle doporučení čs. diabetologické společnosti zkrácena, především u nemocných s diabetem I. typu.

5) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, je základní délka léčebného pobytu 28 dnů.

6) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař lázeňské léčebny dle zdravotního stavu nemocného prodloužit délku léčebného pobytu až na 49 dnů. Další prodloužení je možné se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny.

7) Pouze pro stavy po poraněních a operacích periferního nervstva.

8) Pouze pro psoriatickou artritis a sklerodermii s kožními projevy.

9) Mimo hemofilickou artropatii.

10) Délku léčebného pobytu je možno zkrátit v návaznosti na termín operace.

I - Nemoci onkologické

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

II - Nemoci oběhového ústrojí

Kontraindikace pro celou indikační skupinu: kouření

⟪TABLE:tbl_001⟫

III - Nemoci ústrojí trávicího

Obecné kontraindikace: - poruchy průchodnosti GIT a biliárního traktu s projevy stasy nad překážkou

- zevní i vnitřní spontánně vzniklé píštěle v GIT i biliárním traktu

- penetrace peptického vředu a stav po manifestním krvácení vředu do 1 měsíce

- empyém žlučníku a biochemické známky cholestasy

- jaterní nedostatečnost

- mentální anorexie, pokud není v regresi

- stavy vyžadující operace na GIT i bil. traktu, pokud nelze léčbu chápat jako předoperační přípravu

pozn.: Anus praeternaturalis není kontraindikací lázeňské léčby, pouze omezuje provádění léčebných procedur.

⟪TABLE:tbl_001⟫

IV - Nemoci z poruch výměny látkové a žlaz s vnitřní sekrecí

⟪TABLE:tbl_001⟫

V - Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

U všech onemocnění je kontraindikací lázeňské léčby kouření

⟪TABLE:tbl_001⟫

VI - nemoci nervové

Kontraindikace pro celou indikační skupinu: kouření

⟪TABLE:tbl_001⟫

VII - Nemoci pohybového ústrojí

⟪TABLE:tbl_001⟫

VIII - nemoci ústrojí močového

Kontraindikace pro celou skupinu VIII: chronická glomerulonefritis se známkami aktivity, stavy spojené s městnáním moči pro překážku v močových cestách.

⟪TABLE:tbl_001⟫

IX - Duševní poruchy

⟪TABLE:tbl_001⟫

X - Nemoci kožní

⟪TABLE:tbl_001⟫

XI - Nemoci ženské

⟪TABLE:tbl_001⟫

Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost

1. Přehled dětských lázeňských léčeben s určením pro věkovou kategorii:

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Obecná ustanovení

Délka léčebného pobytu dětí a dorostu se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař lázeňské léčebny.

Dorostu lze výjimečně a se souhlasem rodičů poskytnout lázeňskou péči i v léčebnách pro dospělé.

3. Indikační skupiny

XXI. Onkologická onemocnění

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXII. Nemoci oběhového ústrojí

Kontraindikace pro celou skupinu XXII: aktivita zánětlivých procesů, bakteriální endokarditis, klidová nebo noční dušnost, známky městnání ve velkém oběhu, bloky III. stupně se stavy bezvědomí v anamnéze. Na návrh odborníka pro preventivní kardiologii je možno na indikaci XXII/IO vysílat děti s rodiči s indikací II/1 do Konstantinových Lázní. Délka pobytu dítěte i dospělého je stejná, tj. 21 dnů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXIII. Nemoci ústrojí trávicího

Kontraindikace pro celou skupinu XXIII: těžší poruchy výživy, těžká anémie (Hb 100 g/l a méně).

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXIV. Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

V rámci indikace XXIV/1 je možno přijímat do DL Karlovy Vary děti a mladistvé s čerstvě zjištěným diabetem, zpravidla v doprovodu rodičů, k edukačnímu pobytu v trvání 14 dnů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXV. Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

Kontraindikace pro celou skupinu XXV. kardiorespirační nedostatečnost, anatomické překážky v dýchacích cestách. Pro léčbu v Janských Lázních jsou bronchiektazie kontraindikací.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXVI. Nemoci nervové

Kontraindikace pro celou skupinu XXVI: vážnější psychické poruchy, kožní defekty, stavy neovlivnitelné rehabilitací.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXVII. Nemoci pohybového ústrojí

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXVII. Memoci ledvin a cest močových

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXIX - Duševní poruchy

Určeno pouze pro lázeňskou léčbu dorostu

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXX. Nemoci kožní

Kontraindikace pro celou skupinu XXX. mikrobiální ekzém.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXXI. Nemoci gynekologické

Kontraindikace pro celou skupinu XXXI.: appendicitis chronica.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Indikační seznam pro léčbu v dětských odborných léčebnách

Přehled dětských odborných léčeben s určením věkové kagegorie

⟪TABLE:tbl_001⟫

Indikační seznam pro léčbu v dětských odborných léčebnách

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař lázeňské léčebny dle zdravotního stavu nemocného prodloužit délku léčebného pobytu až o 14 dnů. Další prodloužení je možné se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojištovny.

2 ) Délka léčebně edukačního pobytu v rámci příspěvkové lázeňské péče může být dle doporučení odborné společnosti zkrácena.

3 ) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může být ze zdravotních důvodů prodloužena až o 7 dnů.

4 ) Délka edukačního pobytu může být dle doporučení čs. diabetologické společnosti zkrácena, především u nemocných s diabetem I. typu.

5 ) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, je základní délka léčebného pobytu 28 dnů.

6 ) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař lázeňské léčebny dle zdravotního stavu nemocného prodloužit délku léčebného pobytu až na 49 dnů. Další prodloužení je možné se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny. VI/1

7) Pouze pro stavy po poraněních a operacích periferního nervstva.

8 ) Pouze pro psoriatickou artritis a sklerodermii s kožními projevy.

9 ) Mimo hemofilickou artropatii.

10 ) Délku léčebného pobytu je možno zkrátit v návaznosti na termín operace.

x ) pouze pro primární a sekundární osteoporózu

x ) Pouze pro stavy po nekomplikovaných břišních operacích, návrhy se zasílají prostřednictvím léčebny ve Františkových Lázních.