Nařízení vlády České republiky, kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění

216

NAŘÍZENÍ VLÁDY

České republiky

ze dne 8. dubna 1992,

kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění

Vláda České republiky nařizuje k provedení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění:

ČÁST PRVNÍ

Rozsah zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním

§ 1

(1) Na základě všeobecného zdravotního pojištění se pojištěncům poskytuje zdravotní péče za plnou nebo částečnou úhradu. Její rozsah a úroveň jsou dány charakterem postižení zdravotního stavu pojištěnce a objemem finančních zdrojů na její úhradu.

(2) Plně hrazený je finančně nejméně náročný z možných způsobů zdravotní péče, který je indikován ze zdravotních důvodů, splňuje zásady postupu dané současným stupněm poznání a dosahuje účinku srovnatelného s ostatními způsoby.

(3) Částečně hrazený je takový způsob zdravotní péče, který je indikován ze zdravotních důvodů, splňuje zásady dané současným stupněm poznání, dosahuje účinku srovnatelného s ostatními způsoby, ale je finančně náročnější než způsob podle odstavce 2.

(4) Při částečně hrazené péči tvoří výši úhrady pojištěncem rozdíl mezi maximální cenou výkonu a cenou výkonu hrazenou příslušnou zdravotní pojišťovnou. Maximální cena výkonu se vypočte tak, že se bodové hodnocení příslušného zdravotního výkonu uvedené v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „seznam výkonů“) 1 ) vynásobí maximální cenou bodu stanovenou cenovým výměrem Ministerstva financí a přičte se cena přímého materiálu, je-li uvedena u tohoto výkonu v seznamu výkonů. Částka, kterou uhradí příslušná zdravotní pojišťovna za výkon, se vypočte tak, že se bodové hodnocení zdravotního výkonu podle předchozí věty vynásobí cenou bodu sjednanou zdravotní pojišťovnou, u níž je pojištěnec pojištěn, se smluvním zdravotnickým zařízením a přičte se cena přímého materiálu, je-li uvedena u tohoto výkonu v seznamu výkonů.

(5) Kategorizace zdravotních výkonů s rozdělením na výkony částečně hrazené, nehrazené nebo hrazené za určených podmínek, je stanovena v příloze č. 1 tohoto nařízení. Zdravotní výkony neuvedené v příloze č. 1 hradí zdravotní pojišťovny plně, jsou-li uvedeny v seznamu výkonů. 1 )

§ 2

(1) Má-li ošetřující lékař pochybnosti o tom, zda se jedná o zdravotní výkon spadající do zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním (dále jen „hrazená péče“), nebo potřebuje-li nutně vzhledem k míře postižení zdravotního stavu pojištěnce provést výkon nad tento rámec, vyžádá si před jeho provedením konzultaci revizního lékaře zdravotní pojišťovny, kterou si pojištěnec zvolil (dále jen „revizní lékař“). Pokud je pojištěnci vzhledem k míře postižení jeho zdravotního stavu proveden neodkladný zdravotní výkon nad rámec hrazené péče, oznámí tuto skutečnost ošetřující lékař po provedení výkonu reviznímu lékaři. Revizní lékař posoudí odůvodněnost takového zdravotního výkonu. Zdravotní výkon uznaný revizním lékařem uhradí zdravotní pojišťovna ve výši prokazatelných nákladů spojených s jeho provedením. Zdravotní výkon, který nebyl revizním lékařem uznán, zdravotní pojišťovna nehradí; v takovém případě nese náklady zdravotního výkonu zdravotnické zařízení ošetřujícího lékaře.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na případy týkající se provedení nutného a neodkladného výkonu, který není obsažen v seznamu výkonů, ale je podle ošetřujícího lékaře v zájmu zdraví pojištěnce. Takový výkon je hrazen ve výši prokazatelných nákladů spojených s jeho provedením.

(3) Ošetřujícím lékařem podle odstavců 1 a 2 je lékař, který má pojištěnce v péči.

§ 3

Diagnostická a léčebná péče

Jednotlivé výkony diagnostické péče, léčebné péče ambulantní i ústavní včetně léčebné rehabilitace a péče o chronicky nemocné jsou uvedeny v seznamu výkonů. 1 )

Prevence

§ 4

(1) V rámci hrazené péče se u pojištěnců provádějí preventivní prohlídky. Preventivní prohlídky provádí zvolený praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, ženský lékař a zubní lékař, není-li ze zdravotnické dokumentace pojištěnce zřejmé, že prohlídka byla provedena nebo že pojištěnec byl v dále uvedených lhůtách v požadovaném rozsahu vyšetřen.

(2) U pojištěnců se provádí preventivní prohlídka:

a) v prvém roce života devětkrát do roka, z toho minimálně šestkrát v prvém půlroce života a z toho minimálně třikrát v prvních třech měsících života pokud jim není poskytována dispenzární péče podle § 6 odst. 1 písm. a),

b) v 18 měsících věku,

c) ve třech letech a dále vždy jedenkrát za dva roky.

(3) V oboru stomatologie se provádí preventivní prohlídka:

a) u dětí a dorostu ve věku do 18 let dvakrát ročně,

b) u těhotných žen dvakrát v průběhu těhotenství,

c) u dospělých jedenkrát ročně.

(4) V oboru gynekologie se provádí preventivní prohlídka při ukončení povinné školní docházky a dále počínaje patnáctým rokem věku jedenkrát ročně.

(5) Rozsah preventivních prohlídek podle předchozích odstavců ve vztahu k věku je stanoven v příloze č. 2 tohoto nařízení.

§ 5

(1) Hrazená péče zahrnuje též vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti přenosným nemocem. 2 ) Prohlídky pojištěnců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné prováděné v souvislosti s vydáváním zdravotního průkazu se do potřebné zdravotní péče nezahrnují.

(2) Hrazená péče zahrnuje rovněž:

a) stanovená očkování 3 ) prováděná pracovišti léčebné péče,

b) poskytnutí očkovacích látek proti vzteklině, proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, proti tuberkulóze a testování s použitím tuberkulinového testu,

c) odběry materiálů prováděné v zařízeních léčebné péče na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz,

d) vyšetření materiálů uvedených pod písmenem c) laboratořemi smluvních zdravotnických zařízení,

e) diagnostiku HIV, anti HCV a HBsAg u dárců krve, tkání, orgánů a gamet a diagnostiku HIV prováděnou v zařízeních léčebně preventivní péče v případech léčebně preventivních postupů a v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal, s výjimkou:

1. anonymních vyšetření,

2. vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí.

(3) Hrazená péče nezahrnuje:

a) očkování prováděná zařízeními hygienické služby,

b) poskytnutí očkovacích látek s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. b),

c) odběry materiálů prováděné zařízeními hygienické služby a jejich vyšetření,

d) diagnostiku HIV včetně vyšetření prováděných v zařízeních hygienické služby na žádost pojištěnce včetně anonymních vyšetření.

§ 6

Dispenzární péče

(1) V rámci hrazené péče se dispenzární péče poskytuje pojištěncům zdravým, ohroženým a nemocným v těchto skupinách:

a) dětem do jednoho roku,

b) vybraným dětem od jednoho roku věku chronicky nemocným a ohroženým poruchami zdravotního stavu, a to i v důsledku nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí,

c) vybraným mladistvým,

d) těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství,

e) ženám, které používají hormonální a nitroděložní antikoncepci,

f) pojištěncům ohroženým nebo trpícím závažnými onemocněními.

(2) Výběr pojištěnců do dispenzární péče provádějí ošetřující lékaři.

(3) Podmínky a rozsah dispenzární péče jsou stanoveny v příloze č. 3 tohoto nařízení.

§ 7

Hrazená péče zahrnuje i prohlídku zemřelého pojištěnce, pitvu, 4 ) dopravu k pitvě a dopravu z pitvy do místa, kde k úmrtí došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazená péče nezahrnuje dopravu k soudní pitvě, soudní pitvu a dopravu ze soudní pitvy.

§ 8

Závodní preventivní péče

Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Hrazená péče zahrnuje:

a) zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci;

b) periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, zaměstnanců na rizikových pracovištích, zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob a zaměstnanců, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem; 5 )

c) mimořádné a následné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů;

d) dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziku.

§ 9

Poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky

(1) Jednotlivá léčiva a prostředky zdravotnické techniky (dále jen „léčiva a prostředky“) včetně výše a způsobu jejich úhrady zdravotní pojišťovnou jsou uvedeny v seznamu léčiv a prostředků. 6 )

(2) Zdravotní pojišťovna hradí léčiva a prostředky předepsané nebo poskytnuté smluvními zdravotnickými zařízeními podle zvláštních předpisů. 15 )

Doprava a náhrada cestovních nákladů

§ 10

(1) Zdravotní pojišťovna hradí dopravu pojištěnce, je-li indikován ošetřujícím lékařem doprovod, i dopravu průvodce na území České republiky, popřípadě na území Slovenské republiky, pokud tak vyplývá z dohody mezi vládou České republiky a Slovenské republiky, do smluvního zdravotnického zařízení, ze smluvního zdravotnického zařízení do místa trvalého nebo přechodného pobytu nebo do ústavu sociální péče, mezi smluvními zdravotnickými zařízeními a v rámci smluvního zdravotnického zařízení, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby. Pokud k onemocnění došlo v místě přechodného pobytu, je doprava ze zdravotnického zařízení do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější než místo přechodného pobytu, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Doprava se provádí vozidly smluvní dopravní zdravotní služby a je hrazena podle seznamu výkonů. 1 )

(2) Dopravu podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovna ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je schopno požadovanou zdravotní péči poskytnout.

(3) V mimořádných případech nebo v případech, kdy

a) je to ekonomicky výhodnější, hradí zdravotní pojišťovna na základě indikace lékaře a schválení revizního lékaře i nezbytnou leteckou dopravu,

b) hrozí nebezpečí z prodlení, hradí zdravotní pojišťovna náklady i jinému dopravci; o takové dopravě rozhoduje ošetřující lékař.

(4) Vyžaduje-li to nezbytně zdravotní stav pojištěnce a je-li bezprostředně ohrožen jeho život, hradí zdravotní pojišťovna na území České republiky dopravu transfúzních přípravků, speciálních léčiv, tkání a orgánů k transplantaci, jakož i dopravu lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu.

§ 11

(1) Indikovanou dopravu lékaře a ostatních zdravotnických pracovníků za pojištěncem hradí zdravotní pojišťovna podle seznamu výkonů. 1 )

(2) Pokud se pojištěnec, který má nárok na dopravu podle § 10, rozhodne pro dopravu soukromým vozidlem a pokud ošetřující lékař takovou dopravu schválí, má nárok na náhradu cestovních nákladů podle seznamu výkonů. 1 )

§ 12

Pohotovostní a záchranná služba

(1) Hrazená péče zahrnuje též zdravotní výkony provedené v rámci

a) zdravotní péče poskytované v akutních případech praktickými a zubními lékaři mimo jejich ordinační hodiny,

b) lékařské služby první pomoci a ústavní pohotovostní služby,

c) zdravotnické záchranné služby 16 ) při poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče.

(2) Hrazená péče zahrnuje i neodkladné zdravotní výkony provedené při pohotovostní službě lékařem i mimo jeho odbornost.

§ 13

Posudková činnost

Hrazená péče zahrnuje též posuzování dočasné neschopnosti k práci nebo ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 127 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů.

ČÁST DRUHÁ

Podmínky poskytování hrazené péče

§ 15

Poskytování zdravotní péče

(1) Zdravotní péči poskytují především ve zdravotnických zařízeních, ale podle potřeby též v bytě pojištěnce, nebo na jiném místě, kde je nutno péči poskytnout, zdravotničtí pracovníci, 7 ) popřípadě další odborní pracovníci ve zdravotnictví, a to v rozsahu své odborné způsobilosti. Jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři poskytují hrazenou péči na základě ordinace ošetřujícího lékaře, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Hrazená péče je pojištěnci poskytována zpravidla na základě doporučení nebo objednání praktickým nebo jiným ošetřujícím lékařem.

(3) Bez předchozího doporučení zvoleným praktickým lékařem pro děti a dorost, praktickým lékařem pro dospělé, ženským lékařem, zubním lékařem nebo jiným ošetřujícím lékařem je hrazená péče poskytována

a) pojištěnci s chronickým onemocněním a pojištěnci indikovaně dispenzarizovanému, který je v péči zdravotnického zařízení,

b) při návštěvě zdravotnického zařízení poskytujícího zdravotní péči v oboru psychiatrie, sexuologie, dermatovenerologie nebo oftalmologie, jde-li o předpis brýlí,

c) v akutních případech, kdy zdravotní péče je neodkladná nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení a tato péče je poskytnuta lékařem nebo jiným zdravotnickým pracovníkem, zdravotnickou záchrannou službou, lékařskou službou první pomoci nebo klinickým psychologem, pokud jde o akutní duševní krize a traumata.

(4) Nejde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, hradí pojištěnec při vyžádání zdravotní péče bez předchozího doporučení vždy zvýšené náklady za poskytnutí takové péče podle seznamu výkonů. 1 )

§ 16

Odmítnutí převzetí do péče

Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území. 17 )

Ambulantní péče

§ 17

(1) Základní komplexní zdravotní péči poskytuje pojištěncům jejich praktický lékař. Tímto lékařem se rozumí praktický lékař pro dospělé a praktický lékař pro děti a dorost.

(2) Při převzetí do péče vyplní lékař podle § 4 odst. 1 registrační list, jehož kopii zašle příslušné zdravotní pojišťovně. Současně si vyžádá od lékaře, který měl pojištěnce v péči v předcházejícím období, informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotní péče. Tento lékař je povinen zvolenému lékaři tyto informace předat písemně. Zvolený lékař seznámí pojištěnce při převzetí do péče s plánem preventivních prohlídek.

(3) Praktický lékař je povinen zajišťovat péči o pojištěnce, které má ve své péči, včetně návštěvní služby pro tyto pojištěnce, v místě uvedeném na registračním listu.

§ 19

(1) Pojištěnci, kteří se opakovaně nebo dlouhodobě zdržují v místě odlišném od místa trvalého pobytu, jsou oprávněni zvolit si praktického, zubního a ženského lékaře dosažitelného v tomto místě. Pojištěnci si mohou tohoto lékaře zvolit s upozorněním na potřebu pouze přechodné péče a na již provedenou volbu lékaře v místě trvalého pobytu. V tomto případě je lékař poskytující zdravotní péči v místě trvalého pobytu povinen předat zvolenému lékaři lékařskou zprávu, popřípadě výpis ze zdravotnické dokumentace.

(2) Lékař po ukončení přechodné péče zasílá výpis ze zdravotnické dokumentace pojištěnce lékaři, u něhož je provedena základní volba.

§ 20

(1) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce poskytnutí odborné péče, doporučí praktický lékař pojištěnci takové smluvní zdravotnické zařízení, které je schopno odbornou péči na náležité úrovni poskytnout; právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení 9 ) tím není dotčeno. Spolu s doporučením k přijetí odborným lékařem zasílá praktický lékař též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení.

(2) V indikovaných případech ošetřující lékař dojednává vyšetření nebo ošetření pojištěnce v jiném zdravotnickém zařízení; to platí i pro dojednání péče ústavní. Dojednání odborné péče se vztahuje i na případy, kdy je pojištěnec odesílán do spádového zdravotnického zařízení. 10 )

(3) Odborný lékař nebo jiný odborný pracovník ve zdravotnictví informuje praktického lékaře, popřípadě vyžaduje-li to povaha onemocnění též odborného lékaře, který má pojištěnce ve své péči, o zjištěných skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí pro poskytování informací mezi praktickým lékařem a lékařem závodní preventivní péče.

§ 21

(1) Hrazenou péčí je i zvláštní forma ambulantní péče poskytovaná jako

a) domácí zdravotní péče,

b) zdravotní péče v sanatoriích (stacionářích),

c) zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních ústavní péče osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů, 18 )

d) zdravotní péče v ústavech sociální péče.

(2) Zdravotní péče podle odstavce 1 zajišťuje pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci, hrazenou zdravotní péči v jejich vlastním sociálním prostředí.

Ústavní péče

§ 22

Vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce, poskytne se mu hrazená péče formou péče ústavní. Ústavní péčí se rozumí péče v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech. V těchto zařízeních může být poskytována vedle ústavní péče i péče ambulantní.

§ 23

(1) Do ústavní péče jsou pojištěnci přijímáni zpravidla na doporučení ošetřujícího lékaře. Ošetřující lékař zasílá s doporučením k přijetí do ústavní péče též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení. Do odborných léčebných ústavů jsou pojištěnci přijímáni na základě návrhu ošetřujícího lékaře; tato podmínka nemusí být splněna při přijetí do psychiatrické léčebny.

(2) Pojištěnec musí být přijat do ústavní péče, jestliže by odložením nástupu byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví a jestliže jde o porod. Přijetí nesmí být odepřeno též v případě povinného léčení. 11 )

(3) Každé nepřijetí pojištěnce do ústavní péče musí být řádně dokumentováno. V tom případě je pojištěnci předána zpráva pro ošetřujícího lékaře. Stejně se postupuje i v případě, že pojištěnec sám přijetí odmítne.

§ 24

(1) Je-li při přijetí dítěte do zdravotnického zařízení vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nutná celodenní přítomnost průvodce, může s ním být průvodce přijat do ústavní péče. Pobyt průvodce dítěte mladšího 6 let v nemocnici se považuje za ústavní ošetřování. Průvodce je podle indikace a možností umístěn buď spolu s dítětem přímo na lůžkovém oddělení, nebo na oddělení dochází z ubytovacího prostoru, který je součástí tohoto zařízení. V případě dítěte staršího 6 let se pobyt průvodce v nemocnici považuje za ústavní ošetřování jen se souhlasem revizního lékaře.

(2) Pobyt průvodce v odborné dětské léčebně a dětské lázeňské léčebně se považuje za ústavní ošetřování v případech přijetí průvodce dítěte mladšího 6 let na dobu, kdy je zaškolován v ošetřování a léčebné rehabilitaci dítěte nebo kdy je přítomnost průvodce nutná vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte. V ostatních případech u komplexní lázeňské péče o děti a dospělé [§ 27 odst. 3 písm. a)] a péče v odborných léčebných ústavech (§ 22 a § 27a odst. 2) hradí zdravotní pojišťovna pobyt průvodce pouze v případech, kdy jeho nezbytnost potvrdí revizní lékař.

§ 25

(1) Bezprostřední péči o pojištěnce zajišťuje tým zdravotnických pracovníků vedený ošetřujícím lékařem nemocnice nebo odborného léčebného ústavu, který určuje v rámci pokynů vedoucího lékaře oddělení diagnostický a léčebný postup. K zabezpečení odborné péče a součinnosti odborníků různých oborů zajišťují jednotlivá oddělení konsiliární služby pro hospitalizované pojištěnce.

(2) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce, aby byl přeložen na jiné oddělení, je nutno přeložení předem konzultovat s vedoucím lékařem oddělení nebo jím pověřeným lékařem.

(3) Z léčebných důvodů je možno pojištěnce propustit do domácího ošetření na propustku. Po dobu trvání propustky není zdravotnické zařízení oprávněno účtovat zdravotní pojišťovně náklady za ústavní péči s výjimkou léčiv a prostředků, kterými pojištěnce na propustku vybaví.

§ 26

(1) Pojištěnec se propustí z ústavní péče, jakmile jsou provedena potřebná vyšetření a ošetření nebo dojde-li k takovému zlepšení zdravotního stavu, kdy lze další péči poskytovat ambulantně nebo v jiných zdravotnických zařízeních, popřípadě v zařízeních sociální péče. Pojištěnec musí být vybaven při propuštění léčivy a prostředky, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, na tři dny nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu.

(2) Pojištěnec se předčasně propustí z ústavní péče na vlastní písemnou žádost (revers), nejde-li o případy, kdy je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony bez souhlasu nemocného. 12 )

(3) Pojištěnec, který soustavně porušuje hrubým způsobem domácí řád a odmítá zásadním způsobem spolupráci, může být z ústavní péče předčasně propuštěn, pokud toto chování není způsobeno závažnou duševní poruchou nebo jinými závažnými důvody a pokud by okamžitým přerušením péče nebylo ohroženo vážným způsobem jeho zdraví. Předčasně propustit nelze pojištěnce v případech, kdy se jedná o povinné léčení.

(4) Ošetřujícím lékařům se odesílá bezodkladně zpráva o propuštění pojištěnce včetně návrhu dalšího léčebného postupu.

(5) Pokud není pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z ústavní péče až po předchozím včasném vyrozumění člena rodiny nebo osoby, která je schopna tuto péči zajistit.

(6) O propuštění pojištěnce, u něhož není zajištěna další péče, propouštějící zařízení včas informuje okresní úřad, v hlavním městě Praze obvodní úřad, podle místa pobytu pojištěnce. Obdobně postupuje u dětí a mladistvých se závažnou sociální problematikou v rodině. Náklady vzniklé další hospitalizací pojištěnce, který nemůže být propuštěn vzhledem k nezajištění další péče, nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. 19 )

§ 27

Lázeňská péče

(1) Lázeňskou péči poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu navrhuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí zdravotní pojišťovna. Návrh na lázeňskou péči se podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny. Současně je určován i stupeň naléhavosti [odstavec 3 písm. a)].

(2) Nemoci, u nichž se lázeňská péče poskytuje pojištěncům, indikační předpoklady, délka léčebného pobytu, typ lázeňské péče a seznam lázeňských míst České republiky, kde je příslušná lázeňská péče poskytována, jsou stanoveny v příloze č. 4 tohoto nařízení (dále jen „Indikační seznam“).

(3) Lázeňská péče se poskytuje a hradí jako:

a) komplexní lázeňská péče - tato péče navazuje na ústavní péči nebo péči v odborných ambulancích a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné neschopnosti k práci. Pojištěnce předvolává k lázeňské péči lázeňská léčebna. Pacient v prvém pořadí naléhavosti je k nástupu na léčení předvolán nejpozději do jednoho měsíce od data vystavení návrhu, popř. po dohodě ošetřujícího, revizního a lázeňského lékaře přeložen do léčebny přímo z nemocničního lůžka. V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do tří měsíců, děti a dorost do šesti měsíců od data vystavení návrhu. Náklady komplexní lázeňské péče jsou plně hrazeny zdravotní pojišťovnou;

b) příspěvková lázeňská péče - tato péče je poskytována u nemocí, které jsou obsaženy v Indikačním seznamu a kde nejsou splněny podmínky uvedené pod písmenem a). Zdravotní pojišťovna hradí náklady na vyšetření a léčení pojištěnce. Tato péče může být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak.

(4) Dětem a dorostu do 19 let se lázeňská péče poskytuje podle odstavce 3 písm. a), pokud není na žádost rodičů poskytována podle odstavce 3 písm. b). Přeložení pojištěnce ve věku do 19 let z nemocnice do léčebny revizní lékař neposuzuje.

(5) U nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce se lázeňská péče poskytuje podle odstavce 3 písm. a), jestliže ji navrhl nebo indikaci potvrdil příslušný odborník pro nemoci z povolání.

(6) Způsob poskytnutí lázeňské péče podle odstavce 3 navrhuje ošetřující lékař a schvaluje revizní lékař podle Indikačního seznamu. Podle odstavce 3 písm. a) může být lázeňská péče poskytnuta i na návrh jiného ošetřujícího lékaře, než je uvedeno v Indikačním seznamu, pokud je indikace podložena příslušným odborným nálezem.

§ 27a

Péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách

(1) Zdravotní péči poskytovanou na doporučení lékaře dětem a mladistvým do 18 let v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách hradí zdravotní pojišťovna. Péče se poskytuje na návrh ošetřujícího lékaře potvrzený revizním lékařem zdravotní pojišťovny. Revizní lékař neposuzuje přeložení pojištěnce z nemocnice do léčebny.

(2) Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do 18 let poskytuje péče v odborných dětských léčebnách, a indikační zaměření těchto léčeben (dále jen „Indikační seznam pro léčbu v dětských odborných léčebnách“) jsou stanoveny v příloze č. 5 tohoto nařízení. V případech, kdy se indikace k léčbě v dětských odborných léčebnách překrývají s indikacemi k léčbě v lázeňských léčebnách, rozhoduje o vhodnosti léčby v lázeňském zařízení či dětské odborné léčebně navrhující lékař. Délka léčebného pobytu v odborných dětských léčebnách se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař léčebny.

(3) Dětem od 3 do 15 let zdravotně oslabeným vlivem nepříznivého životního prostředí, dětem se zdravotními problémy spojenými s nesprávným životním stylem a dětem v rekonvalescenci, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou léčbu v dětské lázeňské nebo dětské odborné léčebně, se poskytuje na návrh ošetřujícího lékaře potvrzený revizním lékařem zdravotní pojišťovny péče v ozdravovně. Délka pobytu v ozdravovně zpravidla nepřesahuje 21 dnů; delší pobyt je možný pouze se souhlasem revizního lékaře.

§ 28

Má-li pojištěnec za to, že mu není poskytována náležitá potřebná zdravotní péče, může:

a) podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení, 14 )

b) obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka,

c) obrátit se na revizního lékaře, zejména jde-li o odmítání zdravotních výkonů spadajících do hrazené péče,

d) obrátit se na příslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického zařízení podle zvláštního zákona. 20 )

ČÁST TŘETÍ

Ustanovení společná, přechodná a záverečná

§ 29

V rozsahu stejném jako u smluvních zdravotnických zařízení zdravotní pojišťovna hradí neodkladnou péči, zejména první pomoc, terapeutické zásahy při stavech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, bezprostřední ohrožení života nebo závažné poškození zdraví, poskytnutou zdravotnickým zařízením, které není ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně.

§ 30

Zdravotní pojišťovnou se pro účely tohoto nařízení rozumí Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo jiná zdravotní pojišťovna provádějící všeobecné zdravotní pojištění, pokud byla zřízena.

Kontrola

§ 31

(1) Revizní lékaři a odborní pracovníci ve zdravotnictví způsobilí k revizní činnosti určení zdravotní pojišťovnou (dále jen „odborní pracovníci“) kontrolují, zda

a) poskytnutá péče odpovídá péči vyúčtované zdravotní pojišťovně,

b) byly vyúčtovány pouze ty výkony, léčiva a prostředky, které je zdravotní pojišťovna povinna uhradit,

c) rozsah a druh zdravotní péče odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce.

(2) Ke splnění úkolů uvedených v odstavci 1 jsou revizní lékaři a odborní pracovníci oprávněni vstupovat do zdravotnického zařízení. Výkon činnosti revizního lékaře a odborných pracovníků nesmí narušit prováděný léčebný výkon.

(3) Pokud kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování zdravotní péče, zdravotní pojišťovna takovou péči neuhradí.

§ 32

Zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní pojišťovně nezbytnou součinnost při výkonu kontroly, zejména předkládá požadované doklady, sděluje údaje a poskytuje vysvětlení. Přístup ke zdravotnické dokumentaci se umožňuje pouze revizním lékařům nebo odborným pracovníkům; tito pracovníci mají přístup ke zdravotnické dokumentaci pouze v rozsahu odpovídajícím kontrole.

§ 33

Mimořádná úhrada zdravotní péče

(1) Zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech jako zvláštní položky:

i) zdravotní péči finančně mimořádně nákladnou, označenou v seznamu výkonů nebo v seznamu léčiv a prostředků tímto způsobem,

b) zdravotní péči, jejíž poskytnutí je z hlediska zdravotního stavu pojištěnce jedinou možností zdravotní péče, jinak zdravotní pojišťovnou zásadně nehrazené.

(2) Zvláštní položky se předepisují na platné tiskopisy s výrazným vyznačením charakteru zvláštní položky.

(3) S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je předepsání zvláštní položky vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře. Zdravotní pojišťovna hradí zvláštní položky v plném rozsahu nebo za finanční spoluúčasti pojištěnce.

§ 34

(1) Péče poskytovaná v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, péče v kojeneckých ústavech, dětských domovech a jeslích se hradí z rozpočtu zřizovatele. Z rozpočtu zřizovatele se hradí také zdravotnická záchranná služba 16 ) a pohotovostní služby, s výjimkou hrazené zdravotní péče poskytované podle § 12.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost občanů platit úhrady za zdravotní péči podle zvláštních předpisů.

§ 38

Na osoby ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody se nevztahují ustanovení § 17 odst. 2 a § 20 odst. 1 část první věty za středníkem. Ostatní ustanovení se na uvedené osoby vztahují přiměřeně.

§ 39

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Pithart v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Seznam zdravotních výkonů s kategorizací N,S,W,Z

1.OBECNÁ ČÁST

1.1 Seznam symbolů a zkratek použitých v tomto seznamu,vysvětlivky

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.2 PŘEHLED ODBORNOSTÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.3 Způsob výpočtu výše spoluúčasti pojištěnce na úhradě zdravotní péče

Výkony označené kategorií:

N - maximální úhrada pojištěncem = cena Pmat plus (body krát maximální cena 1 bodu)

S - maximální úhrada pojištěncem = (cena Pmat plus body krát maximální cena 1 bodu) mínus (cena Pmat plus body krát cena 1 bodu ZP)

Max. cenu 1 bodu v Kč - stanovuje MF ČR - (viz cen. věstník MF ČR - cenový výměr č. 01/1994 ve znění pozdějších doplňků). Cena 1 bodu v Kč - cena bodu sjednaná zdravotní pojišťovnou, u níž je pojištěnec pojištěn, se smluvním zdravotnickým zařízením.

2. Seznam zdravotních výkonů s kategorizací N,S,W,Z

SEZNAM ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ S KATEGORIZACÍ N, S, W, Z

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. REJSTŘÍKY

3.1 REJSTŘÍK - KOD, ODBORNOST, KATEGORIE, ČÍSLO POLOŽKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

3.2 REJSTŘÍK - ODBORNOST, KOD, KATEGORIE, ČÍSLO POLOŽKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Preventivní péče

Za preventivní prohlídku se považuje celkové vyšetření pacienta, pokud nebylo prokazatelně provedeno v rozsahu odpovídajícímu preventivní prohlídce v intervalu posledních 3 měsíců.

§ 4 odst. 1

Obsah a rozsah preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro dospělé

Preventivní prohlídka se provádí od 18ti let jednou za 2 roky.

Obsah preventivní prohlídky:

- doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika, v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na kardiovaskulární úmrtí výskyt hypertenze, a diabetes mellitus.

- kompletní fyzikální vyšetření interního charakteru (včetně orientačního vyšetření zraku a sluchu, palpační vyšetření nitroočního tlaku, změření TK, změření hmotnosti).

Obligatorní součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence (vyšetření per rectum a vyšetření prsu).

Vyšetření EKG se provádí u osob starších 40 let v 4 letých intervalech, při zjištění hypertenze ( pro kterou není pacient dispenzarizován), pak při každé preventivní prohlídce.

Laboratorní vyšetření obsahuje:

- orientační chemické vyšetření moči

- vyšetření plasmatického cholesterolu celkového + plasmatických lipoproteinů (LDL + HDL) v rámci první preventivní prohlídky u praktického lékaře v 18 letech a dále ve 40 a 60 letech.

- vyšetření glykemie od 45 let ve dvouletých intervalech

§ 4 odst. 2 a 3

Obsah a rozsah preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro děti a dorost

ad.písm.a)

Prohlídky od narození do 18 měsíců

1. založení zdravotní dokumentace - u novorozence

2. anamnéza. Změny zdravotního stavu od poslední kontroly.

3. vyšetření:

a) hmotnost dítěte, výška dítěte

b) interní vyšetření

c) vyšetření psychomotorického vývoje /podle Vlacha/

d) cílené vyšetření /specifické pro daný věk/ a zjištěné zdravotní riziko

e) posouzení zdravotního stavu před očkováním

f) diagnostická rozvaha

g) závěr a poučení rodičů. Výživa. Režim dítětě.

Novorozenec:

1. prohlídka pokud možno v rodinném prostředí – posouzení sociální úrovně rodiny

⟪TABLE:tbl_001⟫

Psychomotorický vývoj dle Vlacha včetně novorozeneckých reflexů.

Prohlídka ve 14 dnech: dtto. Zjištění výživy dítěte, protikřivičná profylaxe, potřebná poučení rodičů dítěte.

Prohlídka v 6 týdnech: Vyšetření pulsu na aa. femorales, pozornost věnovat screeningu fenylketonurie, odbornému ortopedickému vyšetření, celkové zhodnocení stavu.

Prohlídka ve 3 měsících: dtto. Protikřivičná profylaxe. Doporučení k odbornému ortoped. vyšetření.

Prohlídka ve 4.-5. měsíci: dtto. Orientační vyšetření sluchu.

Prohlídka v 6 měsících: dtto. Protikřivičná profylaxe.

Prohlídka v 8. měsících: dtto. Orientační vyšetření sluchu.

Prohlídka v 10. - 11. měsíci: dtto. Protikřivičná profylaxe.

Prohlídka ve 12. měsíci: dtto. Zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, zjištění pulzů na femorálních arteriích, protikřivičná profylaxe, velikost velké fontanely, vývoj dentice, potřebná poučení rodičů dítěte.

ad. písm. b)

Prohlídka v 18 měsících: dtto. Stav velké fontanely. Vývoj dentice. Screeening psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte.

ad. písm. c)

Prohlídka ve 3 letech věku.

Celkové vyšetření obsahuje mimo jiné:

- rozhovor s rodiči v ordinaci zaměřený na nová anamnestická fakta.

zhodnocení psychosomatického vývoje, jemné a hrubé motoriky, sociálního chování,

anthropometrického měření, ověření laterality, znalosti barev.

- fyzikální vyšetření

-vyšetření očí a zraku,

-vyšetření řeči, hlasu a sluchu

-vyšetření moče

-vyšetření tlaku, pulzu

-vyšetření dutiny ústní

-genitál / uložení varlat u chlapců a zjištění případného fluoru u dívek/

-závěrečný rozhovor lékaře s rodinou zaměřený k získání aktivní spolupráce, popřípadě podpůrný psychoterapeutický rozhovor /vážně nemocné dítě,ohrožené dítě, posouzení funkčnosti rodiny/.

§ 4. odst. 2 písm. c)

Prohlídka v 5 letech věku.

základní obsah stejný jako ve 3 letech.

- zhodnocení psychomotorického vývoje, též za použití testu IMV – 5 k nápomoci posouzení školní zralosti

- znalost barev na úrovni samostatného pojmenování

- zvážení zařazení dítěte do kolektivu v předškolním období, jeho zralosti ev. o odkladu školní docházky ve spulupráci s rodinou

V 5ti letech při pozitivní rodinné anamnéze tj.při předčasném výskytu kardiovaskulárních onemocnění (náhlých cévních mozkových příhod, hyperlipoprotemii, hypertenzi, obezitě, diabetu) je součástí preventivní prohlídky vyšetření celkového cholesterolu, triglyceridu a HDL cholesterolu.

Prohlídky v období povinné školní docházky - 7,9,11,13 let

V rozsahu celkového vyšetření je: ( základní rozsah je stejný jako u prohlídky v 5 letech)

- rozhovor s rodiči v ordinaci zaměřený na nová anamnestická fakta.

- anthropometrické měření

- vyšetření moče

- vyšetření TK, pulzu

-vyšetření zraku, včetně barvocitu

-vyšetření sluchu

-vyšetření řeči, hlasu

-vyšetření pohybového aparátu

-vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu

-vyšetření krku, lymf. uzlin, št. žlázy

Prohlídka ve 13 letech

- rozsahem odpovídá předchozím prohlídkám

- posuzují se otázky vhodné volby povolání - ev. příprava změněné pracovní schopnosti, provádí se kompletizace dokumentace a nálezů pro jednání komisí Správy sociál. zabezpečení

- zhodnocení psychosociálního vývoje

Ve 13 ti letech při pozitivní rodinné anamneze (viz prohlídka v 5ti letech) je součástí prohlídky vyšetření celkového cholesterolu, triglyceridů a HDL cholesterolu).

Prohlídka v 15 letech

V rozsahu je celkové vyšetření a aktualizace anamnestických údajů.

- anthropometrické měření

- vyšetření moče

- vyšetření TK, pulzu

-vyšetření zraku,

-vyšetření sluchu

-vyšetření řeči, hlasu

-vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu

závěrečné hodnocení - posouzení volby povolání včetně tělovýchovného zařazení.

Celkové zhodnocení stavu a vývoje dítěte od narození (- sepsání epikrisy se stanovením nejzávažnějších odchylek a poruch od normy, návrh dalšího řešení léčby včetně prognózy, případně doporučení návrhu na změněnou pracovní schopnost

Prohlídka v 17 letech.

Provádí se v 17 letech před ukončením péče u praktického lékaře pro děti a dorost před převedením do péče praktického lékaře pro dospělé

- doplnění sociální, rodinné a osobní anamnézy pacienta

-anthropometrické měření

- vyšetření moče

- vyšetření TK, pulzu

-vyšetření zraku,

-vyšetření sluchu

-vyšetření řeči, hlasu

- závěrečné zhodnocení stavu jedince včetně zařazení do budoucího pracovního procesu nebo dalšího studia na vysoké škole

u chlapců předběžné hodnocení zdravotního stavu vzhledem k vojenské službě

Preventivní prohlídky při nástupu na pracoviště (učiliště, střední odbornou školu) se zvýšeným rizikem se provádí ve spolupráci s příslušným odborným lékařem.

Nedílnou součástí prevence v pediatrii je očkování, které se provádí podle platného očkovacího kalendáře.

Pokud nebylo možno vykonat preventivní prohlídku v dané věkové hranici, vykoná ji lékař v nejbližším možném termínu.

Závěrem každé preventivní prohlídky je poučení rodičů.

§ 4 odst. 4

Obsah a četnost preventivních prohlídek v oboru stomatologie

U dětí v prvním roce života mezi 6 -12 měsícem

U dětí a dorostu od 1 roku života do 18 let dvakrát ročně

Preventivní prohlídka obsahuje: založení dokumentace, anamnézu se zvláštním zřetelem na vývoj orofaciální soustavy na věk 3, 6, 12 a 15 let, kdy se i tato anamneza doplňuje. Vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, anomálií v postavení zubů a čelistí. Součástí stomatologické preventivní prohlídky dětí a dorostu je i prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkání. Součástí této prohlídky je zároveň i poučení o významu prevence stomatologických onemocnění a krátká instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní.

U těhotných žen dvakrát v průběhu těhotenství

Preventivní prohlídka těhotných žen obsahuje: vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní. Součástí stomatologické preventivní prohlídky těhotných je i prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách a nádorových projevech na chrupu parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkání.

Součástí této preventivní prohlídky je i poučení o významu prevence stomatologických onemocnění těhotné ženy v průběhu těhotenství i u jejího budoucího dítěte a krátká instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní těhotné ženy i jejího budoucího dítěte, včetně poučení o povinnosti budoucí matky zajistit první stomatologickou preventivní prohlídku u svého budoucího dítěte mezi 6 - 12 měsícem jeho věku.

U dospělých jedenkrát ročně

Preventivní prohlídka obsahuje: vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní. Součástí stomatologické preventivní prohlídky dospělých je i prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkání. Součástí je i instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní.

§ 4 odst. 5)

Obsah a rozsah preventivních prohlídek v oboru gynekologie a porodnictví

V oboru gynekologie se provádí preventivní prohlídka ( v rozsahu možností v daném věku) u dívek před ukončením povinné školní docházky nebo v 15 letech (dětským gynekologem). Pravidelné preventivní prohlídky v intervalu 1 roku se provádějí od 15 let věku (odborným ženským lékařem).

U žen dispenzarizovaných je preventivní prohlídka součástí dispenzámí péče.

Rozsah preventivní prohlídky:

- rodinná, osobní a pracovní anamnéza a aktualizace této anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory

- aspexe kůže

- vyšetření prsů (aspexe a prohmatání prsů a regionálních mízních uzlin)

- vyšetření v zrcadlech, kolposkopické vyšetření (u virgo žen vaginoskopie)

- odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému a bakteriologickému vyšetření, ev. i virologickému vyšetření

- palpační bimanuální vyšetření

- vyšetření per rectum

- poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky

- nácvik samovyšetřování prsů

- vyplnění průvodky k cytologickému vyšetření a průvodky k bakteriologickému ev. i virologickému vyšetření.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Dispenzární péče

DISPENZÁRNÍ PÉČE

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost

Obsah:

Povinná vyšetření pro vystavení návrhu na lázeňskou péči.

Obecné kontraindikace lázeňské péče.

Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé.

1. Vysvětlivky, používané zkratky, odkazy v textu.

2. Indikační skupiny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost

1. Přehled lázeňských léčeben s určením pro věkovou kategorii.

2. Obecná ustanovení.

3. Indikační skupiny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

A. Povinná vyšetření pro vystavení návrhu na lázeňskou péči

⟪TABLE:tbl_001⟫

Obecné kontraindikace lázeňské péče

1. Infekční nemoci přenosné na člověka a bacilonosičství zejména břišního tyfu a paratyfu. Je-li některá nemoc, indikovaná pro lázeňskou péči, sdružena s tbc dýchacího ústrojí nebo jinou formou tbc, může být lázeňská péče navržena a povolena jen po řádném ukončení léčby antituberkulotiky.

2. Všechny nemoci v akutním stádiu.

3. Klinické známky oběhového selhání, maligní arytmie.

4. Stavy po hluboké trombóze do 3 měsíců po odeznění nemoci, stavy po povrchové tromboflebitidě do 6 týdnů po odeznění nemoci.

5. Labilní diabetes mellitus (s výjimkou u dětí a dorostu) a dekompensovaný diabetes mellitus.

6. Často se opakující profuzní krvácení všeho druhu.

7. Kachexie všeho druhu.

8. Zhoubné nádory během léčby a po ní s klinicky zjistitelnými známkami pokračování nemoci.

9. Epilepsie s výjimkou případů, u nichž v posledních 3 letech nedošlo k záchvatu a jejichž EEG záznam nemá epileptické grafoelementy. Přetrvávají-li v EEG záznamu patologické změny, pak může být lázeňská péče navržena jen na základě kladného vyjádření neurologa, který má pacienta v dispenzární péči. Pro indikační skupinu XXVI není epilepsie kontraindikací.

10. Aktivní ataky nebo fáze psychóz a duševní poruchy s asociálními projevy nebo sníženou možností komunikace, transitorní stavy zmatenosti.

11. Závislost na alkoholu, závislost na návykových látkách.

12. Nemocní, odkázaní na pomoc druhé osoby při sebeobsluze (s výjimkou nevidomých). Přijetí nemocného (zpravidla s průvodcem) je popř. možné po předchozím dojednání s vedoucím lékařem lázeňské léčebny.

13. Inkontinence moče a stolice, enuresis nocturna. Neplatí pro indikační skupinu XXVI, XXVIII a indikaci XXIII/2.

14. Kouření u dorostu a u nemocných s indikacemi skupiny II, V a VI.

15. Těhotenství.

16. Nehojící se kožní defekty jakéhokoliv původu. (Netýká se indikací skupiny X).

17. Hypertenze nad 16 kPa diastolického tlaku (-120 mm Hg).

Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé

1. Vysvětlivky, zkratky a přehled odkazů používaných v textu.

K-komplexní lázeňská péče P-příspěvková lázeňská péče N-zdravotní pojišťovna náklady nehradí. Lázeňská místa, v nichž lze poskytnout komplexní lázeňskou péči jsou vyznačena podtržením.

1) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař lázeňské léčebny dle zdravotního stavu nemocného prodloužit délku léčebného pobytu až o 14 dnů. Další prodloužení je možné se souhlasem revizního lékaře zdravotní pojišťovny.

2) Délka léčebně edukačního pobytu v rámci příspěvkové lázeňské péče může být dle doporučení odborné společnosti zkrácena.

3) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může být ze zdravotních důvodů prodloužena až o 7 dnů.

4) Délka edukačního pobytu může být dle doporučení čs. diabetologické společnosti zkrácena, především u nemocných s diabetem I. typu.

5) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, je základní délka léčebného pobytu 28 dnů.

6) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař lázeňské léčebny dle zdravotního stavu nemocného prodloužit délku léčebného pobytu až na 49 dnů. Další prodloužení je možné se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny.

7) Pouze pro stavy po poraněních a operacích periferního nervstva.

8) Pouze pro psoriatickou artritis a sklerodermii s kožními projevy.

9) Mimo hemofilickou artropatii.

10) Délku léčebného pobytu je možno zkrátit v návaznosti na termín operace

I - Nemoci onkologické

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

II - Nemoci oběhového ústrojí

Kontraindikace pro celou indikační skupinu: kouření

⟪TABLE:tbl_001⟫

III - Nemoci ústrojí trávicího

Obecné kontraindikace:

- poruchy průchodnosti GIT a biliárního traktu s projevy stasy nad překážkou

- zevní i vnitřní spontánně vzniklé píštěle v GIT i biliárním traktu

- penetrace peptického vředu a stav po manifestním krvácení vředu do 1 měsíce

- empyém žlučníku a biochemické známky cholestasy

- jaterní nedostatečnost

- mentální anorexie, pokud není v regresi

- stavy vyžadující operace na GIT i bil. traktu, pokud nelze léčbu chápat jako předoperační přípravu

pozn.: Anus praeternaturalis není kontraindikací lázeňské léčby, pouze omezuje provádění léčebných procedur.

⟪TABLE:tbl_001⟫

IV - Nemoci z poruch výměny látkové a žlaz s vnitřní sekrecí

⟪TABLE:tbl_001⟫

V - Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

U všech onemocnění je kontraindikací lázeňské léčby kouření

⟪TABLE:tbl_001⟫

VI - nemoci nervové

Kontraindikace pro celou indikační skupinu: kouření

⟪TABLE:tbl_001⟫

VII - Nemoci pohybového ústrojí

⟪TABLE:tbl_001⟫

VIII - nemoci ústrojí močového

Kontraindikace pro celou skupinu VIII: chronická glomerulonefritis se známkami aktivity, stavy spojené s městnáním moči pro překážku v močových cestách.

⟪TABLE:tbl_001⟫

IX - Duševní poruchy

⟪TABLE:tbl_001⟫

X - Nemoci kožní

⟪TABLE:tbl_001⟫

XI - Nemoci ženské

⟪TABLE:tbl_001⟫

Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost

1. Přehled dětských lázeňských léčeben s určením pro věkovou kategorii:

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Obecná ustanovení

Délka léčebného pobytu dětí a dorostu se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař lázeňské léčebny.

Dorostu lze výjimečně a se souhlasem rodičů poskytnout lázeňskou péči i v léčebnách pro dospělé.

3. Indikační skupiny

XXI. Onkologická onemocnění

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXII. Nemoci oběhového ústrojí

Kontraindikace pro celou skupinu XXII: aktivita zánětlivých procesů, bakteriální endokarditis, klidová nebo noční dušnost, známky městnání ve velkém oběhu, bloky III. stupně se stavy bezvědomí v anamnéze. Na návrh odborníka pro preventivní kardiologii je možno na indikaci XXII/IO vysílat děti s rodiči s indikací II/1 do Konstantinových Lázní. Délka pobytu dítěte i dospělého je stejná, tj. 21 dnů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXIII. Nemoci ústrojí trávicího

Kontraindikace pro celou skupinu XXIII: těžší poruchy výživy, těžká anémie (Hb 100 g/l a méně).

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXIV. Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

V rámci indikace XXIV/1 je možno přijímat do DL Karlovy Vary děti a mladistvé s čerstvě zjištěným diabetem, zpravidla v doprovodu rodičů, k edukačnímu pobytu v trvání 14 dnů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXV. Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

Kontraindikace pro celou skupinu XXV. kardiorespirační nedostatečnost, anatomické překážky v dýchacích cestách. Pro léčbu v Janských Lázních jsou bronchiektazie kontraindikací.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXVI. Nemoci nervové

Kontraindikace pro celou skupinu XXVI: vážnější psychické poruchy, kožní defekty, stavy neovlivnitelné rehabilitací.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXVII. Nemoci pohybového ústrojí

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXVIII. Memoci ledvin a cest močových

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXIX - Duševní poruchy

Určeno pouze pro lázeňskou léčbu dorostu

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXX. Nemoci kožní

Kontraindikace pro celou skupinu XXX. mikrobiální ekzém.

⟪TABLE:tbl_001⟫

XXXI. Nemoci gynekologické

Kontraindikace pro celou skupinu XXXI.: appendicitis chronica.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 149/1994 Sb.

Indikační seznam pro léčbu v dětských odborných léčebnách

Přehled dětských odborných léčeben s určením věkové kagegorie

⟪TABLE:tbl_001⟫

Indikační seznam pro léčbu v dětských odborných léčebnách

⟪TABLE:tbl_001⟫

x ) Pouze pro stavy po nekomplikovaných břišních operacích, návrhy se zasílají prostřednictvím léčebny ve Františkových Lázních.

x ) pouze pro primární a sekundární osteoporózu

1 ) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař lázeňské léčebny dle zdravotního stavu nemocného prodloužit délku léčebného pobytu až o 14 dnů. Další prodloužení je možné se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojištovny.

1 ) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 263/1993 Sb. a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 90/1994 Sb.

2 ) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 204/1988 Sb.

2 ) Délka léčebně edukačního pobytu v rámci příspěvkové lázeňské péče může být dle doporučení odborné společnosti zkrácena.

3 ) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může být ze zdravotních důvodů prodloužena až o 7 dnů.

3 ) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 48/1991 Sb., o očkování proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 527/1991 Sb.

4 ) Délka edukačního pobytu může být dle doporučení čs. diabetologické společnosti zkrácena, především u nemocných s diabetem I. typu.

4 ) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví.

5 ) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, je základní délka léčebného pobytu 28 dnů.

5 ) § 11, 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb.

6 ) Je-li lázeňská léčba poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař lázeňské léčebny dle zdravotního stavu nemocného prodloužit délku léčebného pobytu až na 49 dnů. Další prodloužení je možné se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny. VI/1

7 ) Pouze pro stavy po poraněních a operacích periferního nervstva.

7 ) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.

6 ) § 13 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.

8 ) Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 10/1986 Věst. MZ ČSR o náplních činnosti středních, nižších a pomocných zdravotnických pracovníků (registrovány v částce 21/1986 Sb.).

8 ) Pouze pro psoriatickou artritis a sklerodermii s kožními projevy.

9 ) Mimo hemofilickou artropatii.

9 ) § 10 odst. 1 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.

10 ) Délku léčebného pobytu je možno zkrátit v návaznosti na termín operace.

10 ) § 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

11 ) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 91/1984 Sb., ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 204/1988 Sb.

12 ) § 23 odst. 3 a 4 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

13 ) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných lázních.

14 ) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

15 ) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 426/1992 Sb., o úhradě léčiv a prostředků zdravotnické techniky. Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky, federálního ministerstva obrany, federálního ministerstva financí, federálního ministerstva dopravy, ministerstva vnitra České republiky, ministerstva spravedlnosti České republiky a ministerstva zemědělství České republiky č. 427/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami.

16 ) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

17 ) § 10 odst. 3 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

18 ) § 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

19 ) § 73b a 93a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 310/1993 Sb., o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních.

20 ) § 8 zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.