Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 211/2018 Sb., o technických prohlídkách vozidel, a vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách), ve znění pozdějších předpisů

Označenie:: 303/2020
Stav:: Zrušený
Jazyk textu:: cs

303

VYHLÁŠKA

ze dne 23. června 2020,

kterou se mění vyhláška č. 211/2018 Sb., o technických prohlídkách vozidel, a vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách), ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 63/2017 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., k provedení § 28d odst. 2, § 33c, § 48 odst. 7, § 53 odst. 2, § 54 odst. 12 a § 63 odst. 5 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a podle § 137 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 199/2017 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., k provedení § 6a odst. 7 zákona o silničním provozu:

ČÁST PRVNÍ

Změna vyhlášky o technických prohlídkách vozidel

Čl. I

Vyhláška č. 211/2018 Sb., o technických prohlídkách vozidel, se mění takto:

1. V § 1 se za slova „příslušné předpisy Evropské unie 1 )“ vkládají slova „, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie 11 )“.

Poznámka pod čarou č. 11 zní:

„ 11 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/621 ze dne 17. dubna 2019 o technických informacích nezbytných pro technické prohlídky kontrolovaných položek, o používání doporučených metod technických prohlídek a o stanovení podrobných pravidel týkajících se formátu údajů a postupů pro přístup k příslušným technickým informacím.“.

2. V § 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) rozsah údajů nezbytných pro provádění technické prohlídky a způsob a formu jejich předávání od výrobce Ministerstvu dopravy,“.

Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena c) až k).

3. V § 4 odst. 2 se slova „§ 3 odst. 1, 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1, 3, 4 a 6“.

4. V § 7 odstavec 1 zní:

„(1) Výsledek hodnocení technické způsobilosti vozidla a dobu platnosti technické způsobilosti vozidla vyznačuje stanice technické kontroly ručním zápisem do technického průkazu po provedení

a) pravidelné technické prohlídky,

b) opakované technické prohlídky následující po pravidelné technické prohlídce, nebo

c) opakované technické prohlídky prováděné v rámci státního odborného dozoru, jsou-li výsledky odlišné od provedení bezprostředně předcházející prohlídky podle písmen a) a b).“.

5. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Zápis obsahuje tyto údaje

a) číslo protokolu o technické prohlídce,

b) datum provedení technické prohlídky a

c) platnost technické prohlídky.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

6. V § 8 odstavec 2 zní:

„(2) Kontrolní nálepku technické způsobilosti vozidla perforuje a umisťuje podle výsledku technické prohlídky kontrolní technik stanice technické kontroly na zadní tabulku registrační značky při provádění

a) pravidelné technické prohlídky,

b) opakované technické prohlídky následující po pravidelné technické prohlídce, nebo

7. V § 10 se na konci textu doplňují slova „a vzor záznamníku závad pro měření emisí je uveden v příloze č. 22“.

8. V § 11 v odstavci 2 se věta druhá zrušuje.

9. V § 13 odst. 1 písm. c) se za slova „měření emisí“ vkládají slova „, záznamníku závad vyplněného v průběhu měření emisí“.

10. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

„§ 13a

Rozsah údajů nezbytných k provádění technických prohlídek, způsob a forma jejich předání na Ministerstvo dopravy

(K § 28d odst. 2 a § 33c zákona)

(1) Rozsah údajů nezbytných pro provádění technických prohlídek, způsob a forma jejich předání jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o technických informacích nezbytných pro technické prohlídky a o stanovení podrobných pravidel týkajících se formátů údajů a postupů pro přístup k příslušným technickým informacím 11 ).

(2) Výrobce v informačním systému technických prohlídek uvádí údaje o

a) kontaktním místě odpovědném za zpřístupnění údajů nezbytných pro provádění technických prohlídek a

b) internetových stránkách, kde v českém jazyce zveřejní údaje nezbytné pro provádění technických prohlídek.“.

11. V § 16 odst. 1 písm. s) se za slova „emisního systému“ vkládají slova „zážehového motoru“ a dále za slova „řídicích systémů“ se vkládá slovo „zážehového“.

12. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „(dále jen „tlakoměr“)“.

13. V § 16 odst. 5 písm. e) se slova „pro jejich seřizování a opravy“ zrušují.

14. V § 16 odst. 6 se v první větě za slova „přístroje uvedeného“ vkládají slova „v odstavci 1 písm. s) až u), v případě přístrojů určených pro vozidla bez OBD,“.

15. V § 17 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Stanoviště měření emisí nemusí být součástí areálu stanice technické kontroly, ale musí být zřízeno v katastrálním území obce, v níž je provozována stanice technické kontroly. V takovém případě však musí mít prostory splňující podmínky pro měření emisí a odpovídající obsahu technických norem uvedených v příloze č. 8 a musí být označeno způsobem stanoveným v příloze č. 9.“.

16. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Stanoviště měření emisí musí být vybaveno

a) zařízením na odsávání výfukových plynů, větráním a vytápěním,

b) hardwarovým a softwarovým vybavením umožňujícím využívání informačního systému technických prohlídek,

c) zařízením umožňujícím elektronickou komunikaci prostřednictvím dálkového přístupu,

d) kontrolní jámou nebo zvedákem na vozidlo, popřípadě jiným technickým zařízením nebo technologií umožňující kontrolu palivového a výfukového systému,

e) ochozem nebo rampou k přístupu na střechu vozidla v případě stanice měření emisí kategorie vozidel M3, popřípadě jiným technickým zařízením nebo technologií umožňující kontrolu střechy vozidla kategorie M2 a M3 poháněná NG.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

17. V § 34 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „s výjimkou prohlídek vozidel konstrukčně určených k pohybu na sněhu a ledu“.

18. Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Kontrolní úkon

Obsahovou náplň kontrolního úkonu tvoří

a) technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem 9 ),

b) způsob kontroly a

c) specifikace závad, která popisuje zjištěné závady a stanoví stupeň jejich závažnosti.

9 ) Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

SEZNAM KONTROLNÍCH ÚKONŮ

pro kontrolu a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce

Označení stupňů závad:

A - lehká závada

B - vážná závada

C - nebezpečná závada

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

- “Homologované zařízení“ - zde znamená systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek homologovaný podle příslušného předpisu EHK nebo schválený podle příslušné směrnice nebo nařízení EHS/ES/EU.

- “Požadavky“ - zde znamená požadavky na schválení vozidla k datu první registrace nebo prvního uvedení do provozu a také povinnosti dodatečného vybavení podle příslušných právních předpisů. Věta první také platí pro systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky vozidla.

- “Vizuální kontrola“ - zde znamená zejména prohlédnutí kontrolovaných položek a v případě potřeby také fyzické prověření jejich ovládání, posouzení hluku nebo užití jiného vhodného prostředku kontroly bez použití technických zařízení.

- “Nebezpečná úprava“ – zde znamená úprava, které má nepříznivý vliv na bezpečnost vozidla v provozu na pozemních komunikacích anebo negativní vliv na životní prostředí.

- “Identifikace vozidla“ - zde znamená činnost, při níž stanice technické kontroly přezkoumává soulad identifikačních údajů s předloženou dokumentací k vozidlu, kterou je zejména osvědčení o registraci vozidla, technický průkaz, výpis technických údajů k vozidlu vydaný akreditovaným zástupcem nebo pověřenou zkušebnou, COC list nebo jiný na roveň postavený dokument. Soulad provedení identifikátorů na vozidle se porovnává se schválenou databází.

- “Identifikační údaj“ - zde znamená zejména identifikační číslo vozidla (VIN) a povinný štítek výrobce. Pro identifikaci vozidla je možné použít i další údaje přidělené vozidlu zpravidla výrobcem vozidla nebo registračním místem: číslo motoru, je-li jím vozidlo vybaveno a je-li uvedeno v dokladech k vozidlu, registrační značku a provedení vozidla nebo jiné podobné údaje, podle nichž lze určit jedinečnost vozidla.

- „DOT“ je označení úřadu upravující předpisy v dopravě v USA (Department of Transport U.S.), kterým jsou označovány systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které odpovídají požadavkům tohoto úřadu.

- U vozidel se zážehovými a vznětovými motory s neřízeným emisním systémem nebo s neřízeným emisním systémem s katalyzátorem, které má zapsanou v technickém průkaze historickou původnost, se při měření emisí provádí vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla.

- U vozidla poháněného motorem mazaným směsí paliva s mazivem (dvoutaktní motory) se při měření emisí provádí vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin výfukových plynů zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla, a kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla.

PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) Vozidlo kategorie O1 je-li vybaveno brzdovým systémem.

2 ) První hodnota platí pro návěsy, druhá pro přívěsy.

3 ) U poloprůběžného nebo průběžného systému s pneumatickým ovládáním nesmí při zkoušce tlak v plnicí větvi spojovacího potrubí přesáhnout 700 kPa a v ovládací větvi spojení:

a) v pneumatické ovládací větvi nesmí tlak přesáhnout 650 kPa,

b) v elektrické ovládací větvi nesmí přesáhnout digitální požadovanou hodnotu odpovídající 650 kPa.

U vozidel kategorie O2 s nájezdovým nebo elektrickým brzdovým systémem se použijí odpovídající vstupní hodnoty dané zkušební metodikou.

⟪TABLE:tbl_001⟫

4 ) Směrnice rady 76/432/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se brzdových zařízení kolových zemědělských a lesnických traktorů, příloha č. II odst. 2.1.1.1.

5 ) Směrnice komise 96/63/ES, kterou se mění směrnice Rady76/432/EHS, týkající se brzdových zařízení kolových traktorů stanovila vzorec Smax ≤ 0,15 V + (V 2 /116), kdy z hodnoty 116 vychází střední plné zpomalení 4,5 m/s2.

6 ) Traktory s maximální konstrukční rychlostí nad 40 km/h se posuzují z hlediska brzdového systému podle předpisu EHK č. 13 jako vozidlo odpovídající kategorie N, nevztahuje se na vozidla, která byla schválena před platností nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud jde o požadavky na brzdění vozidel pro účely schvalování zemědělských a lesnických vozidel.

7 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/68 ze dne 15. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud jde o požadavky na brzdění vozidel pro účely schvalování zemědělských a lesnických vozidel.“.

19. V příloze č. 2 se v odstavcích 1, 2, 3, 6 a 7 za slova „technický průkaz“ vkládají slova „včetně jeho příloh, které tvoří nedílnou součást technického průkazu“.

20. Příloha č. 4 zní:

„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Vzor protokolů o technické prohlídce

Vzor

- Protokol o technické prohlídce - ruční protokol

⟪MEDIA:img_001⟫

PROTOKOL č.

o technické prohlídce

⟪MEDIA:img_001⟫

Vzor

- Protokol o nařízené technické prohlídce - ruční protokol

⟪MEDIA:img_001⟫

PROTOKOL č.

o technické prohlídce

⟪MEDIA:img_001⟫“.

21. V příloze č. 7 část označená nadpisem „2. Zařízení na kontrolu vůlí nápravy“ včetně nadpisu zní:

„2. Zařízení na kontrolu vůlí nápravy

Zařízení je určeno k instalaci na pracovní jámu a umožňuje vizuální kontrolu vůlí v zavěšení a uložení kol nápravy. Zařízení musí být vybaveno svítilnou k osvětlení kontrolovaného místa a ovládacími prvky pohybu dotykových desek.

Zařízení na kontrolu vůlí náprav musí splňovat tyto požadavky:

a) musí být vybaveno alespoň dvěma deskami poháněnými motorem, kterými lze pohybovat opačnými směry, podélně i příčně;

b) kontrolor musí mít možnost pohyb desek ovládat ze svého místa, kde provádí kontrolu;

c) desky u vozidel nad 3,5 tuny musí splňovat tyto technické požadavky:

• podélný a příčný pohyb nejméně 95 mm,

• rychlost podélného a příčného pohybu 5 až 15 cm/s;

d) u vozidel nad 3,5 tuny musí zařízení umožnit kontrolu vůlí nápravy i bez zvedání nápravy.“.

22. V příloze č. 7 v části označené nadpisem „18. HU adapter“ bod 2 zní:

„2. Přístroj musí umět získat z palubní sběrnice nejméně následující údaje a veličiny, pokud jsou přítomny, respektují se přitom datové struktury podle ISO 15031-5, SAE J1979 resp. ISO/PAS 27145.

⟪TABLE:tbl_001⟫

“.

23. V příloze č. 7 část označená nadpisem „20. Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů (analyzátor)“ zní:

„20. Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů (analyzátor)

Přístroj pro měření emisí výfukových plynů vozidel se zážehovými motory je měřidlo, které slouží k určení objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného vzorku. Měřené složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO 2 ), kyslík (O 2 ) a uhlovodíky (HC), případně oxidy dusíku (NO x ) ve výfukových plynech, otáčky a teplota motoru vozidel se zážehovými motory. Obsah uhlovodíků musí být vyjádřen koncentrací n-hexanu (C 6 H 14 ) měřeného pomocí metod absorpce v blízké infračervené oblasti. Objemové podíly složek plynu jsou vyjádřeny v procentech objemu (%) pro CO, CO 2 a O 2 a v milióntinách objemu (ppm) pro HC.

Přístroj může měřit úhel sepnutí kontaktů přerušovače, úhel předstihu zážehu a případně i další veličiny. Současně vypočítává součinitel přebytku vzduchu lambda (λ) a korigovaný obsah oxidu uhelnatého (CO COR ) pomocí referenčních vzorců.

Přístroj nemusí měřit koncentrace oxidů dusíku (NO x ), musí však být pro dovybavení senzorem NO x připraven.

Přístroj sestává nejméně z těchto podsestav:

• podsestavy analyzátoru výfukových plynů, měřícího obsah složek výfukového plynu a umožňujícího výpočet součinitele lambda (dále jen také „analyzátor“),

• podsestavy měření teploty motoru,

• podsestavy měření otáček motoru,

• podsestavy komunikace s palubními sběrnicemi vozidla a OBD,

• podsestavy tisku on-line protokolu,

• podsestavy komunikace po síti TCP/IP.

Jednotlivé podsestavy, s výjimkou vlastního analyzátoru výfukových plynů, mohou být sloučené. Přístroj může obsahovat i další podsestavy (např. kouřoměru, motortesteru apod.), musí však být připraven pro dovybavení sestavou kouřoměru.

Prokázání shody 1

Výrobce nebo žadatel o typové schválení přístroje pro SME musí ke zkoušenému výrobku doložit:

• prohlášení o shodě; pro uvedení na trh ČR v českém jazyce,

• kopii certifikátu ES o přezkoušení typu, nebo certifikátu ES přezkoumání návrhu a kopii příloh k němu, pokud byly vydány.

Z uvedených dokumentů musí být zřejmé, že typ analyzátoru:

1. Byl podroben posouzení shody některým z postupů (modulů) stanovených předpisy.

V případě analyzátorů to mohou být tyto postupy:

a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),

b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D) nebo

c) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).

2. Splňuje technické požadavky základní a specifické podle příslušných příloh zvláštního právního předpisu 1 ).

1 ) Nařízení vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh, ve znění nařízení vlády č. 99/2017 Sb.

Každé jednotlivé měřidlo musí být označeno v souladu s vydaným certifikátem ES značkou CE, doplňkovým metrologickým značením a v případě použití postupů D a H1 i identifikačním číslem notifikované osoby.

Z podsestavy analyzátoru se pro účely emisního testu povinně zpracovávají následující veličiny:

• CO [%]

• CO2 [%]

• HC [ppm]

• O 2 [%]

Z podsestavy analyzátoru mohou být dostupné následující veličiny, pro účely statistického zpracování:

• NO [ppm]

• NO 2 [ppm]

• NO x [ppm]

• K [m -1 ]

Vypočítávané veličiny

Vedle přímo měřených veličin se zpracovávají tyto vypočítávané veličiny:

a) Součinitel lambda (λ)

Výpočtový vzorec pro součinitel λ musí být doplněn o konkrétní hodnoty součinitelů H CV a O CV nejméně pro následující druhy používaných paliv, kterými jsou (viz homologační předpis EHK 83 resp. nařízení 692/2008/ES):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Druh paliva musí být na přístroji (analyzátoru) uživatelsky nastavitelný. Hodnoty konstant H CV a O CV se mohou měnit v závislosti na aktuálním znění předpisů.

b) CO korigované (CO COR )

Hodnota součinitele X ve vzorci musí být nastavena podle druhu používaného paliva (viz. EHK 83):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Hodnota CO COR se eviduje pouze pro účely statistického zpracování výsledků měření a nemá vliv na výsledek emisního testu. Hodnoty konstanty X se může měnit v závislosti na aktuálním znění předpisů.

Třída přesnosti

Vyžaduje se analyzátor třídy přesnosti „0“ nebo „00“.

Přístroje pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů musí být schváleného typu.

Lhůta kalibrace: 1/2 roku“.

24. V příloze č. 7 část označená nadpisem „21. Přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů (kouřoměr)“ zní:

„21. Přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů (kouřoměr)

Přístroj pro měření kouřivosti vozidel se vznětovými motory ve smyslu vyhlášky je přístroj, kterým se měří světelná absorpce výfukových plynů (N), doba akcelerace motoru (t A ) otáčky a teplota motoru vozidel se vznětovými motory. Měřit přístroj může úhel předvstřiku a případně i další veličiny. Současně umožňuje vypočítávat korigovaný součinitel absorpce (K) pomocí referenčních vzorců.

Přístroj sestává nejméně z těchto podsestav:

• podsestavy kouřoměrné komory, měřící světelnou absorpci výfukových plynů a umožňujícího výpočet korigovaného součinitele absorpce (dále jen „komora kouřoměru“),

• podsestavy měření teploty motoru,

• podsestavy měření otáček motoru,

• podsestavy komunikace s palubními sběrnicemi vozidla a OBD,

• podsestavy tisku on-line protokolu,

• podsestavy komunikace po síti TCP/IP.

Jednotlivé podsestavy, s výjimkou vlastní komory kouřoměru, mohou být sloučené. Přístroj může obsahovat i další podsestavy (např. analyzátoru výfukových plynů, motortesteru apod.), musí však být připraven pro dovybavení sestavou analyzátoru výfukových plynů.

Požadavky na kouřoměry

Technické požadavky na toto měřidlo nebo podsestavu tohoto měřidla pro účely schvalování typu přístroje pro měření opacity výfukových plynů vozidel se vznětovými motory ve SME nebo ve STK je možno převzít z normy ISO 11614, pokud výrobce respektoval její požadavky a může tuto skutečnost doložit.

Nemůže-li výrobce doložit plnění požadavků ISO 11614, musí splnit požadavky uvedené dále.

Prokázání plnění požadavků ISO 1161

Výrobce nebo žadatel o typové schválení přístroje pro SME nebo STK musí ke zkoušenému výrobku doložit:

• prohlášení o tom, že výrobek plní požadavku normu ISO 11614,

• protokol o ověření požadavků normy ISO 11614.

Technická zkušebna zhodnotí věrohodnost dodané dokumentace a navrhne předložené podklady akceptovat nebo odmítnout. V případě odmítnutí podkladů se přístroj podrobí fyzickému zkoušení a aplikují technické požadavky.

Požadavky, pokud není prokázána shoda s ISO 11614

1. Přístroj musí pracovat na principu měření absorpce světla procházejícího vzorkem výfukového plynu v měřicí komoře. Musí umožňovat průběžné měření součinitele absorpce tohoto vzorku.

2. Měřící komora musí mít neodrazivý vnitřní povrch. Dopad rozptýleného světla vnitřními odrazy nebo rozptýlenými efekty na fotoelektrický článek musí být vhodnou úpravou omezen na minimum.

3. Měřící komora opacimetru musí být vyhřívaná tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry a tím k ovlivnění naměřených hodnot (vyhřívání měřící komory nad 70°C).

4. Zdrojem světla musí být žárovka s barevnou teplotou v rozsahu 2510 až 3250 K, zelená dioda LED se spektrálním vrcholem mezi 550 a 570 nm, nebo jiný ekvivalentní zdroj světla.

5. Přijímač světla musí obsahovat fotoelektrický článek nebo fotodiodu s křivkou spektrální citlivosti podobnou křivce vidění lidského oka (maximální citlivost v rozsahu 550/570 nm; méně než 4% max. citlivosti pod 430 nm a nad 680 nm).

6. Konstrukce elektrického obvodu včetně indikačního přístroje musí být taková, aby výstupní hodnota byla lineární funkcí intenzity dopadajícího světla v celém provozním (tepelném) rozsahu fotoelektrického článku.

7. Efektivní optická délka měřící komory musí být stanovena výrobcem a musí být uváděna jako jeden ze základních technických údajů přístroje.

8. Přístroj musí indikovat opacitu v absolutních jednotkách opacity (m -1 ), případně v procentech (%) nebo jednotkách HSU.

9. Prochází-li světelný tok měřící komorou přístroje naplněnou čistým vzduchem, musí být přístroj nastavitelný tak, aby indikoval nulovou hodnotu součinitele absorpce.

10. Při vypnutém zdroji světla musí přístroj udávat hodnotu součinitele absorpce vyšší než 9,99 m -1 .

11. Měřící komora musí být plněna výfukovým plynem pomocí odběrové sondy. Sonda musí být konstruována tak, aby ji bylo možno zasunout do konce výfuku vozidla nejméně do hloubky 50 mm. Musí být vybavena zařízením, přidržujícím ji v zasunuté poloze, a to bez ohledu na hloubku zasunutí.

12. Materiál sondy musí být odolný vůči korozi a teplotě výfukového plynu a nesmí ovlivňovat optické vlastnosti výfukového plynu.

13. Tlak měřeného plynu v měřící komoře se nesmí lišit o více než 750 Pa od atmosférického tlaku.

14. Rozlišitelnost indikace součinitele absorpce musí být v rozsahu do 2,5 m -1 alespoň 0,01 m -1 .

15. Přístroj musí být vybaven nastavovacím zařízením umožňujícím nulování a vnitřní nastavení. Nulování a vnitřní nastavení musí být alespoň poloautomatické. Nastavení musí být přístrojem automaticky vyžadováno po každém zapnutí přístroje.

16. Přístroj musí být konstruován tak, aby umožnil průběžnou provozní kontrolu funkce pomocí optického filtru, vkládaného do měřící komory. Jeho opacita musí odpovídat absorpčnímu koeficientu 1,6 - 1,8 m -1 . Hodnota musí být určena s přesností nejméně ± 0,025 m -1 a filtr musí být označen, aby byl identifikovatelný ve vztahu k jeho jmenovité hodnotě. Provozní kontrola spočívá ve zjištění, zda hodnota čtená na přístroji se neliší o více než 0,1 m -1 od hodnoty uvedené na optickém filtru.

17. Pro hodnocení požadovaných vlastností přístroje při zkoušce metodou volné akcelerace se používá metody porovnání s vlastnostmi referenčního opacimetru. Měření se provádějí alespoň na 5 různých typech vozidel, postupně referenčním a zkoušeným přístrojem, samostatně s každým typem odběrového zařízení (sondy). U každého vozidla se provede alespoň jeden cyklus měření postupem dle návodu k obsluze. U vozidel s dostatečným průměrem výfuku se provádí měření oběma přístroji současně.

18. Vyhodnocení výsledků zkoušení dle bodu 17 se provede tak, že ze souboru naměřených výsledků se odstraní cca 10% nejhorších výsledků. Metodou lineární regrese se určí koeficient X

X=∑ixi·yi∑ixi2

a korelační koeficient K

K=∑ixi·yi∑ixi2·∑iyi2

kde: x i = údaj referenčního opacimetru

y i = údaj zkoušeného opacimetru

přitom y i = X * x i

Vyhovující opacimetr musí splňovat následující podmínky:

0,95 ≤ X ≤ 1,05

0,995 ≤ K

Měřené veličiny

Z podsestavy kouřoměru se pro účely emisního testu povinně zpracovávají následující veličiny:

• K [m -1 ],

• t B [s],

• teplota výfukového plynu na vstupu do kouřoměru nebo tlak výfukového plynu na vstupu do kouřoměru nebo složení výfukového plynu (CO [%], HC [ppm], CO 2 [%]).

Z podsestavy kouřoměru mohou být dostupné následující veličiny, pro účely statistického zpracování:

• NO [ppm],

• NO 2 [ppm],

• NO x [ppm],

• CO [%],

• HC [ppm],

• CO 2 [%].

Přesnost měření, rozlišitelnost údajů

Podsestava kouřoměru musí splňovat následující požadavky na přesnost měření a rozlišitelnost výstupních hodnot:

⟪TABLE:tbl_001⟫

“.

25. V příloze č. 7 v části označené nadpisem „22. Ostatní požadavky na sestavu přístroje jako celek“ bod 4 zní:

„4. Přístroj, resp. jeho celková sestava, musí být vybaven lokálním datovým úložištěm, zaznamenávajícím výsledky měření a komunikace s vozidlem. Každý záznam musí obsahovat nejméně následující údaje:

Záznam měření kouřivosti (vznětové motory): teplota motoru, průměrné otáčky volnoběhu, průměrné otáčky omezovače, průměrné K, rozptyl K, průměrná poloha pedálu akcelerace při volnoběhu průměrná poloha pedálu akcelerace v okamžiku dosažení otáček omezovače, rozptyl doby akcelerace, limity otáček, limit K, limit rozptylu K, dále pro všechny dílčí akcelerace kouřivost K, doba akcelerace, otáčky volnoběhu, otáčky omezovače,

Záznam měření složení výfukových plynů (zážehové motory): teplota motoru, otáčky volnoběhu, otáčky zvýšeného volnoběhu, CO, CO COR , CO 2 , HC, O 2 , λ, NO x volnoběhu i zvýšeného volnoběhu, průměrná poloha pedálu akcelerace při volnoběhu i zvýšeném volnoběhu

Záznam komunikace s OBD (vozidla s OBD): otáčky motoru, teplota motoru, stav Readiness, stav MIL, počet DTC, kódy DTC, CALID, CVN, VIN, verze OBD, doba od startu motoru, ujeté km se svítící MIL, doba běhu motoru se svítící MIL, kumulativní doba běhu motoru se svítící MIL, počet startů motoru od RESETu, doba běhu motoru od RESETu, ujeté km od RESETu, SCR status, NOx status, UREA status, doba mezi regeneracemi DPF, stupeň zanesení DPF (saze/popel), pokud je vyhodnocován pak signál lambda sond (druh sond, amplituda, frekvence, plnění)

Všechny záznamy navíc: VIN vozidla, stav počítadla ujeté vzdálenosti vozidla datum a čas měření, jméno, příjmení a číslo osvědčení mechanika SME, který měření prováděl, datum do kterého je platná kalibrace přístroje, příznak bezchybné činnosti přístroje, příznak nedokončeného měření a kontrolní součet (CRC), kterým se osvědčuje pravost uložených dat.“.

26. V příloze č. 7 část označená nadpisem „24. Přístroj na měření otáček motoru“ zní:

„24. Přístroj na měření otáček motoru

1. Přístroj musí být schopen měřit otáčky motoru nejméně dvěma různými způsoby, přitom jeden ze způsobů musí být založen na principu snímání informace z diagnostického rozhraní OBD nebo sběrnice J1939. Dosažitelná přesnost a rozlišitelnost je u tohoto rozhraní navázána na data poskytovaná OBD nebo J1939 nebo ISO/PAS 27145.

2. Přístroj musí být vybaven signálovým vstupem pro jeho kalibraci, tento vstup může být jak samostatný tak sloučený s jiným signálovým vstupem.

3. Otáčky motoru musí přístroj měřit v rozsahu nejméně 600 až 6000 min -1 s přesností:

• v rozsahu 600 až 1000 min -1 , max. ± 25 min -1 ,

• v rozsahu nad 1000 min -1 , max. ± 150 min -1 .

4. Rozlišitelnost indikačního zařízení musí být:

• v rozsahu do 1000 min -1 , lepší nebo rovna 10 min -1 ,

• v rozsahu nad 1000 min -1 , lepší nebo rovna 20 min -1 .

Lhůta kalibrace: 1 rok“.

27. V příloze č. 7 část označená nadpisem „25. Přístroj na měření teploty motoru“ zní:

„25. Přístroj na měření teploty motoru

1. Přístroj musí umožňovat měření teploty oleje motoru nejméně otvorem pro měrku množství oleje v motoru. V případě tohoto způsobu měření příslušná sonda musí být flexibilní, její průměr musí vyhovovat pro běžné motory; sonda musí mít možnost nastavení délky zasunutí do motoru. Sonda musí být dostatečně robustní, aby při běžné manipulaci nemohlo dojít k zachycení sondy vnitřními rotujícími součástmi v klikové skříni.

2. Přístroj může umožňovat měření povrchové teploty motoru pomocí bezkontaktního infračerveného snímání emisivity kovového povrchu. Není vyžadováno snímání emisivity lesklých povrchů. V případě, že je snímač opatřen optikou, musí být fokus v rozsahu 1:1-1:20.

3. Přístroj musí umožňovat přenos teploty motoru z diagnostického rozhraní OBD nebo sběrnice J1939. Dosažitelná přesnost a rozlišitelnost je u tohoto rozhraní navázána na data poskytovaná OBD nebo J1939 nebo ISO/PAS 27145.

4. Teplotu musí přístroj měřit v rozsahu nejméně 50 až 100°C, s odchylkou max. 2,5°C. Rozlišitelnost musí být lepší nebo rovna 2°C.

Lhůta kalibrace: 1 rok“.

28. V příloze č. 8 se slova „ČSN 73 6057 -Jednotlivé a řadové garáže.“ nahrazují slovy „ČSN 73 6058 - Jednotlivé, řadové a hromadné garáže“.

29. V příloze č. 14 písm. a) se v prvním odstavci číslo „120“ nahrazuje číslem „112“.

30. V příloze č. 14 písm. b) první odstavec zní:

„Prohlubovací kurz trvá šest dnů a je tematicky rozdělen do 40 vyučovacích hodin, z toho 12 hodin pro teoretickou přípravu, 4 hodiny pro odborné konzultace, 8 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 16 hodin problematice měření emisí. Následuje 8 hodin pro ověření odborných znalostí. Ověření praktických znalostí nemusí bezprostředně navazovat na části I. až III učební osnovy.“.

31. V příloze č. 14 písm. d) se v druhém odstavci číslo „120“ nahrazuje číslem „128“.

32. V příloze č. 15 písm. a) bodě 2 se za slova „nebo výučním listem“ vkládají slova „nebo dokladem o splnění odpovídajícího kvalifikačního standardu soustavy Národních kvalifikací MŠMT“.

33. Za přílohu č. 21 se vkládá nová příloha č. 22, která včetně nadpisu zní:

„Příloha č. 22 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Vzor záznamníku závad pro měření emisí

⟪MEDIA:img_001⟫

“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů (analyzátor), přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů (kouřoměr), přístroj na měření otáček motoru, přístroj na měření teploty motoru nebo sestavy těchto přístrojů schválené podle vyhlášky č. 211/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze pro měření emisí používat do 30. června 2021.

2. Zařízení na kontrolu vůlí náprav schválené před dnem nabytím účinnosti této vyhlášky lze používat nejpozději do 20. května 2022.

3. Údaje podle § 13a odst. 2 vyhlášky č. 211/2018 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, výrobce uvede v Informačním systému technických prohlídek nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

ČÁST DRUHÁ

Změna vyhlášky o technických silničních kontrolách

Čl. III

Vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách), ve znění vyhlášky č. 133/2016 Sb. a vyhlášky č. 207/2018 Sb., se mění takto:

1. Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 82/2012 Sb.

Kontrolní úkon

Obsahovou náplň kontrolního úkonu tvoří

d) technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem 2 ),

e) způsob kontroly a

f) specifikace závad, která popisuje zjištěné závady a stanoví stupeň jejich závažnosti.

2 ) Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Seznam kontrolních úkonů pro kontrolu technického stavu vozidel

PODROBNÝ POPIS ZÁVAD

Označení stupňů závad:

A - lehká závada

B - vážná závada

C - nebezpečná závada

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

- “Nebezpečná úprava “ - zde znamená opravu nebo změnu, které sice mohou zajistit funkčnost, ale mají nepříznivý vliv na bezpečnost vozidla v silničním provozu nebo negativní vliv na životní prostředí.

PŘEDEPSANÉ BRZDNÉ ÚČINKY

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) Vozidlo kategorie O1 je-li vybaveno brzdovým systémem.

2 ) První hodnota platí pro návěsy, druhá pro přívěsy.

3 ) U poloprůběžného nebo průběžného systému s pneumatickým ovládáním nesmí při zkoušce tlak v plnicí větvi spojovacího potrubí přesáhnout 700 kPa a v ovládací větvi spojení:

a) v pneumatické ovládací větvi nesmí tlak přesáhnout 650 kPa,

b) v elektrické ovládací větvi nesmí přesáhnout digitální požadovanou hodnotu odpovídající 650 kPa.

U vozidel kategorie O2 s nájezdovým nebo elektrickým brzdovým systémem se použijí odpovídající vstupní hodnoty dané zkušební metodikou.

⟪TABLE:tbl_001⟫

5 ) Směrnice komise 96/63/ES, kterou se mění směrnice Rady76/432/EHS, týkající se brzdových zařízení kolových traktorů stanovila vzorec Smax ≤ 0,15 V + (V2/116), kdy z hodnoty 116 vychází střední plné zpomalení 4,5 m/s 2 .

2. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 82/2012 Sb.

Doklad o provedené technické silniční kontrole

⟪MEDIA:img_001⟫

Seznam kontrolních položek

⟪TABLE:tbl_001⟫

“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. IV

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 20, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2020.

Ministr:

doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.