Vyhláška, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin

Označenie:: 304/2004
Stav:: Zrušený
Jazyk textu:: cs

304

VYHLÁŠKA

ze dne 6. května 2004,

kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. a zákona č. 146/2002 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Pro účely této vyhlášky a v souladu s právem Evropských společenství 1 ) se rozumějí

a) barvivy látky získané chemickou syntézou a/nebo z potravin a dalších složek přírodního původu extrakcí fyzikální či chemické povahy, která má za následek selektivní oddělení barevné látky,

b) pomocnými látkami látky používané při výrobě z technologických důvodů; nestávají se součástí potraviny, ale v konečném výrobku se mohou vyskytovat ve stopovém toxikologicky nevýznamném množství,

c) rozpouštědlem látka pro rozpouštění potraviny nebo kterékoliv její složky včetně jakékoliv kontaminující látky přítomné v této potravině nebo na této potravině,

d) extrakčním rozpouštědlem rozpouštědlo, které se používá při extrakčním procesu uplatňovaném během výroby potravinových surovin, potravin, při extrakci složek potravin a které je během dalšího postupu odstraněno. Použití rozpouštědla může vést k neúmyslné, ale technicky nevyhnutelné přítomnosti residuálních množství této látky či jejich derivátů v potravině nebo její složce,

e) nezpracovanými potravinami potraviny, které neprošly žádným technologickým pochodem, který by způsobil podstatnou změnu jejich původního stavu. Potraviny však mohou být očištěné, dělené, loupané, zbavené skořápek, mleté, řezané, krájené, upravené, chlazené, zmrazené, bez ohledu na to, zda jsou nebalené, balené, nebo zda se jedná o potraviny nebo suroviny v ochranné atmosféře,

f) správnou výrobní praxí doporučené postupy při výrobě potravin podle zákona.

§ 2

Výrobci nebo dovozci smějí vyrábět nebo dovážet takové pomocné látky, které nepředstavují zdravotní nebezpečí pro spotřebitele.

§ 3

(1) Přídatné látky upravené v § 2 písm. j) zákona, které se smějí vyskytovat v potravinách, a jejich kód, pod kterým jsou označovány v číselném systému Evropské unie, jejich členění do kategorií, limity a další podmínky jejich použití a označování na obalech stanoví příloha č. 1.

(2) Extrakční rozpouštědla náležející mezi pomocné látky, která lze použít při výrobě potravin a potravinářských surovin, limity, další podmínky jejich použití a označování stanoví příloha č. 2.

§ 4

Přechodné ustanovení

Potraviny, které byly vyrobeny a uvedeny do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. května 2004.

Ministr:

MUDr. Kubinyi, Ph.D. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 304/2004 Sb.

PŘÍDATNÉ LÁTKY

ČÁST 1

Oddíl A

Obecná kriteria pro používání přídatných látek

(1) Při výrobě potravin lze používat přídatné látky uvedené v této vyhlášce a schválené dle zákona.

(2) Přídatné látky smějí být používány při výrobě potravin uvedených ve výčtu u jednotlivých látek, a to nejvýše do hodnoty stanoveného „nejvyššího povoleného množství“(NPM). Hodnoty nejvyššího povoleného množství se vztahují na potraviny ve stavu, v jakém jsou uváděny do oběhu, pokud dále není výslovně stanoveno jinak.

(3) Přídatné látky, pro které není v této vyhlášce stanoveno nejvyšší povolené množství číselnou hodnotou, lze použít při výrobě potravin v množství nezbytně nutném k dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování zásad správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“ (NM). Použití látky přitom nesmí vést ke klamání spotřebitele.

(4) Přídatné látky mohou být povoleny pouze za předpokladu, že

a) je prokázána jejich technologická potřeba a účelu nelze dosáhnout jinými ekonomickými nebo technologickými prostředky,

b) v navrhovaných množstvích nepředstavují žádné zdravotní riziko pro spotřebitele,

c) nemohou uvádět spotřebitele v omyl.

(5) Přítomnost přídatné látky je povolena také

a) ve složené potravině, a to v takovém rozsahu, v jakém je přídatná látka povolena v jedné ze složek složené potraviny. Toto se netýká potravin uvedených v části 1 oddíle C bodech 3 až 5,

b) jestliže je potravina určena pouze pro přípravu složené potraviny, a to v takovém rozsahu, aby složená potravina vyhovovala ustanovením této vyhlášky,

c) v potravině, do které bylo přidáno aroma v rozsahu, v jakém je touto vyhláškou přídatná látka v aromatu povolena a prostřednictvím tohoto aromatu přenesena do potraviny, za předpokladu, že přídatná látka v konečné potravině neplní technologickou funkci.

(6) Množství přídatné látky v aromatu musí být omezeno na minimum nezbytné k zachování bezpečnosti a kvality aromatu a k usnadnění jeho skladování. Přítomnost přídatné látky v aromatu nesmí spotřebitele klamat nebo představovat riziko pro jeho zdraví. V případě, že přídatná látka, v důsledku jejího přenosu aromatem, plní technologickou funkci v potravině, pak je tato látka považována za přídatnou látku přítomnou v potravině a nikoli za přídatnou látku aromatu.

(7) Přítomnost přídatné látky v potravině podle odstavce 5 není povolena v potravinách pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí*), pokud není ve zvláštních právních předpisech výslovně stanoveno jinak.

(8) Přídatné látky lze použít pouze tehdy, pokud je jisté, že jejich přidání do potravin bude prokazatelně prospěšné pro spotřebitele. Přídatné látky by měly být použity pro účely stanovené v následujících bodech a) až d), pokud těchto účelů nelze dosáhnout jinými ekonomicky a technologicky použitelnými prostředky a pokud použití přídatných látek nepředstavuje zdravotní riziko pro spotřebitele:

a) zachování výživové hodnoty potraviny; úmyslné snížení výživové hodnoty potraviny je oprávněné jen, pokud potravina nepředstavuje podstatnou položku běžné stravy nebo pokud je použití přídatné látky nezbytné pro výrobu potravin určených pro zvláštní výživu,

b) dodání potřebných přísad nebo složek do potravin určených pro zvláštní výživu,

c) zvýšení trvanlivosti potravin nebo zlepšení jejich organoleptických vlastností za předpokladu, že se tím nezmění charakter, složení nebo jakost potravin, aby nemohl být spotřebitel uveden v omyl,

d) pomoci při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení dopravě nebo skladování potravin za předpokladu, že přídatná látka nesmí být použita k zakrytí závadných surovin nebo nedodržení správné výrobní a hygienické praxe.

(9) Přídatné látky musí vyhovovat požadavkům na jejich identitu a čistotu, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpise.

(10) Za přídatné látky se nepovažují

a) aromatické látky,

b) pomocné látky,

c) látky přidávané do potravin za účelem úpravy výživové hodnoty (například minerály, stopové prvky a vitaminy),

d) látky určené k ochraně rostlin a rostlinných produktů,

e) látky užívané při výrobě pitné vody,

f) tekuté přípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jablečné dřeně nebo částí kůry citrusových plodů,

g) žvýkačkové báze,

h) dextriny určené k výrobě potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob upravený působením kyseliny, alkálie (nedojde-li ke změně chemické struktury) nebo amylolytických enzymů, bělené nebo fyzikálně pozměněné škroby, pokud jsou určeny k výrobě potravin,

i) chlorid amonný,

j) krevní plasma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli (kromě kyseliny glutamové, glycinu, cysteinu a cystinu a jejich solí), mléčná bílkovina a lepek,

k) kaseináty a kasein,

l) jedlá sůl,

m) inulin,

n) látky, které jsou přirozenými složkami potravin, například sacharidy.

(11) O zařazení potravin a použití přídatných látek ve sporných případech rozhoduje Komise Evropských společenství za pomoci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat na základě využití článků 5 a 7 rozhodnutí**).

Oddíl B

Kategorie přídatných látek

Přídatné látky se podle účelu použití zařazují do níže uvedených kategorií. Zařazení přídatné látky do kategorie je provedeno na základě její hlavní funkce, kterou přídatná látka v potravině obvykle plní. Zařazení přídatné látky do určité kategorie však nevylučuje možnost použití této látky pro další účely:

a) antioxidanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a chrání je proti zkáze způsobené oxidací, jejímiž projevy jsou např. žluknutí tuků a barevné změny potraviny,

b) barviva, kterými jsou látky, které udělují potravině barvu, kterou by bez jejich použití neměla, nebo které rekonstruují barvu, která byla poškozena či zeslabena během technologického procesu,

c) konzervanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a které je chrání proti zkáze způsobené činností mikroorganismů,

d) kyseliny, kterými jsou látky, které zvyšují kyselost potraviny, nebo které jí udělují kyselou chuť,

e) regulátory kyselosti, kterými jsou látky, které mění či udržují kyselost či alkalitu potraviny,

f) tavicí soli, kterými jsou látky, které mění vlastnosti bílkovin při výrobě tavených sýrů za účelem zamezení oddělování tuku,

g) kypřící látky, kterými jsou látky nebo směsi látek, které vytváří plyny, a tak zvyšují objem těsta,

h) sladidla, kterými jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť a nahrazují přírodní sladidla a med,

i) látky zvýrazňující chuť a vůni, kterými jsou látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny,

j) zahušťovadla, kterými jsou látky, které zvyšují viskozitu potraviny,

k) želírující látky, kterými jsou látky, které udílejí potravině texturu tím, že vytváří gel,

l) modifikované škroby, kterými jsou látky, získávané výlučně chemickým zpracováním jedlých škrobů v nativním stavu nebo škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel,

m) stabilizátory, kterými jsou látky, umožňující udržovat fyzikálně-chemické vlastnosti potraviny. Mezi stabilizátory se zařazují látky, které umožňují udržování homogenní disperze dvou nebo více nemísitelných látek v potravině. Dále sem patří látky, které stabilizují, udržují nebo posilují existující zbarvení potraviny, a látky, které zvyšují vazebnou kapacitu potraviny včetně tvorby příčných vazeb mezi bílkovinami (zesíťování), jež umožňuje spojení jednotlivých složek potraviny do konečné potraviny,

n) emulgátory, kterými jsou látky, které umožňují tvorbu stejnorodé směsi dvou nebo více nemísitelných kapalných fází nebo které tuto směs udržují,

o) nosiče a rozpouštědla, kterými jsou látky, které se užívají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptylování) a jiné fyzikální úpravě přídatné látky, potravního doplňku a arómatu, aniž přitom mění jejich technologickou funkci nebo mají vlastní technologický efekt a jejichž užití usnadňuje manipulaci, aplikaci nebo použití přídatné látky,

p) protispékavé látky, kterými jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě,

q) lešticí látky, kterými jsou látky, které po nanesení na vnější povrch udělují potravině lesklý vzhled nebo vytváří ochranný povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo které jsou snadno odstranitelné, se nepovažují za leštící látky,

r) balicí plyny, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu před, během, nebo po plnění potraviny do obalu,

s) propelanty, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu,

t) odpěňovače, kterými jsou látky, které zabraňují vytváření pěny nebo snižující pěnění,

u) pěnotvorné látky, kterými jsou látky, které umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině,

v) zvlhčující látky, kterými jsou látky, které chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. Dále jsou to i látky, které podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí,

w) plnidla, kterými jsou látky, které přispívají k objemu potraviny, aniž významně zvyšují její energetickou hodnotu,

x) zpevňující látky, kterými jsou látky, které činí tkáně ovoce a zeleniny pevnými nebo křehkými nebo tuto pevnost udržují a dále látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely,

y) sekvestranty, kterými jsou látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů,

z) látky zlepšující mouku, kterými jsou látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce, nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality.

Oddíl C

Seznam přídatných látek všeobecně povolených k přidávání do potravin a podmínky jejich použití

(1) V tabulce je uveden seznam přídatných látek, které smějí být přidávány v nezbytném množství do všech druhů potravin s výjimkou potravin uvedených v odstavci 3 této části vyhlášky a do potravin uvedených v části 2 a 3. Tato výjimka neplatí pro balicí plyny a propelanty.

(2) Látky uvedené pod čísly E 407, E 407a a E 440 mohou být standardizovány s cukry za podmínky, že je toto uvedeno u čísla a názvu látky.

(3) Přídatné látky uvedené v tabulce, pokud není ve znění zvláštních předpisů výslovně stanoveno jinak, se nesmějí používat při výrobě těchto potravin:

a) nezpracovaných potravin,

b) medu,

c) neemulgovaného tuku a oleje,

d) másla,

e) pasterovaného nebo sterilovaného (včetně UHT sterilizace) mléka (nízkotučné, polotučné a plnotučné) a smetany,

f) neochucených kysaných mléčných produktů,

g) balených vod,

h) kávy (kromě instantní kávy),

i) nearomatizovaného čaje,

j) cukru,

k) sušených těstovin, kromě bezlepkových těstovin a/nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety,

l) neochuceného podmáslí.

(4) Potraviny uvedené v části 2 této vyhlášky smějí obsahovat pouze přídatné látky pro ně jmenovitě uvedené, a to v množství zde stanoveném.

(5) Potraviny určené pro výživu kojenců a malých dětí včetně potravin určených pro zvláštní lékařské účely pro kojence a malé děti uvedené v části 3 této vyhlášky smějí obsahovat pouze přídatné látky, pro ně povolené v této části, a to do množství zde stanovených.

(6) Potraviny uvedené v částech 4, 5, 6, 7 a 8 této vyhlášky smějí obsahovat pouze přídatné látky pro ně jmenovitě uvedené, a to v množství zde stanoveném.

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Látky E 290, E 938, E 939, E 941, E 942, E 948 a E 949 mohou být přidávány také do potravin uvedených v bodě 3 oddíl C a do potravin uvedených v částech 2 a 3 této vyhlášky. Látka E 942 však nesmí být použita k výrobě dětské výživy.

** Látky E 410, E 412, E 415 a E 41 nesmějí být používány pro výrobu dehydrovaných potravin určených k rehydrataci po požití.

*** Látka E 920 může být použita pouze jako prostředek pro ošetření mouky.

Oddíl D

Výrobky, u nichž mohou uvedené členské státy zachovat zákaz použití určitých kategorií přídatných látek

V tabulce jsou uvedeny druhy potravin, u kterých je povoleno při jejich výrobě požadovat zákaz použití přídatných látek.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl E

Označování přídatných látek

(1) Přídatné látky, které nejsou určeny přímému spotřebiteli, musí být na obalu čitelně, jednoznačně a nesmazatelně označeny těmito údaji:

a) názvem přídatné látky včetně jejího číselného kódu (E číslo), jedná-li se o jednotlivou látku; v případě směsi přídatných látek musí být tyto údaje uvedeny v sestupném pořadí podle hmotnostního podílu látek ve směsi,

b) označením přídatné látky podle bodu a) a výčtem všech složek v sestupném pořadí podle klesajícího množství, jsou-li ve směsi přídatných látek obsaženy ještě další složky, jako jsou jiné látky a materiály nebo potraviny, které usnadňují skladování, prodej, ředění nebo rozpouštění přídatných látek,

c) slovy „pro potraviny“ nebo bližším určením skupiny potravin nebo jednotlivé potraviny, pro které je výrobek určen,

d) údajem o procentuálním zastoupení každé složky, pro které je stanoveno touto vyhláškou nejvyšší povolené množství v potravině nebo odpovídajícími informacemi o složení, které by umožnily odběrateli dodržet platné předpisy. Jestliže se toto omezení vztahuje na skupinu složek, může být uvedeno celkové procentuální zastoupení jako jeden údaj,

e) označením šarže,

f) obchodním jménem a sídlem výrobce, balírny nebo prodejce,

g) návodem k použití v případě, že by jeho neuvedení znemožnilo správné použití přídatné látky,

h) údajem o množství,

i) údajem o skladování nebo uchovávání, pokud charakter výrobku takové údaje vyžaduje.

(2) Údaje požadované v odstavci 1 bodech b), d) až g), je možno uvést také pouze v průvodní dokumentaci předkládané předem nebo současně s dodávkou za předpokladu, že na viditelné části obalu příslušného výrobku bude uveden údaj „určeno pro výrobu potravin, nikoliv pro maloobchodní prodej“.

(3) Přídatné látky, určené k přímému prodeji konečnému spotřebiteli mohou být uváděny do oběhu pouze tehdy, jsou-li na obale určeném pro spotřebitele čitelně, jednoznačně a nesmazatelně uvedeny údaje stanovené ve zvláštním právním předpise.*

(4) Pokud nebyla učiněna jiná opatření k zajištění informovanosti spotřebitele, musí být údaje stanovené v odstavcích 1 a 3 uvedeny v jazyce, který je spotřebiteli srozumitelný. Tyto údaje mohou být uvedeny v různých jazycích.

ČÁST 2

Potraviny, při jejichž výrobě smí být použit pouze omezený počet přídatných látek uvedených v části 1

V tabulce jsou uvedeny potraviny, ve kterých je možno použít uvedené látky až do výše nejvyššího povoleného množství.

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Nejvyšší povolené množství.

** Nezbytné množství.

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Nejvyšší povolené množství.

** Nezbytné množství.

ČÁST 3

Přídatné látky povolené k výrobě potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí *

(1) Potraviny určené pro výživu kojenců a malých dětí smějí obsahovat

a) arabskou gumu E 414 a oxid křemičitý E 551 pocházející z přidaných nutričních přípravků v množství nejvýše 150 000 mg/kg látky E 414 a 10 000 mg/kg látky E 551,

b) mannitol E 421, pokud byl užit jako nosič pro vitamín B 12 v množství nejméně 1 díl vitamínu B 12 na 1000 dílů mannitolu; výrobek připravený ke spotřebě by neměl obsahovat více než 10 mg/kg přenesené látky E 414,

c) škrobový oktenyljantaran sodný E 1450 pocházející z přidaných vitamínových přípravků nebo přípravků s obsahem polynenasycených mastných kyselin; množství látky E 1450 přenesené do výrobku určeného ke spotřebě může být nejvýše 100 mg/kg u vitamínových přípravků a 1000 mg/kg u přípravků s obsahem polynenasycených mastných kyselin.

(2) Potraviny určené pro výživu kojenců a malých dětí smí obsahovat L-askorbát sodný E 301 použitý v nezbytném množství v povrchové vrstvě nutričních přípravků obsahujících polynenasycené mastné kyseliny. Výrobek připravený ke spotřebě nesmí obsahovat více než 75 mg/l přenesené látky E 301.

(3) Nejvyšší povolená množství se týkají potravin připravených ke spotřebě dle návodu výrobce.

Oddíl A

Přídatné látky povolené k výrobě počáteční kojenecké výživy určené k výživě zdravých kojenců

(1) K výrobě kysaných mléčných produktů smějí být použity nepatogenní mikrobiální kultury produkující kyselinu L(+) mléčnou. Takto vzniklá kyselina mléčná se nepovažuje za přídatnou látku a její přítomnost nemusí být vyznačována na obalu

(2) Při použití látek E 322, E 471, E 472c a E 473 v kombinaci smí být použit u každé z látek jen takový procentní podíl nejvyššího povoleného množství, aby součet těchto procentních podílů nepřekročil hodnotu 100 %.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl B

Přídatné látky povolené k výrobě pokračovací kojenecké výživy určené k výživě zdravých kojenců

(1) K výrobě kysaných mléčných produktů smějí být použity nepatogenní mikrobiální kultury produkující kyselinu L(+)mléčnou. Takto vzniklá kyselina mléčná se nepovažuje za přídatnou látku a její přítomnost nemusí být vyznačována na obalu.

(2) Při použití látek E 322, E 471, E 472c a E 473 v kombinaci smí být použit u každé z látek jen takový procentní podíl nejvyšších povolených množství, aby součet těchto procentních podílů nepřekročil hodnotu 100 %.

(3) Při použití látek E 407, E 410 a E 412 v kombinaci smí být použit u každé z látek jen takový procentní podíl nejvyšších povolených množství, aby součet těchto procentních podílů nepřekročil hodnotu 100 %.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl C

Přídatné látky povolené k výrobě příkrmů pro zdravé kojence a malé děti

(1) Při výrobě příkrmů pro kojence a malé děti lze použít látky uvedené v tabulce č. 3a pouze k úpravě pH

Tabulka č. 3a

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Látky uvedené v tabulce č. 3b lze použít až do výše nejvyššího povoleného množství.

Tabulka č. 3b

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Nesmí se používat při výrobě potravin určených pro zvláštní lékařské účely pro kojence a malé děti.

Oddíl D

Přídatné látky povolené k výrobě potravin určených pro zvláštní lékařské účely pro kojence a malé děti*)

(1) K výrobě potravin určených pro zvláštní lékařské účely pro kojence a malé děti jsou povoleny přídatné látky uvedené v tabulkách č. 1 - 3 a dále látky uvedené v tabulce č. 4.

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

ČÁST 4

Barviva

(1) Pro účely barvení potravin smějí být používána výlučně barviva uvedená v tabulce č. 1 a dále jejich formy, označované jako aluminiové laky.

(2) Barveny smějí být pouze potraviny, uvedené v tabulkách č. 3, 4 a 7, a to za podmínek tam uvedených. Nejvyšší povolená množství jsou stanovena pro obsah čistého barviva. Pokud potraviny vyžadují přípravu před spotřebou, nejvyšší povolená množství se týkají potravin připravených ke spotřebě dle návodu výrobce.

(3) Barvení se nesmí provádět u potravin, uvedených v tabulce č. 2, s výjimkou aplikací, povolených v tabulkách č. 3, 4 a 7 a u potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí.

(4) Barviva, která smějí být používána výhradně pro omezený rozsah aplikací, jsou uvedena v tabulce č. 4.

(5) Barviva, povolená pro barvení potravin, jsou uvedena v tabulce č. 5.

(6) Přítomnost barviva v potravinách je povolena také

a) ve složených potravinách, jiných než uvedených v tabulce č. 2, pokud je barvivo povoleno v jedné ze složek složené potraviny nebo

b) pokud je potravina (potravinová surovina) určena výhradně k použití pro přípravu složené potraviny, a to tak, aby složená potravina vyhovovala požadavkům stanoveným touto částí vyhlášky.

(7) Pro označování masa a masných výrobků smějí být použita pouze jednotlivě barviva E 129 Červeň Allura AC, E 133 Brilantní modř FCF a E 155 Hněď HT nebo směs barviv E 129 Červeň Allura AC a E 133 Brilantní modř.

(8) Pro účely razítkování skořápek vajec a dekoračního barvení skořápky vajec smějí být použita pouze barviva uvedená v tabulce č. 1.

(9) Pro účely barvení potravin v domácnosti smějí být uváděna do oběhu barviva uvedená v tabulce č. 1 kromě těchto barviv: E 123 Amarant, E 127 Erythrosin, E 128 Červeň 2 G, E 154 Hněď FK, E 160b Annato, bixin, norbixin, E 161g Kanthaxanthin, E 173 Hliník (v podobě pigmentu) a E 180 Litholrubin BK.

(10) Za barviva se nepovažují

a) potraviny a aromatické látky, které se přidávají během výroby do potravin pro své aromatické, chuťové nebo výživové vlastnosti a přitom mají sekundární barvící účinek, jako například mletá paprika, šafrán a kurkuma

b) barviva, určená k barvení nejedlých vnějších částí potravin, jakými jsou například povrchové povlaky sýrů a salámová střeva.

Tabulka č. 1

Seznam barviv povolených k barvení potravin

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Termín karamel se vztahuje na výrobky více či méně intenzivní hnědé barvy, které jsou určeny k barvení potravin. Nejde o aromatický výrobek z cukru získaný zahřátím cukru, který je určen k aromatizaci potravin (např. cukrovinek, pečiva, alkoholických nápojů).

** Identifikační číslo Color Indexu (C. I.), které garantuje identitu barviva při používání názvů v cizích jazycích. Jako čísla C. I. jsou v tabulce uvedena čísla z publikace Colour Index, 3 r. d. Ed., 1982, Vol 1 - 7, 1315 a z dodatků 37 - 40 (125), 41 - 44 (127 - 50), 45 - 48 (130), 49 - 52 (132 - 50), 53 - 56 (135).

Tabulka č. 2

Potraviny, které nesmějí obsahovat přidaná barviva, pokud to není výslovně stanoveno v tabulkách č. 3, 4 a 7

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Potraviny, ke kterým smějí být přidávána pouze určitá barviva

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

Barviva, která jsou povolená výhradně pro určité účely

⟪TABLE:tbl_001⟫

* V/V objemová procenta.

** Deserty – pro účely této vyhlášky se rozumí drobné potravinářské výrobky sladké chuti určené ke konzumaci po hlavním jídle (cukrářské výrobky, mražené krémy, pudinky apod.).

*** Snacky - pro účely této vyhlášky se rozumí drobné potravinářské výrobky obvykle na bázi obilovin nebo brambor určené zejména ke konzumaci mezi hlavními jídly (většinou slané chuti).

Tabulka č. 5

Barviva povolená k barvení potravin, neuvedených v tabulkách č. 2 a 3

Barviva uvedená v tabulce č. 5 smějí být používána v nezbytném množství k výrobě všech potravin, kromě potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí a potravin uvedených v tabulkách č. 2 a 3.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 6

Barviva, která smějí být používána k výrobě potravin jednotlivě či v kombinaci až do nejvyššího povoleného množství, uvedeného v tabulce č. 7

⟪TABLE:tbl_001⟫

Při použití v kombinaci se hodnota NPM týká celkového množství použitých barviv. Pokud jsou do ochucených nealko nápojů, zmrzlin a mražených krémů, dezertů, jemného a trvanlivého pečiva, cukrářských výrobků a cukrovinek přidávána barviva E 110, E 122, E 124 a E 155 jednotlivě nebo v kombinaci, nesmí obsah jednotlivého barviva být vyšší než 50 mg.kg -1 nebo 50 mg.l -1 . Zároveň celkový obsah barviv nesmí překročit nejvyšší přípustné množství uvedené v tabulce č. 7.

Tabulka č. 7

Potraviny, k jejichž výrobě smějí být použita barviva uvedená v tabulce č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

ČÁST 5

Sladidla

(1) Jako sladidla smějí být používány výlučně látky uvedené v tabulce, a to za podmínek tam uvedených.

(2) Sladidla smějí být používána s cílem udělit potravinám sladkou chuť a dále k přípravě stolních sladidel.*

(3) Sladidla uvedená v tabulce nesmějí být používána pro výrobu potravin pro kojence a malé děti včetně potravin pro zvláštní lékařské účely určené pro kojence a malé děti.

(4) Přítomnost sladidel v potravinách je povolena také

a) ve složených potravinách, a to bez přidaného cukru nebo se sníženým obsahem energie, ke snižování tělesné hmotnosti a u potravin s prodlouženou trvanlivostí, kromě potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí, pokud je toto sladidlo povoleno v jedné ze složek potraviny nebo

(5) Stanovená nejvyšší povolená množství, uvedená v této části, jsou vztažena na potraviny, připravené ke spotřebě podle návodu výrobce, pokud přípravu před spotřebou vyžadují.

(6) Stolní sladidla musí obsahovat na obalu určeném pro spotřebitele jako součást označení text

a) „Stolní sladidlo na bázi.......“ s použitím názvu sladidla,

b) u stolních sladidel obsahující polyalkoholy „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“,

c) u stolních sladidel obsahující aspartam „Obsahuje zdroj fenylalaninu“,

d) u stolních sladidel obsahující sůl aspartamu-acesulfamu „Obsahuje zdroj fenylalaninu“.

(7) Potraviny obsahující aspartam E 951 a/nebo sůl aspartamu-acesulfamu E 962 musí být na obalu určeném pro spotřebitele označeny textem „Obsahuje zdroj fenylalaninu“.

(8) Pod pojmem „výrobek se sníženým obsahem energie“ se v této části rozumí výrobek, u kterého snížení obsahu využitelné energie představuje nejméně 30 % využitelné energie poskytované podobným výrobkem.

(9) Pod slovy „výrobek bez přidaného cukru“ se v této části rozumí výrobek, ke kterému nebyly při výrobě přidány monosacharidy, disacharidy a jiné potraviny, používané pro své sladivé vlastnosti.

(10) Výrazem nezbytné množství se v této části rozumí, že nejvyšší použitelné množství sladidel není stanoveno, avšak musí být použito v souladu se správnou výrobní praxí v množství nepřevyšujícím množství nezbytné k dosažení zamýšleného účelu a za předpokladu, že spotřebitel nebude uveden v omyl.

(11) Za sladidla se nepovažují potraviny se sladkou chutí, jakými jsou přírodní sladidla a med.**

(12) Ustanoveními této části není dotčeno použití zde uvedených látek pro jiné účely, než je slazení.

(13) V případě, že existují pochybnosti o použití sladidla v určitém druhu potraviny a pochybnosti o použití přídatné látky podle principu „nezbytné množství“ postupuje se podle části 1 oddíl A odstavce 11 této přílohy.

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Deserty se pro účely této vyhlášky rozumí drobné potravinářské výrobky sladké chuti určené ke konzumaci po hlavním jídle (cukrářské výrobky, mražené krémy, pudinky apod.).

** Vyhláška č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky.

*** Snacky se pro účely této vyhlášky rozumí drobné potravinářské výrobky obvykle na bázi obilovin nebo brambor určené zejména ke konzumaci mezi hlavními jídly (většinou slané chuti).

**** Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.

a), b) Nejvyšší povolená množství (NPM) pro sůl aspartamu-acesulfamu jsou odvozena od množství, která jsou povolena pro její složky aspartam (E 951) a acesulfam (E 950). Maximální hodnoty NPM pro aspartam a acesulfam nesmí být překročeny při použití soli aspartamu-acesulfamu ať již samotné nebo v kombinaci s jednotlivými sladidly E 950 nebo E 951. Limity v tomto sloupci jsou vyjádřeny buď jako a) ekvivalenty acesulfamu K nebo jako b) ekvivalenty aspartamu.

ČÁST 6

Konzervanty a antioxidanty

Oddíl A

Kyselina sorbová, benzoová a p-hydroxybenzoová

(1) Potraviny, které smějí být konzervovány látkami uvedenými v tabulce č. 1, až do výše nejvyššího povoleného množství, počítáno jako příslušná volná kyselina, stanoví tabulka č. 2.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Nejvyšší povolená množství jsou vztažena na potraviny připravené ke spotřebě podle návodu výrobce.

(3) Kyselina benzoová může být přirozeně přítomna v určitých fermentovaných výrobcích jako důsledek fermentačního procesu při zachování zásad správné výrobní praxe. V takovém případě se tato látka nepovažuje za látku přídatnou.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Zkratky uvedené v tabulce mají tento význam

S + B použití kyseliny sorbové a kyseliny benzoové a jejich solí jednotlivě či v kombinaci

S + PHB použití kyseliny sorbové a esterů kyseliny parahydroxybenzoové a jejich solí jednotlivě či v kombinaci

S + B + PHB použití kyseliny sorbové, kyseliny benzoové a esterů kyseliny parahydroxybenzoové a jejich solí jednotlivě či v kombinaci

Oddíl B

Oxid siřičitý a jeho sloučeniny

(1) Oxid siřičitý a jeho sloučeniny, které smějí být používány při výrobě potravin, které se používají též jako antioxidanty, stanoví tabulka č. 3

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Nejvyšší povolená množství jsou vyjádřena jako oxid siřičitý v mg.l - 1 nebo mg.kg - 1 (podle charakteru potraviny) a týkají se celkového obsahu SO 2 bez ohledu na jeho původ.

(3) Obsah. oxidu siřičitého 10 mg.kg - 1 nebo 10 mg.l - 1 a nižší se považuje za nulový.

(4) V tabulce č. 4 jsou uvedeny potraviny, ve kterých je možno použít látky vyjmenované v tabulce č. 3 až do výše nejvyššího povoleného množství.

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Jednotkou se rozumí počet ks jedinců na anglickou libru (453,59 g).

** Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování

*** Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.

****Průvodní certifikát vystavený příslušným orgánem v zemi původu.

Oddíl C

Ostatní konzervanty

(1) V tabulce č. 5 jsou uvedeny potraviny, ve kterých je možno použít uvedené látky až do výše nejvyššího povoleného množství.

(2) Nisin může být přirozeně přítomen v sýrech případně některých mléčných kysaných výrobcích jako výsledek fermentační činnosti. V takovém případě se tato látka nepovažuje za látku přídatnou.

(3) Kyselina propionová a její soli mohou být přítomny přirozeně ve fermentovaných mléčných výrobcích jako výsledek fermentační činnosti. V takovém případě se tato látka nepovažuje za látku přídatnou.

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

* ) Použití thiabendazolu k ochraně zásob zemědělských plodin je uvedeno ve vyhlášce č. 158/2004 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhlášky č. 68/2005 Sb.

**) Zrušení nabude účinnosti, jakmile budou platné požadavky na označování potravin ošetřených těmito látkami na základě legislativy Evropského společenství týkající se maximálních limitů residuí pesticidů.

***) Nařízení Rady 1493/1999/ES ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem, ve znění nařízení Komise 1795/2003/ES. Nařízení Komise 1622/2000/ES ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady 1493/1999/ES o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření, ve znění nařízení 1410/2003/ES.

(4) V tabulce č. 6 jsou uvedeny potraviny, ve kterých je možno použít dusitany a dusičnany až do výše nejvyššího povoleného množství.

(5) Dusitan draselný a dusitan sodný smějí být prodávány a používány k výrobě potravin pouze ve směsi se solí nebo s náhradou soli.

Tabulka č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

ODDÍL D

Antioxidanty

(1) Látky E 304 a E 306 až E 309, které smějí být používány při výrobě potravin také jako antioxidanty v nezbytném množství uvádí tabulka v části 1, oddíle C této vyhlášky.

(2) V tabulce č. 7 jsou uvedeny látky, které smějí být používány jako antioxidanty až do výše nejvyššího povoleného množství uvedeného v tabulkách č. 8 a 9.

(3) Při použití antioxidantů E 310, E 311, E 312, E 320 a E 321 v kombinaci smí být použit u každé z těchto látek jen takový procentní podíl nejvyššího povoleného množství, aby součet procentních podílů nepřekročil hodnotu 100 %.

Tabulka č. 7

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) V tabulce č. 8 jsou uvedeny potraviny, ve kterých je možno použít současně galáty, BHA a BHT.

Tabulka č. 8

⟪TABLE:tbl_001⟫

(5) V tabulce č. 9 jsou uvedeny potraviny ve kterých je možno použít galáty a BHA.

Tabulka č. 9

⟪TABLE:tbl_001⟫

(6) V tabulce č. 10 jsou uvedeny potraviny, ve kterých je možno použít další antioxidanty až do výše nejvyššího povoleného množství.

Tabulka č. 10

⟪TABLE:tbl_001⟫

ČÁST 7

Nosiče a rozpouštědla

(1) V tabulce jsou uvedeny látky, které smějí být používány jako nosiče a rozpouštědla.

(2) Za nosiče a rozpouštědla se v rámci této vyhlášky nepovažují:

a) látky obecně považované za potraviny,

b) látky uvedené v části 1 oddíle A odst. 2,

c) látky, které mají primárně funkci kyseliny nebo regulátoru kyselosti jako je kyselina citronová a hydroxid amonný.

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

ČÁST 8

Další povolené přídatné látky

(1) Nejvyšší povolená množství, uvedená v této části, se týkají potravin připravených ke spotřebě dle návodu výrobce, pokud přípravu před spotřebou vyžadují.

(2) Látky, u kterých je v tabulce uvedeno „jednotlivě nebo v kombinaci“, smějí být použity jednotlivě nebo v kombinaci do výše nejvyššího povoleného množství, počítáno jako suma těchto látek.

Tabulka

⟪TABLE:tbl_001⟫

* ) Tyto látky se nesmějí použít pro výrobu dehydratovaných potravin určených k rehydrataci při spotřebě.

** ) Při použití látek E 950, E 951, E 957 a E 959 k výrobě žvýkaček v kombinaci musí být množství každé z látek úměrněsníženo tak, aby suma jejich množství nepřekročila hodnotu nejvyššího povoleného množství.

***) Oleoresiny z koření jsou definovány jako směs těkavého oleje a pryskyřičnatých látek vyextrahovaných z koření po odpaření extrakčního rozpouštědla.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 304/2004 Sb.

POMOCNÉ LÁTKY URČENÉ K VÝROBĚ POTRAVIN

Extrakční rozpouštědla

(1) Tato příloha vyhlášky stanoví podmínky použití extrakčních rozpouštědel určených k výrobě potravin a potravinových surovin.

(2) Tato příloha se nevztahuje na extrakční rozpouštědla, která se používají při výrobě přídatných látek, vitamínů a potravních doplňků, pokud nejsou uvedeny v tabulkách. Rezidua extrakčních rozpouštědel v potravinách, která pocházejí z přídatných látek, vitamínů a potravních doplňků, nesmí ohrožovat zdraví lidí.

(3) Extrakční rozpouštědla musí být na obalu čitelně, zřetelně a nesmazatelně označena v jazyce snadno srozumitelném kupujícímu:

a) obchodním názvem, jak je uvedeno v tabulkách,

b) slovy „pro potraviny“ nebo bližším určením druhu, skupiny, podskupiny potravin nebo jednotlivé složky potraviny, pro kterou je extrakční rozpouštědlo určeno,

c) označením šarže,

d) obchodním jménem a sídlem výrobce, balírny nebo prodejce,

e) údajem čistého množství uvedeného v jednotkách objemu,

f) údajem o zvláštních podmínkách skladování a použití, pokud je to potřeba.

(4) Údaje uvedené v odstavci 4 bodech c) - f) mohou být uvedeny také pouze v průvodní dokumentaci poskytnuté předem nebo současně s každou dodávkou nebo šarží.

(5) Extrakční rozpouštědla musí splňovat následující kritéria čistoty:

a) nesmějí obsahovat toxikologicky nebezpečné množství látek,

b) nesmějí obsahovat více než 1 mg/kg arsenu nebo více než 1 mg/kg olova kromě výjimek stanovených na základě specifických kriterií.

(6) Bez omezení účelu smí být používána při výrobě potravin, potravinových surovin a složek potravin v souladu se správnou výrobní praxí tato extrakční rozpouštědla * ) :

a) propan,

b) butan,

c) ethylacetát,

d) ethanol,

e) oxid uhličitý

f) aceton, s výjimkou jeho použití při rafinaci olivového oleje,

g) oxid dusný.

(7) K extrakci smí být použita také voda, která může obsahovat regulátory kyselosti či alkality a dále potraviny nebo potravinářské suroviny, které mají vlastnosti extrakčních rozpouštědel.

(8) Pro povolený účel použití uvedený v tabulkách č. 1 a 2 nesmí být obsah hexanu v ethylmethylketonu vyšší než 50 mg.kg -1 . Hexan a ethylmethylketon nelze použít souběžně.

(9) Tabulka č. 1 uvádí extrakční rozpouštědla, která smí být používána pouze pro určité účely.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Hexanem se ve smyslu této vyhlášky rozumí směs acyklických nasycených uhlovodíků obsahujících 6 uhlíkových atomů a který destiluje mezi 64 °C a 70 °C.

(10) Tabulka č. 2 uvádí extrakční rozpouštědla, která smí být používána výhradně k výrobě přírodních aromatických látek. Tabulka dále uvádí nejvyšší povolená množství reziduí extrakčních rozpouštědel v potravině pocházejících z aromatických látek použitých při výrobě potravin. Nejvyšší povolená množství se týkají potravin upravených ke spotřebě podle návodu výrobce, pokud takovou úpravu před spotřebou vyžadují.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Hexanem se ve smyslu této vyhlášky rozumí směs acyklických nasycených uhlovodíků obsahujících 6 uhlíkových atomů a který destiluje mezi 64 °C a 70 °C.

** Výjimka: 1 mg/kg v cukrovinkách a pečivu, které obsahují aromatické látky, charakteristické pro potravinu a které se získávají z extraktů alkoholických nápojů o obsahu alkoholu přes 35 %.

1 ) Směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských látek přídatných povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/34/ES ze dne 30. června 1994, kterou se mění směrnice 89/107/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských látek přídatných povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a sladidla. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/85/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a sladidla. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/72/ES ze dne 15. října 1998, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a sladidla. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/5/ES ze dne 12. února 2001, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a sladidla. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/52/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 95/2/ES týkající se podmínek používání E 425 konjaku jako aditivní látky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o sladidlech pro použití v potravinách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/83/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se mění směrnice 94/35/ES o sladidlech pro použití v potravinách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 88/344/ES ze dne 14. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin. Směrnice Rady 92/115/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se poprvé mění směrnice 88/344/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/52/ES ze dne 7. prosince 1994, kterou se podruhé mění směrnice 88/344/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/60/ES ze dne 27. října 1997, kterou se potřetí mění směrnice 88/344/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin. Nařízení Komise č. 1607/2000/ES ze dne 31. května 2000, kterou se doplňuje nařízení Komise 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, týkající se výrobních možností. Nařízení Komise č. 1622/2000/ES ze dne 24. července 2000, kterou se doplňuje nařízení Komise 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem. Nařízení Komise č. 1623/2000/ES ze dne 25. července 2000, kterou se doplňuje nařízení Komise 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, týkající se obchodních mechanismů. Nařízení Rady č. 2826/2000/ES ze dne 19. prosince 2000 o informacích a propagačních akcích pro zemědělské produkty na vnitřním trhu. Nařízení Rady č. 1037/2001/ES ze dne 22. května 2001 o povolení nabídky a dodávky některých dovážených vín pro přímou lidskou spotřebu, která se používají ve vinařství. Nařízení Rady č. 2585/2001/ES ze dne 19. prosince 2001, kterou se doplňuje nařízení Komise 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem. Nařízení Rady č. 527/2003/ES ze dne 17. března 2003 o povolení nabídky a dodávky některých dovážených vín z Argentiny pro přímou lidskou spotřebu, která se používají ve vinařství. Smlouva o přistoupení České republiky a ostatních kandidátských zemí k Evropské unii ze dne 16. dubna 2003. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/114/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a sladidla. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/115/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se mění směrnice 94/35/ES o sladidlech pro použití v potravinách. Rozhodnutí Komise 2002/247/ES ze dne 27. března 2002 o pozastavení uvádění na trh a dovozu cukrovinek z želé obsahujících potravinovou přísadu E 425 konjak. Rozhodnutí Komise 2004/374/ES ze dne 13. dubna 2004 týkající se pozastavení uvádění na trh, používání a dovážení „jelly mini-cups“ obsahující látky E 400, E 401, E 402, E 403, E 404, E 405, E 406, E 407, E 407a, E 410, E 412, E 413, E 414, E 415, E 417 a/nebo E 418.

* Vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek ve znění vyhlášky č. 318/2003 Sb.

* Vyhláška č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobků označeného symbolem „e“, ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb. a vyhlášky č. 259/2003 Sb.

* Vyhláška č. 54/2004 Sb. o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.

* Potraviny obsahující sladidla, příp. další složky, určené k přislazování pokrmu před spotřebou.

** Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.

* ) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich označování.

** ) Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999, kterým se stanoví postup pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.

* ) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.

* ) Extrakční rozpouštědlo je používáno v souladu se správnou výrobní praxí pokud jeho použití vede k přítomnosti zbytkového množství nebo derivátů pouze v technicky nevyhnutelných množstvích, která nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí.