Vyhláška, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin

4

VYHLÁŠKA

ze dne 3. ledna 2008,

kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. a zákona č. 316/2004 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie 2 ) a upravuje množství a druhy přídatných látek, podmínky jejich použití při výrobě potravin, stanoví potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, a upravuje podmínky a požadavky na použití extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na

a) tekuté přípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jablečné dřeně nebo částí kůry citrusových plodů,

b) žvýkačkové báze,

c) dextriny určené k výrobě potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob upravený působením kyseliny, alkálie, při jejichž použití nedochází ke změně chemické struktury a amylolytických enzymů, bělené nebo fyzikálně pozměněné škroby, pokud jsou určeny k výrobě potravin,

d) chlorid amonný,

e) krevní plasmu, jedlou želatinu, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli s výjimkou kyseliny glutamové, glycinu, cysteinu a cystinu a jejich solí, které nemají funkci přídatných látek, mléčné bílkoviny a lepek,

f) kaseináty a kasein,

g) jedlou sůl,

h) inulin,

i) látky, které jsou přirozenými složkami potravin, například sacharidy,

j) enzymy neuvedené v přílohách k této vyhlášce.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) nezpracovanou potravinou potravina, která neprošla žádným technologickým zpracováním, které by způsobilo podstatnou změnu jejího původního stavu; potravina však může být očištěná, dělená, loupaná, zbavená skořápek, mletá, řezaná, krájená, chlazená, zmrazená, balená, nebalená nebo v ochranné atmosféře,

b) potravinou se sníženým obsahem energie potravina, u níž je obsah využitelné energie nižší nejméně o 30 % ve srovnání s původní nebo podobnou potravinou,

c) potravinou bez přidaného cukru potravina, ke které nebyly při výrobě přidány monosacharidy, disacharidy a jiné potraviny používané pro své sladivé vlastnosti,

d) správnou výrobní praxí zásady a doporučené postupy při výrobě potravin, při jejichž dodržení jsou splněny požadavky na bezpečnost potravin,

e) rozpouštědlem látka používaná k rozpouštění potravin nebo jejich součástí včetně všech kontaminujících látek, které se vyskytují v potravinách nebo na jejich povrchu,

f) extrakčním rozpouštědlem rozpouštědlo, které se používá při extrakčním procesu během zpracování surovin, potravin nebo jejich součástí nebo složek a jež se odstraňuje, které však může vést k nezamýšlenému, ale technicky nevyhnutelnému výskytu reziduí nebo derivátů v potravinách nebo ve složkách potravin.

§ 4

Obecné podmínky použití přídatných látek

(1) Přídatné látky povolené při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou přídatné látky vyskytovat, a další podmínky použití přídatných látek stanoví přílohy č. 1 až 9 k této vyhlášce.

(2) Přídatné látky lze použít nejvýše do hodnoty nejvyššího povoleného množství. Hodnoty nejvyššího povoleného množství se vztahují na potraviny ve stavu, v jakém se uvádějí na trh, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Pokud není dále stanoveno jinak, nelze použít přídatné látky upravené v příloze č. 1 k této vyhlášce k výrobě

a) nezpracovaných potravin,

b) medu,

c) neemulgovaného tuku a oleje,

d) másla,

e) plnotučného, polotučného a odtučněného mléka, pasterovaného nebo sterilovaného včetně ošetřeného vysokou teplotou, a smetany,

f) neochucených kysaných mléčných výrobků s živou kulturou,

g) přírodních minerálních vod a balených pramenitých vod,

h) kávy s výjimkou ochucené instantní kávy a kávových extraktů,

i) nearomatizovaného čaje,

j) cukru,

k) sušených těstovin kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety,

l) neochuceného podmáslí s výjimkou sterilovaného podmáslí.

§ 6

Barviva

(1) Barviva povolená při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se barviva mohou vyskytovat, a další podmínky použití barviv stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce. Nejvyšší povolené množství barviva upravené v příloze č. 4 k této vyhlášce se vztahuje na obsah čistého barviva a týká se potravin připravených ke spotřebě podle návodu výrobce. Při výrobě potravin lze používat barviva i ve formě aluminiových laků.

(2) Pokud není v této vyhlášce dále stanoveno jinak, nelze barvivo použít při výrobě

a) nezpracovaných potravin,

b) přírodních minerálních vod a balených pramenitých vod,

c) neochuceného plnotučného, polotučného a odtučněného mléka, pasterovaného nebo sterilovaného včetně ošetření vysokou teplotou, neochucené smetany,

d) mléka ochuceného kakaem nebo čokoládou, zahuštěného mléka, neochucené sušené smetany, neochuceného podmáslí, neochuceného kysaného mléka, neochucených čerstvých sýrů,

e) olejů a tuků živočišného a rostlinného původu, másla z mléka koz a ovcí,

f) vaječného žloutku, bílku, vaječné melanže, sušených, tekutých, koncentrovaných, hluboce zmrazených nebo koagulovaných vaječných výrobků,

g) mouky, škrobu a ostatních mlýnských výrobků,

h) chleba a výrobků z chlebového těsta, těstovin a gnocchi,

i) cukrů včetně všech monosacharidů a disacharidů,

j) rajčatového protlaku a rajčatových polokonzerv, studených omáček na bázi rajčatové šťávy a kečupů,

k) ovocných a zeleninových šťáv a nektarů,

l) výrobků z ovoce, zeleniny, brambor a hub, sterilovaných, nakládaných nebo sušených, zpracovaného ovoce, zeleniny, brambor a hub,

m) výběrových džemů (extra), výběrových rosolů (extra) a kaštanových pyré, Créme de pruneaux,

n) masa, ryb, drůbeže, zvěřiny, měkkýšů, korýšů a potravin z nich,

o) kakaových a čokoládových výrobků s výjimkou nečokoládových náplní těchto výrobků,

p) pražené kávy, cikorkové kávoviny a extraktu z ní, čaje, extraktů z čaje včetně ovocných a bylinných přípravků na bázi čaje, ovoce a směsi pro přípravu čajů,

q) koření, směsi koření, soli, náhražek soli,

r) potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí,

s) medu,

t) vinného octa, sladu a výrobků ze sladu,

u) obilných destilátů Korn, Kornbrand, ovocných lihovin, ovocných destilátů včetně ovocných průtahových, Ouzo, Grappa, Tsikoudia z Kréty, Tsipouro z Makedonie, Tsipouro z Thesálie, Tsipouro z Tyrnavosu, Eau de vie de marc Margue national luxemburgeoise, Eau de vie Seidle Margue nationale luxemburgeoise, London gin,

v) Sambuca, Maraschino a Mistrá,

w) Sangria, Clarea a Zurra.

(3) Pro účely razítkování nebo dekoračního barvení skořápky vajec lze použít pouze barviva upravená v příloze č. 4 k této vyhlášce, tabulce č. 1.

(4) K účelu prodeje spotřebiteli lze použít barviva upravená příloze č. 4 k této vyhlášce, tabulce č. 1, s výjimkou E 123 Amarant, E 127 Erythrosin, E 154 Hněď FK, E 160b Annato, bixin, norbixin, E 161g Kanthaxanthin, E 173 Hliník (v podobě pigmentu) a E 180 Litholrubin BK.

§ 7

Sladidla

Sladidla povolená při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou vyskytovat, a další podmínky použití sladidel stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce. Nejvyšší povolené množství upravené v příloze č. 5 k této vyhlášce je vztaženo na potraviny připravené ke spotřebě podle návodu výrobce.

§ 8

Konzervanty

(1) Konzervanty povolené při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou vyskytovat, a další podmínky použití konzervantů stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce. Nejvyšší povolené množství upravené v příloze č. 6 k této vyhlášce je vztaženo na potraviny připravené ke spotřebě podle návodu výrobce.

(2) Kyselina benzoová, kyselina propionová a její soli mohou být přirozeně přítomny v určitých fermentovaných výrobcích jako důsledek fermentačního procesu při zachování zásad správné výrobní praxe. V takovém případě se tyto látky nepovažují za látky přídatné.

(3) Oxid siřičitý a jeho sloučeniny upravené v příloze č. 6 k této vyhlášce lze použít rovněž jako antioxidanty.

(4) Nejvyšší povolená množství oxidu siřičitého a jeho sloučenin jsou vyjádřena jako oxid siřičitý v mg.l -1 nebo v mg.kg -1 a vztahují se k celkovému obsahu oxidu siřičitého bez ohledu na jeho původ. Obsah oxidu siřičitého 10 mg.kg -1 nebo 10 mg.l -1 a nižší se považuje za nulový.

(5) Nisin může být jako výsledek fermentační činnosti přirozeně přítomen v sýrech nebo dalších mléčných kysaných výrobcích. V takovém případě se tato látka nepovažuje za látku přídatnou.

(6) Dusitan draselný a dusitan sodný se mohou použít k výrobě potravin pouze ve směsi se solí nebo s náhradou soli.

§ 9

Antioxidanty

(1) Antioxidanty povolené při výrobě potravin, potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou vyskytovat, a podmínky použití antioxidantů stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce.

(2) Jako antioxidanty lze při výrobě potravin v nezbytném množství použít i přídatné látky E 304 a E 306 až E 309.

§ 10

Přídatné látky pro výrobu potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí

(1) Přídatné látky povolené při výrobě potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí včetně potravin určených pro zvláštní lékařské účely pro kojence a malé děti a podmínky jejich použití stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce. Nejvyšší povolené množství upravené v příloze č. 9 k této vyhlášce se vztahuje na potraviny připravené ke spotřebě podle návodu výrobce.

(2) K výrobě potravin určených pro výživu kojenců a obilných a ostatních příkrmů určených pro malé děti lze použít pouze

a) arabskou gumu E 414 a oxid křemičitý E 551, pocházející z přidaných nutričních přípravků v množství nejvýše 150 000 mg/kg látky E 414 a 10 000 mg/kg látky E 551,

b) mannitol E 421, pokud byl použit jako nosič pro vitamin B 12 v množství nejméně 1 díl vitaminu B 12 na 1000 dílů mannitolu, přičemž potravina připravená ke spotřebě by neměla obsahovat více než 10 mg/kg přenesené látky E 414,

c) škrobový oktenyljantaran sodný E 1450 pocházející z přidaných vitaminových přípravků nebo přípravků s obsahem polynenasycených mastných kyselin, přičemž množství látky E 1450 přenesené do potraviny určené ke spotřebě může být nejvýše 100 mg/kg u vitaminových přípravků a 1000 mg/kg u přípravků s obsahem polynenasycených mastných kyselin.

(3) Potraviny určené pro výživu kojenců a obilné a ostatní příkrmy určené pro malé děti mohou obsahovat L-askorbát sodný E 301 použitý v nezbytném množství v povrchové vrstvě nutričních přípravků obsahujících polynenasycené mastné kyseliny. Potravina připravená ke spotřebě nesmí obsahovat více než 75 mg/l přenesené látky E 301.

(4) K výrobě kysaných mléčných výrobků určených k výrobě počáteční a pokračovací kojenecké výživy lze použít nepatogenní mikrobiální kultury produkující kyselinu L(+) mléčnou. Takto vzniklá kyselina mléčná se nepovažuje za přídatnou látku a její přítomnost nemusí být označena na obalu.

(5) Při použití látek E 322, E 471, E 472c a E 473 v počáteční a pokračovací kojenecké výživě v kombinaci a látek E 407, E 410 a E 412 v pokračovací kojenecké výživě v kombinaci je možné použít u každé z látek jen takový hmotnostní podíl z nejvyššího povoleného množství, aby součet hmotnostních podílů vyjádřených v procentech nepřekročil hodnotu 100 %.

(6) Na potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí se nevztahuje § 4 odst. 6. Pro výrobu potravin pro kojence a malé děti včetně potravin pro zvláštní lékařské účely určené pro kojence a malé děti nelze použít sladidla upravená v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 11

Extrakční rozpouštědla

(1) Extrakční rozpouštědla povolená při výrobě potravin nebo složek potravin a podmínky jejich použití stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce. To neplatí pro extrakční rozpouštědla použitá při výrobě přídatných látek, vitaminů, minerálních látek a doplňků stravy, pokud jejich použití není v této příloze upraveno.

(2) V souladu se zásadami správné výrobní praxe lze bez omezení účelu použít při výrobě potravin tato extrakční rozpouštědla:

a) propan,

b) butan,

c) octan ethylnatý,

d) ethanol,

e) oxid uhličitý,

f) aceton s výjimkou výroby olivového oleje z olivových pokrutin,

g) oxid dusný.

(3) Jako extrakční rozpouštědlo lze použít i pitnou vodu, která může obsahovat regulátory kyselosti nebo zásaditosti a jiné potraviny, které mají vlastnosti extrakčních rozpouštědel.

(4) Pokud použití extrakčního rozpouštědla při výrobě potravin podle zásad správné výrobní praxe vede k technicky nevyhnutelné přítomnosti reziduí rozpouštědel v potravině nebo její složce, nesmí překročit nejvyšší povolené množství upravené v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(5) Při extrakci potravin nesmí být obsah hexanu v ethylmethylketonu vyšší než 50 mg.kg -1 , přičemž hexan a ethylmethylketon nelze použít souběžně.

(6) Na obalu extrakčního rozpouštědla, které není určeno spotřebiteli, se kromě údajů uvedených v zákoně, uvedou čitelně, zřetelně a nesmazatelně tyto údaje:

a) název, obchodní firma a sídlo výrobce, dovozce, prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a jméno, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou,

b) slova „pro potraviny“ nebo jiné podrobnější označení účelu použití,

c) šarže,

d) údaj o množství v jednotkách objemu,

e) podmínky skladování a použití, pokud je jejich uvedení nezbytné.

(7) Údaje uvedené v odstavci 6 písm. c) až e) mohou být uvedeny pouze v průvodní dokumentaci ke každé dodávce nebo šarži.

(8) Extrakční rozpouštědla nesmí obsahovat:

a) toxikologicky nebezpečné množství látek,

b) více než 1 mg/kg arsenu nebo více než 1 mg/kg olova kromě výjimek stanovených na základě specifických kritérií.

§ 12

Přechodné ustanovení

Přídatné látky, extrakční rozpouštědla a potraviny je obsahující, vyrobené nebo uvedené do oběhu do 15. srpna 2008, se posuzují podle dosavadních právních předpisů a mohou být prodávány až do vyčerpání zásob.

§ 13

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin.

2. Vyhláška č. 152/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin.

3. Vyhláška č. 431/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin, ve znění vyhlášky č. 152/2005 Sb.

§ 14

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2008.

Ministr:

MUDr. Julínek, MBA v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam přídatných látek obecně povolených při výrobě potravin s výjimkou barviv a sladidel

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

*) Látky E 290, E 938, E 939, E 941, E 942, E 948 a E 949 lze použít při výrobě uvedených v § 4 odst. 5, potravin pro zvláštní kojeneckou a dětskou výživu a potravin uvedených v příloze č. 3 s výjimkou látky E 942.

**) Látky E 407, E 407a a E 440 lze standardizovat s cukry za podmínky, že je toto uvedeno u čísla a názvu látky.

***) Látky E 410, E 412, E 415 a E 417 nelze použít pro výrobu dehydrovaných potravin určených k rehydrataci po požití.

****) Látka E 920 lze použít pouze jako prostředek pro ošetření mouky.

*****) Látky E 400, E 401, E 402, E 403, E 404, E 406, E 407 a E 407a, E 410, E 412, E 413, E 414, E 415, E 417, E 418 a E 440 nelze použít v želé cukrovinkách ve tvaru minipohárku („jelly mini-cups“), jimiž se pro účely této směrnice rozumějí želé cukrovinky pevné konzistence v polotuhých minipohárcích nebo minitobolkách, které jsou určeny k požití jako jedno sousto tak, že při stlačení minipohárků či minitobolky se cukrovinka vsune do úst.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam dalších přídatných látek povolených při výrobě potravin a skupin potravin s výjimkou barviv a sladidel a podmínky jejich použití

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

# Nejvyšší povolené množství.

## Nezbytné množství.

* Tyto látky nelze použít pro výrobu dehydratovaných potravin určených k rehydrataci při spotřebě.

** Při použití přídatných látek E 950, E 951, E 957 a E 959 k výrobě žvýkaček v kombinaci musí být množství každé z látek úměrně sníženo tak, aby jejich celkové množství nepřekročilo nejvyšší povolené množství.

*** Oleoresiny z koření jsou definovány jako směs těkavého oleje a pryskyřičnatých látek vyextrahovaných z koření po odpaření extrakčního rozpouštědla.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam potravin nebo skupin potravin, při jejichž výrobě lze použít pouze některé přídatné látky

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Na kakaové a čokoládové výrobky se sníženým obsahem energie nebo bez přidaného cukru se tabulka č. 1 přílohy č. 3 nevztahuje.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam barviv povolených při výrobě potravin nebo skupiny potravin a podmínky jejich použití

Tabulka č. 1

Seznam barviv povolených při výrobě potravin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

* Termín karamel se vztahuje na výrobky více či méně intenzivní hnědé barvy, které jsou určeny k barvení potravin.

** Identifikační číslo Colour Indexu (C.I.) zaručuje identitu barviva při používání názvů v cizích jazycích. Jako čísla C.I. jsou v tabulce uvedena čísla z publikace Colour Index, 3 r. d. Ed., 1982, Vol 1 - 7, 1315 a z dodatků 37 - 40 (125), 41 - 44 (127 - 50), 45 - 48 (130), 49 - 52 (132 - 50), 53 - 56 (135).

Tabulka č. 2

Seznam potravin nebo skupin potravin, při jejichž výrobě lze použít pouze některá barviva

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Seznam barviv povolených při výrobě některých potravin nebo skupin potravin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

* Pro účely této vyhlášky se deserty rozumí drobné potravinářské výrobky sladké chuti určené ke konzumaci po hlavním jídle (cukrářské výrobky, mražené krémy, pudinky apod.).

** Pro účely této vyhlášky se snacky rozumí drobné potravinářské výrobky obvykle na bázi obilovin nebo brambor určené zejména ke konzumaci mezi hlavními jídly (většinou slané chuti).

Tabulka č. 4

Seznam dalších barviv povolených při výrobě potravin nebo skupin potravin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka

Tato barviva mohou být použita v potravinách uvedených v tabulce č. 6 přílohy č. 4 a v ostatních potravinách neuvedených v § 6 odst. 5 ani v tabulce č. 2 přílohy č. 4 v nezbytném množství.

Tabulka č. 5

Seznam barviv, která lze použít při výrobě potravin nebo skupiny potravin jednotlivě nebo v kombinaci do nejvyššího povoleného množství uvedeného v tabulce č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

Při použití v kombinaci se hodnota NPM týká celkového množství použitých barviv. Pokud jsou do ochucených nealkoholických nápojů, zmrzlin a mražených krémů, dezertů, jemného a trvanlivého pečiva, cukrářských výrobků a cukrovinek přidávána barviva E 110, E 122, E 124 a E 155 jednotlivě nebo v kombinaci, nesmí obsah jednotlivého barviva být vyšší než 50 mg.kg - 1 nebo 50 mg.l - 1 . Zároveň celkový obsah barviv nesmí překročit nejvyšší přípustné množství uvedené v tabulce č. 6.

Tabulka č. 6

Seznam potravin nebo skupin potravin, při jejichž výrobě lze použít barviva uvedená v tabulce č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

Pro označování masa a masných výrobků mohou být použita pouze jednotlivě barviva E 129 Červeň Allura AC, E 133 Brilantní modř FCF a E 155 Hněď HT nebo směs barviv E 129 Červeň Allura AC a E 133 Brilantní modř.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam sladidel povolených při výrobě potravin a skupin potravin a podmínky jejich použití

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

* Pro účely této vyhlášky se deserty rozumí drobné potravinářské výrobky sladké chuti určené ke konzumaci po hlavním jídle (cukrářské výrobky, mražené krémy, pudinky apod.).

** Pro účely této vyhlášky se snacky rozumí drobné potravinářské výrobky obvykle na bázi obilovin nebo brambor určené zejména ke konzumaci mezi hlavními jídly (většinou slané chuti).

a), b) Nejvyšší povolená množství (NPM) pro sůl aspartamu-acesulfamu jsou odvozena od množství, která jsou povolena pro její složky aspartam (E 951) a acesulfam (E 950). Maximální hodnoty NPM pro aspartam a acesulfam nesmí být překročeny při použití soli aspartamu – acesulfamu ať již samotné nebo v kombinaci s jednotlivými sladidly E 950 nebo E 951. Limity v tomto sloupci jsou vyjádřeny buď jako a) ekvivalenty acesulfamu K nebo jako b) ekvivalenty aspartamu.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam konzervantů povolených při výrobě potravin nebo skupin potravin a podmínky jejich použití

Tabulka č. 1

Formy kyseliny sorbové, benzoové a p-hydroxybenzoové povolené při výrobě potravin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Podmínky použití kyseliny sorbové, benzoové a p-hydroxybenzoové

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

Množství všech výše uvedených látek jsou vyjádřena jako volné kyseliny. Zkratky uvedené v tabulce mají tento význam

S + B použití kyseliny sorbové a kyseliny benzoové nebo jejich solí jednotlivě či v kombinaci

S + PHB použití kyseliny sorbové a esterů kyseliny parahydroxybenzoové nebo jejich solí jednotlivě či v kombinaci

S + B + PHB použití kyseliny sorbové, kyseliny benzoové a esterů kyseliny parahydroxybenzoové nebo jejich solí jednotlivě či v kombinaci

Tabulka č. 3

Oxid siřičitý a jeho sloučeniny povolené při výrobě potravin nebo skupin potravin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

Podmínky použití oxidu siřičitého a jeho sloučenin při výrobě potravin nebo skupin potravin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

* Jednotkou se rozumí počet ks jedinců na anglickou libru (453,59 g).

** Průvodní certifikát vystavený příslušným orgánem v zemi původu.

Tabulka č. 5

Seznam dalších konzervantů povolených při výrobě potravin nebo skupiny potravin a podmínky jejich použití

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

* Tato látka se může nacházet v některých sýrech v důsledku procesu fermentace.

Tabulka č. 6

Podmínky použití dusitanů a dusičnanů při výrobě potravin nebo skupiny potravin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce č. 6:

(a) Pokud jsou dusitany určeny pro použití v potravinách, mohou být prodávány pouze ve směsi se solí nebo s náhražkou soli.

(b) Hodnota Fo 3 se rovná 3 minutám tepelného ošetření při 121° C (snížení množství bakterií z jedné miliardy spor v každé z 1 000 plechovek na jednu sporu v tisíci plechovkách).

(c) Dusičnany mohou být obsaženy v některých tepelně opracovaných masných výrobcích v důsledku přirozené přeměny dusitanů na dusičnany v slabě kyselém prostředí.

1 Masné výrobky se nakládají v nálevu obsahujícím dusitany nebo dusičnany, sůl a jiné složky. Masné výrobky mohou být předmětem dalšího zpracování, například uzení.

1.1 Do masa je vpravena injekce s nálevem a následně se naloží po dobu 3 až 10 dnů. Slaný nálev rovněž obsahuje mikrobiologické startovací kultury.

1.2 Naloží se po dobu 3 až 5 dnů. Výrobek je tepelně neopracovaný a má vysokou vodní aktivitu.

1.3 Naloží se po dobu nejméně 4 dnů a předvaří se.

1.4 Do masa je vpravena injekce s nálevem a následně se naloží. Doba naložení je 14 až 21 dní s následným zráním při uzení za studena po dobu 4 až 5 týdnů.

1.5 Nakládá se po dobu 4 až 5 dnů při teplotě 5 až 7° C, zraje typicky po dobu 24 až 40 hodin při teplotě 22° C, může se udit po dobu 24 hodin při teplotě 20 až 25° C a skladuje se po dobu 3 až 6 týdnů při teplotě 12 až 14° C.

1.6 Doba naložení záleží na tvaru a hmotnosti kusů masa, přibližně 2 dny na jeden kg, poté následuje stabilizace/zrání.

2 Proces konzervování sušením zahrnuje působení konzervační směsi obsahující dusitany nebo dusičnany, sůl a jiné složky za sucha na povrch masa s následným obdobím stabilizace/zrání. Masné výrobky mohou být předmětem dalšího zpracování, například uzení.

2.1 Konzervování sušením následované zráním po dobu nejméně 4 dnů.

2.2 Konzervování sušením s dobou stabilizace nejméně 10 dnů a zrání po dobu více než 45 dnů.

2.3 Konzervováno sušením po dobu 10 až 15 dnů s následnou dobou stabilizace 30 až 45 dnů a zrání nejméně 2 měsíce.

2.4 Konzervováno sušením po dobu 3 dnů plus 1 den na každý kilogram s následným obdobím po nasolení v délce 1 týdne a obdobím zrání od 45 dnů do 18 měsíců.

2.5 Doba konzervování záleží na tvaru a hmotnosti kusů masa, přibližně 10 až 14 dnů, poté následuje stabilizace/zrání.

3 Procesy konzervování nakládáním a sušením jsou používány kombinovaně nebo pokud je dusičnan nebo dusitan obsažen ve složeném výrobku nebo pokud je konzervační nálev vpraven do výrobku injekcí před vařením. Výrobky mohou být předmětem dalšího zpracování, například uzení.

3.1 Konzervování sušením a nakládáním v nálevu je používáno kombinovaně (bez vpravení nálevu injekcí). Doba konzervování záleží na tvaru a hmotnosti kusů masa, přibližně 14 až 35 dnů, poté následuje stabilizace/zrání.

3.2 Injekce nálevu s následným vařením ve vroucí vodě po dobu až 3 hodin po uplynutí nejméně 2 dnů.

3.3 Výrobek má dobu zrání nejméně 4 týdnů a poměr vody/proteinů menší než 1,7.

3.4 Výrobek má dobu zrání nejméně 30 dnů.

3.5 Sušený výrobek vařený za teploty 70° C, poté proces sušení a uzení po dobu 8 až 12 dnů. Fermentovaný výrobek podléhá třístupňovému procesu fermentování po dobu 14 až 30 dnů s následným uzením.

3.6 Sušená, za syrova fermentovaná klobása bez přidaných dusitanů. Výrobek je fermentován při teplotách v rozmezí od 18 do 22° C nebo nižších (10 až 12° C) a poté následuje zrání po dobu nejméně 3 týdnů. Výrobek má poměr vody/proteinů menší než 1,7.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam antioxidantů povolených při výrobě potravin a podmínky jejich použití

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

Pokud jsou galáty, TBHQ, BHA a BHT použity v kombinaci, musí být jejich jednotlivá množství úměrně snížena tak, aby jejich celkové množství nepřekročilo nejvyšší povolené množství.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam nosičů a rozpouštědel povolených při výrobě potravin nebo skupin potravin a podmínky jejich použití

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam přídatných látek povolených při výrobě potravin nebo skupin potravin určených pro potraviny určené pro zvláštní výživu

Tabulka č. 1

Seznam přídatných látek povolených při výrobě počáteční kojenecké výživy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Seznam přídatných látek povolených při výrobě pokračovací kojenecké výživy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Seznam přídatných látek povolených při výrobě obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti pouze pro úpravu pH

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

Seznam přídatných látek povolených při výrobě obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti a podmínky jejich použití

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

* Nemohou se používat při výrobě potravin určených pro zvláštní lékařské účely pro kojence a malé děti.

Tabulka č. 5

Seznam přídatných látek povolených při výrobě potravin určených pro zvláštní lékařské účely pro kojence a malé děti a podmínky jejich použití

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

Použijí se tabulky 1 až 4 přílohy č. 9.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 4/2008 Sb.

Seznam extrakčních rozpouštědel povolených při výrobě potravin a podmínky jejich použití

Tabulka č. 1

Seznam extrakčních rozpouštědel povolených při výrobě potravin a podmínky jejich použití

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

* Hexanem se ve smyslu této vyhlášky rozumí směs acyklických nasycených uhlovodíků obsahujících 6 uhlíkových atomů, a který se destiluje mezi 64 °C a 70 °C.

Tabulka č. 2

Nejvyšší povolená množství reziduí extrakčních rozpouštědel v potravině

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

* Hexanem se ve smyslu této vyhlášky rozumí směs acyklických nasycených uhlovodíků obsahujících 6 uhlíkových atomů, a který se destiluje mezi 64 °C a 70 °C.

1 ) Přílohy I, II, III, IV a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách. Přílohy I, II, III, IV, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla, ve znění směrnice 96/85/ES, směrnice 98/72/ES, směrnice 2001/5/ES, směrnice 2003/52/ES, směrnice 2003/114/ES, směrnice 2006/52/ES a směrnice 2010/69/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES ze dne 23. dubna 2009 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin. Směrnice Komise 2009/163/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES o náhradních sladidlech pro použití v potravinách, pokud jde o neotam. Směrnice Komise 2010/59/EU ze dne 26. srpna 2010, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin. Směrnice Komise 2010/69/EU ze dne 22. října 2010, kterou se mění přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla.

2 ) Nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů. Nařízení Rady (ES) č. 1037/2001 ze dne 22. května 2001, kterým se povoluje nabízení nebo dodávání některých dovážených vín, u nichž mohlo být použito enologických postupů nestanovených v nařízení (ES) č. 1493/1999, k přímé lidské spotřebě. Nařízení Rady (ES) č. 2585/2001 ze dne 19. prosince 2001, kterým se mění nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem. Nařízení Rady (ES) č. 527/2003 ze dne 17. března 2003, kterým se povoluje nabízení nebo dodávání některých vín dovážených z Argentiny, u nichž mohlo být použito enologických postupů nestanovených v nařízení (ES) č. 1493/1999, k přímé lidské spotřebě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS. Nařízení Komise (ES) č. 884/2007 ze dne 26. července 2007 o mimořádných opatřeních, kterými se pozastavuje používání barviva E 128 červeň 2G jako potravinového barviva. Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů). Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách. Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí. Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů.

3 ) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb. a vyhlášky č. 473/2006 Sb.

4 ) Vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, ve znění vyhlášky č. 352/2009 Sb.