Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

279

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 31. října 1997,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku):

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m 3 , činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m 2 . Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1,

b) vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství 1 ) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m 2 . Vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,

c) stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,

d) rybníkem vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše,

e) malou vodní nádrží nádrž s objemem do 2 milionů m 3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno. Stoletý průtok v profilu hráze do 60 m 3 /s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,

f) velkou vodní nádrží nádrž s objemem nad 2 miliony m 3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m 3 /s,

g) ostatní vodní nádrží zejména jezero, tůň a zatopený lom, pískovna a důlní propadlina, a dále i vodní nádrž s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m,

h) rekreační chatou stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 360 m 3 a se zastavěnou plochou maximálně 80 m 2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

i) zahrádkářskou chatou stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m 3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m 2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

j) počtem obyvatel počet obyvatel trvale bydlících na území příslušné obce podle stavu uveřejněného Českým statistickým úřadem v Malém lexikonu obcí České republiky, který je aktuální v období počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání. Za prvý měsíc se považuje měsíc následující po dni vydání. Při změně územní struktury v oceňovaném období se vychází z aktuálního počtu obyvatel obce ke dni ocenění.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM A OCEŇOVÁNÍ STAVEB A POZEMKŮ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

HLAVA PRVNÍ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 3

Budova a hala

(1) Jako budova 2 ) a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m 3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K 1 až K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU=ZC×K1×K2×K3×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3;

K 1 ......... koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;

K 2 ......... koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce

K2=0,92+6,60počet m2 průměrné zastavěné plochy,

kde

0,92 a 6,60 jsou konstanty;

K 3 ......... koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce

K3=2,10v+0,30 pro budovy,

K3=2,80v+0,30 pro haly, ne však méně než 0,60,

kde

v .... je průměrná výška podlaží v metrech,

2,10, 2,80, 0,30 a 0,60 jsou konstanty;

K 4 ......... koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4=1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n .... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí, že

1. není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobených podílem 1Ki a koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

2. chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

K i .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

K p ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 4.

§ 4

Inženýrská a speciální pozemní stavba

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m 3 , m 2 , m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.

§ 5

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Cena rodinného domu, 3 ) rekreační chalupy a rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 6;

K 4 ......... koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4=1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n .... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

K i .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

K p ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.

(4) Přistavěné hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K 1 až K 4 se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.

(5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.

§ 6

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 7;

K 4 ......... koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4=1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n .... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 3 odst. 3.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

K i .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

K p ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

§ 7

Vedlejší stavba

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 8;

K 4 ......... koeficient vybavení stavby od 0,90 do 1,10, přičemž při nižším než standardním vybavení uvedeném v příloze č. 8 se ZC vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 8, koeficientem 1,01 až 1,10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

K i .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

K p ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

§ 8

Garáž

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou, uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 9;

K 4 ......... koeficient vybavení stavby od 0,90 do 1,10, přičemž při nižším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, se ZC vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, koeficientem 1,01 až 1,10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

K i .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

K p ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m 2 nebo stavba má více než dvě podlaží, cena garáže se zjistí podle § 3.

§ 9

Studna

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č.10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.

(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s průměrem do 150 mm.

(3) Vrtaná studna s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 10

Venkovní úprava

(1) Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.

(2) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem K p .

§ 11

Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.

§ 12

Kulturní památka

(1) Kulturní památka je stavba zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky 6 ) bez ohledu na účel, kterému ke dni oceňování slouží.

(2) Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle § 3 až 11, § 16 a 17.

§ 13

Byt a nebytový prostor

(1) Cena bytu a cena nebytového prostoru v domě, jeho vybavení a příslušenství, 1 ) včetně podílu na společných částech domu 7 ) a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

a) u rodinného domu podle § 5. Velikost podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostorů v rodinném domě, do něhož se nezapočítávají plochy společných částí rodinného domu,

b) v ostatních případech vynásobením počtu m 2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m 2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 2.

Pro oba případy platí, že podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17 a podlahová plocha teras koeficientem 0,10.

(2) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K 1 , K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU=ZC×K1×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 2 nebo přílohy č. 3;

K 1 ......... koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;

K 4 ......... koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru (pro vybavení bytu nebo nebytového prostoru se hodnotí z příloh č. 2 a 3 podle typu stavby položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 21, 22, 23, 25, 26 a ostatní položky se hodnotí ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce

K4=1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n .... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením, uvedených v příloze č. 14 v tabulkách č. 1 a 2, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

K i .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

K p ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(3) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Stejně se postupuje u pozemku, jsou-li vlastnické vztahy ke stavbě a pozemku shodné.

§ 14

Nedokončená stavba

Cena nedokončené stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§ 15

Stavba určená k odstranění

(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2) Cena stavby, k jejímuž odstranění z důvodu špatného technického stavu se nevyžaduje povolení stavebního úřadu, 7a ) se zjistí podle odstavce 1.

(3) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu, a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 16

Jiná stavba

Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem K p . Použije-li se ke zjištění ceny porovnání s cenou srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto zjištěná cena koeficienty K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.

§ 17

Stavba bez základů

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem, 8 ) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena se násobí koeficientem 0,90.

§ 18

Stavba z více konstrukčních systémů

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§ 19

Stavba s víceúčelovým užitím

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Není-li to možné, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu cenou za příslušnou měrnou jednotku stanovenou ve vyhlášce. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou stanovenou v této vyhlášce, kromě § 4, pro daný účel užívání.

§ 20

Opotřebení stavby

(1) Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

(4) V případě výskytu radonu u staveb se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.

HLAVA DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A POZEMKŮ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

§ 21

(1) Je-li pronajata stavba oceňovaná podle § 3 nebo soubor staveb obsahující alespoň jednu stavbu oceňovanou podle § 3, které jsou ve vlastnictví stejného subjektu, popřípadě včetně pozemků a trvalých porostů jako celek bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, popřípadě pozemky, ocení se výnosovým způsobem.

(2) Je-li pronajata pouze část stavby nebo část souboru staveb a popřípadě pozemků včetně trvalých porostů uvedená v odstavci 1, stanoví se nájemné v nepronajatých stavbách nebo jejich částech ve výši obvyklého nájemného. Není-li ve smlouvě samostatně uvedeno nájemné za pozemky včetně trvalých porostů, předpokládá se, že je zahrnuto v nájemném za stavby.

(3) Stavby pro energetiku, jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice, se posuzují vždy jako stavby oceněné podle § 3 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

§ 22

(1) Cena zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce

Cv=Np×100,

kde

C v ......... cena zjištěná výnosovým způsobem,

N .......... roční nájemné upravené podle následujících odstavců,

p............ míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34;

při ocenění souboru staveb, pozemků a trvalých porostů se použije míra kapitalizace podle jeho základního účelu užití.

(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného a nejsou-li k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se ve výši obvyklého nájemného. 9 ) Použití obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněno. Roční nájemné je souhrn nájemného za dobu posledních dvanácti měsíců přede dnem ocenění, přepočtený na kalendářní rok.

(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(4) Roční nájemné zjištěné podle odstavců 2 a 3 se sníží o 20 % a případně o roční nájemné zaplacené z pozemku. Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 70 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 23

Stavební pozemek

(1) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě, 10 ) činí základní cena za m 2 stavebního pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného:

a) 2 050 Kč v hlavním městě Praze,

b) 350 Kč v obcích okresů Praha-východ a Praha-západ, jejichž katastrální území sousedí s některým z katastrálních území hlavního města Prahy,

c) 1 100 Kč v Brně, Ostravě,

d) 300 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím města uvedeného pod písmenem c),

e) 800 Kč v Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Liberci, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci, Opavě, Zlíně, Františkových Lázních, Mariánských Lázních,

f) 250 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem e),

g) 500 Kč v Českém Krumlově, Kladně, Havířově, Mostě, Jáchymově, Karviné, Luhačovicích, Poděbradech a Teplicích,

h) 150 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem g),

i) 400 Kč v okresních městech, která nejsou uvedena pod písmeny e) a g),

j) 150 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem i),

k) 35 Kč v obcích s počtem obyvatel do 1 tisíce obyvatel,

l) v ostatních obcích neuvedených pod písmeny a) až k) částku vypočtenou podle vzorce

C p = 35 + (a - 1000) x 0,007414,

kde

C p ... cena pozemku v Kč/m 2 (zaokrouhlí se na dvě desetinná místa)

a... počet obyvatel v obci.

Tato cena se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a koeficienty K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.

(2) Cenou za m 2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rozhodnutím o umístění stavby 12 ) nebo stavebním povolením 13 ) nebo pozemku uvedeného v katastru nemovitostí jako ostatní plocha - staveniště, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) násobená koeficientem 0,80. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a násobí se koeficienty Ki z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33. Je-li zvláštním předpisem, popřípadě vydaným rozhodnutím o umístění stavby stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, 14 ) ocení se tato část pozemku cenou podle odstavce 1. Cena za m 2 zbývající části pozemku se vynásobí koeficientem 0,40.

(3) Cenou za m 2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o využití území 15 ) pro skládky, hřiště, skladové, odstavné a manipulační plochy nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 9, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobená koeficientem 0,50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 a koeficienty Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

(4) Základní cenou za m 2 stavebního pozemku pro rekreační a zahrádkářské chaty je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) násobená koeficientem 0,75, nejvýše však 500 Kč za m 2 . Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 2 se zdůvodněním a koeficienty K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.

(5) Cena za m 2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rekreační nebo zahrádkářskou chatou rozhodnutím o umístění stavby 12 ) je cena uvedená v první větě odstavce 4, upravená podle přílohy č. 15 tabulky č. 2, násobená koeficientem 0,80 a koeficienty K i z přílohy č. 32 a K p z přílohy č. 33.

(6) Cenou za m 2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceněnými podle odstavců 1 a 4, je cena stanovená podle odstavců 1 a 4 násobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 4.

(7) Pozemky oceňované podle odstavce 8 a podle § 26 odst. 3 a § 27 odst. 7 netvoří funkční celek.

(8) Pokud jsou v katastru nemovitostí pod označením ostatní plochy uvedeny dráhy a jejich provozní plochy, dálnice včetně nájezdu a dalších ploch sloužících k provozu dálnice a silnice I. třídy nebo je vydáno rozhodnutí o umístění stavby 12 ) nebo stavební povolení nebo jsou pozemky k tomuto účelu již užívány, ocení se podle odstavce 1 písm. a) až l) a násobí se koeficientem 0,60, nejméně však 40 Kč. Jsou-li v katastru nemovitostí pod tímto označením uvedeny silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejná prostranství, plochy letišť a přístavů, nejsou-li užívány k podnikání za úplatu, chodníky a parkové cesty, popřípadě pozemky k takovým účelům určené, 12 ) ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0,60. Tyto ceny se neupravují, kromě cen pozemků užívaných k podnikání za úplatu, jejichž cena se zjistí podle odstavce 1.

(9) Základní cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, kromě pozemků určených k sanaci, 15b ) se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až l) a násobí se koeficientem 0,50. Tyto ceny se dále neupravují.

(10) Pozemek vedený v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle odstavce 1 nebo odstavce 4.

(11) Je-li na pozemku, ke kterému bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby 12 ) nebo rozhodnutí o využití území, 15 ) stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.

(12) Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedena v jednotlivých odstavcích. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích, platí pro způsob ocenění toto pořadí odstavců: 4, 5, 1, 2, 3, 9, 6.

(13) Cena zjištěná podle odstavců 1 až 11 nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 4.

§ 23a

Cenová mapa stavebních pozemků obce

(1) Cenová mapa stavebních pozemků obce obsahuje textovou a grafickou část.

(2) Textová část ve formátu A4 obsahuje

a) věcnou analýzu základny místního trhu s nemovitostmi a možnosti jeho dalšího rozvoje zejména ve vztahu k velikosti a charakteru obce, vnitřním i vnějším faktorům a místním zvláštnostem, které ovlivňují jeho kvalitu,

b) popis předlohy použitého mapového podkladu a jeho kvality z hlediska souladu právního stavu podle katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu,

c) komentář ke zdrojům cen použitým pro vypracování grafické části a výsledky jejich rozboru,

d) popis postupu zpracování a předpoklad doby účinnosti.

(3) Grafická část složená do formátu A4 obsahuje

a) mapové zobrazení stavebních pozemků na území obce v měřítku rovném nebo větším 1 : 5 000,

b) identifikační a informační údaje (název obce, katastrální území místních částí obce, náměstí a ulic, popř. parcelní čísla pozemků),

c) ceny jednotlivých stavebních pozemků, popř. ceny vymezených skupin parcel se shodným účelem užití a stejnou stavební vybaveností.

§ 24

Zemědělský pozemek

(1) Základní cena pozemku zapsaného v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 16.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o další vlivy podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem K p podle přílohy č. 33.

(3) Nezpevněná polní cesta, která není v katastru nemovitostí součástí druhu pozemku ostatní plochy, se ocení cenou zemědělských pozemků podle odstavců 1 a 2.

(4) Pro ocenění zemědělského pozemku, který nebyl bonitován, se použije průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštních předpisů. 16 ) Tato cena se upraví podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.

(5) Základní cena zjištěná podle odstavců 2 a 4 nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 3.

§ 25

Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem

(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“) se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny za m 2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 18.

(2) Pokud soubor lesních typů na oceňovaném pozemku není v příloze č. 18 uveden, použije se cena souboru nejblíže srovnatelného.

(3) Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 19 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 3.

§ 26

Jiné pozemky

(1) Pozemky, které podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/1997 Sb. nejsou stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu obce nebo regulačního plánu 15a ) jako pozemky určené k zastavění, se ocení podle § 23 odst. 1 a násobí se koeficientem 0,30. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 4.

(2) Cenou za m 2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceněnými podle § 23 odst. 1 a 4 a nejde-li o pozemky ve vlastnictví stejného subjektu, je cena stanovená podle § 23 odst. 1 a 4 násobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(3) Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda, jako je například roklina, mez s kamením, ochranná hráz, skála, močál, bažina, se oceňuje cenou 0,70 Kč za m 2 .

(4) Pozemek neuvedený v odstavcích 1 a 2 a pozemek, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem ani pozemkem vodní nádrže a ostatní vodní plochy, 17 ) se oceňuje cenou 7 Kč za m 2 .

ČÁST ČTVRTÁ

OCEŇOVÁNÍ RYBNÍKŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ

§ 27

(1) Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže (CR I ) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP I ) a ceny stavby (CS I ) podle vzorce

CRI=CPI+CSI.

(2) Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže (CR II ) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP II ) a ceny stavby (CS II ) podle vzorce

CRII=CPII+CSII.

(3) Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.

(4) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty K R1 , K R2 , K R4 až K R9 , K i a K p podle vzorce

a) pro rybník s chovem ryb a vodní drůbeže

CS I = CSR I × K R1 × K R2 × K R4 × K R5 × K R6 × K R7 × K R8 × K R9 × K i × K p ,

b) pro ostatní rybník a malou vodní nádrž

CS II = CSR II × K R1 × K R2 × K i × K p .

Výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů K R1 , K R2 , K R4 až K R9 jsou uvedeny v příloze č. 20, koeficient K i v příloze č. 32 a koeficient K p je uveden v příloze č. 33.

(5) Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé této vyhlášky.

(6) Cena za m 2 pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CP I , CP II ) činí:

a) 5 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 23 odst. 1 písm. a) až l), jsou-li tyto pozemky umístěny v zastavěné části obce nebo je-li kterýkoliv bod na jejich hranici (vzdušnou čarou) do 200 m od souvisle zastavěné části obce,

b) 3 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 23 odst. 1 písm. a) až l) v ostatních případech.

(7) Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy činí 2 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 23 odst. 1 písm. a) až l), u pozemků vedených v katastru nemovitostí jako močály a bažiny nejvýše do ceny podle § 26 odst. 4. Zastavěná část pozemku velké vodní nádrže se ocení podle § 23 odst. 1.

(8) Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

ČÁST PÁTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

Lesní porost na lesním pozemku

§ 28

(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 21 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2) Základní cena za m 2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

Ha=Au-c×fa+c×Ba,

kde

H a ......... cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

A u ......... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

c............ náklady na zajištěnou kulturu,

f a ........... věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,

B a .......... zakmenění ve věku ke dni ocenění.

(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni (převodní tabulky v příloze č. 22) a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy 18 ) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu.

(4) Cena mýtní výtěže A u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 23; pro neuvedené obmýtí, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 21, se cena mýtní výtěže A u zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 23, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 23, která stanoví nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6) Náklady na m 2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 24. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu) 19 ) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, jako jsou zejména náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor f a pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 25.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 25, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 21, se cena za m 2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce

Ha=Au-c×fa×1fuv+c×Ba,

kde

f a se převezme z přílohy č. 25 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

1fuv je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota f uv se převezme z přílohy č. 25 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota f a .

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 25, má věkový hodnotový faktor f a hodnotu jedna a cena za m 2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Ha=Au×Ba

§ 29

(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Ocenění se provede podle § 28 s použitím nejnižšího obmýtí uvedeného v příloze č. 25.

(2) Je-li cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 24.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 24, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců. 20 )

§ 30

Cenová přirážka, srážky a koeficienty

(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 28 a 29 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 26 tabulek č. 1, 2 a 3 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 33.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,004/rok.

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.

§ 31

Lesní porost na nelesním pozemku

(1) Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle § 28 až 30, popřípadě podle § 32.

(2) Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1 000 m 2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle § 33.

(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle § 28 až 30 nebo § 32 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1 000 m 2 .

§ 32

(1) Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 27.

(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 21.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

CSD=VLP×PSD×ZLP×CLP×SSBSD×Kp,

kde

C SD ....... cena skupin dřevin,

V LP ........ výměra lesního porostu v m 2 ,

P SD ........ podíl skupiny dřevin v lesním porostu,

Z LP ........ zakmenění lesního porostu,

C LP ....... cena lesního porostu v Kč za m 2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 27,

SSB SD ...... součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 27,

K p ........... koeficient uvedený v příloze č. 33.

§ 33

Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva a okrasné rostliny

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné a chmelové révy jsou uvedeny

a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 28 část I pro intenzivní výsadbu a část II pro zahrádkovou výsadbu,

b) pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 29, část I pro intenzivní výsadbu a část II pro extenzivní výsadbu,

c) pro chmelovou révu včetně zařízení chmelnic v příloze č. 30.

(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 31.

(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem K p z přílohy č. 33.

ČÁST ŠESTÁ

OCEŇOVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮMYSLOVÝCH PRÁV A PRÁV NA OZNAČENÍ A VÝROBNĚ TECHNICKÝCH A OBCHODNÍCH POZNATKŮ

§ 34

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití, a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how), dále majetkových práv, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

Cv=∑j=1nzj1+p100j,

kde

C v ......... cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,

z j ........... roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, zjištěný postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen „zákon“) nebo roční čistý výnos zjištěný podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona,

p............ míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34,

j............. pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,

n............ počet let, po které bude právo užíváno, nejvíce však počet let podle § 17 odst. 3 zákona.

ČÁST SEDMÁ

OCEŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ MOVITÝCH A SLUŽEB

§ 35

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje

a) cenou sjednanou 21 ) prodávajícím za stejnou nebo porovnatelnou věc nebo službu s ostatními kupujícími v době uzavření smlouvy, pokud není nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá, 9 )

b) cenou obvyklou, 9 ) nelze-li cenu podle písmena a) zjistit.

§ 36

Bezplatně rozšiřované noviny

Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou 9 ) rovnou nule.

§ 37

Ubytování v podnikové ubytovně

Ubytování v podnikové ubytovně, poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně, 22 ) se oceňuje cenou sjednanou 21 ) s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou 21 ) s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.

§ 38

Rekreační ubytování a stravování a navazující služby

(1) Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytuje osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně 22 ) bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují

a) cenou sjednanou 21 ) při nákupu od jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud je neposkytuje ve vlastním rekreačním zařízení,

b) cenou sjednanou 21 ) při jejich poskytování ve vlastním rekreačním zařízení. Pokud jsou tyto služby poskytnuty bezplatně, oceňují se cenou sjednanou 21 ) s těmito osobami v jiných případech, kdy nebyly poskytnuty bezplatně.

(2) Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.

§ 39

Bezplatné stravování vlastních zaměstnanců

Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům 22 ) bezplatné stravování, oceňuje se cenou sjednanou, 21 ) za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou 21 ) se zaměstnancem, která se rovná nule.

§ 40

Veřejná doprava

Služby letecké, železniční, autobusové a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise 22 ) se slevou z ceny sjednané 21 ) s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou. 21 )

§ 41

Bezplatná inzerce

Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou 21 ) při jejich nákupu.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 41a

Používání koeficientů prodejnosti

(1) Pro stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11, pokud tvoří příslušenství staveb oceňovaných podle § 3, 4, 5, 6 a 8, se použijí koeficienty prodejnosti těchto staveb z přílohy č. 33. Jestliže stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 tvoří příslušenství více staveb oceňovaných podle § 3, 4, 5, 6 a 8, bez možnosti rozlišení, použije se nejnižší K p těchto staveb. Jestliže stavby oceňované podle § 4 plní funkci venkovních úprav nebo příslušenství ke stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6 a 8, použijí se rovněž koeficienty prodejnosti těchto staveb. Slouží-li více stavbám bez možnosti rozlišení, postupuje se podle předchozí věty. Pokud stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 netvoří příslušenství žádné stavby oceňované podle § 3, 4, 5, 6 a 8, použije se koeficient prodejnosti stavby oceňované podle § 4.

(2) Pokud stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 tvoří příslušenství bytů oceňovaných podle § 13, použije se pro ně koeficient prodejnosti bytů. Pokud stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 tvoří příslušenství nebytových prostorů oceňovaných podle § 13, použije se pro ně koeficient prodejnosti druhu stavby, ve které se oceňovaný nebytový prostor nachází.

(3) Pro pozemek se použije koeficient prodejnosti té stavby, která netvoří příslušenství jiné stavby. Je-li na jednom pozemku umístěno více druhů staveb oceňovaných podle § 3, 4, 5, 6 a 8, použije se pro ocenění pozemku nejnižší koeficient prodejnosti příslušející stavbám oceňovaným podle § 3, 5 a 6, které netvoří příslušenství jiných staveb. Totéž platí, jsou-li na tomto pozemku i stavby oceňované podle § 7, 9 a 10, případně § 11. Jsou-li na jednom pozemku stavby oceňované podle § 4 a 8, popřípadě i stavby oceňované podle § 7, 9, 10 a 11, použije se nejnižší koeficient příslušný ke stavbám oceňovaným podle § 4 a 8. Jsou-li na pozemku pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, případně § 11 nebo na pozemku není žádná stavba a nebylo vydáno ani územní rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území, použije se koeficient ze sloupce 11 přílohy č. 33 Pro ocenění pozemků ve funkčním celku - zahrada, ostatní plocha - se použije koeficient prodejnosti stejný jako pro druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Je-li ve funkčním celku více pozemků v druhu zastavěná plocha a nádvoří, použije se stejných zásad.

(4) Je-li na pozemek vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby, použije se koeficient prodejnosti budoucí stavby. Je-li na pozemek vydáno rozhodnutí o využití území, použije se koeficient prodejnosti ze sloupce 9 přílohy č. 33. Při důvodných pochybnostech o určení budoucí stavby se použije koeficient prodejnosti ze sloupce 11 přílohy č. 33.

(5) Je-li pozemek určen k zastavění podle platného územního plánu obce nebo regulačního plánu, použije se koeficient prodejnosti podle předpokládaného funkčního využití plochy.

(6) U pozemku příslušejícího k bytu oceňovanému podle § 13 se použije koeficient prodejnosti bytu. U pozemku příslušejícího k nebytovému prostoru oceňovanému podle § 13 se použije koeficient prodejnosti druhu stavby, ve které se nebytový prostor nachází.

(7) Koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33 lze snížit nebo zvýšit až o 10 % hodnoty koeficientu v odůvodněných případech doložených zejména fotodokumentací či mapovým podkladem. Důvodem úpravy je odchylnost od běžných podmínek v oceňované lokalitě v členění dle příloze č. 33, a to v občanské vybavenosti, dopravním spojení, historickém významu oblasti a v mimořádných klimatických podmínkách ve vztahu k oceňované nemovitosti. Zohlednit lze i morální opotřebení stavby. Příslušný koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33 a způsob úpravy koeficientu prodejnosti včetně řádného zdůvodnění je součástí ocenění.

§ 41b

Při oceňování nemovitostí se zjištěná cena sníží o cenu věcného břemene váznoucího na nemovitosti.

§ 42

Celková cena zjištěná podle části první až šesté se zaokrouhlí na desetikoruny a cena zjištěná podle části sedmé se zaokrouhlí na koruny.

§ 43

Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, ve znění vyhlášky č. 295/1995 Sb.

§ 44

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Ministr:

Ing. Pilip v. r.

Seznam příloh

Příloha č. 1 - Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí

Příloha č. 2 - Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení

Příloha č. 3 - Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení

Příloha č. 4 - Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K 1

Příloha č. 5 - Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních

Příloha č. 6 - Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení

Příloha č. 7 - Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení

Příloha č. 8 - Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení

Příloha č. 9 - Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

Příloha č. 10 - Ceny studní

Příloha č. 11 - Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení

Příloha č. 12 - Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení

Příloha č. 13 - Koeficient polohový - K 5

Příloha č. 14 - Opotřebení staveb

Příloha č. 15 - Úprava základních cen stavebních pozemků

Příloha č. 16 - Základní ceny zemědělských pozemků

Příloha č. 17 - Úprava základních cen zemědělských pozemků

Příloha č. 18 - Základní ceny lesních pozemků

Příloha č. 19 - Úprava základních cen lesních pozemků

Příloha č. 20 - Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu

Příloha č. 21 - Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin

Příloha č. 22 - Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin

Příloha č. 23 - Ceny za m 2 mýtní výtěže Au v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin

Příloha č. 24 - Náklady na m 3 zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin

Příloha č. 25 - Věkové hodnotové faktory fa pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí

Příloha č. 26 - Úprava základních cen lesních porostů

Příloha č. 27 - Ocenění lesních porostů podle § 32

Příloha č. 28 - Ceny ovocných dřevin

Příloha č. 29 - Ceny vinné révy včetně zařízení vinic

Příloha č. 30 - Ceny chmelové révy včetně zařízení chmelnic

Příloha č. 31 - Ceny okrasných rostlin

Příloha č. 32 - Koeficienty změn cen staveb - K i

Příloha č. 33 - Koeficienty prodejnosti - K p

Příloha č. 34 - Míry kapitalizace pro oceňování staveb a majetkových práv výnosovým způsobem

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Měření a výpočet výměr staveb 1 ) a jejich částí

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

1. Délky

(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11.

(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny.

(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:

a) podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,

b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,

c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.

(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.

2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

3. Měření podlaží

(1) Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená

a) dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,

b) nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,

c) u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,

d) u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.

(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.

(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).

(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).

(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.

3.1. Výšky podlaží

(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu sešikmení.

(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.

Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

(3) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.

3.2. Zastavěná plocha podlaží

(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.

(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

4. Podlahová plocha bytu a nebytových prostor

se měří v m 2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků.

5. Obestavěný prostor stavby (OP)

(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.

(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přezdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem,

b) dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m,

c) nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.

(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějšími plochami staveb,

b) dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tato měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,

c) nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.

(4) Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech sklonitých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

(5) Neodečítají se

a) otvory a výklenky v obvodových zdech,

b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,

c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m 2 : půdorysné plochy.

(6) Neuvažují se

a) Balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,

b) římsy, pilastry, půlsloupy,

c) vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m 2 : včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

(7) Připočítají se

balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.

6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů

(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vetření (kolektory) a podobně, jejichž obestavěný prostor je ohraničen

a) po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m,

b) dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m,

c) nahoře vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m

- u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,

- u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.

(2) Ploty se měří za m 2 pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří za běžný metr z nižší úrovně terénu.

(3) U ohradní a opěrné zde je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení a základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. V položce domy bytové typové jsou zahrnuty zejména domy bytové realizované ze stavebních soustav VVÚ ETA, L + N, HK, T06B, T08B, OP 1.21, B 70, PS 69 apod.

2. SKP = číselné kódy standardní klasifikace produkce Českého úřadu statistického.

3. Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

STANDARDNÍ VYBAVENÍ BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení a cena za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

STANDARDNÍ VYBAVENÍ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních

1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic nebo bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 kovová

5 z jiných materiálů

2. Nádrže, jímky čistíren, zásobníky, jámy

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic, bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 montovaná z dílců betonových tyčových

5 montovaná z dílců betonových plošných

6 kovová

7 dřevěná na bázi dřevní hmoty

8 z jiných materiálů

3. Mosty

Cena Kč za 1 m 2 plochy mostovky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 monolitická betonová nepředpjatá

2 monolitická betonová předpjatá

3 montovaná z dílců betonových nepředpjatých

4 montovaná z dílců betonových předpjatých

5 kovová

4. Komunikace pozemní

Cena Kč za 1 m 2 plochy komunikace

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 dlážděný

2 monolitický betonový

3 montovaný betonový

4 z kameniva prolévaný živicí

5 z kameniva obalovaného živicí

6 bez krytu

5. Letiště

Cena Kč za 1 m 2 plochy letiště

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika

1 TEVYCED tl. 14 cm (tenká vyztužená cementobetonová deska) štěrkopísek tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 20 cm, letištní beton tl. 24 cm, Tevyced tl. 14 cm (včetně výztuže), spáry podélné a příčné, těsnění spár (zálivka), ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

2 Prostá cementobetonová deska štěrkopísek tl. 20 cm, 2 x cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, přesun hmot, zemní práce

3 Prostá cementobetonová deska geotextilie, minerální beton tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 15 cm, živičná membrána, porézní beton tl. 10 cm, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

4 Prostá cementobetonová deska (rekonstrukce vzletové a pojížděcí dráhy, pojížděcí dráha, stojánky letadel) štěrkopísek tl. 20 cm, 2 x cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, bourání stávající konstrukce (zde se cena může lišit podle tlouštěk bouraných vrstev), zemní práce, přesun hmot

6. Plochy a úpravy území

Cena Kč za 1 m 2 plochy upravené, zastavěné

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 vegetační

2 z kameniva

3 dlážděný

4 monolitický

5 montovaný betonový

6 z kameniva - prolévaného živicí

7 z kameniva - obalovaného živicí

8 z jiných materiálů - např. antuka

9 bez krytu

7. Dráhy kolejové

Cena Kč za 1 m délky trasy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (pražce nebo jiné podpěry)

1 pražce dřevěné

2 pražce ocelové

3 pražce betonové

4 desky podélné a prahy betonové monolitické

5 desky a podélné prahy montované betonové

6 vrstva kameniva zhutněná

7 ostatní

8. Výhybky

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. Vedení elektrická pro dráhy a dráhy visuté

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (umístění vedení)

1 v zemní rýze na upravený podklad

2 v zemní rýze do tvárnicové tratě

3 nad zemí, na stožárech nebo sloupech

4 nad zemí na rámové konstrukci

5 nad zemí na jiných podporách

10. Objekty podzemní mimo důlní

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (způsob rozpojování)

1 hloubení z povrchu území

2 ruční ražení

3 ražení nemechanizovaným štítem

4 ražení mechanizovaným štítem

5 vrtání

11. Vodovody trubní

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. Kanalizace trubní

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. Parovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKP 46.21.32.4

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Dvojitý kanál 2 žlaby

A/b: Dvojitý kanál, žlab příklopový

A/c: Společný kanál příklopový

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

14. Teplovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Příklopový kanál

A/b: Žlabový systém

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

15. Vedení elektrické

a) Rozvody kabelové silnoproudé vysokého napětí (VV)

SKP 46.21.34.1

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) Sítě kabelové osvětlovací nízkého napětí včetně sloupů a svítidel

SKP 46.21.43.2

Cena Kč

⟪TABLE:tbl_001⟫

16. Hydromeliorace

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 ha

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (potrubí)

1 z trub z plastické hmoty

2 z trub betonových

3 z trub kameninových

4 z trub osinkocementových

5 z trub z pálené hlíny

6 bez potrubí

17. Hráze a objekty na tocích

Cena Kč za 1 m 3 objemu hráze

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (hlavní svislá konstrukce)

1 ze zemin

2 z kamene, kameniva

18. Nádrže na tocích, úpravy toku a kanály

Cena Kč za 1 m 2 upravené plochy (*)

Cena Kč za 1 m délky (**)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (opevnění břehů a dna)

1 ze zemin a kameniva stabil.

2 z kamene, kameniva

3 monolitické betonové

4 montované betonové

5 vegetací

6 bez opevnění

7 z jiných materiálů

19. Plynovody nízkotlaké a středotlaké

volný terén

SKP 46.21.42.3

Cena Kč za 1 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

20. Plynovody nízkotlaké a středotlaké

uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

SKP 46.21.42.3

Cena Kč za 1 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

21. Plynovody vysokotlaké

volný terén

SKP 46.21.42.3

Cena Kč za 1 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

22. Plynovody vysokotlaké

uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

SKP 46.21.42.3

Cena Kč za 1 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

23. Regulační stanice plynu (označení RS)

SKP 46.21.42.3

Cena Kč za 1 kus

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

NTL - nízkotlak do 5 kPa

STL - středotlak přes 5 kPa do 300 kPa

VTL - vysokotlak přes 300 kPa (0,3 MPa) do 4,0 MPa

VVTL - velmi vysoký tlak - přes 4,0 MPa, potrubí i plynovod včetně regulačních stanic nutno ohodnotit cenami obvyklými

Výkon regulační stanice je udáván výrobcem.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

SKP 46.21.11

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) do uvedeného počtu podlaží není započteno podkroví

Základní ceny se vynásobí koeficienty vyjadřujícími náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficienty u řadových domů

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Standardní vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

SKP 46.21.11.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ A: Svislé konstrukce zděné, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné s plochou střechou, resp. krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce dřevěné srubové, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

D: Svislé konstrukce dřevěné srubové s plochou střechou, resp. krovem neumožňujícím zřízení podkroví

E: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

F: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

G: Svislé konstrukce montované na bázi dřevní hmoty, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

H: Svislé konstrukce montované na bázi dřevní hmoty, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

CH: Svislé konstrukce dřevěné - jednostranně obíjené s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení rekreačních chat a zahrádkářských chat

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

SKP 46.21.19.9

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ A: Svislé konstrukce zděné, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

D: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

E: Svislé konstrukce dřevěné nebo kovové, jednostranně obíjené se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

F: Svislé konstrukce dřevěné nebo kovové, jednostranně obíjené s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

G: Přístřešky - jakákoliv svislá pilířková konstrukce s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení vedlejších staveb

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

SKP 46.21.19.9

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ A: Svislé konstrukce zděné nebo železobetonové se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné nebo železobetonové s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce kovové - plechové, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení garáží

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Ceny studní

I. Ceny kopaných studní

SKP 46.25.22.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Ceny vrtaných studní

SKP 46.25.22.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Hloubka studny se měří od úrovně upraveného terénu.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

Cena venkovních úprav zde neuvedených se zjistí podle § 10 odst. 2 vyhlášky, popř. podle přílohy č. 5 vyhlášky.

bm = běžný metr

m 3 OP = krychlový metr obestavěného prostoru

m 2 pohl. pl. = čtverečný metr pohledové plochy

m 2 ZP = čtverečný metr zastavěné plochy

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny hrobů a hrobek a jejich zařízení

SKP 46.21.64.6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Za montáž památníků a náhrobků se připočítává 25 % z ceny materiálu, u umělých materiálů 10 %.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Koeficient polohový - K 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Seznam lázeňských míst je publikován ve Věstníku vlády ČR pro okresní úřady a orgány obcí, roč. 7, částka 4 z 25. 7. 1997.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Opotřebení staveb

1. Cena stavby se přiměřeně sníží o opotřebení vzhledem k jejímu stáří. stavu a předpokládané další životnosti stavby nebo její části. Výpočet opotřebení se provede metodou lineární nebo analytickou.

2. Při použití lineární metody se opotřebení rovnoměrně rozdělí na celou dobu předpokládané životnosti. Roční opotřebení se vypočte dělením 100 % celkovou předpokládanou životností.

3. Opotřebení u inženýrských a speciálních pozemních staveb, studní, venkovních úprav a hřbitovních staveb se stanoví lineární metodou. Opotřebení může činit nejvýše 85 % a u hřbitovních staveb nesmí cena zjištěná po odpočtu opotřebení klesnout pod hodnotu materiálu.

Předpokládaná životnost při běžné údržbě činí zpravidla u

a) budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a domků se zděnými, monolitickými nebo železobetonovými a ocelovými svislými nosnými konstrukcemi 100 let; u ostatních druhů konstrukcí 80 let a méně

b) rekreačních a zahrádkářských chat

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 50 let,

c) inženýrských a speciálních pozemních staveb 50 až 100 let podle druhu konstrukce,

d) vedlejších staveb a garáží

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 30-40 let

e) studní

- kopaných a vrtaných s průměrem nad 150 mm 100 let

- ostatních 50 let

f) venkovních úprav je uvedena v příloze č. 11

g) hřbitovních staveb 100 až 150 let.

Použije-li se pro výpočet opotřebení lineární metoda i u budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a domků, rekreačních a zahrádkářských chat, garáží a vedlejších staveb, opotřebení může činit maximálně 85 %.

4. Analytická metoda výpočtu opotřebení pomocí objemových podílů konstrukcí a vybavení na ceně stavby se použije vždy v případech, kdy je

a) stavba ve stádiu před nebo po opravě, mimo běžnou údržbu,

b) stavba v mimořádně dobrém nebo mimořádné špatném technickém stavu,

c) podle znalce výpočet opotřebení stavby lineární metodou nevýstižný nebo opotřebení je objektivně větší než 85 %,

d) oceňována kulturní památka,

e) provedena nástavba, přístavba, vestavba.

5. Výpočet opotřebení analytickou metodou vychází ze stanovení objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v tabulkách č. 1 až 6. Předpokládaná životnost těchto konstrukcí a vybavení je uvedena v tabulce č. 7.

Výše opotřebení jednotlivých konstrukcí a vybavení v procentech se zjistí podle vzorce

BC×100A ,

kde A = objemové podíly konstrukcí a vybavení uvedené v tabulkách č. 1 až 4 upravené podle skutečně zjištěného stavu v návaznosti na výpočet koeficientu vybavení K 4 ; součet objemových podílů se i po těchto úpravách rovná 1,00

B = skutečné stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení

C = předpokládaná celková životnost příslušné konstrukce a vybavení uvedená v tabulce č. 5, případně stanovená s ohledem na skutečný stavebně technický stav konstrukce (v případě ukončení technické životnosti některé konstrukce a vybavení se předpokládaná životnost rovná jejímu skutečnému stáří), přičemž platí vztah B ≤ C

Celkové opotřebení stavby v procentech se vypočte podle vzorce

∑i=1nBiCi×100Ai ,

kde n je počet položek konstrukcí a vybavení ve stavbě se vyskytujících.

Pokud nelze zjistit stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení, odborně se odhadne. Lze B odhadnout i poměr BC.

6. Má-li stavba přístavby funkčně neoddělitelné nebo nástavby, zjistí se opotřebení celé stavby zejména podle poměru objemů obestavěného prostoru původní části a přístaveb nebo nástaveb.

7. Je-li stavba užívána k různým účelům, opotřebení se vypočte pro každou část samostatně podle způsobu užívání.

8. Použití jiných metod pro výpočet opotřebení se nepřipouští.

Tabulka č. 1

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPU BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCE A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ RODINNÝCH DOMŮ, REKREAČNÍCH CHALUP A REKREAČNÍCH DOMKŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ REKREAČNÍCH A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH CHAT

⟪TABLE:tbl_001⟫

Legenda:

I. - Chaty nepodsklepené nebo podsklepené do 1/2 zastavěné plochy

II. - Chaty podsklepené nad 1/2 zastavěné plochy

Tabulka č. 5

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ VEDLEJŠÍCH STAVEB

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 6

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ GARÁŽÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 7

Předpokládaná životnost konstrukcí a vybavení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Úprava základních cen stavebních pozemků

I. Úpravy cen pozemků oceňovaných podle § 23 odst. 1

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud se cena pozemku snižuje podle položky č. 1, počítají se další položky z již takto upravené ceny a nikoliv ze základní ceny uvedené v § 23 odst. 1.

Použití přirážek a srážek podle položek č. 1, 12 a13 musí být prokazatelně zdůvodněno.

II. Úpravy cen pozemků oceňovaných podle § 23 odst. 4

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vymezení pojmů

3) Ochrannými pásmy pro účely pol. č. 10.1. se rozumí např.:

a) ochranná pásma chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo památek

b) ochranná pásma vodních zdrojů

c) ochranná pásma elektrických nadzemních i podzemních vedení

d) ochranná pásma nadzemních i podzemních produktovodů

e) ochranná pásma drážní a silniční

f) ochranná pásma vojenských újezdů, rybářských ploch, telekomunikací, civilněleteckých ploch a nerostných zdrojů.

4) Chráněné krajinné oblasti jsou:

Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory.

5) Národní parky jsou:

KRNAP, Šumava, Podyjí

6) § 48 až 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vymezení pojmů

Bonitová půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. 24 )

První číslice kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 - 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Úprava základních cen zemědělských pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Srážky podle položky č. 3 lze přiměřeně použít pouze v případech, kdy bylo zjištěno průkazné snížení využitelnosti pozemku pro rostlinnou výrobu a nejde-li prokazatelně o pozemek, na který byla poskytnuta náhrada za újmy vyplývající ze zákonných omezení jeho obhospodařování (např. podle § 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství).

1) Jde o pevné překážky, jejichž plocha není vyjmuta z výměry pozemku v katastru nemovitostí, případně o výskyt balvanů nad rámec kamenitosti v charakteristice příslušných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a popřípadě o vliv poddolování, avšak pouze tehdy, je-li potvrzen vyjádřením místně příslušného Báňského úřadu.

2) V důsledku zhoršení vodního režimu půdy nad rámec charakteristiky příslušných BPEJ (podrobnosti ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci).

3) Nachází-li se pozemek ve zvláště chráněných územích podle § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, popř. podle § 18 a § 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ovšem vždy za předpokladu zásadního omezení původní hospodářské využitelnosti pozemku.

4) Imisním zatížením se rozumí roční depozice vodíkových iontů a oxidu siřičitého, expoziční index ozonu a průměrné koncentrace prašného aerosolu.

Údaje o imisním zatížení území se zjistí u Českého hydrometeorologického ústavu, oddělení informačního systému kvality ovzduší, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4-Komořany a na pobočkách ČHMÚ v Ústí nad Labem, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Pro účely této vyhlášky jsou stanoveny limitní koncentrace vodíkových iontů takto:

pro střední zatížení 100 až 250 µg.m -2 .rok -1 ,

pro silné zatížení nad 250 µg. m -2 . rok -1 .

5) V případě, kdy oceňovaný zemědělský pozemek je v okolí současně dvou nebo více měst a obcí nebo s nimi sousedí, uplatňuje se ta přirážka podle položky 1, jejíž hodnota v % je nejvyšší.

5a) Je-li oceňovaný zemědělský pozemek v katastrálním území, které je odděleno např. územím jiné obce od vlastního území, upraví se příslušná přirážka podle položky č. 1 koeficientem 0,65.

6) Pro srážky ze základních cen zemědělských pozemků podle položky 2 se posuzuje nejkratší vzdálenost („vzdušnou čarou“) mezi nejbližšími body na hranici oceňovaného pozemku a hranici souvisle zastavěné části obce (neuvažují se samoty a rekreační nebo zahrádkové osady ani jiné v krajině ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území).

7) Při uplatňování srážek ze základních cen zemědělských pozemků podle položky 2 se přihlíží i k objektivnímu působení dalších vlivů, zejména k úrovni komunikační dostupnosti oceňovaných zemědělských pozemků; kratší z uváděných vzdáleností vyjadřuje např. dostupnost pozemku po členitých, nezpevněných, příp. i neudržovaných polních cestách, delší vzdálenost vyjadřuje např. dostupnost pozemku po převážně zpevněných komunikacích.

8) Při úpravě základních cen zemědělských pozemků se přirážky podle položky 1 a srážky podle položek 2 i 3 mohou používat současně s konkrétním odůvodněním a s odvolávkou na úřední podklady orgánů státní správy (např. okresních, katastrálních, pozemkových úřadů), popřípadě doklady Českého hydrometeorologického ústavu.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny lesních pozemků podle souborů lesních typů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Soubory lesních typů (SLT) jsou jednotky typologického systému, které sdružují lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené významnými vlastnostmi stanoviště. Lesní typy jsou zakresleny v lesnických typologických mapách.

SLT jsou vymezeny vegetačními lesními stupni a edafickými kategoriemi s tím, že příbuzné kategorie tvoří řady. Konkrétní vlastnosti SLT jsou vyjádřeny dvoumístným kódem; číslice na prvním místě kódu (0 - 9) značí příslušnost k vegetačnímu lesnímu stupni, zatímco písmeno na druhém místě kódu charakterizuje vlastnosti lesní půdy, včetně obsahu a vlivu vody a edafickou druhovou kombinaci. Jednotlivá písmena (celkem 24) označují základní, vedlejší a přechodné kategorie, které jsou základem třídění uvnitř řad (celkem 8).

Údaje o SLT jsou součástí lesního hospodářského plánu, resp. lesní hospodářské osnovy vlastníků lesa.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Úprava základních cen lesních pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu

(1) Cena stavby rybníka (CSR) se zjistí na základě skutečných nákladů na pořízení hráze (C H ), rybničních objektů (C O ) a stok (C S ) podle vztahu

CSR=CH+CO+CS .

(2) Cena hráze (C H ) se zjistí na základě určení jejího objemu (S) v m 3 a ceny 1 m 3 sypané hráze včetně zpevnění proti erozi (c) podle vztahu

CH=S×c .

Při výpočtu se vychází z předpokladu ideálního tvaru hráze se sklonem svahů 1 : 2. Objem hráze se stanoví podle následujících vztahů:

a) pro hráze údolního typu (přehrazující údolí potoka)

S=0,6×L×V׊+2×V ,

b) pro hráze boční

S=0,75×L×V׊+2×V ,

c) pro hráze zahloubených rybníků

S=0,4×L×V׊+2×V .

V uvedených vztazích je

L - délka hráze v koruně v m

Š - šířka koruny hráze v m (maximálně*) Š = 6 m; u rybníků zahloubených, kde šířku koruny hráze nelze zjistit, se použije Š = 3 m)

V - výška hráze maximální v m se vypočte jako součet hloubky vody u výpustného zařízení při normální hladině (h) a převýšení koruny hráze nad normální hladinou (h 1 ). Všechny rozměry v m jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa:

V=h+h1 .

Předěl mezi h a h 1 je normální výška hladiny vyznačená na hrázi (cejch nebo vodočet). Pokud na hrázi taková značka není, uvažuje se jako výška normální hladiny hrana přelivu. Převýšení hráze nad normální hladinou (h 1 ) se použije nejvýše do hodnoty*) h 1 = 2 m.

Cena (c) 1 m 3 hráze v Kč se stanoví v závislosti na výšce hráze maximální (V) podle vztahu

c=300+100×V ,

přičemž minimální hodnota c činí 500 Kč/m 3 a maximální hodnota c činí 1 200 Kč/m 3 .

(3) Cena rybničních objektů (C O ) se uvažuje samostatně pouze v dále uvedených případech, jinak jsou součástí ceny hráze.

Kbel - samostatně se ohodnocuje pouze výpustní zařízení betonové a železobetonové (za předpokladu, že bylo rovněž zřízeno výpustní potrubí v souladu s normou - obetonováno). Cena se stanoví podle hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h (viz odstavec 2):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Bezpečnostní přeliv - samostatně se ohodnocují bezpečnostní přelivy betonové, železobetonové, opevněné kamennou dlažbou do betonu. Neoceňují se přelivy do šířky 0,6 m. Cena se stanoví podle světlé šířky propustku (přelivu):

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Cena rybničních stok (C S ) se stanoví včetně objektů a dílčího opevnění. Uvažují se pouze stoky mimo vlastní katastr rybníka (nikoli stoky v rybničním dně), pokud nejsou součástí trvalého toku. Cena se stanoví na 1 m délky stoky.

Zemní stoky (včetně zatrubnění do 20 % délky stoky)

- za každý započatý metr šířky v úrovni terénu se uvažuje cena 200 Kč/m.

Zatrubněné stoky - cena 1 m délky stoky se stanoví z průměru potrubí (D) v mm podle vztahu

CS=5×D .

Vysvětlivky:

*) větší hodnoty Š a h1 se vyskytují v případech, že těleso hráze je součástí komunikace a nejsou zdůvodněny potřebou vlastní stavby nádrže

Koeficienty pro úpravu ceny stavby rybníka

1) Koeficient amortizace K R1 0,0 až 1,0

Na základě roční odpisové sazby 2 % a stáří rybníka(A) v rocích se vypočítá K R1 podle vztahu

KR1=1-0,02×A.

Minimální hodnota K R1 před úpravou podle tohoto vztahu je 0,20.

Dále se koeficient K R1 upraví podle stavu rybničních objektů (zaokrouhleně na setiny) následovně:

Pro rybníky starší než 25 let se K R1 v případě velmi dobrého stavu konstrukce dále uvedených objektů, jejich dobré údržby a dílčích rekonstrukcí zvýší až o

⟪TABLE:tbl_001⟫

V případě znehodnocení objektů (bez omezení stáří) se hodnota K R1 sníží až o

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud po úpravách KR1≦0, tzn. všechny rybniční objekty jsou v havarijním stavu, nepovažuje se už rybník za stavbu a hodnotí se jako ostatní vodní nádrže, které nejsou stavbami.

2) Koeficient vodohospodářského významu K R2

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle poměru ročního průtoku (Z 1 ) nebo maximálního ročního odběru vody (Z 2 ) a objemu vody (O v ) v rybníku (u soustav pro celou část soustavy plněné z jednoho zdroje) se použijí následující hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Objem vody v rybníku (O v ) v tis. m 3 se vypočítá podle vztahu:

Ov=0,4×h×10×KP×Kz,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

úroveň zazemnění K z

⟪TABLE:tbl_001⟫

Maximální odběr vody (Z 2 ) je u rybníků bočních určen v povolení k nakládání s vodami. V případě, že odběr vody (Z 2 ) není stanoven ani omezen, určí se jeho výše shodně s výpočtem ročního průtoku (Z 1 ). V případech, kdy nejsou k dispozici hydrologické údaje, určí se roční průtok (Z 1 ) z plochy povodí k hrázi rybníka (W) [km 2 ] [lze odečíst z vodohospodářské mapy v měřítku 1:50 000 s přesností na 10 % plochy a z průměrného specifického odtoku (O 0 ) v tis. m 3 /km 2 /rok na základě určení nadmořské výšky s přesností 10 m a interpolace průměrných údajů uvedených v následující tabulce] a podle vztahu

Z 1 = W x O 0 .

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanoví se výpočtem z hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h [m], která se však uvažuje jen v rozmezí 0,5 až 5 m, a z koeficientu zazemnění (K z , viz K 4 ) podle vztahu

KR5=0,4×h×Kz

⟪TABLE:tbl_001⟫

Použijí se následující hodnoty koeficientu K R6 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle přístupnosti pro techniku k rybníku a k lovišti se používají následující hodnoty koeficientu K R7 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle vrstvy bahna se použijí hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vrstva bahna se měří ve čtvrtině osy kolmé na hráz rybníka, nejvýše však 200 m od hráze, jako průměr ze 3 měření (mimo stoku) alespoň 2 m od sebe vzdálených. Koeficient nižší než 1,0 se použije podle měření jen pokud o to na základě výrazného znehodnocení rybníka některý z účastníků požádá nebo pokud je znehodnocení zjevné.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle výskytu toxických cizorodých látek, které nejsou odbouratelné, se použijí následující hodnoty K R9 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

Úroveň případné kontaminace rybníka je možno doložit výsledky analýzy rybího masa nebo zjistit dotazem na VÚR Vodňany.

Poznámka:

Pokud jsou z dokumentace rybníka (normace, manipulační řád) k dispozici přesné údaje, lze je vždy použít přednostně před hodnotami zjištěným zjednodušeným postupem podle textu vyhlášky.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin

(z absolutní výškové bonity – A VB, používané ve všech LHP od roku 1991, do relativní bonity – RB, uplatňované v lesních hospodářských plánech do roku 1990 včetně)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Ceny (Kč/m 2 ) mýtní výtěže A u v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin

1. skupina dřevin: SMRK

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA

⟪TABLE:tbl_001⟫

Zakmenění = poměr kruhových ploch nebo hektarových zásob skutečných a uvedených v růstových tabulkách, vyjádřený v desetinách

Mýtní výtěz = smýcená porostní zásoba

Obmýtí = doba obmýtní = období od založení do smýcení porostu ve věku jeho mýtní zralosti.

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Náklady (Kč/m 2 ) na zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Věkové hodnotové faktory f a pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: Obmýtí: 80

JEDLE

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: Obmýtí: 100

JEDLE

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: Obmýtí: 120

JEDLE

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: Obmýtí: 80

BOROVICE

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: Obmýtí: 100

BOROVICE

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: Obmýtí: 120

BOROVICE

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: Obmýtí: 80

MODŘÍN

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: Obmýtí: 100

MODŘÍN

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: Obmýtí: 120

MODŘÍN

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 160

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 40

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 50

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

Věkový hodnotový faktor pro jednotlivé skupiny dřevin daného věku a bonitního stupně je podíl ceny lesního porostu a ceny mýtní výtěže lesního porostu v době obmýtní, stanovených podle příslušných hodnot věkových křivek.

Růstové tabulky jsou číselné nebo grafické přehledy, které udávají nejdůležitější klasifikační (taxační) a růstové veličiny stejnověkých nesmíšených porostů na 1 ha plochy při jejich plném zakmenění. Jsou sestaveny podle dřevin, bonitních stupňů, věku, popřípadě dalších veličin. Podle růstových tabulek se stanovuje objem produkce jednotlivých dřevin.

V případě, kdy je cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c a nelze použít věkové hodnotové faktory, je věkový hodnotový faktor f a nahrazen znakem „-“.

Příloha č. 26 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Úprava základních cen lesních porostů

Tabulka č 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Srážky pod čísly 13.1 až 13.4 a srážku č. 17 lze použít pouze alternativně (jen jednu z nich)

2. Srážky pod čísly 14 a 15 lze použít pouze alternativně

3. V ostatních případech lze srážky vzájemně sčítat podle skutečnosti

Přibližovací vzdálenost - je nejkratší spojnice geometrického středu porostu (dopravního segmentu) vedoucí po vyklizovacích a přibližovacích liniích k nejbližší skládce (složišti).

Měří se po vyklizovací linii nejbližší geometrickému středu porostu po střed skládky (složiště), nejlépe podle porostní mapy. Zaokrouhluje se na celé stovky metrů, vždy nahoru. Průměrná přibližovací vzdálenost - je v podmínkách ČR 600 m.

Porost - porost, porostní skupina, stejnověká skupina lesních dřevin vymezená přesnými hranicemi na lesnické mapě s jednoznačným číselným označením, popsaná v lesním hospodářském plánu (osnově).

Vyklizovací linie - linka prokácená v lesním porostu sloužící pro vlečení vytěžených kmenů porostem k přibližovací linii.

Přibližovací linie - cesta, svážnice, která slouží k vlečení vyklizených kmenů z porostu na skládku (složiště).

Skládka - nezalesněná nebo jinak hospodářsky nevyužívaná plocha na níž je možno uskladnit alespoň 1 náklad pro odvozní soupravu (cca 20 až 25 m 3 hmoty, to je v praxi cca 2 až 3 ary), která je alespoň 3 měsíce v roce přístupná pro odvoz dříví nákladními soupravami. Skládka nemusí být vlastníkem lesa schválena, postačí když existuje.

Složiště - plocha zpravidla jiného majitele, zpravidla hospodářsky využívaná, avšak po dohodě s vlastníkem (nejčastěji v době vegetačního klidu) využitá k dočasnému skladování dříví, která je alespoň 1 měsíc v roce přístupná pro odvoz dříví nákladními soupravami. Umístění složiště musí být vlastníkem schváleno.

Dopravní segment - je souvislá skupina porostů (porostních skupin) navzájem sousedících, se shodnými podmínkami svažitosti, sjízdnosti, stejného rozsahu a typu překážek, která gravituje k jediné skládce (složišti), se shodnou průměrnou přibližovací vzdáleností. Velké lesní majetky a majetky prostorově rozptýlené tak lze rozdělit na více dopravních segmentů.

Příloha č. 27 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Ocenění lesních porostů podle § 32

Tabulka č. 1

Zařazení bonitních stupňů (RVB) jednotlivých skupin dřevin lesních porostů (1 až 9) do skupin srovnávací bonity (01 - 09) v tabulkách přílohy č. 27 a hodnoty součinitele srovnávací bonity pro skupiny dřevin lesních porostů JEHLIČNATÝCH a LISTNATÝCH.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin je koeficient, který vyjadřuje vztah rozdílné produkční schopnosti jednotlivých skupin jehličnatých a listnatých lesních porostů.

Ceny lesních porostů JEHLIČNATÝCH

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ceny lesních porostů LISTNATÝCH

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 28 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Ceny ovocných dřevin

Podle charakteru ovocných výsadeb a používaných pěstitelských systémů jsou základní ceny ovocných dřevin rozděleny do dvou samostatných částí, z nichž v první jsou ceny v Kč/m 2 pro výsadby intenzivního plantážového typu ovocných sadů, zatímco druhá část obsahuje ceny v Kč/ks pro vesměs extenzivní výsadby zahrádkového typu.

Část I.

Přehled výsadeb intenzivního typu ovocnářství:

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část II.

Přehled výsadeb zahrádkového ovocnářství:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad část I. - základní ceny ovocných výsadeb intenzivního typu v Kč/m 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad část II. - základní ceny ovocných výsadeb zahrádkového typu v Kč/ks:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Nejnižší základní cena každé ovocné dřeviny, která platí i pro věk překračující jejich vymezené tabulkové stáří.

1. Nejnižší základní ceny každé ovocné dřeviny nelze snižovat žádnými cenovými úpravami.

2. Za intenzivní typ ovocnářství se považují souvislé, ucelené výsadby jednoho ovocného druhu s výměrou nad 0,25 ha, vysázené v jednotném sponu stromů nebo keřů.

3. Základní ceny jednotlivých ovocných dřevin zahrnují i příslušný podíl nákladů na jejich běžný způsob opory (kůly, drátěnky apod.).

4. Základní ceny lze s odůvodněním zvýšit až o 25 % v případě, že výsadba byla prokazatelně provedena z ozdravených, viruprostých výpěstků nejkvalitnějších odrůd a ke dni ocenění je ve výborném, popř. velmi dobrém pěstebním stavu.

5. Základní ceny lze s odůvodněním snížit až o 80 % v případě důsledků nedostatečné péče, vnějších projevů mechanického, zdravotního či jiného konkrétně specifikovaného, poškození. Upravená cena nesmí poklesnout pod nejnižší základní cenu příslušné ovocné dřeviny.

Příloha č. 29 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Ceny révy vinné včetně zařízení vinic

Typy výsadeb vinné révy

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

• odrůdy moštové i stolní

Část I.

– základní ceny v Kč/m 2 intenzivního typu výsadby révy vinné:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část II.

– základní ceny v Kč/keř extenzivního (zahrádkářského) typu výsadby révy vinné:

Tabulka č. 7

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Cenu vinice lze snížit až o 60 % v případě, že keře révy vinné jsou prokazatelně neúměrně slabého vzrůstu, poškozené nebo nemocné.

2. Cenu intenzivního typu vinice s výsadbou evropských odrůd (položky č. 1 a 2) z prokazatelně ozdravených viruprostých sazenic lze s odůvodněním zvýšit až o 20 %.

3. Cenu intenzivního typu vinice s výsadbou moštových odrůd, které nejsou v dané vinařské oblasti povoleny (přílohy č. 1 a 2 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 298/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 228/2001 Sb.) k produkci révových vín s přívlastkem [§ 6 písm. c), resp. § 9 zákona č. 115/1995 Sb.], lze s odůvodněním snížit až o 20 %.

4. Nebude-li mít vinice s výsadbou podnožových odrůd ke dni ocenění opěrnou konstrukci, sníží se její cena o 20 %.

5. Cenu podnožové vinice vysázené z prokazatelně ozdravených viruprostých sazenic lze zvýšit až o 20 %.

6. Nejnižší cena je 5 Kč/m 2 u intenzivního typu vinice, resp. 20 Kč/keř u extenzivního (zahrádkářského) typu výsadby révy vinné. Pod tyto limity nesmí cena vinice upravená podle předchozích bodů 1 až 5 poklesnout.

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Ceny chmelové révy včetně zařízení chmelnic

Typy výsadeb chmelových rostlin

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny v Kč/m 2 chmelnice:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Tato cena platí i pro chmelnice starší než 14 let.

Základní ceny chmelnice lze s odůvodněním snížit až o 30 % v případě důsledků nedostatečné péče, vnějších projevů mechanického, zdravotního či jiného, konkrétně specifikovaného, poškození nebo v případě vysokého počtu chybějících rostlin. Upravená cena nesmí poklesnout pod nejnižší základní cenu chmelnice.

Příloha č. 31 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Ceny okrasných rostlin

1. Základní ceny okrasných rostlin:

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Základní ceny z tabulky č.1 platí pro okrasné rostliny soliterní, se vzhledem (habitem) příslušným pro daný druh či kultivar a jejich věk, dobře udržované, zdravé, bez zjevného mechanického, biotického či jiného poškození jejich nadzemních i podzemních částí, dále pro pravidelně udržované, stříhané živé ploty z dřevin Acer campestre, Berberis thunbergii, Buxus, Carpinus betulus, Fagus, Ligustrum, Picea, Taxus a Thuja a pro pravidelně udržované záhony trvalek a skalky bez vytrvalých plevelů.

3. Základní ceny okrasných rostlin podle tabulky č.1 lze na základě konkrétního, věcného a prokazatelného zdůvodnění (např. s použitím fotodokumentace rozhodných skutečností) snížit srážkami:

3.1 až o 50 % u stromů (podle položek č. 1, 2, 3, 14 a 15) rostoucích v částečném zápoji, u jejich soliterních jedinců s částečným odvětvením či poškozením či jiným narušením koruny, s mechanickým poškozením kmenu nebo kořenového systému, které lze úspěšně konzervovat, bez houbových či jiných chorob, částečně pěstebně zanedbaných;

3.2 až o 90 % u stromů podle bodu 3.1 v plném zápoji s výrazně deformovaným vzhledem, u soliterních jedinců s poškozenou korunou, kmenem a kořenovým systémem, které nelze konzervovat, prokazatelně napadených houbovou či jinou nebezpečnou (např. karanténní) chorobou, u stromů značně zanedbaných apod.;

3.3 až o 50 % u keřů v zapojených, dobře udržovaných výsadbách či mírně až středně poškozených (mechanicky, bioticky apod.) soliterních keřů, růží, vřesovištních dřevin, ovíjivých a pnoucích dřevin, u pravidelně udržovaných, stříhaných živých plotů, založených z jiných, než v bodu 2. uvedených druhů a u udržovaných, volně rostoucích, živých plotů;

3.4 až o 90 % u keřů v zapojených, neudržovaných výsadbách či silně poškozených soliterních keřů, růží, vřesovištních dřevin, ovíjivých a pnoucích dřevin, u živých plotů neudržovaných, popřípadě poškozených, u neudržovaných trvalkových záhonů a skalek zaplevelených vytrvalými plevely;

3.5 až o 90 % u neudržovaných dřevin v porostu do výměry 500 m 2 , vzniklém přirozeným způsobem (nálety semen, kořenovými výmladky, přenosem semen a plodů živočichy, vodou apod.).

4. Výsledná úprava cen okrasných rostlin polohovým koeficientem:

Tabulka č.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. Oceňují se konkrétní botanické druhy nebo kultivary či variety okrasných rostlin (v problémových situacích, např. v době vegetačních klidu, alespoň jejich rody, tzn. z názvu okrasných rostlin v tabulkách č.3 až č.14 nejméně první slovo zleva). Není-li oceňovaná okrasná rostlina uvedena v některé z tabulek č. 3 až č.14, přiřadí se do skupiny okrasných rostlin v tabulce č.1 podle jejích růstových charakteristik.

6. Postup ocenění okrasných rostlin vychází z tabulek č.3 až č.1 zjištěním druhu (kultivaru, variety nebo ve výjimečných a odůvodněných případech alespoň rodu) okrasné rostliny a její příslušnosti do skupiny okrasných rostlin v tabulce č.1. Základní cena z tabulky č.1 se s prokazatelným, věcným odůvodněním upraví srážkami podle odstavce 3 a podle polohy výsadby okrasných rostlin příslušným koeficientem z tabulky č.2. Výsledná zjištěná cena žádné ze zastoupených skupin okrasných rostlin nesmí být po cenových úpravách podle odstavce 3 a tabulky č.2 menší než 5 % z jejich základní ceny v tabulce č.1.

7. Specifikace druhů a kultivarů ve skupinách okrasných rostlin podle tabulky č.1:

Ad položka č. 1: Listnaté stromy

- kmenné, keřové a pyramidální tvary [cenová skupina I]

Tabulka č.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.2: Listnaté stromy

- kmenné, keřové a pyramidální tvary [cenová skupina II]

Tabulka č.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.3: Listnaté stromy cennější, vzácnější, roubované a očkované

- kmenné, keřové, pyramidální a převislé tvary [cenová skupina III]

Tabulka č.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.4: Stálezelené a vzácnější opadavé listnáče,

včetně kmenných tvarů keřů [cenová skupina I]

Tabulka č.6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.5: Stálezelené a vzácnější opadavé listnáče,

včetně kmenných tvarů keřů [cenová skupina II]

Tabulka č.7

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.6: Stálezelené a opadavé listnaté keře.

Tabulka č.8

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.9: Ovíjivé a pnoucí dřeviny [cenová skupina I]

Tabulka č.9

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.10: Ovíjivé a pnoucí dřeviny [cenová skupina II]

Tabulka č. 10

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.14: Jehličnaté stromy borovicovitého a jedlovitého typu.

Tabulka č.11

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.15: Jehličnaté stromy cypřiškovitého typu.

Tabulka č.12

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č.16: Jehličnaté keře

- nepravidelně kompaktní, rozložité a jiné zakrslé tvary borovicovitého a jedlovitého typu

Tabulka č.13

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad položka č. 17: Jehličnaté keře

- sloupovité, konické, kuželovité, poléhavé, plazivé nepravidelně kompaktní tvary cypřiškovitého typu.

Tabulka č.14

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 32 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Koeficienty změn cen staveb - K i

⟪TABLE:tbl_001⟫

U pozemků oceňovaných podle § 23 odst. 1 až 6 a 10 a § 26 odst. 1 a 2 se použije koeficient Ki té stavby, podle které byl u pozemku použit koeficient prodejnosti z přílohy č. 33.

Příloha č. 33 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Koeficienty prodejnosti - Kp x)

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Koeficienty vyjadřující vztah cen sjednaných podle kupních smluv a cen zjištěných podle vyhlášky upravených na stejnou cenovou úroveň.

1) Koeficient ze sl. 1 přísluší stavbám typu L, M, R z přílohy č. 2 a stavbám typu E, F, G, I z přílohy č. 3.

2) Koeficient ze sl. 2 přísluší stavbám typu B, F, G, H z přílohy č. 2 a stavbám typu C, D z přílohy č. 3.

3) Koeficient ze sl. 3 přísluší stavbám typu P z přílohy č. 2 a stavbám typu H z přílohy č. 3.

4) Koeficient ze sl. 4 přísluší stavbám typu C, D, E z přílohy z přílohy č. 2 a stavbám typu A, B z přílohy č. 3.

5) Koeficient ze sl. 5 přísluší stavbám typu A, I z přílohy č. 2.

6) Koeficient ze sl. 6 přísluší stavbám typu N, O z přílohy č. 2 a stavbám K, L, M z přílohy č. 3.

7) Koeficient ze sl. 7 přísluší stavbám typu J, K z přílohy č. 2.

8) Koeficient ze sl. 8 přísluší stavbám typu S z přílohy č. 2 a stavbám typu J z přílohy č. 3.

9) Koeficient ze sl. 9 přísluší stavbám oceněným podle § 4 vyhlášky.

10) Koeficient ze sl. 10 přísluší stavbám oceněným podle § 8 vyhlášky.

11) Koeficient ze sl. 11 přísluší stavbám oceněným podle § 5 vyhlášky.

12) Koeficient ze sl. 12 přísluší stavbám oceněným podle § 6 vyhlášky.

13) Koeficient prodejnosti u staveb oceňovaných podle § 27 je 1,00.

14) Koeficient prodejnosti u pozemků oceňovaných podle § 24, 25, § 26 odst. 3 a 4 a § 27 je 1,00.

15) Koeficient prodejnosti u trvalých porostů oceňovaných podle § 28, 32 a 33 je 1,00.

16) Změní-li se počet obyvatel v obci tak, že pro ni v daném okrese není příslušná velikostní skupina, použije se koeficient prodejnosti Kp pro daný druh stavby té skupiny, která je počtem obyvatel nejbližší.

Zařazení katastrálních území měst do oblastí pro účely vyhlášky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Jednotlivé oblasti jsou tvořeny katastrálními územími bez ohledu na správní členění města.

Pro určování K p je rozhodující katastrální území, ve kterém se oceňovaná nemovitost nachází. V případě odchylného uvádění názvu katastrálního území je rozhodující číslo katastrálního území.

Příloha č. 34 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Míry kapitalizace pro oceňování nemovitostí a majetkových práv

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) § 121 občanského zákoníku.

2 ) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

3 ) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

6 ) § 7 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

7 ) § 2 písm. e) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují se některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

7a ) § 88 odst. 5 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

8 ) § 119 občanského zákoníku.

9 ) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.

10 ) § 10 zákona č. 151/1997 Sb.

11 ) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb.

12 ) § 32 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

13 ) § 66 zákona č. 50/1976 Sb.

14 ) Např. vyhláška NVP č. 5/1979 Sb. NVP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky hl. m. Prahy č. 1/1994 Sb. hl. m. Prahy.

15 ) § 32 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb.

15a ) § 10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

15b ) § 31 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

16 ) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb.

17 ) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

18 ) § 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

19 ) § 16 odst. 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin.

20 ) § 16 odst. 5 vyhlášky č. 82/1996 Sb.

21 ) § 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.

22 ) § 6 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

23 ) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

*) 9. místo se znakem 1 = budova 2 = hala

24 ) § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb., zákona č. 217/1997 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.