Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

540

VYHLÁŠKA

ze dne 10. prosince 2002,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

Ministerstvo financí stanoví podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m 3 , činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m 2 . Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1,

b) vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství 1 ) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m 2 ; vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,

c) stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí, v případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,

d) rybníkem vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše,

e) malou vodní nádrží nádrž s objemem do 2 milionů m 3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno; stoletý průtok v profilu hráze do 60 m 3 /s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,

f) velkou vodní nádrží nádrž s objemem nad 2 miliony m 3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m 3 /s,

g) ostatní vodní nádrží zejména jezero, tůň a zatopený lom, pískovna a důlní propadlina, a dále i vodní nádrž s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m,

h) stavbou pro rodinnou rekreaci 1a )

1. rekreační chata s obestavěným prostorem maximálně 360 m 3 a se zastavěnou plochou maximálně 80 m 2 , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

2. zahrádkářská chata s obestavěným prostorem maximálně 110 m 3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m 2 , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

3. rekreační domek v zastavěném území obce se zastavěnou plochou maximálně 80 m 2 , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží,

4. rekreační chalupa, kterou je stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci,

i) souborem staveb vzájemně provozně a ekonomicky související stavby ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, a jejich příslušenství,

j) počtem obyvatel obce ke dni ocenění počet obyvatel podle stavu uveřejněného Českým statistickým úřadem v Malém lexikonu obcí České republiky, který je aktuální v období počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání. Za prvý měsíc se považuje měsíc následující po dni vydání. Při změně územní struktury ke dni ocenění se vychází z počtu obyvatel obce aktuálního ke dni ocenění,

k) funkčním celkem soubor nemovitostí tvořený pozemkem zastavěným stavbou, která je věcí nemovitou a souvisejícím jedním nebo více společně užívanými pozemky, zpravidla pod společným oplocením, popřípadě vyplývá-li jejich funkční spojení z územního rozhodnutí 1b ), stavebního povolení 1c ) nebo kolaudačního rozhodnutí 1d ). Ve funkčním celku může být i více zastavěných pozemků.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM, KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU A POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

HLAVA I

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 3

Budova a hala

(1) Jako budova [§ 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona] a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m 3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K 1 až K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC x K 1 x K 2 x K 3 x K 4 x K 5 x K i x K p ,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,

K 1 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,

K 2 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce

K2= 0,92 + 6,60PZP

kde

0,92 a 6,60 jsou konstanty,

PZP... průměrná zastavěná plocha (m 2 ),

K 3 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce

K3=2,10v+0,30 pro budovy,

K3=2,80v+0,30 pro haly, ne však méně než 0,60,

kde

ν.... je průměrná výška podlaží v metrech, 2,10; 2,80; 0,30 a 0,60 jsou konstanty,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, s nadstandardním vybavením, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí, že

a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZC×K1×K2×K3×K5×Ki,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ............ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

K i ............. koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

K p ............ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 16.

§ 4

Inženýrská a speciální pozemní stavba

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m 3 , m 2 , m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36.

§ 5

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Cena rodinného domu, 2 ) rekreační chalupy a rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p ,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 6,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZC×K5×Ki,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13;

K i ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

K p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.

(4) Navazující hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K 1 až K 4 se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.

(5) Při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům, se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4.

§ 6

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejichž základní ceny nejsou uvedeny v příloze č. 17a a cena rozestavěné rekreační chaty a zahrádkářské chaty, se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p ,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 7,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZCK×K5×Ki,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

K i ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

K p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

§ 7

Vedlejší stavba

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p ,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 8,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 5, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZCK×K5×Ki,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

K i ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

K p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

§ 8

Garáž

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, tvořící příslušenství 1 ) jiné stavby, nebo rozestavěné garáže, se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC x K 4 x K 5 x K i x K p ,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 9,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 6 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZCK×K5×Ki,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K 5 ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

K i ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

K p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m 2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

§ 9

Studna

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36.

(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s vnitřním průměrem do 150 mm.

(3) Vrtaná studna s vnitřním průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 10

Venkovní úprava

(1) Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36.

(2) Cena venkovních úprav uvedených v příloze č. 11 na pozemcích ve funkčním celku se stavbou oceňovanou podle § 3 typu J, K podle přílohy č. 2 nebo § 5, popřípadě staveb podle § 7, 8, tvoří-li tyto venkovní úpravy příslušenství k těmto stavbám, se zjistí podle odstavce 1 nebo s výjimkou položek č. 2.5, 2.7, 3.2, 15, 19, 21, 23 přílohy č. 11 zjednodušeným způsobem ve výši 2 až 3,5 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 3 typu J, K přílohy č. 2 nebo ve výši 3,5 až 5,0 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 5 a z ceny stavby nebo staveb tvořících k nim příslušenství.

(3) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem K p z přílohy č. 36.

§ 11

Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36.

§ 12

Kulturní památka

Cena stavby, která je kulturní památkou 3 ), se zjistí podle § 3 až 11, § 16 a 17.

§ 13

Byt a nebytový prostor

(1) Cena bytu ve stavbách neuvedených v příloze č. 2 pod typem J, K, nebo rozestavěného bytu a cena nebytového prostoru, které jsou ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů, 4 ) jeho vybavení a příslušenství, 1 ) včetně podílu na společných částech domu 5 ) a jejich vybavení, které jsou stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

a) u rodinného domu vynásobením počtu m 2 podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m 2 stanovenou podle přílohy č. 6, upravenou podle odstavce 3,

b) v ostatních případech vynásobením počtu m 2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m 2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 3.

(2) Pro případy uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) platí, že podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10.

(3) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2, 3 a 6 se násobí koeficienty K 1 , K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU=ZC×K1×K4×K5×Ki×Kp,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

K 4 = 1 + (0,54 x n),

kde

0,54 je konstanta,

⟪TABLE:tbl_001⟫

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 2 nebo 3 nebo 6 uvedena konstrukce, která se v bytu nebo nebytovém prostoru, případně společné části budovy vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKPPK×ZC×K1×K5×Ki,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. 5 )

§ 14

Rozestavěná stavba

Cena rozestavěné stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§ 15

Stavba určená k odstranění

(1) Cena stavby, o jejímž odstranění rozhodl soud nebo u které bylo stavebním úřadem nařízeno odstranění 6a ) případně povoleno odstranění 6b ) z důvodu špatného technického stavu, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2) Cena stavby, k jejímuž odstranění se nevyžaduje povolení stavebního úřadu 6c ), se zjistí podle odstavce 1 v případě, že jde o stavbu, která je určena k odstranění z důvodu špatného technického stavu.

(3) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 16

Jiná stavba

Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem K p . Použije-li se ke zjištění ceny cena srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto stanovená cena příslušnými koeficienty K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36 podle skutečného účelu užití oceňované stavby.

§ 17

Stavba bez základů

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem, 7 ) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena u staveb oceňovaných podle § 3, 5 až 8, nebo § 16, se násobí koeficientem 0,90. Tento koeficient se nepoužije v případě, že chybějící konstrukce základů byla uplatněna při výpočtu koeficientu vybavení stavby K 4 .

§ 18

Stavba z více konstrukčních systémů

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§ 19

Stavba s víceúčelovým užitím

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Nelze-li účel užití jednoznačně určit, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu základní cenou za měrnou jednotku uvedenou ve vyhlášce podle tohoto účelu užití. Tato základní cena se upraví příslušnými koeficienty, přičemž K i je vázán na použitou základní cenu. Při rozdílných K p se použije pro úpravu výsledné ceny K p nejnižší. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou uvedenou v této vyhlášce pro daný účel užívání.

§ 20

Opotřebení stavby

(1) Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U rozestavěné stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby uvedené v § 16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

(4) V případě výskytu radonu 8 ) ve stavbě se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.

HLAVA II

OCEŇOVÁNÍ STAVEB KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU

§ 21

(1) Je-li pronajata stavba, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem, jejíž cena se zjistí nákladovým způsobem podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(2) Je-li pronajata část stavby typu B, F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 2 a typu C, I, J podle přílohy č. 3, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem v souladu se svým účelem užití, ocení se taková stavba kombinací nákladového a výnosového způsobu. Nájemné v nepronajatých částech se dopočte ve výši obvyklého nájemného (§ 2 odst. 1 zákona).

(3) Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím bez pozemků a trvalých porostů obsahující alespoň dvě stavby, jejichž cena se zjistí nákladovým způsobem ocenění podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, ocení se soubor staveb jako celek kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(4) Slouží-li příslušenství nejen stavbám oceňovaným podle odstavců 1, 2 a 3, ale i stavbám oceňovaným pouze nákladovým způsobem, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu tehdy, převažuje-li jeho užití spolu se stavbou oceňovanou tímto způsobem, není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak.

(5) Stavby pro energetiku jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice se pro účely ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu posuzují vždy jako stavby oceňované podle § 3 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

(6) Pokud stavby, které jsou kulturní památkou, splňují podmínky podle odstavce 1 nebo 2 nebo 3, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(7) Cena staveb uvedených v odstavcích 1 až 3 se zjistí z ceny zjištěné nákladovým způsobem bez koeficientu prodejnosti K p a ceny stavby zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 15a v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti. Cena zjištěná nákladovým způsobem souboru staveb se zjistí jako součet cen jednotlivých staveb souboru bez koeficientu prodejnosti.

§ 22

(1) Cena nemovitostí uvedených v § 21 zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce

CV=Nρ×100,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného. Nejsou-li doklady o placení nájemného k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se ve výši obvyklého nájemného způsobem určení obvyklé ceny (§ 2 odst. 1 zákona). Výše obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněna. Roční nájemné je souhrn nájemného za podlahové plochy stavby, které je možno pronajmout a které se zjistí z celkové podlahové plochy stavby jako součet zjištěných výměr podlahových ploch jednotlivých podlaží v členění podle účelu užití s uvedením nájemného, přičemž se do ní nezapočítávají podlahové plochy společných prostor staveb, jako jsou chodby, schodiště, případně půdy, sklepy, prádelny, sušárny, kotelny apod., pokud nejsou uvedeny v nájemní smlouvě. Celková podlahová plocha se sníží o podlahovou plochu nepronajatých prostor, jejichž stavebně technický stav havárie neumožňuje užívání nebo jejich stavebně technické provedení je speciální a v místě není předpoklad jejich pronajmutí, pouze na základě průkazného zdůvodnění.

(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(4) Roční nájemné zjištěné za celou stavbu nebo soubor staveb podle odstavců 2 a 3 se sníží o 40 % a popřípadě o nájemné z pozemku, je-li jiného vlastníka, nebo o 5 % z ceny pozemku zjištěné podle cenové mapy stavebních pozemků (§ 10 zákona) nebo podle § 28, jsou-li stavba i pozemek ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby. Při výpočtu se vychází pouze ze zastavěných ploch stavbami oceňovanými podle § 21 odst. 1 až 3. Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 50 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

(5) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

HLAVA III

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A BYTŮ POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

§ 25

Garáže

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže a jejího vybavení, která netvoří příslušenství jiných staveb, se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 16 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Cena garáže zahrnuje její vybavení uvedené v příloze č. 9.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 16 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

ZCU = ZC x K CP ,

kde

ZCU..... základní cena upravená za m 3 obestavěného prostoru garáže,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 16 tabulky č. 1,

K CP ...... koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:

KCP=∑n=110KCPn×vn∑n=110vn ,

kde

K CP ...... koeficient cenového porovnání,

v n ......... váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 16),

K CPn ..... koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku.

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu garáží jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 16. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků K CPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí K CR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 16:

a) K CPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 – K CR ,

b) K CPn pro II. kvalitativní pásmo =1-KCR2 ,

c) K CPn pro III. kvalitativní pásmo = 1,000,

d) K CPn pro IV. kvalitativní pásmo =1+KCR2 ,

e) K CPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + K CR .

Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 7 a 10 v tabulce č. 3 přílohy č. 16 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m 3 obestavěného prostoru garáže o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce

D = 0,1 ∑ d n x v n ,

kde

D.......... úprava ZCU v procentech,

n........... číslo znaku 1, 2, 7, 10,

d n ......... srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu < –10; 0 > nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu < 0; 10 >,

v n ......... váha n-tého znaku.

(6) Cena garáže zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i cenu příslušenství.

(7) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m 2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

(8) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

§ 26

Byt ve vícebytovém domě

(1) Cena bytu ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů 4 ) v budově typu J a K, jeho vybavení a příslušenství, 1 ) včetně podílu na společných částech domu 5 ) a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí vynásobením počtu m 2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10. Cena bytu zahrnuje jeho vybavení uvedené v příloze č. 2.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 17 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

ZCU = ZC x K CP ,

kde

ZCU..... základní cena upravená za m 2 podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 17 tabulky č. 1,

K CP ...... koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:

KCP=∑n=122KCPn×vn∑n=122vn ,

kde

K CPn ..... koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku,

v n ......... váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 17).

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu bytu jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků K CPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí K CR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 17:

a) K CPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 – K CR ,

b) K CPn pro II. kvalitativní pásmo =1-KCR2 ,

c) K CPn pro III. kvalitativní pásmo =1,000,

b) K CPn pro IV. kvalitativní pásmo =1+KCR2 ,

e) K CPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + K CR .

Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 12, 13, 18, 21 a 22 v tabulce č. 3 přílohy č. 17 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m 2 podlahové plochy bytu o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce

D = 0,1 ∑ d n x v n ,

kde

D.......... úprava ZCU v procentech,

n........... číslo znaku 1, 2, 12, 13, 18, 21 a 22,

d n ......... srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu < –10; 0 > nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu < 0; 10 >,

v n ........ váha n-tého znaku.

(6) Cena bytu zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i příslušný podíl na ceně příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání.

(7) Pozemky se oceňují samostatně podle části třetí.

§ 26a

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejího vybavení a případných venkovních úprav tvořících její příslušenství, uvedených v příloze č. 11, kromě položek č. 2.5, 3.2, 19, 21 a 23, se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17a, tabulce č. 1a až 1d a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. V ceně rekreační chaty a zahrádkářské chaty je přiměřeně zahrnuto jejich vybavení uvedené v příloze č. 7.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 17a tabulce č. 1a a 1b se násobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

ZCU = ZC x K CP ,

kde

ZCU .. základní cena upravená za m 3 obestavěného prostoru,

ZC ..... základní cena podle přílohy č. 17a tabulky č. 1a až 1d,

K CP .... koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:

KCP=∑n=111KCPn×vn∑n=111vn,

kde

K CPn .. koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku,

v n ........ váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 17a).

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu rekreační chaty a zahrádkářské chaty jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17a. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3 přílohy č. 17a.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků K CP n pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí K CR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1a a 1b přílohy č. 17a:

a) K CPn pro I. kvalitativní pásmo = 1-KCR,

b) K CPn pro II. kvalitativní pásmo = 1-KCR2,

c) K CPn pro III. kvalitativní pásmo = 1,000,

d) K CPn pro IV. kvalitativní pásmo = 1+KCR2,

e) K CPn pro V. kvalitativní pásmo = 1+KCR.

Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 6, 9 a 11 v tabulce č. 3 přílohy č. 17a výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m 3 obestavěného prostoru o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce:

D=0,1∑dn×vn,

kde

D ........ úprava ZCU v procentech,

n ......... číslo znaku 1, 2, 5, 8 a 10,

d n ....... srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu <–10;0> nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu <0;10>,

v n ........ váha n-tého znaku.

(6) Není-li základní cena rekreační a zahrádkářské chaty uvedena v příloze č. 17a, zjistí se její cena podle § 6.

(7) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 27

Cenová mapa stavebních pozemků

(1) Cenová mapa stavebních pozemků (§ 10 zákona) obce obsahuje textovou a grafickou část.

(2) Textová část ve formátu A4 obsahuje

a) věcnou analýzu základny místního trhu s nemovitostmi a komentář k možnostem jeho dalšího rozvoje zejména ve vztahu k velikosti a charakteru obce, vnitřním i vnějším faktorům a místním zvláštnostem, které ovlivňují jeho kvalitu,

b) popis předlohy použitého mapového podkladu a jeho kvality z hlediska souladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu,

c) komentář ke zdrojům cen použitým pro vypracování grafické části a výsledky jejich rozboru,

d) popis postupu zpracování a předpoklad další doby účinnosti.

(3) Grafická část složená do formátu A4 obsahuje

a) mapu se zobrazením stavebních pozemků na území obce v měřítku rovném nebo větším 1:5000,

b) popisné údaje (názvy obcí, názvy katastrálních území, místních částí obce, náměstí a ulic, popřípadě parcelní čísla pozemků),

c) ceny jednotlivých stavebních pozemků, popřípadě ceny vymezených skupin parcel se shodným účelem užití a stejnou stavební vybaveností.

(4) Případný nesoulad v členění oceňovaného pozemku (§ 9 zákona) podle cenové mapy stavebních pozemků obce s jeho skutečným stavem se kromě věcného zdůvodnění prokazuje aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, snímkem z katastrální mapy (případně geometrickým plánem, došlo-li u oceňovaného pozemku ke změně hranice nebo její části), vyjádřením místně příslušného stavebního úřadu, potvrzujícího, že k oceňovanému pozemku nebyl vydán regulační plán 9a ), územní rozhodnutí 9b ) ani územní souhlas 9c ), nebylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu 10a ) nebo vydáno stavební povolení 10b ) ani nebyla uzavřena veřejnoprávní smlouva 10c ) nebo vydán certifikát autorizovaného inspektora 10d ) ani nebyl stavebnímu úřadu ohlášen záměr odstranění stavby 11a ), ani nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby, 11 ) a potvrzením útvaru obce, který cenovou mapu stavebních pozemků obce zpřístupňuje veřejnosti.

(5) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě stavebních pozemků, zjistí se cena stavebního pozemku podle § 28.

§ 28

Stavební pozemek neuvedený v cenové mapě stavebních pozemků

(1) Základní cena za m 2 stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného činí:

a) 2 050 Kč v hlavním městě Praze,

b) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s některým z katastrálních území hlavního města Prahy částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 5,00,

kde

Cp ........ cena pozemku v Kč/m 2 (zaokrouhlená na dvě desetinná místa) vypočtená podle vzorce

C p = 35 + (a – 1000) x 0,007414,

kde

a........... počet obyvatel v obci; pro a vždy platí a ≥ 1000, v případě, že počet obyvatel je nižší než 1000, použije se a = 1000,

c) 1100 Kč v Brně, Ostravě,

d) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím města uvedeného pod písmenem c), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 3,50 s tím, že v Bohumíně činí základní cena 400 Kč a v Hlučíně 300 Kč,

e) 800 Kč v Českých Budějovicích, Františkových Lázních, Hradci Králové, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mariánských Lázních, Olomouci, Opavě, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem a Zlíně,

f) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem e), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 3,00 s tím, že v Otrokovicích činí základní cena 400 Kč a v Přelouči 200 Kč,

g) 500 Kč v Českém Krumlově, Děčíně, Frýdku-Místku, Havířově, Chomutově, Jáchymově, Karviné, Kladně, Luhačovicích, Mladé Boleslavi, Mostě, Poděbradech, Přerově a Teplicích,

h) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem g), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = C p x 2,50 s tím, že v Bílině a Krupce činí základní cena 200 Kč, v Litvínově 300 Kč a v Orlové 400 Kč,

i) 400 Kč ve městech, která byla k 31. prosinci 2002 12 ) sídly okresních úřadů a nejsou uvedena pod písmeny e) a g),

j) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem i), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 2,00 s tím, že v České Třebové a v Jirkově činí základní cena 250 Kč a v Novém Boru 200 Kč,

k) v ostatních obcích neuvedených pod písmeny a) až j) částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 1,00,

l) u obce, která má více katastrálních území a některé její katastrální území je odloučené tak, že nesousedí s jiným katastrálním územím téže obce, se u tohoto odloučeného katastrálního území základní cena uvedená pod písmeny a) až k) upraví koeficientem 0,65.

(2) Cena uvedená v odstavci 1 se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 18 se zdůvodněním a vynásobí se koeficienty K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36.

(3) Cenou za m 2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění regulačním plánem 9a ), rozhodnutím o umístění stavby 13a ), územním souhlasem 9c ), ohlášením stavebnímu úřadu 10a ), stavebním povolením 10b ), veřejnoprávní smlouvou 10c ) nebo certifikátem autorizovaného inspektora 10d ), kromě pozemků uvedených v odstavci 7, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) upravená podle přílohy č. 18 se zdůvodněním a vynásobená koeficienty K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36. Přitom platí, že

a) je-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona jednoznačně zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena zbývající části pozemku koeficientem 0,40; totéž platí, je-li zvláštním právním předpisem 14 ) stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,

b) není-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena pro celý pozemek koeficientem 0,80.

(4) Cenou za m 2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o změně využití území 15a ) pro skládky, skladové, odstavné a manipulační plochy, přírodní sportoviště, rekreační plochu, protipovodňové zařízení nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 8, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobena koeficientem 0,50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 18 a vynásobí se koeficienty K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36.

(5) Cenou za m 2 pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle odstavce 2, je cena stanovená podle odstavce 2 násobená koeficientem 0,40.

(6) Pozemky oceňované podle odstavce 7 a podle § 31 odst. 3 a 4 a § 32 odst. 6 a 7 netvoří jednotný funkční celek.

(7) Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace a ostatní dopravní plocha, která není součástí pozemní komunikace, jakož i pozemky k uvedeným účelům již užívané a dále pozemky k uvedeným účelům určené rozhodnutím o umístění stavby 13a ) nebo stavebním povolením 10b ) se ocení podle odstavce 1 a vynásobí se koeficientem 0,60. Tato cena se upraví podle položky č. 12 přílohy č. 18, jde-li o pozemek s polohou v katastrálním území, v němž není sídlo obce, a dále podle položky č. 13 přílohy č. 18, jde-li o pozemek mimo zastavěné území nebo mimo zastavitelnou plochu, a vynásobí se koeficienty K i z přílohy č. 35 a K p z přílohy č. 36. Jsou-li tyto pozemky užívány k podnikání za úplatu a zejména ve funkčním spojení se stavbami komerčního charakteru (např. parkoviště a odstavné, skladové a manipulační plochy obchodních domů, ubytovacích a stravovacích zařízení), zjistí se jejich cena podle odstavce 2, s výjimkou úpravy podle položek č. 12 a 13 přílohy č. 18. Cena pozemku zjištěná podle tohoto odstavce nesmí být nižší než jeho základní cena podle odstavce 1 vynásobená koeficientem 0,60.

(8) Základní cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, kromě pozemků určených k asanaci, se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až l) a násobí se koeficientem 0,50. Tato cena se dále neupravuje.

(9) Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle odstavce 2.

(10) Je-li na pozemku, ke kterému byl vydán regulační plán 9a ), územní souhlas 9c ), územní rozhodnutí 13a ), bylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu 10a ), vydáno stavební povolení 10b ), uzavřena veřejnoprávní smlouva 10c ) nebo vydán certifikát autorizovaného inspektora 10d ), stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.

(11) Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedená v jednotlivých odstavcích 1 až 10. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích, platí pro způsob ocenění toto pořadí použití odstavců: 2, 3, 4, 8, 7, 5.

(12) Cena zjištěná podle odstavců 1 až 12 nesmí být nižší než 7 Kč/m 2 .

§ 29

Zemědělský pozemek

(1) Základní cena pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho nezemědělské využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 19.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o vlivy podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a vynásobí se koeficientem K p z přílohy č. 36.

(3) Je-li potvrzeno Pozemkovým úřadem, že zemědělský pozemek nebyl bonitován, použije se k jeho ocenění průměrná základní cena zemědělských pozemků v katastrálním území uvedená ve zvláštním právním předpise. 17 ) Tato cena se upraví podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a vynásobí se koeficientem K p z přílohy č. 36.

(4) Cena zjištěná podle odstavců 2 a 3 nesmí být nižší než 0,70 Kč/m 2 .

§ 30

Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem

(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“), není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho jiné využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny za m 2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 21.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 22 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 36. Tato cena nesmí být nižší než 0,70 Kč/m 2 .

§ 31

Jiné pozemky

(1) Pozemky, které podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona nejsou pozemky stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu nebo regulačního plánu 18a ) jako pozemky určené k zastavění nebo pozemky, na nichž je přípustná stavba, se ocení podle § 28 odst. 2 nebo 7 a vynásobí se koeficientem 0,30. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(2) Cenou za m 2 pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle § 28 odst. 2, nejde-li o nemovitosti stejného vlastníka, je cena zjištěná podle § 28 odst. 2 vynásobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(3) Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda se oceňují cenou ve výši 25 % průměrné základní ceny zemědělského pozemku 17 ) upravené přirážkou podle příslušné položky č. 1 přílohy č. 20. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak nesmí být nižší než 0,70 Kč/m 2 .

(4) Cena pozemku neuvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 a pozemku, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem ani pozemkem vodní plochy, 19 ) se ocení cenou ve výši

a) 9 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), má-li pozemek polohu v zastavěném území,

b) 7 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), má-li pozemek polohu v zastavitelné ploše,

c) 5 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), má-li pozemek polohu v nezastavěném území.

(5) Na základě věcného zdůvodnění lze ceny podle odstavce 4 snížit až o 50 %.

(6) Cena zjištěná podle odstavců 4 a 5 nesmí být nižší než 7 Kč/m 2 .

ČÁST ČTVRTÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A POZEMKŮ KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU

§ 31a

(1) Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím, včetně pozemků, obsahující alespoň dvě stavby, které se oceňují nákladovým způsobem podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, popřípadě pozemky, ocení se jako celek kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(2) Cena nemovitostí uvedených v odstavci 1 se zjistí z ceny zjištěné nákladovým způsobem souboru staveb vypočtené jako součet cen jednotlivých staveb souboru zjištěných nákladovým způsobem bez koeficientu K p a cen pozemků zjištěných podle cenové mapy stavebních pozemků obce nebo podle § 28 bez koeficientu K p a ceny zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 15a v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti.

§ 31b

(1) Cena nemovitostí uvedených v § 31a zjištěná výnosovým způsobem se stanoví podle § 22 odst. 1 až 3.

(2) Roční nájemné zjištěné podle § 22 odst. 2 a 3 se sníží o 40 %.

ČÁST PÁTÁ

OCEŇOVÁNÍ RYBNÍKŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ

§ 32

(1) Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže CR I se zjistí jako součet ceny pozemku CP I a ceny stavby CS I podle vzorce

CR I = CP I + CS I .

(2) Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže CR II se zjistí jako součet ceny pozemku CP II a ceny stavby CS II podle vzorce

CR II = CP II + CS II .

(3) Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.

(4) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by bylo nutné vynaložit na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty K R1 až K R8 , K i a K p podle vzorců uvedených pod písmeny a) a b) s tím, že výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů K R1 až K R8 jsou uvedeny v příloze č. 23, koeficient K i v příloze č. 35 a koeficient K p v příloze č. 36. Přitom platí

a) pro rybník s chovem ryb a vodní drůbeže

CS I = CSR I x K R1 x K R2 x K R3 x K R4 x K R5 x K R6 x K R7 x K R8 x K i x K p ,

b) pro ostatní rybník a malou vodní nádrž

CS II = CSR II x K R1 x K R2 x K i x K p .

(5) Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé.

(6) Cena za m 2 pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CP I , CP II ) a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby 11 ) nebo stavební povolení 12 ) ke stavbě rybníku a malé vodní nádrže, činí:

a) 7 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), jsou-li tyto pozemky umístěny v zastavěné části obce nebo je-li kterýkoliv bod na jejich hranici vzdálen vzdušnou čarou do 200 m od souvisle zastavěné části obce,

b) 5 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l) v ostatních případech.

(7) Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby 11 ) nebo stavební povolení 12 ) ke stavbě velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže, případně i ostatní vodní plochy, činí 4 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l).

(8) Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

ČÁST ŠESTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

Lesní porost na lesním pozemku

§ 33

(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 24 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2) Základní cena za m 2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

H a = [(A u – c) x f a + c] x B a x K v x K p ,

kde

H a ........ cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

A u ........ cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

c........... náklady na zajištěnou kulturu,

f a .......... věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,

B a ......... zakmenění ve věku ke dni ocenění,

K v ........ věkový koeficient lesního porostu (§ 35 odst. 2),

K p ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy 20 ) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 25.

(4) Cena mýtní výtěže A u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 26; pro obmýtí neuvedené v příloze č. 26, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena mýtní výtěže A u zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 26, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 26, ve které je stanoveno nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6) Náklady na m 2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu) 21 ) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, například náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor f a pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 28.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 28, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena za m 2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce

Ha=Au-c×fa×1fuv+c×Ba×Kv×Kp ,

kde

f a se převezme z přílohy č. 28 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

1fuv je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota f uv se převezme z přílohy č. 28 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota f a .

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 28, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a cena za m 2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

H a = A u x B a x K p .

(10) Je-li skutečný věk dřeviny vyšší než obmýtí stanovené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově a skutečný věk dřeviny se přitom nachází v rozpětí cen mýtní výtěže A a přiřazené skupinám dřevin v příloze č. 26, má věkový hodnotový faktor f a hodnotu jedna a cena za m 2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

H a = A a x B a x K p ,

kde

A a ......... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku a (skutečný věk skupiny dřevin) pro příslušný bonitní stupeň zjištěné interpolací z cen mýtní výtěže uvedených v příloze č. 26.

§ 34

(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Obmýtí se převezme z oblastního plánu rozvoje lesů pro příslušný hospodářský soubor.

(2) Je-li cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 27.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 27, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců, 22 ) maximálně 1,3 násobku minimálního počtu jedinců.

§ 35

Cenová přirážka, srážky a koeficienty

(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 33 a 34 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 29 tabulek č. 1, 2 a 3 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 36.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,004/rok (dále jen „věkový koeficient lesního porostu“).

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.

§ 36

Lesní porost na nelesním pozemku

(1) Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle § 33 až 35, popřípadě podle § 37.

(2) Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1000 m 2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle § 38.

(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle § 33 až 35 nebo § 37 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1000 m 2 .

§ 37

(1) Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 30.

(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 24.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

C SD = V LP x P SD x Z LP x C LP x SSB SD x K v x K P ,

kde

C SD ...... cena skupin dřevin,

V LP ....... výměra lesního porostu v m 2 ,

P SD ....... podíl skupiny dřevin v lesním porostu,

Z LP ....... zakmenění lesního porostu,

C LP ...... cena lesního porostu v Kč za m 2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 30,

SSB SD ... součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 30,

K v ........ věkový koeficient lesního porostu,

K P ........ koeficient uvedený v příloze č. 36.

§ 37a

Oceňování lesního porostu zjednodušeným způsobem

Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí nebo pro účely určené zvláštním právním předpisem se cena lesního porostu zjistí jako podíl na ceně lesního pozemku, jehož je nedílnou součástí, a to podle vzorce

C=VO×10×Z,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 38

Ovocné dřeviny, vinná réva, chmelové a okrasné rostliny

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin jsou uvedeny

a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 31 části I pro intenzivní výsadbu a v části II pro zahrádkovou výsadbu,

b) pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 32 části I pro intenzivní výsadbu a v části II pro extenzivní výsadbu,

c) pro chmelové rostliny včetně zařízení chmelnic v příloze č. 33.

(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 34.

(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem K p z přílohy č. 36.

§ 38a

Oceňování ovocných dřevin a okrasných rostlin zjednodušeným způsobem

(1) Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí nebo pro účely určené zvláštním právním předpisem se cena jiných trvalých porostů zjistí způsobem podle odstavců 2 až 4.

(2) Cena ovocných dřevin s výměrou do 1 500 m 2 na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 1,5 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

(3) Cena okrasných rostlin s výměrou do 1 500 m 2 na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 5 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

(4) Cena smíšených trvalých porostů ovocných dřevin a okrasných rostlin s výměrou do 1 500 m 2 na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 4 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

ČÁST SEDMÁ

OCEŇOVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮMYSLOVÝCH PRÁV A PRÁV NA OZNAČENÍ A VÝROBNĚ TECHNICKÝCH A OBCHODNÍCH POZNATKŮ

§ 39

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how) (dále jen „majetkových práv“), které jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

Cv=∑j=1nzj1+p100j ,

kde

C v ........ cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,

z j .......... roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, zjištěný postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona nebo roční čistý výnos zjištěný podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona,

p .......... míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 15,

j ........... pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,

n .......... počet let, po které bude právo užíváno, nejvýše však počet let podle § 17 odst. 3 zákona.

ČÁST OSMÁ

OCEŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ MOVITÝCH A SLUŽEB

§ 40

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje

a) cenou sjednanou 23 ) prodávajícím za stejnou nebo porovnatelnou věc nebo službu s ostatními kupujícími v době uzavření smlouvy, pokud není nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá (§ 2 odst. 1 zákona),

b) cenou obvyklou (§ 2 odst. 1 zákona), nelze-li cenu podle písmene a) zjistit.

§ 41

Bezplatně rozšiřované noviny

Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou (§ 2 odst. 1 zákona) rovnou nule.

§ 42

Ubytování v podnikové ubytovně

Ubytování v podnikové ubytovně poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně, 24 ) se oceňuje cenou sjednanou s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.

§ 43

Rekreační ubytování a stravování a navazující služby

(1) Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytuje osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně 24 ) bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují

a) cenou sjednanou při nákupu od jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud je neposkytuje ve vlastním rekreačním zařízení,

b) cenou sjednanou při jejich poskytování ve vlastním rekreačním zařízení; pokud jsou tyto služby poskytnuty bezplatně, oceňují se cenou sjednanou s těmito osobami v jiných případech, kdy nebyly poskytnuty bezplatně.

(2) Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.

§ 44

Bezplatné stravování vlastních zaměstnanců

Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům 24 ) bezplatné stravování, oceňuje se cenou sjednanou, za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou se zaměstnancem, která se rovná nule.

§ 45

Veřejná doprava

Služby letecké, železniční, autobusové, vodní a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise 24 ) se slevou z ceny sjednané s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou.

§ 46

Bezplatná inzerce

Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou při jejich nákupu.

ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 47

Používání koeficientu prodejnosti

(1) Pro stavby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, oceňované

a) podle § 3, 4, 5 a 6 se použije koeficient prodejnosti (K p ) podle druhu a typu stavby uvedený v příloze č. 36,

b) podle § 13 se použije K p podle druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází s tím, že rozestavěnému bytu v budově typu J nebo K přísluší K p uvedený ve sloupci 13 přílohy č. 36,

c) podle § 7, 8, 9 a 10, popřípadě 11 se použije K p ze sloupce 9 přílohy č. 36.

(2) Pro stavby, které tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným

a) podle § 3, 4, 5 a 6 se použijí K p těchto staveb z přílohy č. 36,

b) podle § 25 se použije K p ze sloupce 10 přílohy č. 36,

c) podle § 26 se použije K p ze sloupce 13 přílohy č. 36,

d) podle § 26a se použije K p ze sloupce 12 přílohy č. 36,

e) podle § 13 se použije K p druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, nebo ze sloupce 13, pokud jde o rozestavěný byt v budově typu J nebo K.

(3) Jestliže stavby tvoří příslušenství k více stavbám oceňovaným podle § 3, 4, 5, 6, 25, 26a bez možnosti rozlišení, použije se nejnižší K p těchto staveb stanovený podle odstavce 2.

(4) Jestliže stavby oceňované podle § 4 plní funkci venkovních úprav nebo tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6, 25, 26 a 26a, postupuje se při stanovení K p obdobně jako v odstavci 3.

(5) Pro pozemek se použije K p stavby stojící na pozemku, pokud netvoří příslušenství stavby jiné. Je-li pozemek zastavěný pouze stavbou tvořící příslušenství stavby jiné, použije se koeficient této stavby.

(6) Jsou-li na pozemku stavby více druhů oceňovaných pouze podle § 3, 4, 5, 6, 25 a 26 nebo i stavby oceňované podle § 7, 8, 9 a 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku nejnižší K p příslušející stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6 a 25, které netvoří příslušenství jiných staveb. Jsou-li na pozemku stavby oceňované podle § 4, popřípadě i stavby oceňované podle § 7, 8, 9, 10 a 11, použije se pro ocenění pozemku K p stavby oceňované podle § 4, pokud neplní funkci venkovních úprav nebo netvoří-li příslušenství stavby jiné. Jsou-li na pozemku pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku K p ze sloupce 11 přílohy č. 36, pokud není dále uvedeno jinak.

(7) Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky druhu pozemku zahrada a ostatní plocha funkční celek s pozemkem druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků K p tohoto pozemku. Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky druhu pozemku zahrada a ostatní plocha funkční celek s více pozemky druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků nejnižší K p pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.

(8) Není-li na pozemku žádná stavba nebo jsou-li na pozemku jen stavby oceňované podle § 7, 9, 10, 11 a je určen k zastavění regulačním plánem 9a ), rozhodnutím o umístění stavby 13a ), územním souhlasem 9c ), ohlášením stavebnímu úřadu 10a ), stavebním povolením 10b ), veřejnoprávní smlouvou 10c ) nebo certifikátem autorizovaného inspektora 10d ) použije se K p budoucí stavby; pokud na něj bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území 15a ), použije se K p ze sloupce 9 přílohy č. 36. Při důvodných pochybnostech o určení budoucí stavby se použije K p ze sloupce 11 přílohy č. 36.

(9) Nelze-li pozemku, na kterém není žádná stavba nebo jsou na něm pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10 a 11, přiřadit K p podle odstavce 8 a je-li podle platného územního nebo regulačního plánu určen k zastavění, použije se K p podle předpokládaného funkčního využití plochy. Není-li určen k zastavění, použije se K p ze sloupce 9 přílohy č. 36.

(10) U pozemku příslušejícího k bytu nebo nebytovému prostoru oceňovanému podle § 13 se použije K p druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, s tím, že pro pozemek příslušející k rozestavěnému bytu v budově typu J nebo K se použije K p ze sloupce 13.

(11) Koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36, kromě K p pro pozemek oceněný podle § 28 odst. 5, § 29, 30, stavby oceněné podle § 32 a trvalý porost oceněný podle § 33 až 38 lze snížit nebo zvýšit až o 25 % hodnoty koeficientu v odůvodněných případech doložených zejména fotodokumentací či mapovým podkladem. Důvodem úpravy musí být odchylnost od běžných podmínek v oceňované lokalitě v členění dle přílohy č. 36, a to v občanské vybavenosti, dopravním spojení, historickém významu oblasti a v mimořádných klimatických podmínkách anebo jiné závažné důvody ve vztahu k oceňované nemovitosti, které výrazně ovlivní zjištěnou cenu. Zohlednit lze i morální zastarání stavby. Příslušný K p uvedený v příloze č. 36 a způsob úpravy koeficientu prodejnosti včetně řádného zdůvodnění je součástí ocenění.

§ 48

Při oceňování nemovitostí se výsledná zjištěná cena sníží o ceny věcných břemen váznoucích na nemovitostech zjištěné podle § 18 zákona.

§ 49

Celková cena zjištěná podle části první až šesté se zaokrouhlí na desetikoruny a cena zjištěná podle části sedmé se zaokrouhlí na koruny.

§ 49a

Za územní plán se pro účely této vyhlášky považují i územní plán sídelního útvaru a územní plán obce po dobu jejich platnosti.

§ 50

Zrušuje se:

1. vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

2. vyhláška č. 127/1999 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

3. vyhláška č. 173/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb.,

4. vyhláška č. 338/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb. a vyhlášky č. 173/2000 Sb.,

5. vyhláška č. 325/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

§ 51

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

1. Délky

(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11.

(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny.

(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:

a) podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,

b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,

c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.

(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.

2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

3. Měření podlaží

(1) Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená

a) dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,

b) nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,

c) u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech, resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,

d) u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.

(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem stavby. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.

(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).

(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).

(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.

3.1. Výšky podlaží

(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu sešikmení.

(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.

Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

(3) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.

3.2. Zastavěná plocha podlaží

(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.

(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

4. Podlahová plocha bytu a nebytových prostorů se měří v m 2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků.

5. Obestavěný prostor stavby (OP)

(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.

(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem,

b) dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m,

c) nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.

(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějšími plochami staveb,

b) dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tloušťka podlahy měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,

c) nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.

(4) Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech šikmých a strmých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

(5) Neodečítají se

a) otvory a výklenky v obvodových zdech,

b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,

c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m 2 půdorysné plochy.

(6) Neuvažují se

a) balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,

b) římsy, pilastry, půlsloupy,

c) vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m 2 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

(7) Připočítají se

balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.

6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů

(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobně, jejichž obestavěný prostor je ohraničen

a) po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m,

b) dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m,

c) nahoře vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m

1. u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,

2. u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.

(2) Ploty se měří v m 2 pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří v metrech z nižší úrovně terénu.

(3) U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení a základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. V položce domy bytové typové jsou zahrnuty zejména domy bytové realizované ze stavebních soustav VVÚ ETA, L + N, HK, TO6B, TO8B, OP 1.21, B 70, PS 69 apod.

2. SKP = číselné kódy standardní klasifikace produkce Českého úřadu statistického.

3. Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

STANDARDNÍ VYBAVENÍ BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení a cena za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

STANDARDNÍ VYBAVENÍ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních

1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic nebo bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 kovová

5 z jiných materiálů

2. Nádrže, jímky čistíren, zásobníky, jámy

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic, bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 montovaná z dílců betonových tyčových

5 montovaná z dílců betonových plošných

6 kovová

7 dřevěná na bázi dřevní hmoty

8 z jiných materiálů

2a. Opěrné zdi

Cena za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé konstrukce)

1 zděná z cihel nebo z bloků

2 zděná z kamene

3 monolitická betonová tyčová

4 monolitická betonová plošná

5 montovaná z dílců betonových tyčových

6 montovaná z dílců betonových plošných

7 z jiných materiálů

3. Mosty

Cena Kč za 1 m plochy mostovky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 monolitická betonová nepředpjatá

2 monolitická betonová předpjatá

3 montovaná z dílců betonových nepředpjatých

4 montovaná z dílců betonových předpjatých

5 kovová

4. Komunikace pozemní

Cena Kč za 1 m 2 plochy komunikace

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 dlážděný

2 monolitický betonový

3 montovaný betonový

4 z kameniva prolévaný živicí

5 z kameniva obalovaného živicí

6 bez krytu

5. Letiště

Cena Kč za 1 m 2 plochy letiště

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika

1 TEVYCED tl. 14 cm (tenká vyztužená cementobetonová deska)

štěrkopísek tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 20 cm, letištní beton tl. 24 cm, Tevyced tl. 14 cm (včetně výztuže), spáry podélné a příčné, těsnění spár (zálivka), ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

2 Prostá cementobetonová deska

štěrkopísek tl. 20 cm, 2x cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, přesun hmot, zemní práce

3 Prostá cementobetonová deska

geotextilie, minerální beton tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 15 cm, živičná membrána, porézní beton tl. 10 cm, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

4 Prostá cementobetonová deska (rekonstrukce vzletové a pojížděcí dráhy, pojížděcí dráha, stojánky letadel)

štěrkopísek tl. 20 cm, 2x cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, bourání stávající konstrukce (zde se cena může lišit podle tlouštěk bouraných vrstev), zemní práce, přesun hmot

6. Plochy a úpravy území

Cena Kč za 1 m 2 plochy upravené, zastavěné

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 vegetační

2 z kameniva

3 dlážděný

4 monolitický

5 montovaný betonový

6 z kameniva - prolévaného živicí

7 z kameniva - obalovaného živicí

8 z jiných materiálů - např. antuka

9 bez krytu

7. Dráhy kolejové

Cena Kč za 1 m délky trasy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (pražce nebo jiné podpěry)

1 pražce dřevěné

2 pražce ocelové

3 pražce betonové

4 desky podélné a prahy betonové monolitické

5 desky a podélné prahy montované betonové

6 vrstva kameniva zhutněná

7 ostatní

8. Výhybky

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. Vedení elektrická pro dráhy a dráhy visuté

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (umístění vedení)

1 v zemní rýze na upravený podklad

2 v zemní rýze do tvárnicové tratě

3 nad zemí, na stožárech nebo sloupech

4 nad zemí na rámové konstrukci

5 nad zemí na jiných podporách

10. Objekty podzemní mimo důlní

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (způsob rozpojování)

1 hloubení z povrchu území

2 ruční ražení

3 ražení nemechanizovaným štítem

4 ražení mechanizovaným štítem

5 vrtání

11. Vodovody trubní

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena vždy znovu o 10 % ze základní, případně již upravené ceny, a to za každých i započatých 0,5 m.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub z plastických hmot

2 z trub ocelových

3 z trub litinových

4 z trub osinkocementových

12. Kanalizace trubní

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena vždy znovu o 10 % ze základní, případně již upravené ceny, a to za každých i započatých 0,5 m.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub z plastických hmot

2 z trub betonových

3 z trub železobetonových

4 z trub kameninových

13. Parovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Dvojitý kanál 2 žlaby

A/b: Dvojitý kanál, žlab příklopový

A/c: Společný kanál příklopový

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

14. Teplovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Příklopový kanál

A/b: Žlabový systém

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

15. Vedení elektrické

a) Rozvody kabelové silnoproudé vysokého napětí (VV)

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) Sítě kabelové osvětlovací nízkého napětí včetně sloupů a svítidel

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

16. Hydromeliorace

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 ha

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (potrubí)

1 z trub z plastické hmoty

2 z trub betonových

3 z trub kameninových

4 z trub osinkocementových

5 z trub z pálené hlíny

6 bez potrubí

17. Hráze a objekty na tocích

Cena Kč za 1 m 3 objemu hráze

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (hlavní svislá konstrukce)

1 ze zemin

2 z kamene, kameniva

18. Nádrže na tocích, úpravy toku a kanály

Cena Kč za 1 m 2 upravené plochy *)

Cena Kč za 1 m délky ** )

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (opevnění břehů a dna)

1 ze zemin a kameniva stabil.

2 z kamene, kameniva

3 monolitické betonové

4 montované betonové

5 vegetací

6 bez opevnění.

7 z jiných materiálu

19. Plynovody nízkotlaké a středotlaké ve volném terénu

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika

(materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

20. Plynovody nízkotlaké a středotlaké

uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika

(materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

21. Plynovody vysokotlaké

volný terén

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika

(materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

22. Plynovody vysokotlaké

uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací kromě komunikací a ploch bez krytu

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

23. Regulační stanice plynu (označení RS)

SKP 46.21.42.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

NTL - nízkotlak do 5 kPa

STL - středotlak přes 5 kPa do 300 kPa

VTL - vysokotlak přes 300 kPa (0,3 MPa) do 4,0 MPa

VVTL - velmi vysoký tlak - přes 4,0 MPa, potrubí i plynovod včetně regulačních stanic ocen cenami obvyklými

Výkon regulační stanice je udáván výrobcem.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení a základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru: SKP 46.21.11

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) do uvedeného počtu podlaží není započteno podkroví

Základní ceny se vynásobí koeficienty vyjadřujícími náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficienty u řadových domů

a) vnitřních 0,90

b) koncových 0,95

Základní cena za 1 m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru v rodinném domě se stanoví jako násobek ZC za m 3 obestavěného prostoru dle typu rodinného domu, ve kterém se byt nebo nebytový prostor nachází, a koeficientu 4,6.

Za řadový rodinný dům se pro účely oceňování považuje rodinný dům v řadě minimálně dvou rodinných domů, které na sebe navazují nejméně 1/ 2 délky společné zdi. Za řadový rodinný dům vnitřní se považuje rodinný dům, který má dvě společné zdi se sousedními rodinnými domy, řadový rodinný dům koncový navazuje pouze jednou společnou zdí na sousední rodinný dům.

II. Standardní vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

SKP 46.21.11.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ A: Svislé konstrukce zděné, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné s plochou střechou, resp. krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce dřevěné srubové, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

D: Svislé konstrukce dřevěné srubové s plochou střechou, resp. krovem neumožňujícím zřízení podkroví

E: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

F: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

G: Svislé konstrukce montované na bázi dřevní hmoty, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

H: Svislé konstrukce montované na bázi dřevní hmoty, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

I: Svislé konstrukce dřevěné - jednostranně obíjené s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

Standardní vybavení rekreačních chat a zahrádkářských chat

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za 1 m 3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

SKP 46.21.19.9

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ A: Svislé konstrukce zděné, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

D: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

E: Svislé konstrukce dřevěné nebo kovové, jednostranně obíjené se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

F: Svislé konstrukce dřevěné nebo kovové, jednostranně obíjené s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

G: Přístřešky - jakákoliv svislá pilířková konstrukce s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení vedlejších staveb

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

SKP 46.21. 19.9

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ A: Svislé konstrukce zděné nebo železobetonové se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné nebo železobetonové s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce kovové - plechové, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení garáží

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Ceny studní

I. Ceny kopaných studní

SKP 46.25.22.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Ceny vrtaných studní

SKP 46.25.22.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Hloubka studny se měří od úrovně upraveného terénu.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena venkovních úprav zde neuvedených se zjistí podle § 10 odst. 2.

bm = běžný metr

m3 OP = krychlový metr obestavěného prostoru

m2 pohl. pl. = čtverečný metr pohledové plochy

m2 ZP = čtverečný metr zastavěné plochy

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení

SKP 46.21.64.6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Za montáž památníků a náhrobků se připočítává 25 % z ceny materiálu, u umělých materiálů 10 %.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Koeficient polohový - K 5

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Seznam lázeňských míst a jejich katastrálních území s uvedením jejich typu

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Opotřebení staveb

1. Cena stavby se přiměřeně sníží o opotřebení vzhledem k jejímu stáří, stavu a předpokládané další životnosti stavby nebo její části. Výpočet opotřebení se provede metodou lineární nebo analytickou.

2. Při použití lineární metody se opotřebení rovnoměrně rozdělí na celou dobu předpokládané životnosti. Roční opotřebení se vypočte dělením 100 % celkovou předpokládanou životností.

3. Opotřebení u inženýrských a speciálních pozemních staveb, studní, venkovních úprav a hřbitovních staveb se stanoví lineární metodou. Opotřebení může činit nejvýše 85 %.

Předpokládaná životnost při běžné údržbě činí zpravidla u

a) budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a domků se zděnými, monolitickými nebo železobetonovými a ocelovými svislými nosnými konstrukcemi 100 let; u ostatních druhů konstrukcí 80 let a méně

b) rekreačních a zahrádkářských chat

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 50 let,

c) inženýrských a speciálních pozemních staveb 50 až 100 let podle druhu konstrukce,

d) vedlejších staveb a garáží

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 30-40let

e) studní

- kopaných a vrtaných s průměrem nad 150 mm 100 let

- ostatních 50 let

f) venkovních úprav je uvedena v příloze č. 11

g) hřbitovních staveb 100 až 150 let.

Použije-li se pro výpočet opotřebení lineární metoda i u budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a domků, rekreačních a zahrádkářských chat, garáží a vedlejších staveb, opotřebení může činit maximálně 85 %.

4. Analytická metoda výpočtu opotřebení pomocí objemových podílů konstrukcí a vybavení na ceně stavby se použije vždy v případech, kdy je

a) stavba ve stádiu před nebo po opravě, mimo běžnou údržbu,

b) stavba v mimořádně dobrém nebo mimořádně špatném technickém stavu,

c) výpočet opotřebení stavby lineární metodou nevýstižný nebo opotřebení je objektivně větší než 85 %,

d) oceňována kulturní památka,

e) provedena nástavba, přístavba, vestavba.

5. Výpočet opotřebení analytickou metodou vychází ze stanovení objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v tabulkách č. 1 až 6. Předpokládaná životnost těchto konstrukcí a vybavení je uvedena v tabulce č. 7.

Výše opotřebení jednotlivých konstrukcí a vybavení v procentech se zjistí podle vzorce

BC×100A,

kde

A = objemové podíly konstrukcí a vybavení uvedené v tabulkách č. 1 až 6 upravené podle skutečně zjištěného stavu v návaznosti na výpočet koeficientu vybavení K 4 součet objemových podílů se i po těchto úpravách rovná 1,00

B = skutečné stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení

C = předpokládaná celková životnost příslušné konstrukce a vybavení uvedená v tabulce č. 7, případně stanovená s ohledem na skutečný stavebně technický stav konstrukce ( v případě ukončení technické životnosti některé konstrukce a vybavení se předpokládaná životnost rovná jejímu skutečnému stáří), přičemž platí vztah B ≤ C

Celkové opotřebení stavby v procentech se vypočte podle vzorce

∑i=1nBiCi×100Ai,

kde

n ... počet položek konstrukcí a vybavení ve stavbě se vyskytujících.

Pokud nelze zjistit stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení, odborně se odhadne. Lze odhadnout i poměr BC .

6. Je-li stavba užívána k různým účelům, opotřebení se vypočte pro každou část samostatně podle způsobu užívání.

7. Použití jiných metod pro výpočet opotřebení se nepřipouští.

Tabulka č. 1

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCE A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ RODINNÝCH DOMŮ, REKREAČNÍCH CHALUP A REKREAČNÍCH DOMKŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ REKREAČNÍCH A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH CHAT

⟪TABLE:tbl_001⟫

I - Chaty nepodsklepené nebo podsklepené do 1/2 zastavěné plochy

II - Chaty podsklepené

Tabulka č. 5

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ VEDLEJŠÍCH STAVEB

⟪TABLE:tbl_001⟫

I - Vedlejší stavby nepodsklepené nebo podsklepené do 1/2 zastavěné plochy

II - Vedlejší stavby podsklepené

Tabulka č. 6

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ GARÁŽÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 7

Předpokládaná životnost konstrukcí a vybavení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Míry kapitalizace pro oceňování nemovitostí a majetkových práv výnosovým způsobem

⟪TABLE:tbl_001⟫

U staveb oceňovaných podle § 21 odst. 2 se k příslušné míře kapitalizace připočte 0,5 % na pokrytí zvýšeného rizika spojeného s docílením pronájmu celkové podlahové plochy.

Příloha č. 15a k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Zatřídění nemovitosti do skupiny podle analýzy rozvoje nemovitosti pro ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanovení ceny nemovitosti kombinací výnosového a nákladového způsobu

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Kde

R = |CV-CN|,

CV - cena stavby popřípadě souboru staveb zjištěné výnosovým způsobem,

CN - cena stavby popřípadě souboru staveb zjištěné nákladovým způsobem bez koeficientu prodejnosti K p

V analýze rozvoje nemovitosti se posuzuje schopnost nemovitosti přizpůsobit se předpokládaným změnám okolí a podmínek, které mohou výrazně ovlivnit výnosnost nebo poptávku po nemovitosti.

• Změnami okolí a podmínek se rozumí budoucí změny charakteru okolní zástavby v návaznosti na územní plán, realizace staveb v okolí posuzované nemovitosti s výrazným dopadem na její výnosnost nebo prodejnost (např. objekty občanské vybavenosti, dopravní a průmyslové stavby, stanice metra, otvírka těžebního území aj.), fiskální a dotační politika státu, cenové regulace aj..

• Rozvojovými možnostmi nemovitosti se rozumí posouzení, zda stávající využití odpovídá jejímu nejlepšímu a nejvyššímu využití, zda stavebně technické parametry stavby odpovídají požadavkům vyplývající z předpokládaných změn, případně zda je možná její změna (např. stavebními úpravami, účelu užití stavby), aby se zachovala nebo zvýšila výnosnost nemovitosti, u pozemků posouzení možnosti další zástavby, aj..

• Zatřídění do skupin je nutno zdůvodnit.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 540/2002Sb.

Tabulka č. 1

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru garáže

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Výčet hodnocených znaků a jejich vah u garáží oceňovaných porovnávacím způsobem

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Charakteristika kvalitativních pásem hodnocených znaků u garáží oceňovaných porovnávacím způsobem

⟪TABLE:tbl_001⟫

Nesplňuje-li hodnocený znak všechna kritéria stanovená pro jednotlivá kvalitativní pásma, zařadí se do nejbližšího porovnatelného kvalitativního pásma. Toto zařazení musí být zdůvodněno. U znaku č. 10 musí být zařazení garáže zdůvodněno vždy.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Tabulka č. 1

Základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu v budovách typu J a K

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Výčet hodnocených znaků a jejich vah u bytů oceňovaných porovnávacím způsobem

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Charakteristika kvalitativních pásem hodnocených znaků u bytů oceňovaných porovnávacím způsobem

⟪TABLE:tbl_001⟫

Nesplňuje-li hodnocený znak všechna kritéria stanovená pro jednotlivá kvalitativní pásma, zařadí se do nejbližšího porovnatelného kvalitativního pásma. Toto zařazení musí být zdůvodněno.

U znaku č. 22 musí být zařazení bytu zdůvodněno vždy.

Příloha č. 17a k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Tabulka č. 1a

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreační chaty

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 1b

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreační chaty

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Výčet hodnocených znaků a jejich vah u rekreačních chat a zahrádkářských chat oceňovaných porovnávacím způsobem

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

Charakteristika kvalitativních pásem hodnocených znaků u rekreačních chat a zahrádkářských chat oceňovaných porovnávacím způsobem

⟪TABLE:tbl_001⟫

Nesplňuje-li hodnocený znak všechna kritéria stanovená pro jednotlivá kvalitativní pásma, zařadí se do nejbližšího porovnatelného kvalitativního pásma. Toto zařazení musí být zdůvodněno.

U znaku č. 11 musí být zařazení chaty zdůvodněno vždy.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Úprava základních cen stavebních pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Upravuje-li se základní cena pozemku podle položek č. 1, 2, 15 a 16, počítají se další položky z již takto upravené ceny (nikoliv ze základní ceny podle odstavce 1 § 28. Použití srážek a přirážek podle položek č. 1, 2, 15 a 16 musí být průkazně zdůvodněno.

2. Města se základními cenami stavebních pozemků podle § 28 odst. 1 písm. i), která byla k 31.12.2002 sídly okresních úřadů a nejsou vyjmenovaná v § 28 odst. 1: Benešov, Beroun, Blansko, Bruntál, Břeclav, Česká Lípa, Domažlice, Havlíčkův Brod, Hodonín, Cheb, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jeseník, Jičín, Jindřichův Hradec, Klatovy, Kolín, Kroměříž, Kutná Hora, Litoměřice, Louny, Mělník, Mladá Boleslav, Náchod, Nový Jičín, Nymburk, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Prostějov, Příbram, Rakovník, Rokycany, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Sokolov, Strakonice, Svitavy, Šumperk, Tábor, Tachov, Trutnov, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí, Vsetín, Vyškov, Znojmo a Žďár nad Sázavou.

3. Ochrannými pásmy pro účely položky č. 11.1 se rozumí například:

a) ochráněná pásma chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo památek,

b) ochranná pásma vodních zdrojů,

c) ochranná pásma elektrických nadzemních i podzemních vedení,

d) ochranná pásma nadzemních i podzemních produktovodů,

e) ochranná pásma drážní a silniční,

f) ochranná pásma vojenských újezdů, rybářských ploch, telekomunikací, civilněleteckých ploch a nerostných zdrojů.

4. Vyhlášené chráněné krajinné oblasti:

Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory.

5. Vyhlášené národní parky:

České Švýcarsko, Krkonošský, Podyjí, Šumava.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vymezení pojmů

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení.25).

První číslice kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá a třetí vymezuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (01 - 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Úprava základních cen zemědělských pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Srážky podle položky č. 3 lze přiměřeně použít pouze v případech, kdy bylo zjištěno průkazné snížení využitelnosti pozemku pro rostlinnou výrobu a nejde-li prokazatelně o pozemek, na který byla poskytnuta náhrada za újmy vyplývající ze zákonných omezení jeho obhospodařování (např. podle § 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství).

2) Jde o pevné překážky, jejichž plocha není vyjmuta z výměry pozemku v katastru nemovitostí, o výskyt balvanů nad rámec kamenitosti v charakteristice příslušných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), popřípadě o vliv poddolování, avšak pouze tehdy, je-li potvrzen vyjádřením místně příslušného Báňského úřadu.

2a) U zemědělského pozemku bezprostředně sousedícího s lesním pozemkem s lesním porostem lze základní cenu podle bonitované půdně ekologické jednotky v důsledku zastínění a odčerpávání vody i živin lesním porostem snížit v pásu do šířky 20 m o 60 % při sklonu oceňovaného pozemku k jihu, o 40 % při jeho východní a západní orientaci a o 20 % při jeho severní expozici.

3) V důsledku zhoršení vodního režimu půdy nad rámec charakteristiky příslušných BPEJ (podrobnosti ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci).

4) Nachází-li se pozemek ve zvláště chráněných územích podle § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, popř. podle § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ovšem vždy za předpokladu zásadního omezení původní hospodářské využitelnosti pozemku.

5) Imisním zatížením se rozumí roční depozice vodíkových iontů a oxidu siřičitého, expoziční index ozonu a průměrné koncentrace prašného aerosolu.

Údaje o imisním zatížení území se zjistí u Českého hydrometeorologického ústavu, oddělení informačního systému kvality ovzduší, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany a na pobočkách ČHMÚ v Ústí nad Labem, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Pro účely této vyhlášky jsou stanoveny limitní koncentrace vodíkových iontů takto:

pro střední zatížení 100 až 250 μg/m 3 /rok

pro silné zatížení nad 250 μg/m 3 /rok.

6) V případě, kdy oceňovaný zemědělský pozemek je v okolí současně dvou nebo více obcí, uplatňuje se ta přirážka podle položky č. 1, jejíž hodnota v % je nejvyšší.

7) Je-li oceňovaný zemědělský pozemek v katastrálním území, které je oddělené územím jiné obce od ostatního území téže obce, upraví se příslušná přirážka podle položky č. 1 koeficientem 0,65.

8) Pro srážky ze základních cen zemědělských pozemků podle položky č. 2 se posuzuje nejkratší vzdálenost vzdušnou čarou mezi nejbližšími body na hranici oceňovaného pozemku a hranici souvisle zastavěné části obce (neuvažují se samoty a rekreační nebo zahrádkové osady ani jiné v krajině ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území).

9) Při uplatňování srážek ze základních cen zemědělských pozemků podle položky č. 2 se přihlíží i k objektivnímu působení dalších vlivů, zejména k úrovni komunikační dostupnosti oceňovaných zemědělských pozemků; kratší z uváděných vzdáleností vyjadřuje např. dostupnost pozemku po členitých, nezpevněných, příp. i neudržovaných polních cestách, delší vzdálenost vyjadřuje např. dostupnost pozemku po převážně zpevněných komunikacích.

10) Při úpravě základních cen zemědělských pozemků se přirážky podle položky č. 1 a srážky podle položek č. 2 i č. 3 mohou používat současně (základní cena se upraví součtem přirážky a srážek) s konkrétním odůvodněním a s odvolávkou na úřední podklady orgánů státní správy (např. krajských, popřípadě pověřených, katastrálních, pozemkových úřadů), popřípadě doklady Českého hydrometeorologického ústavu.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Základní ceny lesních pozemků podle souborů lesních typů (Kč/m 2 )

⟪TABLE:tbl_001⟫

Kód souborů lesních typů (SLT) je tvořen číslem vegetačního lesního stupně a písmenem edafické kategorie, např. 0X, 5D, 9R atd. Znaménko pomlčky v tabulce nahrazuje chybějící cenový údaj u těch SLT, u nichž cena nebyla stanovena.

SLT jsou jednotky typologického systému, které sdružují lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. Lesní typy jsou zakresleny v lesnických typologických mapách.

SLT jsou vymezeny vegetačními lesními stupni a edafickými kategoriemi s tím, že příbuzné kategorie tvoří řady. Konkrétní vlastnosti SLT jsou vyjádřeny dvoumístným kódem; číslice na prvním místě kódu (0 - 9) značí příslušnost k vegetačnímu lesnímu stupni, zatímco písmeno na druhém místě kódu charakterizuje vlastnosti lesní půdy, vč. obsahu a vlivu vody a edafickou druhovou kombinaci. Jednotlivá písmena (celkem 25) označují základní, vedlejší a přechodné kategorie, které jsou základem třídění uvnitř řad (celkem 8).

Údaje o SLT jsou součástí lesního hospodářského plánu, resp. lesní hospodářské osnovy vlastníků lesa.

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Úprava základních cen lesních pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu

(1) Cena stavby rybníka (CSR) se zjistí na základě skutečných nákladů na pořízení hráze (C H ), rybničních objektů (C o ) a stok (C s ) podle vztahu

CSR = C H + C o + C s

(2) Cena hráze (C H ) se zjistí na základě určení jejího objemu (S) v m 3 sypané hráze včetně zpevnění proti erozi ( c) podle vztahu

C H = S x c

Při výpočtu se vychází z předpokladu ideálního tvaru hráze se sklonem svahů 1 : 2. Objem hráze se stanoví podle následujících vztahů:

a) pro hráze údolního typu (přehrazující údolí potoka)

S = 0,6 x L x V x (Š + 2 x V),

b) pro hráze boční

S = 0,75 x L x V x (Š + 2 x V),

c) pro hráze zahloubených rybníků

S = 0,4 x L x V x (Š + 2 x V).

V uvedených vztazích je

L - délka hráze v koruně v m

Š - šířka koruny hráze v m (maximálně*) Š = 6 m; u rybníků zahloubených, kde šířku koruny hráze nelze zjistit, se použije Š = 3 m)

V - výška hráze maximální v m se vypočte jako součet hloubky vody u výpustného zařízení při normální hladině (h) a převýšení koruny hráze nad normální hladinou (h 1 ). Všechny rozměry v metrech jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa:

V = h + h 1 .

Předěl mezi h a h 1 je normální výška hladiny vyznačená na hrázi (cejch nebo vodočet). Pokud na hrázi taková značka není, uvažuje se jako výška normální hladiny hrana přelivu. Převýšení hráze nad normální hladinu (h 1 ) se použije nejvýše do hodnoty*) h 1 = 2 m.

Cena (c) 1 m 3 hráze v Kč se stanoví v závislosti na výšce hráze maximální (V) podle vztahu

c = 300 + 100 x V,

přičemž minimální hodnota c činí 500 Kč/m 3 a maximální hodnota c činí 1 200 Kč/m 3 .

(3) Cena rybničních objektů (C o ) se uvažuje samostatně pouze v dále uvedených případech, jinak jsou součástí ceny hráze.

Kbel - samostatně se ohodnocuje pouze výpustní zařízení betonové a železobetonové (za předpokladu, že bylo rovněž zřízeno výpustní potrubí v souladu s normou - obetonováno). Cena se stanoví podle hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h (viz odstavec 2):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Bezpečnostní přeliv - samostatně se ohodnocují bezpečnostní přelivy betonové, železobetonové, opevněné kamennou dlažbou do betonu. Neoceňují se přelivy do šířky 0,6 m. Cena se stanoví podle světlé šířky propustku (přelivu):

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Cena rybničních stok (CS) se stanoví včetně objektů a dílčího opevnění. Uvažují se pouze stoky mimo vlastní katastr rybníka (nikoli stoky v rybničním dně), pokud nejsou součástí trvalého toku. Cena se stanoví na 1 m délky stoky.

Zemní stoky (včetně zatrubnění do 20 % délky stoky) - za každý započatý metr šířky v úrovni terénu se uvažuje cena 200 Kč/m.

Zatrubněné stoky - cena 1 m délky stoky se stanoví z průměru potrubí (D) v mm podle vztahu

CS = 5 x D.

Vysvětlivky:

*) Větší hodnoty Š a h 1 se vyskytují v případech, že těleso hráze je součástí komunikace a nejsou zdůvodněny potřebou vlastní stavby nádrže.

Koeficienty pro úpravu ceny stavby rybníka

1) koeficient amortizace K R1 0,0 až 1,0

Na základě roční odpisové sazby 2 % a stáří rybníka (A) v rocích se vypočítá K R1 podle vztahu

K R1 = 1 - 0,02 x A.

Minimální hodnota K R1 před úpravou podle tohoto vztahu je 0,20.

Dále se koeficient K R1 upraví podle stavu rybničních objektů (zaokrouhleně na setiny) následovně:

Pro rybníky starší než 25 let se K R1 v případě velmi dobrého stavu konstrukce dále uvedených objektů, jejich dobré údržby a dílčích rekonstrukcí zvýší až o:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud po úpravách vyjde K R1 = 0, tzn. všechny rybniční objekty jsou v havarijním stavu, nepovažuje se už rybník za stavbu a hodnotí se jako ostatní vodní nádrže, které nejsou stavbami.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle poměru ročního průtoku (Z 1 ) nebo maximálního ročního odběru vody (Z 2 ) a objemu vody (O V ) v rybníku (u soustav pro celou část soustavy plněné z jednoho zdroje) se použijí následující hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Objem vody v rybníku (O V ) v tis. m 3 se vypočítá podle vztahu:

O V = 0,4 x h x 10 x KP x K z ,

kde

h - hloubka vody u výpustního zařízení při normální hladině (m)

KP - katastrální plocha rybníka (ha)

K z - koeficient zazemnění (zmenšení vodní plochy) s následujícími hodnotami

⟪TABLE:tbl_001⟫

Maximální odběr vody (Z 2 ) u rybníků bočních je určen v povolení k nakládání s vodami. V případě, že odběr vody (Z 2 ) není stanoven ani omezen, určí se jeho výše shodně s výpočtem ročního průtoku (Z 1 ). V případech, kdy nejsou k disposici hydrologické údaje, určí se roční průtok (Z 1 ) z plochy povodí [km 2 ] k hrázi rybníka (W) (lze odečíst z vodohospodářské mapy v měřítku 1:50 000 s přesností na 10 % plochy a z průměrného specifického odtoku (O 0 ) v tis.m 3 /km 2 /rok na základě určení nadmořské výšky s přesností 10 m a interpolace průměrných údajů uvedených v následující tabulce) a podle vztahu

Z 1 = W x O 0

⟪TABLE:tbl_001⟫

Roční průtok (Z 2 ) je možno zjistit rovněž v pobočkách Českého hydrometeorologického ústavu (Praha, Plzeň, Ústí n. L., Hradec Králové, Brno, Ostrava).

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanoví se výpočtem z hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h [m], která se však uvažuje jen v rozmezí 0,5 až 5 m, a z koeficientu zazemnění (K Z , viz K 3 ) podle vztahu

K R4 = 0,4 x h x K Z

⟪TABLE:tbl_001⟫

Použijí se následující hodnoty koeficientu K R5 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle přístupnosti pro techniku k rybníku a k lovišti se používají následující hodnoty koeficientu K R6 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle vrstvy bahna se použijí hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vrstva bahna se měří ve čtvrtině osy kolmé na hráz rybníka, nejvýše však 200 m od hráze, jako průměr ze 3 měření (mimo stoku) alespoň 2 m od sebe vzdálených. Koeficient nižší než 1,0 se použije podle měření jen pokud o to na základě výrazného znehodnocení rybníka některý z účastníků požádá nebo pokud je znehodnocení zjevné.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle výskytu toxických cizorodých látek, které nejsou odbouratelné, se použijí následující hodnoty K R8 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

Úroveň případné kontaminace rybníka je možno doložit výsledky analýzy rybího masa nebo zjistit dotazem na VÚR Vodňany.

Pokud jsou z dokumentace rybníka (normace, manipulační řád) k dispozici přesné údaje, lze je vždy použít přednostně před hodnotami zjištěným zjednodušeným postupem podle textu vyhlášky.

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

PŘEVODNÍ TABULKY BONITNÍCH STUPŇŮ LESNÍCH DŘEVIN

(z absolutní výškové bonity - AVB, používané ve všech LHP od roku 1991, do relativní bonity - RB, uplatňované v lesních hospodářských plánech do roku 1990 včetně)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 26 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Ceny (Kč/m 2 ) mýtní výtěže A u v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin

1. skupina dřevin: SMRK

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA

⟪TABLE:tbl_001⟫

Zakmenění = poměr kruhových ploch nebo hektarových zásob skutečných a uvedených v růstových tabulkách, vyjádřený v desetinách

Mýtní výtěž = smýcená porostní zásoba

Obmýtí = doba obmýtní = období od založení do smýcení porostu ve věku jeho mýtní zralosti.

Příloha č. 27 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Náklady (Kč/m 2 ) na zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 28 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Věkové hodnotové faktory f a pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 160

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 40

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 50

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

Věkový hodnotový faktor pro jednotlivé skupiny dřevin daného věku a bonitního stupně je podíl ceny lesního porostu a ceny mýtní výtěže lesního porostu v době obmýtní, stanovených podle příslušných hodnot věkových křivek.

Růstové tabulky jsou číselné nebo grafické přehledy, které udávají nejdůležitější klasifikační (taxační) a růstové veličiny stejnověkých nesmíšených porostů na 1 ha plochy při jejich plném zakmenění. Jsou sestaveny podle dřevin, bonitních stupňů, věků, popřípadě dalších veličin. Podle růstových tabulek se stanovuje objem produkce jednotlivých dřevin.

V případě, kdy je cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c a nelze použít věkové hodnotové faktory, je věkový hodnotový faktor f a nahrazen znakem "-".

Příloha č. 29 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Úprava základních cen lesních porostů

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Srážky pod čísly 14.1 až 14.4 a srážku č. 18 lze použít pouze alternativně (jen jednu z nich).

2. Srážky pod čísly 15 a 16 lze použít pouze alternativně.

3. V ostatních případech lze srážky vzájemně sčítat podle skutečnosti.

4. Listnatými měkkými se rozumí dřeviny: lípa, olše, topol, osika, vrba a jírovec.

5. Listnatými tvrdými se rozumí ostatní listnáče kromě uvedených v bodu 4.

Přibližovací vzdálenost - je nejkratší spojnice geometrického středu porostu (dopravního segmentu) vedoucí po vyklizovacích a přibližovacích liniích k nejbližší skládce (složišti). Měří se po vyklizovací linii nejbližší geometrickému středu porostu po střed skládky (složiště), nejlépe podle porostní mapy. Zaokrouhluje se na celé stovky metrů, vždy nahoru.

Průměrná přibližovací vzdálenost - je v podmínkách ČR 600 m.

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Ocenění lesních porostů podle § 37

Zařazení bonitních stupňů (RVB) jednotlivých skupin dřevin lesních porostů (1 až 9) do skupin srovnávací bonity (01 - 09) v tabulkách č. 2 a 3 přílohy č. 30 a hodnoty součinitele srovnávací bonity pro skupiny dřevin lesních porostů JEHLIČNATÝCH a LISTNATÝCH.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Skupiny dřevin lesních porostů JEHLIČNATÝCH

⟪TABLE:tbl_001⟫

Skupiny dřevin lesních porostů LISTNATÝCH

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin je koeficient, který vyjadřuje vztah rozdílné produkční schopnosti jednotlivých skupin jehličnatých a listnatých lesních porostů.

Ceny lesních porostů JEHLIČNATÝCH

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ceny lesních porostů LISTNATÝCH

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 31 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Ceny ovocných dřevin

Základní ceny ovocných výsadeb jsou podle svého charakteru a v praxi uplatněných pěstitelských systémů rozděleny do dvou bloků. V prvním bloku jsou ceny v Kč/m 2 u výsadeb intenzivního typu ovocných sadů s tržním zhodnocováním jejich produkce, zatímco v druhém bloku jsou vesměs ceny v Kč/ks k extenzivním výsadbám zahrádkového, převážně samozásobitelského, typu ovocnářské produkce.

Blok 1. – Intenzivní (velkovýrobní) ovocné výsadby:

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) orientační hodnoty, které se v závislosti na konkrétní podnoži a odrůdě ovocné dřeviny mohou částečně odlišovat

1. Intenzivním typem ovocné výsadby se rozumí souvislá ucelená výsadba jednoho ovocného druhu stejného věku v jednotném sponu stromů nebo keřů o výměře větší než 1 000 m 2 , resp. 0,1 ha.

2. V základních cenách ovocných dřevin jsou zahrnuty i náklady na běžné způsoby opěr proti vyvracení (kůly, drátěnky apod.).

Blok 2. – Extenzivní (zahrádkové) ovocné výsadby:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad blok 1. - základní ceny intenzivních ovocných výsadeb v Kč/m 2

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 7

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 8

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 9

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 10

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 11

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 12

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 13

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 14

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 15

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 16

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 17

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 18

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 19

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 20

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 21

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 22

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Ad blok 2. - základní ceny extenzivních ovocných výsadeb v Kč/ks (výjimečně v Kč/m 2 ):

Tabulka č. 23

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 24

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 25

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 26

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 27

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 28

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 29

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 30

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 31

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 32

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 33

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 34

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 35

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 36

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 37

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 38

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 39

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 40

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 41

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 42

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 43

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 44

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 45

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší

Tabulka č. 46

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro porosty starší.

3. Nejnižší základní cenu každé ovocné dřeviny již nelze snižovat žádnými dalšími cenovými úpravami.

4. Základní cenu ovocné dřeviny lze s věcným zdůvodněním zvýšit až o 25 % v případech, kdy její výsadba byla provedena z prokazatelně zdravých, bezvirozních výpěstků nejkvalitnějších odrůd a ke dni ocenění je ve výborném, popř. velmi dobrém pěstebním stavu.

5. Základní cenu ovocné dřeviny lze s věcným zdůvodněním snížit až o 80 % v případech zřejmých důsledků nedostatečné pěstební péče, vnějších příznaků mechanického, zdravotního či jiného, konkrétně specifikovaného, poškození. Upravená cena nesmí být nižší, než nejnižší základní cena oceňované ovocné dřeviny.

Příloha č. 32 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Ceny vinné révy včetně zařízení vinic

Základní ceny vinné révy, vč. zařízení vinic, jsou podle pěstitelského záměru rozděleny do čtyř bloků.

1. Základní ceny komerční vinice v Kč/m 2 :

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro vinice se staršími porosty

2. Základní ceny podnožové vinice v Kč/m 2 :

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro vinice se staršími porosty

3. Základní ceny nekomerční vinice (s výměrou do 1000 m 2 ) v Kč/m 2 :

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro vinice se staršími porosty

4. Základní ceny keřů vinné révy v pergolách, u zdi apod. v Kč/keř:

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro starší keře vinné révy

5. Vinicí se rozumí zemědělský pozemek podle § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství).

6. Základní cenu vinice lze snížit až o 70 % v případě zjevných důsledků její zanedbané péče, vnějších příznaků mechanického, zdravotního či jiného prokazatelného poškození nebo v případě nadměrného počtu chybějících keřů.

7. Základní cenu vinice lze zvýšit až o 50 % v případě, kdy počet keřů v ní převyšuje 4 000 ks/ha, avšak nejvýše o 2,5 % za každých úplných 100 ks. Obdobně lze základní cenu vinice snížit až o 50 % v případě, kdy počet keřů v ní nedosahuje 4 000 ks/ha, avšak nejvýše o 2,5 % za každých zcela chybějících 100 ks.

8. Základní cenu množitelské vinice s produkcí sadby v kategorii certifikovaný materiál lze zvýšit o 10 % a základní cenu vinice s produkcí rozmnožovacího materiálu vyšších stupňů lze zvýšit o 20 %.

9. Podíl opěrné konstrukce v základní ceně vinice je 20 %. Při použití sloupků z pozinkované oceli lze uvedený podíl zvýšit na 22 % a stejně tak při použití vodících drátů z nerezové oceli. Naopak při užití betonových sloupků lze uvedený cenový podíl snížit na 18 %, obdobně u plastových a impregnovaných dřevěných sloupků na 16 %.

10. Základní cenu vinice ve viniční trati lze zvýšit až o 20 % při její jižní expozici a naopak snížit až o 20 % při její severní expozici. Základní cena vinice mimo viniční trať se sníží rovněž o 20 %.

11. Základní cenu podnožové vinice nelze upravit podle předchozích odstavců 7 až 10. Umožňuje-li však tato vinice produkci certifikovaného množitelského materiálu, lze její základní cenu zvýšit až o 40 %. Základní cenu lze zvýšit o dalších až 10 %, jsou-li sloupky její opěrné konstrukce z pozinkované oceli a vodící dráty z nerezové oceli.

12. Základní cena nekomerční vinice je pro spon 1,5 x 1 m a hustotu 6 666 ks/ha. Při úpravě sponu, např. na 2 x 1 m, se základní cena této vinice sníží o 25 %. Její cenu lze dále upravit podle odstavců 6, 9 a 10.

13. Základní cenu vinné révy v pergolách, u zdi apod. lze podle nákladnosti opěrné konstrukce zvýšit až o 80 %. V případě nadměrného opotřebení opěrné konstrukce lze základní cenu této vinné révy snížit až o 30 %.

14. Cena vinic a vinné révy po úpravě přirážkami a srážkami nesmí být nižší, než nejnižší cena v příslušné tabulce (vinice č. 1 až 3, vinná réva č. 4).

Příloha č. 33 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Ceny chmelových rostlin včetně zařízení chmelnic

Základní ceny chmelových rostlin, vč. zařízení chmelnic, jsou rozděleny do dvou skupin podle toho, zda byl jejich trvalý porost založen z tradičních, neozdravených kořenáčů nebo z kořenáčů ozdravených (tzv. viruprostých).

1. Základní ceny chmelnic s neozdravenými rostlinami v Kč/m 2 :

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* ) stejná cena je i pro chmelnice se staršími porosty

2. Základní ceny chmelnic s ozdravenými rostlinami v Kč/m 2 :

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) stejná cena je i pro chmelnice se staršími porosty

3. Základní cenu chmelnice lze s odůvodněním snížit až o 30 % v případě zjevných důsledků nedostatečné péče a vnějších příznaků mechanického, zdravotního či jiného, konkrétně specifikovaného, poškození nebo v případě vysokého počtu chybějících rostlin.

4. Základní cenu chmelnice se závlahovým detailem instalovaným na její konstrukci lze zvýšit o 10 %, avšak pouze v průběhu předpokládané životnosti závlahového detailu, která je 10 let.

Příloha č. 34 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Ceny okrasných rostlin

Základní ceny okrasných rostlin jsou podle svého charakteru rozděleny do pěti skupin specifikovaných v jednotlivých tabulkách pro stromy (1), keře a liány (2), trvalky (3), neprodukční trávníky (4) a živé plůtky, ploty a stěny (5).

1. Základní ceny okrasných rostlin:

1.1. Základní ceny stromů:

1.1.1. Vymezení skupin stromů:

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.1.2. Základní ceny ve vymezených skupinách stromů (Kč/ks):

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.2. Základní ceny keřů a lián (Kč/ks):

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.3. Základní ceny trvalek * ) (Kč/ks):

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

* ) Trvalky nejsou trvalým porostem ve smyslu § 120 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1.4. Základní ceny neprodukčních trávníků * ) (Kč/m 2 ):

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

* ) Trávníky nejsou trvalým porostem ve smyslu § 120 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1.5. Základní ceny stříhaných živých plůtků * ) , plotů * ) a stěn (Kč/m):

Tabulka č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

* ) Jde-li o dvojřadé či víceřadé plůtky a ploty, základní cena se násobí počtem řad.

2. Zařazení druhů okrasných rostlin do skupin:

2.1. Listnaté stromy I

[kmenné tvary běžných základních druhů a pyramidálních a barevných kultivarů rodu topol]

Tabulka č. 7

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.2. Listnaté stromy II

[kmenné tvary běžných a vzácnějších základních druhů včetně barevných a tvarových kultivarů jasanovce javorolistého (javoru jasanolistého),olší a vrby bílé]

Tabulka č. 8

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.3. Listnaté stromy III

[kmenné tvary běžných a vzácnějších a cennějších základních druhů včetně barevných a tvarových kultivarů a kultivarů listnatých stromů skupiny II rodů bříza a trnovník]

Tabulka č. 9

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.4. Jehličnaté stromy I

[běžné základní druhy, u rodů zerav a cypříšek rovněž sloupovité a pyramidální kultivary]

Tabulka č. 10

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.5. Jehličnaté stromy II

[vzácnější a cennější základní druhy včetně barevných a tvarových kultivarů stromového vzrůstu a kultivarů stromového vzrůstu smrku ztepilého, dougalsky tisolisté a cypříšku nutky]

Tabulka č. 11

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.6. Jehličnaté stromy III

[vzácné a cenné základní druhy včetně barevných a tvarových kultivarů stromového vzrůstu]

Tabulka č. 12

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.7. Listnaté keře opadavé a stálezelené I

[běžné základní druhy včetně kultivarů, příp. kmenných tvarů keřů]

Tabulka č. 13

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.8. Listnaté keře opadavé a stálezelené II

[vzácnější základní druhy včetně kultivarů a kmenných tvarů keřů]

Tabulka č. 14

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.9. Listnaté keře opadavé a stálezelené III

[vzácnější základní druhy, vč. kultivarů a kmenných tvarů keřů]

Tabulka č. 15

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.10. Jehličnaté keře I

[základní druhy a jejich sloupovité, plazivé, poléhavé kultivary, vč. barevných a podobné kultivary od uvedených stromových druhů]

Tabulka č. 16

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.10. Jehličnaté keře II

[kuželovité, kulovité, kompaktní, převislé kultivary, vč. barevných od uvedených druhů]

Tabulka č. 17

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.11. Jehličnaté keře III

[zakrslé, kompaktní, převislé kultivary včetně barevných od uvedených druhů]

Tabulka č. 18

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.12. Vřesovištní dřeviny I

[pokryvné druhy včetně kultivarů]

Tabulka č. 19

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.13. Vřesovištní dřeviny II

[nízce rostoucí druhy opadavé i stálezelené, vč. kultivarů]

Tabulka č. 20

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.14. Vřesovištní dřeviny III

[vzrůstné druhy opadavých azalek i stálezelených rododendronů včetně kultivarů]

Tabulka č. 21

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.15. Pnoucí dřeviny I

[pnoucí a pokryvné druhy, vč. kultivarů]

Tabulka č. 22

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.16. Pnoucí dřeviny II

[pnoucí a pokryvné druhy, vč. kultivarů]

Tabulka č. 23

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.17. Pnoucí dřeviny III

[pnoucí a pokryvné druhy, vč. kultivarů]

Tabulka č. 24

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.18. Trvalky, léčivky, aromatické a kořeninové byliny, okrasné trávy I

[základní druhy a kultivary rodů]

Tabulka č. 25

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.19. Trvalky a okrasné trávy II

[základní druhy a kultivary]

Tabulka č. 26

⟪TABLE:tbl_001⟫

2.20. Trvalky, kapradiny, vodní rostliny a okrasné trávy III

[základní druhy a kultivary]

Tabulka č. 27

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. Úpravy základních cen okrasných rostlin přirážkami a srážkami:

a) Základní ceny v tabulkách č. 2 – 6 platí pro okrasné rostliny soliterní, optimálně vyvinuté, se vzhledem (habitem) odpovídajícím danému druhu či kultivaru, průběžně a odborným způsobem udržované, zdravé, bez zjevného mechanického, biotického či jiného poškození jejich nadzemních i podzemních částí. Platí pro průběžně a odborným způsobem udržované, zdravé, nepoškozené a nezaplevelené záhony trvalek a neprodukční trávníky.

b) Základní ceny okrasných rostlin, vč. trávníků a živých plotů, jejichž stav se při ocenění odlišuje od optimálního vzhledu, vývoje a zdravotního stavu, lze na základě konkrétního, věcného a průkazného zdůvodnění {např. uvedením rozměrů (výšky a průměru) kmene, výšky a šířky koruny, klasifikací zdravotního stavu, vitality a sadovnické hodnoty, popř. jejich doložením fotodokumentací} upravit přirážkami a srážkami:

c) přirážkou do 200 % u listnatých stromů v tabulce č. 1 položky č. 1-3, avšak výhradně u věkových kategorií 5-10 let a 11-20 let a za předpokladu, že jsou záměrně vysázeny do zpevněných ploch (např. na ulicích a náměstích, s podzemním kotvícím systémem, provzdušňovacím systémem, ochranou kořenové mísy mřížemi, ochranou kmene kovovým chráničem apod. a kmenu kovovými chráničkami) nebo v nádobách, na střechách a jiných konstrukcích,

d) přirážkou do 100 % u dvojřadých a víceřadých stříhaných živých plotů a stěn,

e) srážkou do 50 % u stromů (v tabulce č. 1 položky č. 1-6) v částečném zápoji, u stromů soliterních s částečným odvětvením, poškozením či jiným narušením koruny, s mechanickým poškozením kmene a kořenů, které lze úspěšně konzervovat, bez houbových a jiných chorob, částečně pěstebně zanedbaných,

f) srážkou do 98 % u stromů (v tabulce č. 1 položky č. 1-6) v plném zápoji s výrazně deformovaným habitem, u stromů soliterních s výrazně poškozenou korunou, kmenem a kořeny, které nelze konzervovat, prokazatelně napadených houbovou či jinou zhoubnou chorobou, pěstebně značně zanedbaných,

g) srážkou do 50 % u keřů (tabulka č. 3) a vřesovištních rostlin (tabulka č. 4) v zapojených, dobře udržovaných skupinových výsadbách a volně rostoucích živých plotech či mírně až středně poškozených soliterních keřů, dále růží, vřesovištních dřevin, stříhaných živých plotů, u slabě až středně zaplevelených trvalek a trávníků,

h) srážkou do 98 % u keřů v zapojených, neudržovaných výsadbách či silně poškozených solitérních keřů, dále růží, vřesovištních dřevin, pnoucích rostlin, u živých plotů neudržovaných či silně poškozených, řídkých nebo nezapojených, u neudržovaných, silně zaplevelených trvalkových záhonů a trávníků,

i) srážkou do 50 % u solitérních dřevin všech skupin vzniklých spontánně (náletem nebo opadem semen, z kořenových, pařezových výmladků apod.), avšak udržovaných, popř. s malými vzhledovými vadami a zdravotním poškozením, stanovištně perspektivních,

j) srážkou do 80 % u solitérních dřevin nebo dřevin (všechny skupiny) v zápoji vzniklých spontánně (náletem nebo opadem semen, z kořenových, pařezových výmladků, aj.), středně zdravotně a esteticky narušených, ale na svém stanovišti funkčně i biologicky perspektivních,

k) srážkou do 98 % u dřevin všech skupin vzniklých v plochách zeleně spontánně (nálet nebo opad semen, kořenové, pařezové výmladky, aj.), rostoucích solitérně i v zápoji, vzhledově a zdravotně silně narušené, pěstebně nedotčené a na svém stanovišti nefunkční a neperspektivní.

4. Koeficient stanoviště okrasných rostlin, resp. typu zeleně (K z ):

Tabulka č. 28

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. Postup ocenění okrasných rostlin:

5.1. Provedení místního šetření na pozemcích, které jsou předmětem ocenění za účelem botanické identifikace okrasných rostlin [z tabulek č. 7 až 27; pro nespecifický účel ocenění, kdy trvalý porost okrasných rostlin není hlavním předmětem ocenění nebo v případě, kdy to nepožaduje žádný z uživatelů ocenění, je dostačující určení rodu oceňované okrasné rostliny (tzn. z mezinárodního i českého názvu zpravidla první slovo zleva), ovšem s nejnižší možnou tabulkovou cenou pro daný rod], zjištění jejich aktuálního fyzického (vč. zdravotního) stavu ke dni ocenění pro věcný popis a zdůvodnění případné úpravy základních cen okrasných rostlin přirážkami a srážkami [odst. 4 písm. c) až k)], určení věkové kategorie oceňovaných okrasných rostlin pro stanovení příslušné základní ceny (z tabulek č. 2 až 6), popis stanoviště okrasných rostlin pro zdůvodnění zvolené hodnoty koeficientu typu zeleně (z tabulky č. 28), popř. pořízení průkazné důkazní fotodokumentace.

5.2. Základní cena pro příslušnou skupinu a věk okrasné rostliny se případně upraví věcně zdůvodněnými přirážkami a srážkami a vynásobí koeficienty K 5 z přílohy č. 13, K z z přílohy č. 34 (tabulky č. 28) a K p z přílohy č. 36.

5.3. Zjištěná cena okrasné rostliny po cenových úpravách podle odstavce 5.2 nesmí být nižší než 2 % z její základní ceny (v tabulkách č. 2 až 6).

5.4. Věk oceňovaných okrasných rostlin, jejichž trvalý porost byl založen záměrně, se počítá od roku následujícího po jejich výsadbě. Věk oceňovaných okrasných rostlin, jejichž trvalý porost vznikl přirozeným způsobem (tzv. náletem), se počítá od čtvrtého roku po jejich vzniku.

Příloha č. 35 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Koeficienty změn cen staveb – K i

podle kódů standardní klasifikace produkce (SKP - 6. až 9. místo)

⟪TABLE:tbl_001⟫

U pozemků oceňovaných podle § 28 odst. 2 až 5, 7, 9 a 10 a § 31 odst. 1 a 2 se použije koeficient K i té stavby, podle které byl u pozemku použit koeficient K p z přílohy č. 36.

Příloha č. 36 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.

Koeficienty prodejnosti - K p

Tabulky č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫ Hlavní město Praha⟪TABLE:tbl_002⟫ STŘEDOČESKÝ KRAJ⟪TABLE:tbl_003⟫ JIHOČESKÝ KRAJ⟪TABLE:tbl_004⟫ Plzeňský kraj⟪TABLE:tbl_005⟫ Karlovarský kraj⟪TABLE:tbl_006⟫ Ústecký kraj⟪TABLE:tbl_007⟫ ⟪TABLE:tbl_008⟫ Liberecký kraj⟪TABLE:tbl_009⟫ Královéhradecký kraj⟪TABLE:tbl_010⟫ Pardubický kraj⟪TABLE:tbl_011⟫ Kraj Vysočina⟪TABLE:tbl_012⟫ Jihomoravský kraj⟪TABLE:tbl_013⟫ Olomoucký kraj⟪TABLE:tbl_014⟫ Zlínský kraj⟪TABLE:tbl_015⟫ Moravskoslezský kraj⟪TABLE:tbl_016⟫ ⟪TABLE:tbl_017⟫

*) Koeficienty prodejnosti vyjadřují vztah cen nemovitostí sjednaných podle kupních smluv a jejich cen zjištěných podle vyhlášky, upravených na stejnou cenovou úroveň.

1. Koeficient ze sloupce 1 přísluší stavbám typu L, M, R z přílohy č. 2 a stavbám typu E, F, G, I z přílohy č. 3.

2. Koeficient ze sloupce 2 přísluší stavbám typu B, F, G, H z přílohy č. 2 a stavbám typu C, D z přílohy č. 3.

3. Koeficient ze sloupce 3 přísluší stavbě typu P z přílohy č. 2 a stavbě typu H z přílohy č. 3.

4. Koeficient ze sloupce 4 přísluší stavbám typu C, D, E z přílohy č. 2 a stavbám typu A, B z přílohy č. 3.

5. Koeficient ze sloupce 5 přísluší stavbám typu A, I z přílohy č. 2.

6. Koeficient ze sloupce 6 přísluší stavbám typu N, O, Z z přílohy č. 2 a stavbám K, L, M z přílohy č. 3

7. Koeficient ze sloupce 7 přísluší stavbám typu J, K z přílohy č. 2.

8. Koeficient ze sloupce 8 přísluší stavbě typu S z přílohy č. 2 a stavbě typu J z přílohy č. 3.

9. Koeficient ze sloupce 9 přísluší stavbám oceněným podle § 4.

10. Koeficient ze sloupce 10 přísluší stavbě oceněné podle § 8 a pozemku, na kterém je stavba oceněná podle § 25.

11. Koeficient ze sloupce 11 přísluší stavbě oceněné podle § 5 a bytu v rodinném domě, oceněném podle § 13.

12. Koeficient ze sloupce 12 přísluší stavbě oceněné podle § 6 a pozemku, na kterém je stavba oceněná podle § 26a.

13. Koeficient ze sloupce 13 přísluší k bytu ve vícebytovém domě typu J, K oceněnému podle § 13 a pozemku k bytu oceněnému podle § 26.

14. Koeficient prodejnosti pro pozemky oceněné podle § 29, 30 a stavby oceněné podle § 32 je roven 1,00.

15. Koeficient prodejnosti u trvalých porostů oceněných podle § 33 až 38 je roven 1,00.

16. Změní-li se počet obyvatel v obci tak, že pro ni v daném okresu není příslušná velikostní skupina, použije se koeficient prodejnosti pro daný druh nemovitosti té skupiny, která je počtem obyvatel nejbližší. Zařazení katastrálních území měst do oblastí v příloze č. 36 vyhlášky

a) Jednotlivé oblasti jsou seskupením katastrálních území bez ohledu na správní členění města.

b) Pro určení koeficientu prodejnosti (K p ) je rozhodující katastrální území, v němž se oceněná nemovitost nachází.

c) V případě odchylného uvedení názvu katastrálního území je rozhodující kód katastrálního území.

Zařazení katastrálních území měst do oblastí v příloze č. 36 vyhlášky

Tabulky č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) § 121 občanského zákoníku.

1a ) § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

1b ) § 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1c ) § 66 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

1d ) § 82 zákona č. 50/1976 Sb.

2 ) § 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

3 ) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb. a zákona č. 186/2004 Sb.

4 ) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

5 ) § 2 písm. g) a § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb.

6 ) § 88 odst. 5 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

6a ) § 129 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

6b ) § 128 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

6c ) § 128 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

7 ) § 119 občanského zákoníku.

8 ) § 6 odst. 5 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění zákona č. 13/2002 Sb. § 95 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

9 ) § 32 odst. 1 písm. a), b) a e) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

9a ) § 61 zákona č. 183/2006 Sb.

9b ) § 76 zákona č. 183/2006 Sb.

9c ) § 96 zákona č. 183/2006 Sb.

10 ) § 66 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

10a ) § 104 zákona č. 183/2006 Sb.

10b ) § 115 zákona č. 183/2006 Sb.

10c ) § 78 odst. 3 a § 116 zákona č. 183/2006 Sb.

10d ) § 117 zákona č. 183/2006 Sb.

11 ) § 90 zákona č. 50/1976 Sb.

11a ) § 128 zákona č. 183/2006 Sb.

12 ) § 44 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech. Čl. CXVII bod 1 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.

13 ) § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

13a ) § 79 zákona č. 183/2006 Sb.

14 ) Například vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění nařízení hl. m. Prahy č. 7/2001 a nařízení hl. m. Prahy č. 26/2001.

15 ) § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

15a ) § 80 zákona č. 183/2006 Sb.

16 ) § 31 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb.

17 ) Vyhláška č. 463/2002 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků.

18 ) § 10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.

18a ) § 43 a 61 zákona č. 183/2006 Sb.

19 ) Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.

20 ) § 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

21 ) § 16 odst. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin.

22 ) § 16 odst. 5 vyhlášky č. 82/1996 Sb.

23 ) § 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.

24 ) § 6 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 208/1997 Sb., zákona č. 17/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.

25 ) § 8 odstavec 3 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

* ) 9. místo se znakem 1 = budova 2 = hala