Vyhláška, o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška)

Označenie:: 3/2008
Stav:: Zrušený
Jazyk textu:: cs

VYHLÁŠKA

ze dne 3. ledna 2008,

o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška)

Ministerstvo financí podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“) stanoví:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru nejméně 400 m 3 , činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky, jako jsou zejména sloupy a pilíře, a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m 2 ,

b) vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství 1 ) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m 2 ; vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,

c) stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, kolaudační souhlas nebo započalo užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu 2 ), do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,

d) stavbou pro rodinnou rekreaci

1. rekreační chata s obestavěným prostorem nejvýše 360 m 3 a se zastavěnou plochou nejvýše 80 m 2 , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

2. zahrádkářská chata s obestavěným prostorem nejvýše 110 m 3 a zastavěnou plochou nejvýše 25 m 2 , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

3. rekreační domek v zastavěném území obce se zastavěnou plochou nejvýše 80 m 2 , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží,

4. rekreační chalupa, kterou je stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci,

e) funkčním celkem soubor nemovitostí tvořený nemovitou stavbou, pozemkem zastavěným touto stavbou a souvisejícím jedním nebo více společně užívanými pozemky, zpravidla pod společným oplocením, popřípadě vyplývá-li jejich funkční spojení z vydaného územního rozhodnutí 3 ), stavebního povolení 3 ) nebo kolaudačního rozhodnutí 3 ). Ve funkčním celku může být i více zastavěných pozemků,

f) pozemkem vodní plochy pozemek s vodním dílem 4 ), kromě pozemku rybníku a malé vodní nádrže, a dále pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku vodní plocha 5 ), na němž je koryto vodního toku, předtím neuvedená vodní nádrž a zamokřená plocha,

g) rybníkem uměle vytvořená vodní nádrž, určená především k chovu ryb, s přírodním dnem a technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny,

h) malou vodní nádrží uměle vytvořená nádrž s objemem do 2 milionů m 3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno a stoletým průtokem v profilu hráze do 60 m 3 /s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,

i) počtem obyvatel obce ke dni ocenění počet obyvatel podle stavu uveřejněného Českým statistickým úřadem v Malém lexikonu obcí České republiky, který je aktuální v období počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání. Za prvý měsíc se považuje měsíc následující po dni vydání. Při změně územní struktury ke dni ocenění se vychází z počtu obyvatel obce aktuálního ke dni ocenění,

j) lesním porostem stromy nebo stromy a keře lesních dřevin, které jsou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa,

k) nelesním porostem okrasné, ovocné i jiné stromy a keře, včetně lesních dřevin, které v zastavěném 29 ) a nezastavěném území plní také jiné funkce než porosty rostoucí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, zejména jako zeleň v zástavbě i ve volné krajině, doprovodná zeleň vodních toků včetně břehových porostů a doprovodná zeleň komunikací.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A BYTŮ

HLAVA I

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 3

Budova a hala

(1) Jako budova a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m 3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K 1 až K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC × K 1 × K 2 × K 3 × K 4 × K 5 × K i × K p ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

K2 = 0,92 + 6,60PZP,

kde

0,92 a 6,60 jsou konstanty,

⟪TABLE:tbl_001⟫

K3 = 2,10v + 0,30 pro budovy,

K3 = 2,80v + 0,30 pro haly, ne však méně než 0,60,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

2,10; 2,80; 0,30 a 0,60 jsou konstanty,

⟪TABLE:tbl_001⟫

K 4 = 1 + (0,54 x n),

kde

1 a 0,54 jsou konstanty,

⟪TABLE:tbl_001⟫

Dále platí, že

a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 15 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl dle bodu 8 písm. a) této přílohy. Zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 2 nebo č. 3, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis jednotlivých konstrukcí a vybavení s podstandardním, resp. nadstandardním provedením;

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 17.

§ 4

Inženýrská a speciální pozemní stavba

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže oceňované podle § 14 odst. 1, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky, kterou je m 3 , m 2 , m, kus nebo hektar, základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 14, K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

§ 5

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Cena rodinného domu 6 ), rekreační chalupy nebo rekreačního domku, jejichž obestavěný prostor je větší než 1 100 m 3 nebo které patří k původní zemědělské usedlosti anebo jejichž indexovaná průměrná cena není uvedena v příloze č. 20a v tabulce č. 1 a cena rozestavěného rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC × K 4 × K 5 × K i × K p ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

K 4 = 1 + (0,54 x n),

kde

1 a 0,54 jsou konstanty,

⟪TABLE:tbl_001⟫

Dále platí, že

a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 15 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl podle bodu 8 písm. b) této přílohy; zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů, přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 6, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.

(4) Navazující hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití samostatně, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K 1 až K 4 se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části. Obestavěný prostor hospodářské části se do obestavěného prostoru rodinného domu nezapočítává.

(5) Při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům, se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4.

§ 6

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejichž indexované průměrné ceny nejsou uvedeny v příloze č. 20, a cena rozestavěné rekreační chaty a zahrádkářské chaty se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC × K 4 × K 5 × K i × K p ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

K 4 = 1 + (0,54 x n),

kde

1 a 0,54 jsou konstanty,

⟪TABLE:tbl_001⟫

Dále platí, že

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 7, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 7

Vedlejší stavba

(1) Cena vedlejší stavby, kromě té, která tvoří příslušenství ke stavbě oceňované porovnávacím způsobem a je zahrnuta v její ceně, se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC × K 4 × K 5 × K i × K p ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

K 4 = 1 + (0,54 x n),

kde

1 a 0,54 jsou konstanty,

⟪TABLE:tbl_001⟫

Dále platí, že

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 8, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 8

Garáž

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, tvořící příslušenství 1 ) jiné stavby neoceňované porovnávacím způsobem, nebo rozestavěné garáže, se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC × K 4 × K 5 × K i × K p ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

K 4 = 1 + (0,54 x n),

kde

1 a 0,54 jsou konstanty,

⟪TABLE:tbl_001⟫

Dále platí, že

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 9, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m 2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

§ 9

Studna

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K 5 z přílohy č. 14, K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s vnitřním průměrem do 150 mm.

(3) Vrtaná studna s vnitřním průměrem nad 500 mm se ocení jako studna kopaná.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 10

Venkovní úprava

(1) Cena venkovní úpravy, kromě té, která tvoří příslušenství ke stavbě oceňované porovnávacím způsobem a je zahrnuta v její ceně, se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 14, K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 14, K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

(2) Cena venkovních úprav uvedených v příloze č. 11 na pozemcích ve funkčním celku se stavbou oceňovanou podle § 3 typu J, K přílohy č. 2 nebo podle § 5, jsou-li s těmito stavbami společně užívány nebo tvoří-li jejich příslušenství, se zjistí podle odstavce 1 nebo, s výjimkou položek č. 2.5, 2.7, 15, 19, 21, 23 přílohy č. 11, zjednodušeným způsobem ve výši 2,0 až 3,5 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 3 typu J, K přílohy č. 2 nebo ve výši 3,5 až 5,0 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 5, popřípadě ze součtu zjištěných cen těchto staveb a zjištěných cen staveb oceňovaných podle § 7 a 8, pokud jsou tyto stavby jejich příslušenstvím.

(3) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem K p z přílohy č. 39.

§ 11

Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K 5 z přílohy č. 14, K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

§ 12

Kulturní památka

Cena stavby, která je kulturní památkou 7 ), se zjistí podle § 3 až 11, § 14 a 17.

§ 13

Byt a nebytový prostor

(1) Cena bytu ve stavbách neuvedených v příloze č. 2 pod typem J, K, nebo rozestavěného bytu a cena nebytového prostoru, které jsou ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů 8 ), jeho vybavení a příslušenství 1 ), včetně podílu na společných částech domu 9 ) a jejich vybavení, které jsou stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

a) u rodinného domu vynásobením počtu m 2 podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m 2 stanovenou podle přílohy č. 6, upravenou podle odstavce 2,

b) v ostatních případech vynásobením počtu m 2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m 2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2, 3 a 6 se násobí koeficienty K 1 , K 4 , K 5 , K i a K p podle vzorce

ZCU = ZC × K 1 × K 4 × K 5 × K i × K p ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

U bytu nebo nebytového prostoru v rodinném domě se použije koeficient K 1 = 1,000,

⟪TABLE:tbl_001⟫

K 4 = 1 + (0,54 x n),

kde

1 a 0,54 jsou konstanty,

⟪TABLE:tbl_001⟫

Dále platí, že

a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 15 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl podle bodu 8 písm. c) této přílohy; zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů, přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle příloh č. 2, 3 a 6, odečte se její objemový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový objemový podíl postupem podle bodu a),

c) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 15, vynásobí se její objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

§ 14

Rybník, malá vodní nádrž a ostatní vodní dílo

(1) Cena stavby rybníku 10 ) a malé vodní nádrže se zjistí podle výše nákladů, které by bylo třeba vynaložit na jejich pořízení v místě staveb a ke dni jejich ocenění. Tyto náklady se vynásobí koeficienty KR 1 až KR 8 , K i a K p podle vzorců uvedených pod písmeny a) a b). Způsob výpočtu ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů KR 1 až KR 8 jsou uvedeny v příloze č. 13, koeficient K i v příloze č. 38 a koeficient K p v příloze č. 39:

a) pro rybník s intenzivním chovem ryb a vodní drůbeže (dále jen „chovný rybník“)

CS ChR = CS × KR 1 × KR 2 × KR 3 × KR 4 × KR 5 × KR 6 × KR 7 × KR 8 × K i × K p ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) pro ostatní rybníky a malou vodní nádrž

CS OR = CS × KR 1 × KR 2 × K i × K p ,

CS MVN = CS × KR 1 × KR 2 × K i × K p ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Cena stavby vodního díla 4 ) neuvedeného v odstavci 1 se zjistí podle § 4.

§ 15

Rozestavěná stavba

(1) Cena rozestavěné stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 15. Pro stavby neuvedené v příloze č. 15 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

(2) Byt nebo nebytový prostor, popřípadě jejich části, které vzniknou nebo se mění jejich velikost na úkor společných částí domu na základě smlouvy o výstavbě 10a ), se z hlediska oceňování posuzují jako rozestavěné. Jejich cena se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě jejich skutečného stavu se zohledněním stavu v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem. Není-li projektová dokumentace k dispozici, vychází se z předpokládaného stavu po jejich dokončení. Cena se sníží o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí s přihlédnutím ke stupni rozestavěnosti.

§ 16

Stavba určená k odstranění

(1) Cena stavby, o jejímž odstranění rozhodl soud nebo u které bylo stavebním úřadem nařízeno odstranění 11 ), případně povoleno odstranění 12 ) z důvodu špatného technického stavu, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2) Cena stavby, k jejímuž odstranění se nevyžaduje povolení stavebního úřadu 13 ), se zjistí podle odstavce 1 v případě, že jde o stavbu, která je určena k odstranění z důvodu špatného technického stavu.

(3) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 17

Jiná stavba

Nestanoví-li se v této vyhlášce jinak, cena stavby se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem K p . Použije-li se ke zjištění ceny cena srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto stanovená cena příslušnými koeficienty K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39 podle skutečného účelu užití oceňované stavby.

§ 18

Stavba bez základů

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem 14 ), se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena u staveb oceňovaných podle § 3, 5 až 8 nebo § 17 se násobí koeficientem 0,90. Tento koeficient se nepoužije v případě, že chybějící konstrukce základů byla uplatněna při výpočtu koeficientu vybavení stavby K 4 .

§ 19

Stavba z více konstrukčních systémů

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, zohlední se odlišnost druhu konstrukce v samostatném ocenění odlišných částí stavby podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§ 20

Stavba s víceúčelovým užitím

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se celá stavba podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Nelze-li účel užití jednoznačně určit, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu základní cenou za měrnou jednotku uvedenou ve vyhlášce podle tohoto účelu užití. Tato základní cena se upraví příslušnými koeficienty, přičemž K i je vázán na použitou základní cenu. Při rozdílných K p se použije pro úpravu výsledné ceny K p nejnižší. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou uvedenou v této vyhlášce pro daný účel užívání.

§ 21

Opotřebení stavby

(1) Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 15. K této ceně se připočte cena technologického zařízení určujícího účel užití stavby, zjištěná podle výše nákladů na jeho pořízení, snížená o opotřebení a upravená koeficientem prodejnosti K p stavby.

(2) U rozestavěné stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby uvedené v § 17 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 15 se sníží o 20 až 40 %. Lze tak postupovat i v případě dočasné stavby, pokud je její dočasnost průkazně doložena.

(4) V případě výskytu radonu 15 ) ve stavbě se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle odstavců 1 až 3 o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné prokázat.

HLAVA II

OCEŇOVÁNÍ STAVEB KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU

§ 22

(1) Je-li pronajata celá stavba, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem, jejíž cena se zjistí nákladovým způsobem podle § 3, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(2) Je-li stavba, popřípadě její převažující část, stavbou typu F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 2 nebo typu C, I, J podle přílohy č. 3 a je částečně pronajata, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem v souladu se svým účelem užití, ocení se taková stavba kombinací nákladového a výnosového způsobu. Není-li stavba vyjmenovaných typů pronajata a její stavebně technický stav pronajmutí umožňuje, ocení se i taková stavba kombinací nákladového a výnosového způsobu. Nájemné za nepronajaté plochy se dopočte ve výši obvyklého nájemného podle § 2 odst. 1 zákona. Nelze-li pro účel užití stavby obvyklé nájemné v místě objektivně zjistit, ocení se tato stavba nákladovým způsobem podle hlavy I.

(3) Zahrnuje-li nájemní smlouva více staveb, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, bez rozlišení nájemného, oceňují se jednotlivé stavby, jako by nebyly pronajaty nákladovým způsobem nebo podle odstavce 2, jsou-li stavbou vyjmenovaného typu. Nájemné se v těchto případech zjistí ve výši obvyklého nájemného.

(4) Je-li nájemní smlouvou spolu se stavbou oceňovanou podle odstavců 1, 2 a 3 pronajato i její příslušenství bez rozlišení nájemného, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu. Slouží-li příslušenství nejen stavbám oceňovaným podle odstavců 1, 2 a 3, ale i stavbám oceňovaným pouze nákladovým způsobem, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu pouze tehdy, převažuje-li jeho užití pro stavbu oceňovanou tímto způsobem, není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak.

(5) Stavby pro energetiku, jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice, se pro účely ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu posuzují vždy tak, jakoby šlo o stavby oceňované podle § 3 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

(6) Pokud stavby, které jsou kulturní památkou, splňují podmínky podle odstavce 1 nebo 2 nebo 3, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(7) Cena stavby podle odstavců 1 až 3 se zjistí z ceny stavby zjištěné nákladovým způsobem bez koeficientu prodejnosti K p a ceny stavby zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 17 v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti.

§ 23

(1) Cena nemovitostí uvedených v § 22 zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce

CV = Np x 100,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫ míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 16; u staveb s víceúčelovým užitím se použije míra kapitalizace podle převažujícího účelu užití; jsou-li podíly účelu užití shodné a míra kapitalizace rozdílná, použije se vyšší míra kapitalizace.

(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného. Nejsou-li doklady o placení nájemného k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se nájemné ve výši obvyklé ceny podle § 2 odst. 1 zákona. Výše obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněna. Roční nájemné je souhrn nájemného za podlahové plochy stavby, které je možno pronajmout a které se zjistí z celkové podlahové plochy stavby jako součet zjištěných výměr podlahových ploch jednotlivých podlaží v členění podle účelu užití s uvedením nájemného, přičemž se do ní nezapočítávají podlahové plochy společných prostor staveb, jako jsou chodby, schodiště, případně půdy, sklepy, prádelny, sušárny, kotelny apod., pokud nejsou uvedeny v nájemní smlouvě. Celková podlahová plocha se sníží o podlahovou plochu nepronajatých prostor, jejichž stavebně technický stav havárie neumožňuje užívání nebo jejich stavebně technické provedení je speciální a v místě není předpoklad jejich pronajmutí, pouze na základě průkazného zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis těchto prostor.

(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(4) Roční nájemné zjištěné za celou stavbu podle odstavců 2 a 3 se sníží o 40 % a o nájemné z pozemku, je-li jiného vlastníka. Pokud nájemné z pozemku nebylo sjednáno nebo jsou-li stavba i pozemek ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby, sníží se o 5 % z ceny pozemku, zjištěné podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle § 28 a § 28a. Při výpočtu se vychází pouze ze skutečně zastavěných ploch stavbami oceňovanými podle § 22 odst. 1 až 3. Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 50 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

(5) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí, popřípadě trvalé porosty podle části páté.

HLAVA III

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A BYTŮ POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

§ 24

Garáž

(1) Cena dokončené samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, která netvoří příslušenství jiných staveb, kromě staveb oceňovaných podle § 26 a 26a, se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, indexovanou průměrnou cenou uvedenou v příloze č. 18 v tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2. V této ceně je zahrnuto standardní vybavení garáže uvedené v příloze č. 9.

(2) Cena upravená se zjistí podle vzorce:

CU=IPC×I,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

I=IT×IP×IV,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IT=1+∑i=13Ti ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IP=1+∑i=15Pi,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IV=1+∑i=15Vi×V6,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v příslušných tabulkách uvedených příloh.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Indexy se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(3) Cena garáže zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje popřípadě i cenu jejího příslušenství, jako venkovní úpravy, uvedené v příloze č. 11, kromě položky 2.7.

(4) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m 2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

(5) Pozemky a popřípadě trvalé porosty se ocení samostatně podle části třetí, případně páté.

§ 25

Byt ve vícebytovém domě

(1) Cena dokončeného bytu ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů 8 ) v budově typu J a K z přílohy č. 2, včetně jeho příslušenství 1 ), které je stavebně součástí stavby, a podílu na společných částech domu 9 ), se zjistí vynásobením počtu m 2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, indexovanou průměrnou cenou uvedenou v příloze č. 19 tabulce č. 1 upravenou podle odstavce 2. V této ceně bytu je zahrnuto standardní vybavení budovy, ve které se byt nachází, uvedené v příloze č. 2.

(2) Cena upravená se zjistí podle vzorce:

CU=IPC×I,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

I=IT×IP×IV,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IT=1+∑i=13Ti,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IP=1+∑i=1nPi,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IV=1+∑i=19Vi×V10,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v příslušných tabulkách uvedených příloh.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Index cenového porovnání se pro další výpočet zaokrouhlí na tři desetinná místa.

(3) Cena bytu zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i příslušný podíl na ceně příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání.

(4) Spoluvlastnický podíl na pozemku či na pozemcích a popřípadě na trvalých porostech se ocení samostatně podle části třetí a páté.

§ 26

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena dokončené rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty, se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, indexovanou průměrnou cenou uvedenou v příloze č. 20 v tabulce č. 1 upravenou podle odstavce 2. V této ceně je zahrnuto standardní vybavení rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty uvedené v příloze č. 7.

(2) Cena upravená se zjistí podle vzorce:

CU=IPC×I,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

I=IT×IP×IV,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IT=1+∑i=13Ti ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IP=1+∑i=111Pi ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IV=1+∑i=19Vi×V10,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v příslušných tabulkách uvedených příloh.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Indexy se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(3) Není-li indexovaná průměrná cena rekreační a zahrádkářské chaty uvedena v příloze č. 20 tabulce č. 1, zjistí se jejich cena podle § 6.

(4) Cena rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i cenu venkovních úprav tvořících její příslušenství, uvedených v příloze č. 11, kromě položek č. 15, 19, 21, 23 a 34, a popřípadě cenu vedlejších staveb, tvořících její příslušenství 1 ), pokud součet výměr jejich zastavěných ploch není větší než 25 m 2 .

(5) Je-li součet výměr zastavěných ploch všech vedlejších staveb tvořících příslušenství k rekreační chatě nebo zahrádkářské chatě větší než 25 m 2 , ocení se tyto stavby samostatně podle části druhé.

(6) Pozemky a popřípadě trvalé porosty se ocení samostatně podle části třetí a páté.

§ 26a

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Cena dokončeného rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku, s výjimkou těch, které patří k původní zemědělské usedlosti, o obestavěném prostoru do 1 100 m 3 , se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, indexovanou průměrnou cenou uvedenou v příloze č. 20a a upravenou podle odstavce 2. V této ceně je zahrnuto standardní vybavení rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku uvedené v příloze č. 6.

(2) Cena upravená se zjistí podle vzorce:

CU=IPC×I,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

I=IT×IP×IV,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IT=1+∑i=13Ti ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IP=1+∑i=1nPi ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IV=1+∑i=112Vi×V13,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulkách příslušných příloh.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Indexy se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(3) Není-li indexovaná průměrná cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedena v příloze č. 20a tabulce č. 1 nebo je-li na pozemcích ve funkčním celku s nimi stavba určená nebo užívaná pro podnikání, zjistí se jejich cena podle § 5.

(4) Cena rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku, zjištěná porovnávacím způsobem, zahrnuje i cenu venkovních úprav, tvořících jeho příslušenství, uvedených v příloze č. 11, kromě položek č. 15, 19, 21, 23 a 34, a popřípadě cenu vedlejších staveb, tvořících jeho příslušenství, pokud součet výměr jejich zastavěných ploch není větší než 25 m 2 .

(5) Je-li součet výměr zastavěných ploch všech vedlejších staveb tvořících příslušenství k rodinnému domu, rekreační chalupě nebo rekreačnímu domku větší než 25 m 2 , ocení se tyto stavby samostatně podle části druhé.

(6) Pozemky a popřípadě trvalé porosty se ocení samostatně podle části třetí a páté.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 27

Cenová mapa stavebních pozemků

(1) Cenová mapa stavebních pozemků obce obsahuje textovou a grafickou část.

(2) Textová část ve formátu A4 obsahuje

a) věcnou analýzu základny místního trhu s nemovitostmi a komentář k možnostem jeho dalšího rozvoje, zejména ve vztahu k velikosti a charakteru obce, vnitřním i vnějším faktorům a místním zvláštnostem, které ovlivňují jeho kvalitu,

b) popis předlohy použitého mapového podkladu a jeho kvality z hlediska souladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu,

c) komentář ke zdrojům cen, použitým pro vypracování grafické části, a výsledky jejich rozboru,

d) popis postupu zpracování a předpoklad další doby účinnosti.

(3) Grafická část složená do formátu A4 obsahuje

a) mapu se zobrazením stavebních pozemků na území obce v měřítku 1 : 5000 nebo větším,

b) popisné údaje, kterými jsou zejména názvy obcí, názvy katastrálních území, místních částí obce, náměstí a ulic, popřípadě parcelní čísla pozemků,

c) ceny jednotlivých stavebních pozemků, popřípadě ceny vymezených skupin parcel se shodným účelem užití a stejnou stavební vybaveností.

(4) Případný nesoulad v členění oceňovaného pozemku podle § 9 zákona a podle cenové mapy, stavebních pozemků obce s jeho skutečným stavem se kromě věcného zdůvodnění prokazuje aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, snímkem z katastrální mapy, popřípadě geometrickým plánem, došlo-li u oceňovaného pozemku ke změně hranice nebo její části, vyjádřením místně příslušného stavebního úřadu, potvrzujícího, že k oceňovanému pozemku nebyl vydán regulační plán 16 ), územní rozhodnutí 17 ) ani územní souhlas 18 ), nebylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu 19 ), nebyla uzavřena veřejnoprávní smlouva 20 ), nebyl stavebnímu úřadu ohlášen záměr odstranění stavby 12 ) ani nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby 11 ), a potvrzením útvaru obce, který cenovou mapu stavebních pozemků obce zpřístupňuje veřejnosti.

(5) Pozemek, který v cenové mapě není ve skupině parcel s vyznačenou cenou, jakož i pozemek, jehož části jsou ve skupinách parcel neoceněných nebo s rozdílnými cenami, se ocení podle příslušného odstavce § 28 a § 28a nebo podle § 32 odst. 2.

(6) Nejsou-li v cenové mapě oceněny všechny pozemky tvořící funkční celek včetně jednotného funkčního celku stejnou cenou, ocení se podle příslušného odstavce § 28 a § 28a nebo podle § 32 odst. 2, s výjimkou cenových map v měřítku větším než 1 : 1000 včetně, se samostatným, odděleným oceněním pozemků zastavěných ploch a pozemků s nimi funkčně spojených.

(7) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě stavebních pozemků, zjistí se cena stavebního pozemku podle § 28 a § 28a.

(8) Pokud od účinnosti vydání nebo poslední aktualizace cenové mapy stavebních pozemků obce obecně závaznou vyhláškou obce uplynulo více než 2 roky, nelze ji pro zjištění cen pozemků použít a cena pozemků se zjistí podle následujících ustanovení této vyhlášky.

§ 28

Stavební pozemek neuvedený v cenové mapě stavebních pozemků

(1) Základní cena za m 2 stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného činí:

a) 2 250 Kč v hlavním městě Praze,

b) v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým z katastrálních území hlavního města Prahy, částku vypočtenou podle vzorce

ZC = C p × 5,00,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

C p = 35 + (a – 1000) × 0,007414,

v němž

⟪TABLE:tbl_001⟫

c) 1 100 Kč v Brně, Ostravě,

d) v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým katastrálním územím města uvedeného pod písmenem c), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = C p × 3,50,

s tím, že v Bohumíně je základní cena 400 Kč a v Hlučíně 300 Kč,

e) 800 Kč v Českých Budějovicích, Františkových Lázních, Hradci Králové, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mariánských Lázních, Olomouci, Opavě, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem a Zlíně,

f) v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým katastrálním územím města uvedeného pod písmenem e), kromě Jablonce nad Nisou a Chebu, částku vypočtenou podle vzorce

ZC = C p × 3,00,

s tím, že v Otrokovicích je základní cena 400 Kč a v Přelouči 200 Kč,

g) 500 Kč v Českém Krumlově, Děčíně, Frýdku-Místku, Havířově, Chomutově, Jáchymově, Karviné, Kladně, Luhačovicích, Mladé Boleslavi, Mostě, Poděbradech, Přerově a Teplicích,

h) v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým katastrálním územím města uvedeného pod písmenem g), kromě Nymburku, částku vypočtenou podle vzorce

ZC = C p × 2,50,

s tím, že v Orlové je základní cena 400 Kč, v Litvínově 300 Kč, v Jirkově 250 Kč, v Bílině a Krupce 200 Kč,

i) 400 Kč ve městech Benešov, Beroun, Blansko, Bruntál, Břeclav, Česká Lípa, Domažlice, Havlíčkův Brod, Hodonín, Cheb, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jeseník, Jičín, Jindřichův Hradec, Klatovy, Kolín, Kroměříž, Kutná Hora, Litoměřice, Louny, Mělník, Náchod, Nový Jičín, Nymburk, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Prostějov, Příbram, Rakovník, Rokycany, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Sokolov, Strakonice, Svitavy, Šumperk, Tábor, Tachov, Trutnov, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí, Vsetín, Vyškov, Znojmo a Žďár nad Sázavou,

j) v obcích, jejichž některé katastrální území sousedí s některým katastrálním územím města uvedeného pod písmenem i), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = C p × 2,00,

s tím, že v České Třebové je základní cena 250 Kč a v Novém Boru 200 Kč,

k) v ostatních obcích neuvedených pod písmeny a) až j), kromě Litomyšle, částku vypočtenou podle vzorce

ZC = C p × 1,00,

s tím, že v Litomyšli je základní cena 200 Kč,

l) u obce, která má více katastrálních území a její některá katastrální území jsou odloučena tak, že nesousedí s ostatními katastrálními územími téže obce, se u územně odloučených katastrálních území upraví základní cena podle písmen a) až k) koeficientem 0,65.

(2) Cena uvedená v odstavci 1 se upraví se zdůvodněním přirážkami a srážkami podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

(3) Cenou v Kč/m 2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění regulačním plánem 16 ), rozhodnutím o umístění stavby 22 ), územním souhlasem 18 ), ohlášením stavebnímu úřadu 19 ) a veřejnoprávní smlouvou 20 ), kromě pozemků uvedených v odstavci 6, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), se zdůvodněním upravená podle přílohy č. 21 a vynásobená koeficienty K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39. Přitom platí, že

a) je-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona jednoznačně zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena zbývající části pozemku koeficientem 0,40; totéž platí, je-li zvláštním právním předpisem 23 ) stanovená nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,

b) není-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena pro celý pozemek koeficientem 0,80.

(4) Cenou v Kč/m 2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o změně využití území 24 ) pro skládky, skladové, odstavné a manipulační plochy, přírodní sportoviště a rekreační plochu nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 7, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobená koeficientem 0,50. Tato cena se upraví se zdůvodněním podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

(5) Cenou v Kč/m 2 pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle odstavce 2, je cena stanovená podle odstavce 2 vynásobená koeficientem 0,40.

(6) Cenou v Kč/m 2 pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku dráha, dálnice, silnice a ostatní komunikace 24a ), včetně jejich součástí 24b ) a veřejné prostranství 25 ), které není součástí komunikace (dále jen „komunikace“), jakož i pozemku, k uvedeným účelům již užívaného nebo teprve určeného rozhodnutím o umístění stavby 22 ) nebo regulačním plánem 16 ), je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), upravená dále uvedeným způsobem. Přitom platí, že

a) slouží-li oceňovaný pozemek veřejně provozované komunikaci 24a ) nebo je-li ke stejnému účelu určen podle stavebního zákona, upraví se jeho základní cena z odstavce 1 písm. a) až l) zdůvodněnými srážkami podle tabulky č. 3 přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty K i z přílohy č. 38 a K P z přílohy č. 39. Výslednou zjištěnou cenou pozemku komunikace se zpevněným, neprašným povrchem je nejméně cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), upravená koeficientem 0,60 a nejvýše trojnásobek takto upravené ceny,

b) je-li oceňovaný pozemek komunikace veřejnosti nepřístupný nebo přístupný omezeně, popřípadě je v uzavřeném areálu nebo je-li v souboru nemovitostí s komerční využitelností, zejména jde-li o parkoviště užívané s prodejnou, obchodním domem, hotelem, restaurací a jim obdobným zařízením s obchodními, stravovacími a ubytovacími službami, domem služeb a jinými objekty k poskytování úplatných služeb, včetně služeb motoristům, s administrativními objekty, včetně parkovacích a obslužných ploch, jeho cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) se upraví zdůvodněnými srážkami a přirážkami podle tabulky č. 1 v příloze č. 21 a vynásobí se koeficienty K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

(7) Cenou v Kč/m 2 pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území, týkající se těžebních a jim obdobných činností nebo s nimi souvisejícími pracemi na zemském povrchu, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), vynásobená koeficientem 0,50 v městech s počtem nad 250 tis. obyvatel, koeficientem 0,75 v městem s počtem od 5 do 250 tis. obyvatel a koeficientem 1,15 v ostatních městech a obcích. Takto upravená cena se dále vynásobí koeficienty K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

(8) Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedená v odstavcích 1 až 7 a v § 28a. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích tohoto ustanovení, platí pro způsob ocenění toto pořadí použití odstavců: 2, 3, 6, 4, 7 a 5.

(9) Cena zjištěná podle odstavců 1 až 8 činí nejméně 20 Kč/m 2 .

§ 28a

Společná ustanovení pro stavební pozemek neuvedený v cenové mapě stavebních pozemků

(1) Pozemky oceňované podle § 28 odst. 6 a podle § 31 a § 32 odst. 3 a 4 netvoří jednotný funkční celek.

(2) Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle § 28 odst. 2.

(3) Je-li na jeden nebo více pozemků ve funkčním celku vydán regulační plán 16 ), územní rozhodnutí 22 ) nebo uzavřena veřejnoprávní smlouva 20 ), ocení se podle skutečného účelu užití.

§ 29

Zemědělský pozemek

(1) Základní cena pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho nezemědělské využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 22.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví se zdůvodněním přirážkami a srážkami podle přílohy č. 23 a vynásobí se koeficientem K p z přílohy č. 39.

(3) Je-li potvrzeno Pozemkovým úřadem, že zemědělsky obhospodařovaný pozemek nebyl bonitován, ocení se průměrnou základní cenou v Kč/m 2 zemědělských pozemků v daném katastrálním území, uvedenou ve zvláštním právním předpisu 26 ). Tato cena se upraví se zdůvodněním podle přílohy č. 23 a vynásobí se koeficientem K p z přílohy č. 39.

(4) Není-li pozemek uvedený v odstavci 1 více než 6 let obhospodařován a jsou na něm trvalé porosty oceňované podle § 38 v nezastavěném území 31 ) starší než 5 let, ocení se tento pozemek podle § 32 odst. 4 a vynásobí se koeficientem 0,65.

(5) Cena zjištěná podle odstavců 2 až 4 činí nejméně 1 Kč/m 2 .

§ 30

Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem

(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“), není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho jiné využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny v Kč/m 2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 24.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví se zdůvodněním srážkami podle přílohy č. 25 a vynásobí se koeficientem K p z přílohy č. 39.

(3) Cena zjištěná podle odstavce 2 činí nejméně 1 Kč/m 2 .

§ 31

Pozemek vodní plochy

(1) Cena pozemku zastavěného hrází, jezem a dalšími stavebními součástmi vodních děl, oceňovaných podle § 4, kromě rybníků a malých vodních nádrží, se zjistí podle § 28 odst. 1, upraví se zdůvodněnými přirážkami a srážkami podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

(2) Cena nezastavěného pozemku, určeného k zastavění vodním dílem podle regulačního plánu 16 ), rozhodnutí o umístění stavby 22 ), územním souhlasem 18 ), ohlášením stavebnímu úřadu 19 ) nebo veřejnoprávní smlouvou 20 ), kromě rybníků a malé vodní nádrže, se zjistí podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), upraví se zdůvodněnými přirážkami a srážkami podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty K i z přílohy č. 38 a K p z přílohy č. 39.

Přitom platí, že

a) je-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona jednoznačně zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena zbývající části pozemku koeficientem 0,20; totéž platí, je-li zvláštním právním předpisem stanovená nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,

b) není-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena pro celý pozemek koeficientem 0,60.

(3) Cena pozemku nezastavěné plochy funkčně související se stavbou vodního díla, kromě rybníku a malé vodní nádrže, se zjistí podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), upraví se zdůvodněnými přirážkami a srážkami podle přílohy č. 21 a vynásobí se koeficientem K i z přílohy č. 38, koeficientem K p z přílohy č. 39 a koeficientem 0,20.

(4) Cena pozemku rybníku nebo malé vodní nádrže, včetně jejich částí pod hrází a s jejich dalšími stavebními součástmi, jakož i pozemku, který je určen regulačním plánem, 16 ) rozhodnutím o umístění stavby, 22 ) územním souhlasem, 18 ) ohlášením stavebnímu úřadu 19 ) nebo veřejnoprávní smlouvou 20 ) ke stavbě rybníku a malé vodní nádrže, se zjistí jako součin jeho výměry evidované v katastru nemovitostí v m 2 , ceny uvedené v § 28 odst. 1 písm. a) až l), koeficientu K i z přílohy č. 38, koeficientu K p z přílohy č. 39 a

a) koeficientu 0,06 u pozemku v zastavěném území, nebo

b) koeficientu 0,05 v nezastavěném území.

(5) Cena pozemku nebo jeho části umělé vodní nádrže a koryta vodního toku, které nejsou stavbou, jakož i cena přírodní vodní nádrže a přírodního vodního toku se zjistí jako součin jejich výměry v m 2 , ceny uvedené v § 28 odst. 1 písm. a) až l), koeficientu 0,07 a koeficientu K p z přílohy č. 39.

(6) Zjištěná cena pozemků vodních ploch podle odstavce 1 je nejméně 20 Kč/m 2 a podle odstavců 2 až 5 je nejméně 10 Kč/m 2 .

(7) Cena pozemku zamokřené plochy 27 ) močálu, mokřadu a bažiny se zjistí jako součin jeho výměry v m 2 , koeficientu 0,25 a průměrné základní ceny zemědělských pozemků v daném katastrálním území 26 ), upravené podle položky č. 1 přílohy č. 23 a koeficientu K p z přílohy č. 39. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak činí nejméně 1 Kč/m 2 .

§ 32

Jiné pozemky

(1) Pozemky a jejich části, které podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona prokazatelně nejsou pozemky stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu 28 ), 3 ) nebo platného regulačního plánu 3 ) jako pozemky určené k zastavění nebo pozemky, na nichž je přípustná stavba, se ocení cenou podle § 28 odst. 2 nebo 6 a vynásobí se koeficientem 0,30. Tato cena činí nejméně 20 Kč/m 2 .

(2) Cenou v Kč/m 2 pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle § 28 odst. 2, je cena zjištěná podle § 28 odst. 2 vynásobená koeficientem 0,40. Tato cena činí nejméně 20 Kč/m 2 .

(3) Cena pozemku prokazatelně hospodářsky nevyužitelného se zjistí jako součin jeho výměry v m 2 , průměrné základní ceny zemědělských pozemků v daném katastrálním území 26 ), upravené podle položky č. 1 přílohy č. 23, koeficientu K p z přílohy č. 39 a koeficientu 0,25. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak činí nejméně 1 Kč/m 2 .

(4) Cena pozemku neuvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 a pozemku, který prokazatelně není stavebním, zemědělským, lesním ani pozemkem vodní plochy, se zjistí jako součin ceny uvedené v § 28 odst. 1 písm. a) až l), jeho výměry v m 2 , koeficientu K p z přílohy č. 39 a

koeficientu 0,06, jde-li o pozemek v nezastavěném území 31 ).

(5) Na základě věcného zdůvodnění lze ceny podle odstavce 4 snížit až o 50 %, avšak cena zjištěná podle odstavců 4 a 5 činí nejméně 10 Kč/m 2 .

ČÁST PÁTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

§ 35

Lesní porost na lesním pozemku

(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 26 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2) Základní cena v Kč/m 2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

Ha=Au-c×fa+c×Ba,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy 32 ) a ověří se, popřípadě upraví, podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27.

(4) Cena mýtní výtěže A u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 28; pro obmýtí neuvedené v příloze č. 28, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 26, se cena mýtní výtěže A u zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 28, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 28, ve které je stanoveno nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6) Náklady na m 2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 29. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury lesního porostu 33 ) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, například náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor f a pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 30.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 30, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 26, se základní cena za m 2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce

Ha=Au-c×fa×1fuv+c×Ba,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 30, má věkový hodnotový faktor f a hodnotu jedna a základní cena za m 2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

H a = A u × B a ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(10) Je-li skutečný věk dřeviny vyšší než obmýtí stanovené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově a skutečný věk dřeviny se přitom nachází v rozpětí cen mýtní výtěže A a přiřazené skupinám dřevin v příloze č. 28, má věkový hodnotový faktor f a hodnotu jedna a základní cena za m 2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

H a = A a × B a ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 36

(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Obmýtí se převezme z oblastního plánu rozvoje lesů pro příslušný hospodářský soubor.

(2) Je-li cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 29.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 29 upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců 34 ), nejvýše 1,3násobku minimálního počtu jedinců.

(4) Při ocenění vlastnického podílu singulárních lesů lze využít postup ocenění podle § 40 a průměrného zakmenění a plochy po věkových třídách v členění na jednotlivé skupiny dřevin, průměrné bonity dřevin, popřípadě i průměrného procenta srážek, stanoveného pro jednotlivé věkové třídy v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově.

(5) Při oceňování víceetážových porostů nebo porostů s přirozenou obnovou nesmí součet ploch jednotlivých etáží překročit skutečnou výměru lesních pozemků v dané porostní skupině.

§ 37

Cenová přirážka, srážky a koeficienty

(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 35 a 36 se upraví přirážkami a srážkami podle tabulek č. 1 až 3 přílohy č. 31 se zdůvodněním a koeficientem K p z přílohy č. 39.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem K v vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,005/rok (dále jen „věkový koeficient lesního porostu“ K v = 1 – (u – a) × 0,005).

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit až o 75 %.

§ 38

Lesní porost na nelesním pozemku

Má-li trvalý porost na nelesním pozemku prokazatelně charakter lesního porostu, lze jeho cenu zjistit podle § 35 až 37.

§ 39

Nelesní porost

(1) Nelesní porost na nelesním pozemku s výměrou pozemku větší než 1 000 m 2 , s výjimkou ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin, nebo s počtem stromů větším než 50 ks, lze ocenit postupem podle přílohy č. 32.

(2) Cena nelesního porostu podle odstavce 1 je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny jehličnatých a listnatých dřevin uvedených v příloze č. 32 tabulkách č. 2 a 3.

(3) Jednotlivé dřeviny v nelesním porostu se podle příbuznosti a růstových vlastností zařadí přiměřeně do příslušných skupin podle přílohy č. 26.

(4) Cena jednotlivých skupin dřevin se upraví podle přílohy č. 37 a zjistí podle vzorce

C SD = V NP × P SD × C NP × SSB SD × K 5 × K vp × K sv × K z × K p ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 40

Oceňování lesního porostu zjednodušeným způsobem

(1) Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí, popřípadě pro účely určené zvláštním právním předpisem, se cena lesního porostu zjistí zjednodušeným postupem.

(2) Cena lesního porostu podle odstavce 1 je součtem dílčích cen jednotlivých skupin dřevin v poměru jejich plošného zastoupení v oceňovaném lesním porostu.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

ZC SD = V SD × C SD × B a × K p ,

v němž

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27.

§ 41

Ovocné dřeviny, vinná réva, chmelové a okrasné rostliny

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné révy a rostlin chmelu, jakož i možnosti a způsoby jejich úpravy jsou uvedeny:

a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 34, rozdělené na část 1 – intenzivní výsadba v Kč/m 2 a část 2 – extenzivní, zahrádková výsadba, vesměs v Kč/ks,

b) pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 35, pro část 1 – komerční vinice v Kč/m 2 , část 2 – podnožové vinice v Kč/m 2 , část 3 – nekomerční vinice v Kč/m 2 a část 4 – ostatní výsadba vinné révy v Kč/keř,

c) pro chmelové rostliny včetně zařízení chmelnic v příloze č. 36, pro část 1 – chmelnice s neozdravenými rostlinami a část 2 – chmelnice s ozdravenými rostlinami.

(2) Základní cena okrasných rostlin podle příslušné skupiny a věkové kategorie v příloze č. 37, včetně trvalých nelesních porostů na nelesních pozemcích do 1 000 m 2 včetně nebo s počtem stromů do 50 ks včetně, se případně upraví věcně zdůvodněnými přirážkami a srážkami z přílohy č. 37 a vynásobí se koeficienty K 5 z přílohy č. 14 a K z z tabulky č. 30 přílohy č. 37.

(3) Cena podle odstavce 1 nebo 2 se vynásobí koeficientem K p z přílohy č. 39.

(4) Zjištěná cena okrasné rostliny podle odstavců 2 a 3 nesmí být nižší než 1 % z její základní ceny uvedené v tabulkách č. 2 až 6 přílohy č. 37.

§ 42

Oceňování ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů zjednodušeným způsobem

(1) Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí, popřípadě pro účely určené zvláštním právním předpisem, se cena trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, rostoucích na jednom nebo více pozemcích ve funkčním celku se stavbami oceňovanými podle § 5, 6, 13, 25, 26 a 26a, zjistí způsobem podle odstavců 3 až 5.

(2) Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, oceňovaných podle tohoto ustanovení na pozemcích ve funkčním celku může být nejvýše 1500 m 2 včetně. Pokryvnou plochou se v daném případě rozumí plocha kolmých průmětů obsahu všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož jsou součástí. Pokud je pokryvná plocha těchto porostů větší než 1 500 m 2 , ocení se trvalé porosty ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů podle § 41.

(3) Cena ovocných dřevin podle části 2 přílohy č. 34 a ostatní vinné révy podle části 4 přílohy č. 35 je součinem zjištěné ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 2 a 5 nebo § 32 odst. 2 a podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,045.

(4) Cena okrasných rostlin podle přílohy č. 37 je součinem zjištěné ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 2 a 5 nebo § 32 odst. 2 a podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,085.

(5) Cena smíšených trvalých porostů ovocných dřevin a ostatní vinné révy oceňovaných podle odstavce 3 a okrasných rostlin podle odstavce 4 je součinem zjištěné ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů, na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 2 a 5 nebo § 32 odst. 2 a podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,065.

ČÁST ŠESTÁ

OCEŇOVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮMYSLOVÝCH PRÁV A PRÁV NA OZNAČENÍ A VÝROBNĚ TECHNICKÝCH A OBCHODNÍCH POZNATKŮ

§ 43

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití a výrobně technických a obchodních poznatků tj. know-how, (dále jen „majetkové právo“), které jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

Cv = ∑j=1nzj1 + p100ƒ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 44

Používání koeficientů prodejnosti

(1) Pro stavby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, popřípadě byty nebo nebytové prostory, které byly převedeny nebo přešly do vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů 8 ), oceňované

a) podle § 3, 4, 5 a 6 se použije koeficient prodejnosti K p podle druhu a typu stavby uvedený v příloze č. 39,

b) podle § 13 se z přílohy č. 39 použije K p podle druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází,

c) podle § 7, 9 a 10, popřípadě 11 se použije K p ze sloupce 9 přílohy č. 39.

(2) Pro stavby, které tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným

a) podle § 3, 4, 5 a 6, se použijí K p těchto staveb z přílohy č. 39,

b) podle § 24, se použije K p ze sloupce 10 přílohy č. 39,

c) podle § 25, se použije K p ze sloupce 7 přílohy č. 39,

d) podle § 26, se použije K p ze sloupce 12 přílohy č. 39,

e) podle § 26a se použije K P ze sloupce 11 přílohy č. 39,

f) podle § 13, se použije K p druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází.

(3) Jestliže stavby tvoří příslušenství k více stavbám oceňovaným podle § 3, 4, 5, 6, 24, 26, 26a bez možnosti rozlišení, použije se nejnižší K p těchto staveb, stanovený podle odstavce 2.

(4) Jestliže stavby oceňované podle § 4 plní funkci venkovních úprav nebo tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6, 24, 26 a 26a, postupuje se při stanovení K p obdobně jako v odstavci 3.

(5) Pro pozemek, s výjimkou pozemku oceňovaného podle § 31, se použije K p stavby stojící na pozemku, pokud netvoří příslušenství stavby jiné. Je-li pozemek zastavěný pouze stavbou tvořící příslušenství stavby jiné, použije se koeficient této stavby.

(6) Jsou-li na pozemku stavby více druhů oceňovaných pouze podle § 3, 4, 5, 6, 24, 25 a 26, 26a nebo i stavby oceňované podle § 7, 8, 9 a 10, popřípadě 11, které jsou k určenému účelu využívány, použije se pro ocenění pozemku nejnižší K p příslušející stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6 a 24, 25, 26, 26a, které netvoří příslušenství jiných staveb. Jsou-li na pozemku, s výjimkou pozemku oceňovaného podle § 31, stavby oceňované podle § 4, popřípadě i stavby oceňované podle § 7, 8, 9, 10 a 11, použije se pro ocenění pozemku K p stavby oceňované podle § 4, pokud neplní funkci venkovních úprav nebo netvoří-li příslušenství stavby jiné. Jsou-li na pozemku pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku K p ze sloupce 11 přílohy č. 39, pokud není dále uvedeno jinak.

(7) Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky v druhu pozemku zahrada a ostatní plocha, oceňované podle § 28 odst. 5 a § 32 odst. 2, funkční celek s pozemkem druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků K p tohoto pozemku. Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky v druhu pozemku zahrada a ostatní plocha, oceňované podle § 28 odst. 5 a § 32 odst. 2, funkční celek s více pozemky druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků nejnižší K p pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.

(8) Není-li na pozemku žádná stavba nebo jsou-li na pozemku jen stavby oceňované podle § 7, 9, 10, 11 a je určen k zastavění regulačním plánem 16 ), rozhodnutím o umístění stavby 22 ), územním souhlasem 18 ), ohlášením stavebnímu úřadu 19 ) nebo veřejnoprávní smlouvou 20 ), použije se K p budoucí stavby; pokud na něj bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území 24 ), použije se K p ze sloupce 9 přílohy č. 39. Při důvodných pochybnostech o určení budoucí stavby se použije K p ze sloupce 11 přílohy č. 39.

(9) Nelze-li pozemku, na kterém není žádná stavba nebo jsou na něm pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, 11, přiřadit K p podle odstavce 8 a je-li podle platného územního nebo regulačního plánu určen k zastavění, použije se K p podle předpokládaného funkčního využití plochy. Není-li určen k zastavění, použije se K p ze sloupce 9 přílohy č. 39.

(10) U pozemku příslušejícího k bytu nebo nebytovému prostoru, oceňovanému podle § 13 nebo § 25 se použije K p druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází.

(11) Koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39, kromě K p pro stavby oceněné podle § 14, pozemky oceněné podle § 29, 30, 31 a § 32 odst. 3 až 5 a trvalé porosty oceněné podle § 35 až 42 lze snížit nebo zvýšit až o 30 % hodnoty koeficientu v případech důkazně podložených příslušnými podklady, fotodokumentací a mapami, popřípadě jinými archivovanými důkazními materiály. Bez řádného zdůvodnění nelze tento postup uplatnit. Důvodem úpravy musí být odchylka od běžných podmínek v oceňovaném území v členění dle přílohy č. 39, a to konkrétně v občanské vybavenosti, dopravním spojení, historickém významu, mimořádných klimatických podmínkách, popřípadě v jiných obecně závažných důvodech ve vztahu k oceňované nemovitosti, které výrazně ovlivňují její prodejnost. Zohlednit lze i morální zastarání stavby. Příslušný K p uvedený v příloze č. 39, včetně řádného zdůvodnění způsobu úpravy koeficientu prodejnosti, je nedílnou součástí ocenění.

§ 45

Zjištěná cena nemovitosti se sníží o cenu věcného břemena na ní váznoucího zjištěnou podle § 18 zákona, nejvýše však o 80 % zjištěné ceny nemovitosti.

§ 46

Celková cena zjištěná se zaokrouhlí na desetikoruny.

§ 47

Za územní plán se pro účely této vyhlášky považují i územní plán sídelního útvaru a územní plán obce po dobu jejich platnosti.

§ 48

Zrušuje se:

1. vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

2. vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku),

3. vyhláška č. 640/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 452/2003 Sb.,

4. vyhláška č. 617/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů,

5. vyhláška č. 76/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

§ 49

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2008.

Ministr:

Ing. Kalousek v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

1. Délky

(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11.

(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny.

(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:

a) podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,

b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,

c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.

(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.

2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

3. Měření podlaží

(1) Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená

a) dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,

b) nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,

c) u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech, resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,

d) u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.

(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem stavby. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.

(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).

(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).

(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.

3.1. Výšky podlaží

(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení.

(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m.

(3) V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu.

(4) Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.

(5) Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem zešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

(6) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.

3.2. Zastavěná plocha podlaží

(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.

(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

4. Podlahová plocha

(1) Podlahovou plochou se rozumí plochy půdorysného řezu místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí. Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). U poloodkrytých případně odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí stěn podlahová plocha vymezí jako ortogonální průmět čáry vedené po obvodu vodorovné nosné konstrukce podlahy do roviny řezu.

(2) Do úhrnu podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor se započte podlahová plocha:

a) arkýřů a lodžií,

b) výklenků, jsou-li alespoň 1,2 m široké, 0,3 m hluboké nebo jejichž podlahová plocha je větší než 0,36 m 2 a jsou alespoň 2 m vysoké,

c) místností se zkoseným stropem, jejichž světlá výška v nejnižším bodě je menší než 2 m, komor umístěných mimo byt a sklepů, pokud jsou místnostmi, vynásobená koeficientem 0,8,

d) půdorysná plocha zabraná vnitřním schodištěm (schodišťový prostor) v bytě nebo nebytovém prostoru v jednotlivých podlažích.

(3) Do úhrnu podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru se započte plocha prostorů, které jsou užívány výlučně s příslušným bytem nebo nebytovým prostorem:

a) teras, balkónů a pavlačí vynásobená koeficientem 0,17,

b) sklepních kójí a vymezených půdních prostor vynásobená koeficientem 0,10.

(4) V případě místností, které tvoří příslušenství bytu a jsou společné pro více bytů nebo nebytových prostor (např. společné WC, předsíň, aj.), se do podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor započte plocha, která odpovídá podílu plochy těchto společných místností ku počtu bytů nebo nebytových prostor.

(5) Do podlahové plochy se nezapočítává plocha okenních a dveřních ústupků.

5. Obestavěný prostor stavby (OP)

(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.

(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem,

b) dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m,

c) nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.

(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějšími plochami staveb,

b) dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP. V případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy v 1. NP, není-li tloušťka podlahy měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,

c) nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.

(4) Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech šikmých a strmých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

(5) Neodečítají se

a) otvory a výklenky v obvodových zdech,

b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,

c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m 2 půdorysné plochy.

(6) Neuvažují se

a) balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,

b) římsy, pilastry, půlsloupy,

c) vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m 2 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

(7) Připočítají se

balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.

6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů

(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobně, jejichž obestavěný prostor je ohraničen

a) po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m,

b) dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m,

c) nahoře

1. vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m

2. u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,

3. u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.

(2) Ploty se měří v m 2 pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří v metrech z nižší úrovně terénu.

(3) U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení a základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

* v hromadných garážích

1. V položce domy bytové typové jsou zahrnuty zejména domy bytové realizované ze stavebních soustav VVÚ ETA, L + N, HK, T06B, T08B, OP 1.21, B 70, PS 69 apod.

2. SKP - Standardní klasifikace produkce Českého statistického úřadu

3. CZ-CC - klasifikace stavebních děl CZ-CC (národní verze mezinárodního standardu Classification of Types of Constructions – CC, vydaného Eurostatem v říjnu 1997).

4. Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru a cenu technologického zařízení, které je součástí stavby a odpovídá účelu užití stavby.

Standardní vybavení budov

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení a cena za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru a cenu technologického zařízení, které je součástí stavby a odpovídá účelu užití stavby.

Standardní vybavení hal

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních

1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic nebo bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 kovová

5 z jiných materiálů

2. Nádrže, jímky čistíren, zásobníky, jámy

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic, bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 montovaná z dílců betonových tyčových

5 montovaná z dílců betonových plošných

6 kovová

7 dřevěná na bází dřevní hmoty

8 z jiných materiálů

3. Opěrné zdi

Cena za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé konstrukce)

1 zděná z cihel nebo z bloků

2 zděná z kamene

3 monolitická betonová tyčová

4 monolitická betonová plošná

5 montovaná z dílců betonových tyčových

6 montovaná z dílců betonových plošných

7 z jiných materiálů.

4. Mosty

Cena Kč za 1 m 2 plochy mostovky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 monolitická betonová nepředpjatá

2 monolitická betonová předpjatá

3 montovaná z dílců betonových nepředpjatých

4 montovaná z dílců betonových předpjatých

5 kovová

5. Komunikace pozemní

Cena Kč za 1 m 2 plochy komunikace

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 dlážděný

2 monolitický betonový

3 montovaný betonový

4 z kameniva prolévaný živicí

5 z kameniva obalovaného živicí

6 bez krytu

6. Letiště

Cena Kč za 1 m 2 plochy letiště

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika

1. TEVYCED tl. 14 cm (tenká vyztužená cementobetonová deska)

štěrkopísek tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 20 cm, letištní beton tl. 24 cm, Tevyced tl. 14 cm (včetně výztuže), spáry podélné a příčné, těsnění spár (zálivka), ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

2 Prostá cementobetonová deska

štěrkopísek tl. 20 cm, 2 x cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, přesun hmot, zemní práce

3 Prostá cementobetonová deska

geotextilie, minerální beton tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 15 cm, živičná membrána, porézní beton tl. 10 cm, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

4 Prostá cementobetonová deska (rekonstrukce vzletové a pojížděcí dráhy, pojížděcí dráha, stojánky letadel)

štěrkopísek tl. 20 cm, 2x cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, bourání stávající konstrukce (zde se cena může lišit podle tlouštěk bouraných vrstev), zemní práce, přesun hmot

7. Plochy a úpravy území

Cena Kč za 1 m 2 plochy upravené, zastavěné

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 vegetační

2 z kameniva

3 dlážděný

4 monolitický

5 montovaný betonový

6 z kameniva - prolévaného živicí

7 z kameniva - obalovaného živicí

8 z jiných materiálů - např. antuka

9 bez krytu

8. Dráhy kolejové

Cena Kč za 1 m délky trasy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (pražce nebo jiné podpěry)

1 pražce dřevěné

2 pražce ocelové

3 pražce betonové

4 desky podélné a prahy betonové monolitické

5 desky a podélné prahy montované betonové

6 vrstva kameniva zhutněná

7 ostatní

9. Výhybky

Cena Kč za 1 kus

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. Vedení elektrická pro dráhy a dráhy visuté

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (umístění vedení)

1 v zemní rýze na upravený podklad

2 v zemní rýze do tvárnicové tratě

3 nad zemí, na stožárech nebo sloupech

4 nad zemí na rámové konstrukci

5 nad zemí na jiných podporách

11. Objekty podzemní mimo důlní

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (způsob rozpojování)

1 hloubení z povrchu území

2 ruční ražení

3 ražení nemechanizovaným štítem

4 ražení mechanizovaným štítem

5 vrtání

12. Vodovody trubní

Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena vždy znovu o 10 % ze základní, případně již upravené ceny, a to za každých i započatých 0,5 m.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub z plastických hmot

2 z trub ocelových

3 z trub litinových

4 z trub osinkocementových

13. Kanalizace trubní

Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena vždy znovu o 10 % ze základní, případně již upravené ceny, a to za každých i započatých 0,5 m.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub z plastických hmot

2 z trub betonových

3 z trub železobetonových

4 z trub kameninových

14. Parovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Dvojitý kanál 2 žlaby

A/b: Dvojitý kanál žlab příklopový

A/c: Společný kanál příklopový

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

15. Teplovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Příklopový kanál

A/b: Žlabový systém

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

16. Vedení elektrické

a) Rozvody kabelové silnoproudé vysokého napětí (VN)

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) Sítě kabelové osvětlovací nízkého napětí včetně sloupů a svítidel

Cena v Kč

⟪TABLE:tbl_001⟫

17. Hydromeliorace

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 ha

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (potrubí)

1 z trub z plastické hmoty

2 z trub betonových

3 z trub kameninových

4 z trub osinkocementových

5 z trub z pálené hlíny

6 bez potrubí

18. Hráze a objekty na tocích

Cena Kč za 1 m 3 objemu hráze

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (hlavní svislá konstrukce)

1 ze zemin

2 z kamene, kameniva

19. Nádrže na tocích, úpravy toku a kanály

Cena Kč za 1 m 2 upravené plochy *)

Cena Kč za 1 m délky **)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (opevnění břehů a dna)

1 ze zemin a kameniva stabil.

2 z kamene, kameniva

3 monolitické betonové

4 montované betonové

5 vegetací

6 bez opevnění

7 z jiných materiálů

20. Plynovody nízkotlaké a středotlaké

ve volném terénu

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

21. Plynovody nízkotlaké a středotlaké uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

22. Plynovody vysokotlaké

volný terén

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

23. Plynovody vysokotlaké

uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

24. Regulační stanice plynu (označení RS)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

NTL - nízkotlak do 5 kPa

STL - středotlak přes 5 kPa do 300 kPa

VTL - vysokotlak přes 300 kPa (0,3 MPa) do 4,0 MPa

VVTL - velmi vysoký tlak - přes 4,0 MPa, potrubí i plynovod včetně regulačních stanic ocenit cenami obvyklými

Výkon regulační stanice je udáván výrobcem.

25. Trafostanice

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení a základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) do uvedeného počtu podlaží není započteno podkroví

Základní ceny se vynásobí koeficienty vyjadřujícími náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní cena za 1 m2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru v rodinném domě se stanoví jako násobek ZC za m 3 obestavěného prostoru dle typu rodinného domu, ve kterém se byt nebo nebytový prostor nachází, a koeficientu 4,6.

Typ A: Svislé konstrukce zděné, s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží

B: Svislé konstrukce zděné, se dvěma nadzemními podlažími, nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží

C: Svislé konstrukce zděné, s jedním nadzemním podlažím, podsklepený

D: Svislé konstrukce zděné, se dvěma nadzemními podlažími, podsklepený

E: Svislé konstrukce železobetonové monolitické, s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží

F: Svislé konstrukce železobetonové monolitické, se dvěma nadzemními podlažími, nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží

G: Svislé konstrukce železobetonové monolitické, s jedním nadzemním podlažím, podsklepený

H: Svislé konstrukce železobetonové monolitické, se dvěma nadzemními podlažími, podsklepený

CH: Svislé konstrukce železobetonové montované, s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží

I: Svislé konstrukce železobetonové montované, se dvěma nadzemními podlažími, nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží

J: Svislé konstrukce železobetonové montované, s jedním nadzemním podlažím, podsklepený

K: Svislé konstrukce železobetonové montované, se dvěma nadzemními podlažími, podsklepený

L: Svislé konstrukce dřevěné, s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží

M: Svislé konstrukce dřevěné, se dvěma nadzemními podlažími, nepodsklepený nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží

N: Svislé konstrukce dřevěné, s jedním nadzemním podlažím, podsklepený

O: Svislé konstrukce dřevěné, se dvěma nadzemními podlažími, podsklepený

II. Standardní vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Standardní vybavení rekreačních chat a zahrádkářských chat

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

CZ – CC 1274

SKP 46.21.19.9

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Standardní vybavení vedlejších staveb

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Standardní vybavení garáží

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Ceny studní

I. Ceny kopaných studní

CZ – CC 2222 SKP 46.25.22.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Ceny vrtaných studní

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Hloubka studny se měří ode dna do úrovně upraveného terénu.

** Jednotková cena platí pro celou hloubku studny.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena venkovních úprav zde neuvedených se zjistí podle § 10 odst. 3

m = běžný metr

m 3 OP = krychlový metr obestavěného prostoru

m 2 pohl.pl. = čtverečný metr pohledové plochy

m 2 ZP = čtverečný metr zastavěné plochy

*) Kód CZ-CC platí pro samostatné oplocení (bez hl. stavby), v ostatních případech se kód CZ-CC uvažuje podle stavby, kterou oplocuje.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Za montáž památníků a náhrobků se připočítává 25 % z ceny materiálu, u umělých materiálů 10 %.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Výpočet ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu

(1) Cena stavby rybníka (CS) se zjistí na základě skutečných nákladů na pořízení hráze (C H ), rybničních objektů (Co) a stok (Cs) podle vztahu

CS = C H + Co + Cs

(2) Cena hráze (C H ) se zjistí na základě určení jejího objemu (S) v m 3 sypané hráze včetně zpevnění proti erozi ( c) podle vztahu

C H = S x c

Hráz - při výpočtu se vychází z předpokladu ideálního tvaru hráze se sklonem svahů 1:2. Objem hráze se stanoví podle následujících vztahů:

a) pro hráze údolního typu (přehrazující údolí potoka)

S = 0,6 x L x V x (Š + 2 x V),

b) pro hráze boční

S = 0,75 x L x V x (Š + 2 x V),

c) pro hráze zahloubených rybníků

S = 0,4 x L x V x (Š + 2 x V).

V uvedených vztazích je

L - délka hráze v koruně v m,

Š - šířka koruny hráze v m (maximálně*) Š = 6 m; u rybníků zahloubených, kde šířku koruny hráze nelze zjistit, se použije Š = 3 m),

V - výška hráze maximální v m se vypočte jako součet hloubky vody u výpustného zařízení při normální hladině (h) a převýšení koruny hráze nad normální hladinou (h 1 ). Všechny rozměry v metrech jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa:

V = h + h 1 .

Předěl mezi h a h 1 je normální výška hladiny vyznačená na hrázi (cejch nebo vodočet). Pokud na hrázi taková značka není, uvažuje se jako výška normální hladiny hrana přelivu. Převýšení hráze nad normální hladinu (h 1 ) se použije nejvýše do hodnoty*) h 1 = 2 m.

Cena (c) 1 m 3 hráze v Kč se stanoví v závislosti na výšce hráze maximální (V) podle vztahu

c = 300+ 100 × V,

přičemž minimální hodnota c činí 500,- Kč/m 3 a maximální hodnota c činí 1 200,- Kč/m 3 .

(3) Cena rybničních objektů (C o ) se uvažuje samostatně pouze v dále uvedených případech, jinak jsou součástí ceny hráze.

Požerák (kbel, mnich) - samostatně se ohodnocuje pouze výpustní zařízení betonové a železobetonové (za předpokladu, že bylo rovněž zřízeno výpustní potrubí v souladu s normou - obetonováno). Cena se stanoví podle hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h (viz odstavec 2):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Bezpečnostní přeliv - samostatně se ohodnocují bezpečnostní přelivy betonové, železobetonové, opevněné kamennou dlažbou do betonu. Neoceňují se přelivy do šířky 0,6 m. Cena se stanoví podle světlé šířky propustku (přelivu):

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Cena rybničních stok (C s ) se stanoví včetně objektů a dílčího opevnění. Uvažují se pouze stoky mimo vlastní katastr rybníka (nikoli stoky v rybničním dně), pokud nejsou součástí trvalého toku. Cena se stanoví na 1 m délky stoky.

Zemní stoky (včetně zatrubnění do 20 % délky stoky) - za každý započatý metr šířky v úrovni terénu se uvažuje cena 200,- Kč/m.

Zatrubněné stoky - cena 1 m délky stoky se stanoví z průměru potrubí (D) v mm podle vztahu

C s = 5 x D.

Vysvětlivky:

*) Větší hodnoty Š a h 1 se vyskytují v případech, že těleso hráze je součástí komunikace a nejsou zdůvodněny potřebou vlastní stavby nádrže.

Koeficienty pro úpravu ceny stavby rybníka

⟪TABLE:tbl_001⟫

Na základě roční odpisové sazby 2 % a stáří rybníka (A) v rocích se vypočítá K R1 podle vztahu

K R1 = 1 - 0,02 × A.

Minimální hodnota K R1 před úpravou podle tohoto vztahuje 0,20. Dále se koeficient K R1 upraví podle stavu rybničních objektů (zaokrouhleně na setiny) následovně:

Pro rybníky starší než 25 let se K R1 v případě velmi dobrého stavu konstrukce dále uvedených objektů, jejich dobré údržby a dílčích rekonstrukcí zvýší až o:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud po úpravách vyjde K R1 = 0, tzn. všechny rybniční objekty jsou v havarijním stavu, nepovažuje se už rybník za stavbu a hodnotí se jako ostatní vodní nádrže, které nejsou stavbami.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle poměru ročního průtoku (Z 1 ) nebo maximálního ročního odběru vody (Z 2 ) a objemu vody (O v ) v rybníku (u soustav pro celou část soustavy plněné z jednoho zdroje) se použijí následující hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Objem vody v rybníku (O v ) v tis. m 3 se vypočítá podle vztahu:

O v = 0,4 x h x 10 x KP x K z ,

kde

h - hloubka vody u výpustního zařízení při normální hladině (m)

KP - katastrální plocha rybníka (ha)

K z - koeficient zazemnění (zmenšení vodní plochy) s následujícími hodnotami

⟪TABLE:tbl_001⟫

Maximální odběr vody (Z 2 ) u rybníků bočních je určen v povolení k nakládání s vodami. V případě, že odběr vody (Z 2 ) není stanoven ani omezen, určí se jeho výše shodně s výpočtem ročního průtoku (Z 1 ). V případech, kdy nejsou k disposici hydrologické údaje, určí se roční průtok (Z 1 ) z plochy povodí [km 2 ] k hrázi rybníka (W) (lze odečíst z vodohospodářské mapy v měřítku 1:50 000 s přesností na 10 % plochy a z průměrného specifického odtoku (O 0 ) v tis. m 3 /km 2 /rok na základě určení nadmořské výšky s přesností 10 m a interpolace průměrných údajů uvedených v následující tabulce) a podle vztahu

Z 1 = W x O O

⟪TABLE:tbl_001⟫

Roční průtok (Z 2 ) je možno zjistit též v pobočkách Českého hydrometeorologického ústavu (Praha, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava).

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanoví se výpočtem z hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h [m], která se však uvažuje jen v rozmezí 0,5 až 5 m, a z koeficientu zazemnění (K z , viz K 3 ) podle vztahu

K R4 = 0,4 x h x K z

⟪TABLE:tbl_001⟫

Použijí se následující hodnoty koeficientu K R5 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle přístupnosti pro techniku k rybníku a k lovišti se používají následující hodnoty koeficientu K R6 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle vrstvy bahna se použijí hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vrstva bahna se měří ve čtvrtině osy kolmé na hráz rybníka, nejvýše však 200 m od hráze, jako průměr ze 3 měření (mimo stoku) alespoň 2 m od sebe vzdálených. Koeficient nižší než 1,0 se použije podle měření jen pokud o to na základě výrazného znehodnocení rybníka některý z účastníků požádá nebo pokud je znehodnocení zjevné.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle výskytu toxických cizorodých látek, které nejsou odbouratelné, se použijí následující hodnoty K R8 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

Úroveň případné kontaminace rybníka je možno doložit výsledky analýzy rybího masa nebo zjistit dotazem na VÚR Vodňany.

Pokud jsou z dokumentace rybníka (manipulační řád) k dispozici přesné údaje, lze je vždy použít přednostně před hodnotami zjištěným zjednodušeným postupem podle textu vyhlášky.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Koeficient polohový – K 5

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Seznam lázeňských míst a jejich katastrálních území s uvedením jejich typu

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Opotřebení staveb

1. Cena stavby se přiměřeně sníží o opotřebení vzhledem k jejímu stáří, stavu a předpokládané další životnosti stavby nebo její části. Výpočet opotřebení se provede metodou lineární nebo analytickou.

2. Při použití lineární metody se opotřebení rovnoměrně rozdělí na celou dobu předpokládané životnosti. Roční opotřebení se vypočte dělením 100 % celkovou předpokládanou životností. Použije-li se pro výpočet opotřebení lineární metoda, opotřebení může činit nejvýše 85%.

3. Opotřebení u inženýrských a speciálních pozemních staveb, studní, venkovních úprav a hřbitovních staveb se stanoví lineární metodou.

Předpokládaná životnost při běžné údržbě činí zpravidla u

a) budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků se zděnými, betonovými a ocelovými svislými nosnými konstrukcemi 100 let; u ostatních druhů konstrukcí 80 let a méně

b) rekreačních a zahrádkářských chat

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 50 let,

c) inženýrských a speciálních pozemních staveb 50 až 100 let podle druhu konstrukce,

d) vedlejších staveb a garáží

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 30-40 let

e) studní

- kopaných a vrtaných s průměrem nad 150 mm 100 let

- ostatních 50 let

f) venkovních úprav je uvedena v příloze č. 11

g) hřbitovních staveb 100 až 150 let.

4. Analytická metoda výpočtu opotřebení pomocí objemových podílů konstrukcí a vybavení na ceně stavby se použije vždy v případech, kdy je

a) stavba ve stádiu před nebo po opravě, mimo běžnou údržbu,

b) stavba v mimořádně dobrém nebo mimořádně špatném technickém stavu,

c) výpočet opotřebení stavby lineární metodou nevýstižný nebo opotřebení je objektivně větší než 85 %,

d) oceňována kulturní památka,

e) provedena nástavba, přístavba, vestavba,

f) stavba poškozena vlivem živelní pohromy (zejména povodní nebo požárem).

5. Výpočet opotřebení analytickou metodou vychází ze stanovení objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v tabulkách č. 1 až 6. Předpokládaná životnost těchto konstrukcí a vybavení je uvedena v tabulce č. 7. Opotřebení stavby v procentech se vypočte podle vzorce

∑i=1nBiCi × 100Ai

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud nelze zjistit stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení, odborně se odhadne. Lze odhadnout i poměr BiCi .

6. Je-li stavba užívána k různým účelům, opotřebení se vypočte pro každou část samostatně podle způsobu užívání.

7. Použití jiných metod pro výpočet opotřebení se nepřipouští.

8. Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení pro stavbu v příslušné tabulce této přílohy uvedena konstrukce nebo vybavení, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

a) pro budovy a haly (§ 3, přílohy č. 2 a 3):

CKOP × ZC × K1 × K2× K3× K5× Ki,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) pro rodinné domy, rekreační chalupy a rekreační domky (§ 5, příloha č. 6), rekreační chaty, zahrádkářské chaty (§ 6, příloha č. 7), vedlejší stavby (§ 7, příloha č. 8) a garáže (§ 8, příloha č. 9):

CKOP × ZCK × K5 × Ki ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

c) pro byt nebo nebytový prostor nebo společnou část domu (§ 13, přílohy č. 2, 3, a 6):

CKPPK × ZC × K1 × K5 × Ki ,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 1

Budovy typ A až I

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 1

Budovy typ J až Z

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

HALY typ A až F

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

HALY typ G až M

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ RODINNÝCH DOMŮ, REKREAČNÍCH CHALUP A REKREAČNÍCH DOMKŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ REKREAČNÍCH A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH CHAT

⟪TABLE:tbl_001⟫

I - Chaty nepodsklepené nebo podsklepené do 1/2 zastavěné plochy

II - Chaty podsklepené

Tabulka č. 5

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ VEDLEJŠÍCH STAVEB

⟪TABLE:tbl_001⟫

I - Vedlejší stavby nepodsklepené nebo podsklepené do 1/2 zastavěné plochy

II - Vedlejší stavby podsklepené

Tabulka č. 6

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ GARÁŽÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 7

PŘEDPOKLÁDANÁ ŽIVOTNOST KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Míry kapitalizace pro oceňování nemovitosti a majetkových práv výnosovým způsobem

⟪TABLE:tbl_001⟫

U staveb oceňovaných podle § 22 odst. 2 se k příslušné míře kapitalizace připočte 0,1 až 0,5 % na pokrytí zvýšeného rizika spojeného s docílením pronájmu celkové podlahové plochy.

U staveb s víceúčelovým užitím, pokud byla míra kapitalizace stanovena podle převažujícího účelu užití, lze odlišnou míru kapitalizace příslušející zbylé části, zohlednit ve zvýšení nebo snížení stanovené kapitalizace o 0,1 až 0,5%.

Výše celkové úpravy míry kapitalizace může činit nejvýše 0,5%.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Zatřídění nemovitosti do skupiny podle analýzy rozvoje nemovitosti pro ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanovení ceny nemovitosti kombinací nákladového a výnosového způsobu

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Kde R = |CV-CN|,

CV - cena stavby zjištěná výnosovým způsobem,

CN - cena stavby zjištěná nákladovým způsobem bez koeficientu prodejnosti K p .

V analýze rozvoje nemovitosti se posuzuje schopnost nemovitosti přizpůsobit se předpokládaným změnám okolí a podmínek, které mohou výrazně ovlivnit výnosnost nebo poptávku po nemovitosti.

• Změnami okolí a podmínek se rozumějí budoucí změny charakteru okolní zástavby v návaznosti na územní plán, realizace staveb v okolí posuzované nemovitosti s výrazným dopadem na její výnosnost nebo prodejnost (např. objekty občanské vybavenosti, dopravní a průmyslové stavby, stanice metra, otvírka těžebního území a jiné), fiskální a dotační politika státu, cenové regulace a jiné.

• Rozvojovými možnostmi nemovitosti se rozumí posouzení, zda stávající využití odpovídá jejímu nejlepšímu a nejvyššímu využití, zda stavebně technické parametry stavby odpovídají požadavkům vyplývajícím z předpokládaných změn, případně zda je možná její změna (např. stavebními úpravami, změnou účelu užití stavby), aby se zachovala nebo zvýšila výnosnost nemovitosti, u pozemků posouzení možnosti další zástavby, a jiné.

• Nemovitosti, u nichž je růst nájemného zaručen polohou nemovitosti (např. umístění v centru obce nebo jiné významné lokalitě), se zařadí do skupiny kódu A. Jiné zařazení lze pouze na základě průkazného doložení negativních změn v okolí.

• Zatřídění do skupin je nutno zdůvodnit.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Indexované průměrné ceny za m 3 obestavěného prostoru garáže

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Rozdělení Hlavního města Prahy na oblasti PRAHA 1 až PRAHA 21 a města Brna na oblasti BRNO 1 až BRNO 9 je uvedeno v příloze č. 39.

Konstrukce a vybavení garáží

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s pro kategorii:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Přičemž platí, že je-li stavba:

- po celkové rekonstrukci, pak za stáří stavby pro stanovení hodnoty koeficientu s se považuje počet let od kolaudace této rekonstrukce plus 15 let. Za celkovou rekonstrukci se pro tento účel považuje stavba, u níž došlo k výměně alespoň 60 % objemových podílů prvků konstrukcí a vybavení. K celkové rekonstrukci starší 50ti let se nepřihlíží.

- s nástavbou, přístavbou, popřípadě se stavebními úpravami, jejichž objemové podíly ze stavby činí alespoň 50 % a které by se podle stáří zařadily do jiné kategorie oproti původní části stavby, lze hodnotu koeficientu s, příslušejícího původní stavbě, zvýšit o hodnotu 0,01 až 0,1.

Zařazení do kvalitativního pásma jednotlivých znaků musí vyplývat z popisu stavby. Pokud stavba nesplňuje v hodnoceném znaku všechna kritéria jednotlivých kvalitativních pásem, zařadí se do nejbližšího porovnatelného kvalitativního pásma.

Příloha č. 18a k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

TRH S NEMOVITOSTMI

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí být odůvodněno včetně použité výše jeho hodnoty.

POLOHA NEMOVITOSTI

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

I. Pro garáže, které netvoří příslušenství k jiným stavbám

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí být odůvodněno včetně použité výše jeho hodnoty.

II. Pro stavby určené pro rodinnou rekreaci

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí být odůvodněno včetně použité výše jeho hodnoty.

III. Pro stavby určené k trvalému bydlení a byty - pro obce do 2 000 obyvatel včetně, kromě obcí v okresech Praha-východ a Praha-západ.

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí být odůvodněno včetně použité výše jeho hodnoty.

** Nachází-li se nemovitost v části obce, jejíž souvislé zastavěné území je odděleno od ostatních souvislých zastavěných území obce, a je-li nejkratší dopravní vzdálenost od jeho hranice k hranici souvislých území ostatních částí obce větší než 1500 m, pak se začlenění do kvalitativního pásma znaku provede podle charakteristik této části obce.

IV. Pro stavby určené k trvalému bydlení a byty - pro obce s více jak 2 000 obyvateli kromě všech obcí v okresech Praha-východ, Praha-západ a kromě vyjmenovaných měst v tabulce č. 1 v příloze č. 19 nebo 20a

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí být odůvodněno včetně použité výše jeho hodnoty.

V. Pro stavby určené k trvalému bydlení a byty - pro města vyjmenovaná v tabulce č. 1 v příloze č. 19 nebo 20a a všechny obce v okresech Praha-východ, Praha-západ

Tabulka č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

a) Posuzuje se ve vztahu k uvedené základní ceně.

b) Pro obce v okresu Praha-východ a Praha-západ se hodnotí dopravní dostupnost Prahy

* Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí být odůvodněno včetně použité výše jeho hodnoty.

Pokud nemovitost v hodnoceném znaku nesplňuje všechna kritéria jednotlivých kvalitativních pásem, zařadí se do nejbližšího porovnatelného kvalitativního pásma.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Indexované průměrné ceny za m 2 podlahové plochy bytu

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Rozdělení měst Praha, Brno, Plzeň, Ostrava a Karlovy Vary na oblasti je uvedeno v příloze č. 39.

** Indexované průměrné ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.

Konstrukce a vybavení bytů

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

a) Základním příslušenstvím bytu se pro účely oceňování rozumí koupelna nebo koupelnový, popřípadě sprchový kout a splachovací záchod.

* Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s pro kategorii:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Přičemž platí, že jde-li o stavbu, popřípadě byt:

- s nástavbou, přístavbou, popřípadě se stavebními úpravami, jejichž objemové podíly ze stavby činí alespoň 50% a které by se podle stáří zařadily do jiné kategorie oproti původní části stavby, lze hodnotu koeficientu s, příslušejícího původní stavbě, zvýšit o hodnotu 0,01 až 0,1.

** Stavebně technický stav se hodnotí obdobně jako v případě koeficientu K4 v ustanovení § 13 odst. 2

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Indexované průměrné ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Rozdělení Hlavního města Prahy na oblasti PRAHA 1 až PRAHA 21 a města Brna na oblasti BRNO 1 až BRNO 9 je uvedeno v příloze č. 39.

Konstrukce a vybavení rekreačních a zahrádkářských chat

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

a) Typ stavby se určí začleněním do kvalitativního pásma a výběrem písmene ze sloupce 4 odpovídajícího typu dle přílohy č. 7.

b) Začlenění se provede podle převažujícího provedení svislé obvodové konstrukce nadzemních podlaží. Nelze-li ji určit, pak se začlení do vyššího kvalitativního pásma.

* Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s pro kategorii:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Je-li stavba po celkové rekonstrukci, pak za stáří stavby pro stanovení hodnoty koeficientu s se považuje počet let od kolaudace této rekonstrukce plus 15 let. Za celkovou rekonstrukci se pro tento účel považuje stavba, u níž došlo alespoň 60% objemových podílů prvků konstrukcí a vybavení. K celkové rekonstrukci starší 50ti let se nepřihlíží.

Je-li stavba s nástavbou, přístavbou, popřípadě se stavebními úpravami, jejichž objemové podíly ze stavby činí alespoň 50% a které by se podle stáří zařadily do jiné kategorie oproti původní části stavby, lze hodnotu koeficientu s, příslušejícího původní stavbě, zvýšit o hodnotu 0,01 až 0,1.

Příloha č. 20a k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Indexované průměrné ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup, rekreačních domků

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Rozdělení měst Praha, Brno, Plzeň, Ostrava a Karlovy Vary na oblasti je uvedeno v příloze č. 39.

** Indexované průměrné ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.

Konstrukce a vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a domků

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

a) Typ stavby se určí začleněním do kvalitativního pásma a výběrem písmene ze sloupce 5 odpovídajícího typu dle přílohy č. 6.

b) Začlenění se provede podle převažující svislé obvodové konstrukce nadzemních podlaží. Nelze-li ji při více druzích určit, pak se pro výpočet použije hodnota konstrukce příslušející kvalitativnímu pásmu nejvyššího čísla z vyskytujících se druhů konstrukcí.

c) Podlažností pro účely této vyhlášky se rozumí podíl celkové zastavěné plochy všech podlaží stavby a zastavěné plochy 1. NP - nutno doložit výpočtem.

d) Základním příslušenstvím pro účely této vyhlášky se rozumí koupelna (vana nebo sprchovací kout, umyvadlo) a splachovací záchod.

* Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s pro kategorii:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Úprava základních cen stavebních, popř. jiných pozemků

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Sídelní částí obce se rozumí k. ú., v němž je magistrát nebo úřad města (u měst vyjmenovaných v příloze č. 39 oblast č. 1, u města Most oblast č. 2), s výjimkou města Frýdek-Místek, v němž jsou jeho sídelní částí k.ú. Frýdek a k.ú. Místek.

** Součet všech srážek podle tabulky č. 3 lze uplatnit v zastavěném území maximálně ve výši 45% a v nezastavěném území maximálně ve výši 65%.

*** Součet všech srážek podle tabulky č. 3 lze uplatnit v zastavěném území maximálně ve výši 55% a v nezastavěném území maximálně ve výši 75%.

1. Pozemku v zastavěném území k.ú. sídelní části města podle § 28 odstavce 1 písm. a), c), e), g) a i) [v případě měst vyjmenovaných v příloze č. 39 jejich oblast č. 1, u města Most oblast č. 2] náleží polohová přirážka podle příslušné položky č. 1.2 tabulky č. 1. V městech s počtem nad 250 tis. obyvatel náleží pozemku zpravidla plná výše polohové přirážky, v městech s počtem od 50 do 250 tis. obyvatel zpravidla nejméně její polovina a v ostatních vyjmenovaných městech zpravidla nejméně její čtvrtina. V ostatních oblastech vyjmenovaných měst a ostatních obcích náleží pozemku zpravidla polohová přirážka přiměřeně výhodnosti jeho polohy pro účel jeho skutečného účelu užívání.

V případě odchylky od běžných podmínek v oceňovaném území, důkazně podložené příslušnými podklady, se postupuje současně dle poznámky č. 3.

2. Upravuje-li se základní cena stavebního pozemku podle tabulky č. 1 položek č. 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4, počítají se další položky z již takto upravené ceny (nikoliv ze základní ceny podle odstavce 1).

3. Použití i nepoužití srážek a přirážek k základní ceně stavebního pozemku podle tabulky č. 1 položek č. 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 musí být vždy zdůvodněno prokazatelným způsobem, zvláště je-li poloha pozemku posuzována s výhradami, popřípadě jinak, než jako nejvýhodnější nebo jde-li o pozemek s polohou v okolí města podle § 28 odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo e) se zvýšenou úrovní sjednaných cen nebo o pozemek v turisticky významné obci se zvýšenou úrovní sjednaných cen. Okolím města podle § 28 odstavce 1 písm. a) nebo c) se rozumí území bezprostředně sousedících okresů, okolím města podle § 28 odstavce 1 písm. e) se rozumí území bezprostředně sousedících obcí. Bez řádného zdůvodnění nelze přirážku podle položky č. 1.4 tabulky č. 1 použít.

4. Ochrannými pásmy, stanovenými pro účely položky č. 2.9 právním předpisem nebo správním rozhodnutím, se rozumí například:

a) ochráněná pásma chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo památek,

b) ochranná pásma vodních zdrojů,

c) ochranná pásma elektrických nadzemních i podzemních vedení,

d) ochranná pásma nadzemních i podzemních produktovodů,

e) ochranná pásma drážní a silniční,

f) ochranná pásma vojenských újezdů, rybářských ploch, telekomunikací, ploch letišť a nerostných zdrojů.

5. Vyhlášené chráněné krajinné oblasti:

Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory.

6. Vyhlášené národní parky:

České Švýcarsko, Krkonošský, Podyjí, Šumava.

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny zemědělských pozemků podle BPEJ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vymezení pojmů

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků pětimístným číselným kódem vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. 1 )

První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 - 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti.

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Úprava základních cen zemědělských pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Srážky podle položky č. 3 lze přiměřeně použít pouze v případech, kdy bylo zjištěno průkazné snížení využitelnosti pozemku pro rostlinnou výrobu a nejde-li prokazatelně o pozemek, na který byla poskytnuta náhrada za újmy vyplývající ze zákonných omezení jeho obhospodařování (např. podle § 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství).

2. Jde o pevné překážky, jejichž plocha není vyjmuta z výměry pozemku v katastru nemovitostí, o výskyt balvanů nad rámec kamenitosti v charakteristice příslušných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), popřípadě o vliv poddolování, avšak pouze tehdy, je-li potvrzen vyjádřením místně příslušného Báňského úřadu.

3. U zemědělského pozemku bezprostředně sousedícího s lesním pozemkem s lesním porostem lze základní cenu podle bonitované půdně ekologické jednotky v důsledku zastínění a odčerpávání vody i živin lesním porostem snížit v pásu do šířky 20 m o 60 % při sklonu oceňovaného pozemku k jihu, o 40 % při jeho východní a západní orientaci a o 20 % při jeho severní expozici.

4. V důsledku zhoršení vodního režimu půdy nad rámec charakteristiky příslušných BPEJ (podrobnosti ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci).

5. Nachází-li se pozemek ve zvláště chráněných územích podle § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, popř. podle § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ovšem vždy za předpokladu zásadního omezení původní hospodářské využitelnosti pozemku.

6. Imisním zatížením se rozumí roční depozice vodíkových iontů a oxidu siřičitého, expoziční index ozonu a průměrné koncentrace prašného aerosolu.

Údaje o imisním zatížení území se zjistí u Českého hydrometeorologického ústavu, oddělení informačního systému kvality ovzduší, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany a na pobočkách ČHMÚ v Ústí nad Labem, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Pro účely této vyhlášky jsou stanoveny limitní koncentrace vodíkových iontů takto:

pro střední zatížení 100 až 250 μg /m 3 /rok,

pro silné zatížení nad 250 μg /m 3 /rok.

7. V případě, kdy oceňovaný zemědělský pozemek je v okolí současně dvou nebo více obcí, uplatňuje se ta přirážka podle položky č. 1, jejíž hodnota v % je nejvyšší.

8. Je-li oceňovaný zemědělský pozemek v katastrálním území, které je oddělené územím jiné obce od ostatního území téže obce, upraví se příslušná přirážka podle položky č. 1 koeficientem 0,65.

9. Pro srážky ze základních cen zemědělských pozemků podle položky č. 2 se posuzuje nejkratší vzdálenost vzdušnou čarou mezi nejbližšími body na hranici oceňovaného pozemku a hranici souvisle zastavěné části obce (neuvažují se samoty a rekreační nebo zahrádkové osady ani jiné v krajině ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území).

10. Při uplatňování srážek ze základních cen zemědělských pozemků podle položky č. 2 se přihlíží i k objektivnímu působení dalších vlivů, zejména k úrovni komunikační dostupnosti oceňovaných zemědělských pozemků; kratší z uváděných vzdáleností vyjadřuje např. dostupnost pozemku po členitých, nezpevněných, příp. i neudržovaných polních cestách, delší vzdálenost vyjadřuje např. dostupnost pozemku po převážně zpevněných komunikacích.

11. Při úpravě základních cen zemědělských pozemků se přirážky podle položky č. 1 a srážky podle položek č. 2 i č. 3 mohou používat současně (základní cena se upraví součtem přirážky a srážek) s konkrétním odůvodněním a s odvolávkou na úřední podklady orgánů státní správy (např. krajských, popřípadě pověřených, katastrálních, pozemkových úřadů), popřípadě doklady Českého hydrometeorologického ústavu.

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Základní ceny lesních pozemků podle souborů lesních typů (Kč/m 2 )

⟪TABLE:tbl_001⟫

Kód souborů lesních typů (SLT) je tvořen číslem vegetačního lesního stupně a písmenem edafické kategorie, např. 0X, 5D, 9R atd. Znaménko pomlčky v tabulce nahrazuje chybějící cenový údaj u těch SLT, u nichž cena nebyla stanovena.

SLT jsou jednotky typologického systému, které sdružují lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. Lesní typy jsou zakresleny v lesnických typologických mapách.

SLT jsou vymezeny vegetačními lesními stupni a edafickými kategoriemi s tím, že příbuzné kategorie tvoří řady. Konkrétní vlastnosti SLT jsou vyjádřeny dvoumístným kódem; číslice na prvním místě kódu (0 - 9) značí příslušnost k vegetačnímu lesnímu stupni, zatímco písmeno na druhém místě kódu charakterizuje vlastnosti lesní půdy, vč. obsahu a vlivu vody a edafickou druhovou kombinaci. Jednotlivá písmena (celkem 25) označují základní, vedlejší a přechodné kategorie, které jsou základem třídění uvnitř řad (celkem 8).

Údaje o SLT jsou součástí lesního hospodářského plánu, resp. lesní hospodářské osnovy vlastníků lesa.

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Úprava základních cen lesních pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 26 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 27 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin

(z absolutní výškové bonity – AVB, používané v LHP od r. 1991,

do relativní bonity - RB, uplatňované v LHP do r. 1990 včetně)

⟪TABLE:tbl_001⟫

V případě rozdílů mezi relativními bonitami uvedenými v hospodářské knize LHP/LHO a výsledkem převodu podle přílohy č. 27 se použijí hodnoty relativních bonit z této přílohy.

Příloha č. 28 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Ceny (Kč/m 2 ) mýtní výtěže A u v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin

1. skupina dřevin: SMRK

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA

⟪TABLE:tbl_001⟫

Zakmenění = poměr kruhových ploch nebo hektarových zásob skutečných a uvedených v růstových tabulkách, vyjádřený v desetinách.

Mýtní výtěž = smýcená porostní zásoba.

Obmýtí = doba obmýtní = období od založení do smýcení porostu ve věku jeho mýtní zralosti.

Příloha č. 29 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Náklady (Kč/m 2 ) na zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Věkové hodnotové faktory ƒ α pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 160

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 40

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 50

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

Věkový hodnotový faktor pro jednotlivé skupiny dřevin daného věku a bonitního stupně je podíl ceny lesního porostu a ceny mýtní výtěže lesního porostu v době obmýtní, stanovených podle příslušných hodnot věkových křivek.

Růstové tabulky jsou číselné nebo grafické přehledy, které udávají nejdůležitější klasifikační (taxační) a růstové veličiny stejnověkých nesmíšených porostů na 1 ha plochy při jejich plném zakmenění. Jsou sestaveny podle dřevin, bonitních stupňů, věků, popřípadě dalších veličin. Podle růstových tabulek se stanovuje objem produkce jednotlivých dřevin.

V případě, kdy je cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c a nelze použít věkové hodnotové faktory, je věkový hodnotový faktor f a nahrazen znakem „-“.

Příloha č. 31 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Úprava základních cen lesních porostů

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) § 14 a § 15 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Srážky podle položek č. 13.1 až 13.4 a srážku podle položky č. 17 lze použít pouze alternativně (jen jednu z nich).

2. Srážky podle položek č. 14 a 15 lze použít pouze alternativně.

3. V ostatních případech lze srážky vzájemně sčítat podle skutečnosti.

4. Listnatými měkkými se rozumí dřeviny: lípa, olše, topol, osika, vrba a jírovec.

5. Listnatými tvrdými se rozumí ostatní listnáče kromě uvedených v bodu 4.

Přibližovací vzdálenost - je nejkratší spojnice geometrického středu porostu (dopravního segmentu) vedoucí po vyklizovacích a přibližovacích liniích k nejbližší skládce (složišti). Měří se po vyklizovací linii nejbližší geometrickému středu porostu po střed skládky (složiště), nejlépe podle porostní mapy. Zaokrouhluje se na celé stovky metrů, vždy nahoru.

Průměrná přibližovací vzdálenost - je v podmínkách ČR 600 m.

Příloha č. 32 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Ocenění nelesních porostů podle § 39

Zařazení bonitních stupňů (RVB) jednotlivých skupin dřevin nelesních porostů (1 až 9) do skupin srovnávací bonity (01 - 09) v tabulkách č. 2 a 3 přílohy č. 32 a hodnoty součinitele srovnávací bonity pro skupiny dřevin nelesních porostů jehličnatých a listnatých.

Tabulka č. 1

Skupiny dřevin nelesních porostů JEHLIČNATÝCH

⟪TABLE:tbl_001⟫

Skupiny dřevin nelesních porostů LISTNATÝCH

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) Součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin je koeficient, který vyjadřuje vztah rozdílné produkční schopnosti jednotlivých skupin dřevin jehličnatých a listnatých nelesních porostů.

Ceny nelesních porostů JEHLIČNATÝCH

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ceny nelesních porostů LISTNATÝCH

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 33 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Ceny lesního porostu (Kč/m 2 ) pro skupiny dřevin při zakmenění 1,0 k ocenění lesních porostů podle § 40

1. Skupiny dřevin: SMRK, JEDLE, DOUGLASKA

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

U dřeviny DOUGLASKA, která má jen 5 bonitních stupňů, se pro ocenění použijí jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 3, 5, 7 a 9.

2. Skupiny dřevin: BOROVICE, MODŘÍN

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. Skupiny dřevin: BUK bez dřeviny habr, JAVOR

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. Skupiny dřevin: DUB, JASAN

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

U dřeviny JASAN, která má jen 3 bonitní stupně, se pro ocenění použijí jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 5 a 9.

5. Skupiny dřevin: TOPOL, AKÁT a dřevina habr

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. Skupiny dřevin: OLŠE, OSIKA, BŘÍZA

Tabulka č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

U dřevin OSIKA a BŘÍZA, které mají jen 3 bonitní stupně, se pro ocenění použijí jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 3 a 5.

V případě, že dřevina má pouze 3 bonitní stupně (např. osika, bříza), pro ocenění se vezmou jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 3 a 5.

Příloha č. 34 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.

Ceny ovocných dřevin

Základní ceny ovocných výsadeb jsou podle svého charakteru a v praxi uplatněných pěstitelských systémů rozděleny do dvou částí. V první části jsou ceny v Kč/m 2 pro výsadby intenzivního typu ovocných sadů s tržním zhodnocováním jejich produkce, zatímco v druhé části jsou vesměs ceny v Kč/ks k extenzivním výsadbám zahrádkového, převážně samozásobitelského, typu ovocnářské produkce.

Část 1.

– Intenzivní (velkovýrobní) ovocné výsadby:

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* ) orientační hodnoty, které se v závislosti na konkrétní podnoži a odrůdě ovocné dřeviny mohou částečně odlišovat

Část 2.

– Extenzivní (zahrádkové) ovocné výsadby:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad část 1.

- základní ceny intenzivních ovocných výsadeb v Kč/m 2

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫